Praha - Podle ochránců přírody je nelegální lov rysů a dalších šelem myslivci hlavní příčinou, proč se stavy těchto vzácných zvířat u nás nezvyšují. Nový předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Palas však říká jednoznačně: Doba se změnila, prvořadým úkolem myslivců je chránit přírodu, a tedy i rysy.
Pověst myslivců se v posledních letech zhoršuje a hodně lidí je zařazuje do stejné kategorie jako pytláky. Dokážete v myslivecké jednotě udělat takové změny, aby se pohled veřejnosti na myslivce zlepšil?
Myslivci nejsou ti, kteří by k šelmám měli negativní vztah. Naopak. Českomoravská myslivecká jednota se podílí na propagaci zvířat. Každý myslivec ví, že má povinnost je ze zákona chránit. Jestliže některé ekologické organizace napíšou, že dají padesát tisíc tomu, kdo chytí „pytláka myslivce“, musím taková vyjádření odmítnout jako zavádějící. Protože myslivci nehubí vlky a rysy.
Z úst řadových myslivců však občas lze na adresu šelem zaslechnout vyjádření typu: „Střílet, střílet, střílet.“ Není tady určitý rozpor mezi oficiální politikou jednoty a přetrvávajícím míněním v jednotlivých mysliveckých organizacích?
Osvěta, kterou provádíme, je naprosto jasná. Znovu říkám, že máme za úkol tyto šelmy chránit. Myslivci, kteří by se tomuto trendu zpronevěřili, by už nemohli být našimi členy. Samozřejmě jsem zaznamenal stesky v některých honitbách, kam rys občas sestoupí z hor a strhne srnčí zvěř. Myslivci ho nechválí, ale zároveň to berou tak, že v přírodě probíhá přirozený proces. Ale musím odmítnout některá čísla, která se objevila v médiích. Podle nich u nás myslivci ulovili pět set rysů. Pokud vím, v České republice dosud žije zhruba sto padesát rysů.
Počet pěti set rysů odborníci udávají jako množství zvířat ulovených za posledních dvacet let. Číslo vychází z přirozeného přírůstku populace těchto zvířat v tuzemských podmínkách. Sto padesát kusů se vyskytovalo podle odhadů někdy v roce 1997 až 1998, od té doby především vlivem nelegálního lovu klesly na současných zhruba osmdesát kusů.
Kdo je ulovil? Kdo byl chycen za ruku?
Státní zastupitelství i policie shodně uvádějí, že v těchto případech se prakticky nikdy nepodařilo viníka odhalit.
Musím odmítnout, že by se na tom podíleli myslivci. Navíc těžko můžete říkat, že jedinou příčinou úbytku rysa jsou lovci. Hlavní příčinou je podle mého názoru komercionalizace hor a přírody. Davy lidí, které najíždějí do lesů. Navíc například v Beskydech, kde se začínají objevovat vlci, může klesat populace rysů přirozeným způsobem.
Příklad Šumavy, kdy z patnácti rysů označených vysílačkou jich bylo osm zastřeleno, ukazuje, že hlavní příčina úbytku rysů bude někde jinde.
Od té doby uplynulo hodně času. Je chybou médií, že pořád naši mysliveckou jednotu hodnotí jako organizaci, která se nemění. Na posledním sjezdu jsme přijali nové stanovy a podle nich je naší prioritou ochrana přírody. To je zásadní obrat.
Přesto jste před několika dny rozeslali zprávu o škodách, které rysi působí na zvěři.
To jsou oficiální poznatky z jednotlivých okresů a bereme to jako fakt. Přesto, když myslivec najde stržené srnčí, je mu to líto.
Myslivost byla mezinárodní organizací pro ochranu přírody IUCN také přijata jako jedna z forem ochrany přírody. Změnil se kvůli tomu nějak přístup myslivců v praxi?
Myslivci jsou na rozdíl od některých ochránců přírody velmi erudovaní. Než se člověk stane myslivcem, musí prodělat několikaleté vzdělávání. A v zásadě se učí celou dobu. Stará se o zvěř a o její chov, lov je až na posledním místě.
Jedním z největších problémů ochrany životního prostředí je zachování biodiverzity, tedy přirozené druhové rozmanitosti. Tu ohrožuje například šíření nepůvodních druhů zvířat. Mohli by myslivci sehrát větší roli při jejich eliminaci?
Nepůvodní druhy sem přicházejí nebo je vypouštějí chovatelé. Velkým problémem začíná být například psík mývalovitý. Kdysi jste na tento druh narazili ojediněle, ale v současnosti se stále více rozšiřuje. A tak bych mohl pokračovat přes norka a další druhy.
Některé z nepůvodních druhů však v minulosti vysazovali sami myslivci.
Měli bychom jednoznačně preferovat původní druhy zvěře, které tady jsou. Některé země mají dokonce zákon, že nepůvodní zvěř, ale třeba i nepůvodní dřeviny nemůžete do země dovézt. Týká se to například Austrálie, kde se nepůvodní zvěř, která nemá přirozené nepřátele, rozmnožila tak, že si s tím nevědí rady.
DALIBOR DOSTÁL
***
Šelmy na internetu
www.selmy.cz
http://www.caov.cz/
http://www.vlci.info/
http://www.wolf.sk/
