English version

Kácení v Bělověžském pralese ohrožuje domov vzácných živočichů, aktivisté se jej snaží zastavit

18.6.2017

Dobrovolní ochránci přírody se již třetím týdnem snaží zastavit ničení nejvzácnějšího evropského nížinného pralesa, který je právem zařazen na seznam světového dědictví UNESCO. Na pomoc jim s podporou Hnutí DUHA vyrazily i posily z České republiky, včetně dvou dobrovolnic Vlčích hlídek.

Ikonickým druhem Bělověžského pralesa je zubr evropský [1]. Z velkých šelem zde žijí vlci a rysi. Biologa z organizace Divoké Polsko Adama Bohdana však nejvíce zajímají lišejníky (jedny z nejlepších indikátorů stavu životního prostředí) a některé druhy hmyzu, jež lze jen stěží nalézt v lesích vysazených a udržovaných člověkem. Mohutné staré stromy a velký podíl mrtvého či tlejícího dřeva vytvářejí nezbytné podmínky pro mnoho druhů, pro něž není v „úhledných“ plantážích stromů stejného druhu a stáří místo. Na přítomnosti hmyzu zase závisí řada ptáků, například vzácný datlík tříprstý.

Foto: Jan Skalík

Již cestou z Bělostoku do Bělověže nás zaujalo množství čápů bílých hnízdících v připravených hnízdech prakticky v každé vesnici. Po slunečném dni se krátce před soumrakem ochlazuje a těsně nad zemí se najednou válí hustý opar, z něj se nečekaně vynořuje mohutný srnec. Na velké pozorování přírody však při této výpravě není čas. Jsme tu tentokrát proto, abychom pomohli odvrátit zkázu tohoto unikátního místa.

Pouze 17 % Bělověžské divočiny je chráněno v národním parku. Celý prales však podléhá ochraně světové organizace UNESCO a od roku 2004 je evropsky významnou lokalitou v síti Natura 2000. I v zónách mimo národní park se nacházejí porosty staré nejméně sto let, jejichž biologickou funkci člověk nedokáže nahradit.

První obavy o osud jedinečného kusu evropské přírody se objevily minulý rok, kdy polská vláda schválila nový „plán aktivní péče“, který – v rozporu s evropskou legislativou, kterou se Polsko zavázalo dodržovat – umožňuje kácení stromů v chráněných porostech. Petici proti vládním plánům v té době podepsalo přes 120 tisíc lidí. Desítky mezinárodních vědců v dopise polské premiérce Beatě Szydlové upozornili na nedozírné následky plošného kácení v prastarých Bělověžských lesích. O vysvětlení polské představitele požádala Evropská komise a možností je i žaloba u evropského soudního dvora.

Polské stání lesy jsou však bohatá a mocná společnost, jejíž vedení má s vládnoucí stranou Právo a spravedlnost velmi dobré vztahy. Vždyť i sám ministr životního prostředí je původní profesí lesník … [2]. Lesy, které se bez zásahu člověka vyvíjely stovky nebo dokonce tisíce let, končí jako palivové dřevo, stavební materiál či surovina pro výrobu papíru.

Když dobrovolníci monitorující kácení v Bělověžském pralese přinesli informace o tom, že lesníci naplnili letošní plán těžby již v květnu a intenzita prací přitom nezpomaluje, rozhodli se ekologové přistoupit k radikálnějším protestům. Od 24. května se v Bělověži začaly konat nenásilné blokády těžké těžební techniky – tzv. harvestorů. Na podporu aktivistů Greenpeace a ekologů z nadace Divoké Polsko se sjíždějí lidé z celého Polska. Současně polští aktivisté vyslali do světa volání o pomoc, které jsme jako první vyslyšeli právě my.

Možná sehrály roli stále živé vzpomínky na šumavskou blokádu, jejíž oprávněnost teprve loni definitivně potvrdil soud. Pod otevřeným dopisem, kterým vědci z celého světa žádali českou vládu o zastavení kácení v národním parku Šumava, byl tehdy podepsán i Adam Bohdan. Nyní máme příležitost polským kolegům jejich pomoc oplatit. Téměř všichni v naší devítičlenné výpravě mají ze Šumavy nějakou osobní zkušenost.

Do Bělověže jsme dorazili dva dny po třetí občanské blokádě, jejíž účastníci na den zablokovali jeden z harvestorů. Policie a příslušníci tzv. lesní stráže proti nim tvrdě zasáhli [3]. Poněkud nás zaskočila skleslá nálada panující v kempu, který slouží jako zázemí pro blokádníky. Při pohledu na záběry z pátečních událostí však rozumíme. Zdá se, že ochránci pralesa začali ztrácet víru v možný úspěch. Náš příjezd jim však dodal novou naději. Mezi přípravami na následující akci si nacházíme čas na krátkou vycházku do lesa. Už na samém okraji, pár set metrů od vesnice, vidíme několik lesních velikánů i obrovské mechem pokryté kmeny tlející v podrostu na zemi. Připomínáme si, za co jsme sem přijeli bojovat.

Následující den v pět ráno již vyrážíme s polskými kolegy na místo, kde stojí těžká technika – jeden harvestor a nakladač, tzv. forwarder. Podle předchozí domluvy se čtyřčlenné skupinky přivazují k obřím kolům strojů, ostatní kolem rozmisťují transparenty. Brzy přijíždí tým polské televizní stanice TVN24, který na místě zůstane celý den a dokonce i přes noc. Během dne se vystřídají další televizní štáby a vyslanci ostatních médií. Přítomnost naší české skupinky novináře velmi zajímá. Přijel s námi i Jaromír Bláha, expert na lesy Hnutí DUHA, který zasvěceně hovoří o významu pralesa i o situaci na Šumavě. Zdůrazňuje mimo jiné pozitivní dopad divočiny na celkový rozvoj kraje a životní úroveň místních lidí.

Největší „mediální hvězdou“ se však nakonec stává starý pán, bývalý lesník, který nám přišel poděkovat za naše úsilí. „Bolí mě srdce z toho, co se tu děje,“ říká. „Dobrý lesník by měl vědět, že prales si umí hospodařit sám. Tohle jsou ale zloději, kterým jde jenom o peníze za dřevo.“

Další místní vyjadřují podporu doneseným jídlem. Najdou se však i zastánci těžby, kteří přišli také dát hlasitě najevo svůj názor. Opakují výmysly některých vládních politiků o tom, že protestující jsou placeni Ruskem [4].

Na rozdíl od zásahu z minulého týdne je dnes policie poměrně přátelská. První hlídka si pouze opsala údaje z našich dokladů, druhá se všech poptala, jak se mají … Naše odpovědi jsou více méně podobné: „Měli bychom se mnohem lépe, kdyby vaše lesní správa dodržovala zákony a my tu nemuseli chránit les vlastními těly.“

Odpoledne místo obklopuje lesní stráž. Snaží se nás zřejmě zdolat psychologicky, což se jim nedaří. Naší silou je pevné přesvědčení o správnosti našeho úsilí. Rozkaz zasáhnout evidentně nepřišel a asi po hodině se strážci stahují.

Blíží se večer a český tým se rozhoduje zůstat u strojů i přes noc. Naše odhodlanost je nakažlivá, takže nakonec zůstává i většina polských kolegů, již zmíněná TVN24 a policejní hlídka, která slibuje na blokádníky v noci dávat pozor.

Foto: Martin Procházka, prochyphoto.com

Druhý den blokády proběhl podobně, tentokrát již bez zvýšené přítomnosti příslušníků lesní stráže. Následuje státní svátek a začátek prodlouženého víkendu, je proto naděje, že tento týden již harvestory do lesa nevyjedou. Polští aktivisté navíc plánují na sobotu průvod lesem a související akce ve městech. Doufají, že se jim podaří více zapojit veřejnost a zvýšit povědomí o tom, co se v Bělověži děje.

Cestou domů víme jistě jenom to, že stroj, který jsme blokovali, za dva dny nepokácel asi 400 vzrostlých stromů. Doufáme však, že skutečný dopad naší pomoci bude větší. Polští politici si snad uvědomí, že lidem na stavu životního prostředí skutečně záleží a začnou s ekology komunikovat. Požadavkem Greenpeace a nadace Divoké Polsko je, aby se kácení v Bělověži zastavilo do doby, než dostanou nezávislí odborníci možnost posoudit současný stav tamního ekosystému. Na základě tohoto zhodnocení by pak měl být vypracován nový plán hospodaření, jehož hlavním cílem bude ochrana vzácné divočiny.

Jak podpořit úsilí polských aktivistů o záchranu Bělověžského pralesa najdete na webu http://podporujiblokadu.cz/.

MARTINA DUŠKOVÁ

Zdroje:

[1] Zubr či bizon evropský byl ve volné přírodě vyhuben na počátku 20. století. V Bělověži byl poslední kus zastřelen v roce 1919 a jenom o necelých deset let déle přežili poslední divocí zubři na Kavkaze. Několik desítek zvířat však zůstalo roztroušeno v soukromých chovech po celé Evropě. Pouhých 7 jedinců vhodných k dalšímu chovu se stalo základem nové populace, která byla v 50. a 60. letech postupně vypuštěna do bělověžské přírody. Později proběhly a nadále probíhají reintrodukce v dalších evropských zemích včetně České republiky (od roku 2014 žije několik desítek zvířat v Přírodní rezervaci Milovice). Bělověžské lesy jsou domovem největší populace zubra na světě v současné době čítající necelých 500 jedinců.

[2] The Guardian: Poland starts logging primeval Bialowieza forest despite protests – český překlad: http://www.selmy.cz/clanky/posledni-vyznamny-prales-v-evrope-se-ocita-na-pokraji-kolapsu/

[3] Záběry nezávislého polského zpravodajského portálu OKO.press: https://www.youtube.com/watch?v=aNq2EBzTRmc#t=313.323562

[4] Rozpolcenost místní komunity, pokud jde o kácení v Bělověžském pralese, podrobně popisuje například deník The Guardian: Last stand for Europe's remaining ancient forest as loggers prepare to move in Bialowieza

 

 

Práce Hnutí DUHA Olomouc na ochraně a monitoringu velkých šelem probíhá i díky podpoře individuálních dárců – Přátel velkých šelem. Přidejte se prosím také na www.selmy.cz/podpora.

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr