English version

Jak jsem se nechala vést intuicí

Jak jsem se nechala vést intuicí

29.6.2017, Šelmy.cz

Po dlouhé době je konečně teplejší den, což mi krásně hraje do karet. Vydávám se na pár dní monitorovat západní část Krušných hor. Dobaluji poslední věci do auta, nakládám mého psa Baklyho a vyrážím vstříc poznávání dalších půvabných krušnohorských míst.

 

Když jedu přes mé oblíbené místo, kudy chodím celkem často, nedá mi to - zastavuji a rozhodnu se pro kratší procházku. Nikam nespěchám a plány si vždy dělám pouze rámcové tak, abych je mohla přizpůsobit daným okolnostem, jako nastala právě teď. V tomto okolí jsem strávila hodně zimních dní, kdy jsem nepotkala ani zajíce. Proto mě překvapuje, když hned po pár metrech chůze potkávám dva srnečky a chvíli na to obrovskou laň, která proběhla pár metrů před námi. Bakly ani nestihá zaznamenat, co se vlastně děje. Mám radost z toho, jak to tu krásně ožilo. Důkazem je i vyšlapaná stezka od zvěře, která tam ještě před dvěma týdny nebyla. Právě proto jsem se rozhodla, že se v oblasti pozdržím a rovnou zkontroluji fotopast. I k ní vede nově vyšlapaná pěšina.

Přicházím na místo. Vyjímám SD kartu, kterou si dávám do telefonu, abych si mohla projet pár záběrů. I fotopast dokazuje, jak les krásně žije. Za poslední tři týdny od kontroly se tam nastřádalo více záběrů než za předchozí dva měsíce. Zvířecí videa mě opravdu baví, a tak usedám na porostlý kámen a sleduji ty krásy přírody. Když najednou přes záběr proběhne vlk. A mě málem chytne infarkt. Vzápětí se uklidňuji tím, že jsem se dostala k záběru z poslední kontroly a že je to můj Bakly. Video pouštím znova, ale Bakly to vážně není! Je to naprosto překrásný vlk!

Záběr si stále projíždím před očima a do toho bulím jak želva, protože mě polévá naprostý pocit štěstí - stejný, jako když jsem po třech týdnech pátrání našla toho mého chlupáče. Asi po třicátém přehrátí, kdy jsem se rozdýchala do normálnější tepové frekvence, jsem se podívala na další video a tam opět VLK a na dalším taky! Krásně pózuje a větří a ještě k tomu stojí na kameni, kde právě sedím. Tyto pocity je těžké popsat. Plány okamžitě měním a rozhodnu se okolí probádat co nejvíc. Můj chlupatý pomocník nachází dvě staré kořisti ale víc nic. Pan Vlk mi chtěl jenom ukázat, že tu je a že má smysl se o jejich život v „Kruškách“ zajímat.

 

 

ŠTĚPÁNKA KADLECOVÁ

Práce Hnutí DUHA Olomouc na ochraně a monitoringu velkých šelem probíhá i díky podpoře individuálních dárců – Přátel velkých šelem. Přidejte se prosím také na www.selmy.cz/podpora.

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr