English version

Seminář o perspektivách vlků ve střední Evropě

14.4.2008, Šelmy.cz, Živa 3/2008

9. 4. 2008 se v Malenovicích (CHKO Beskydy) uskutečnil mezinárodní seminář „Perspectives of wolves in Cental Europe“, pořádaný nevládní organizací Hnutí DUHA Olomouc. Kromě odborných pracovníků a zástupců neziskových organizací z okolních států přijal pozvání také prof. David L. Mech z Minnesotské univerzity (USA), terénní biolog a uznávaný světový odborník na vlky. Smyslem konference vedené v angličtině byla výměna informací a zkušeností o rozšiřující se populaci vlka obecného (Canis lupus) ve střední Evropě, diskuse nad současným managementem vlka a navázání úzké spolupráce na vybraných tématech. Uspořádání semináře bylo částečně podpořila  Nadace na ochranu zvířat a cestovní kanceláří Prague International s. r. o.

Miroslav Kutal (Hnutí DUHA) zahajuje konferenci

Po krátkém úvodu organizátora a představení všech účastníků přednesl úvodní příspěvek David Mech, mimo jiné vedoucí pracovní skupiny pro vlky při IUCN  – Světovém svazu ochrany přírody. Zastavil se u všech významných projektů, na nichž se během své padesátileté kariéry podílel. Šlo o výzkum vlků na ostrově Isle Royal na Hořejším jezeře na hranici USA a Kanady, v Minnesotě, na Aljašce, na ostrově Ellesmere v severní Kanadě nebo reintrodukci vlků do Yellowstonského národního parku. Shrnul základní poznatky, které byly v posledních desetiletích shromážděny a prezentaci zakončil unikátním dvouminutovým záběrem Boba Landise, zachycující lovící smečku v Yellowstonském národním parku od prvního kontaktu až po stržení vybraného hendikepovaného zvířete.

David Mech při úvdní přednášce

Další program semináře byl strukturován do zhruba hodinových bloků, během kterých každá ze zastoupených zemí představila současný stav populace vlků, získané poznatky a probíhající ochranářské aktivity a problémy.

Situaci v České republice přiblížili Luděk Bufka ze Správy národního parku Šumava, Jitka Uhlíková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a autor tohoto článku z Hnutí DUHA Olomouc. Kromě současného stavu, historického vývoje výskytu a poznatků o potravní ekologii byl představen především návrh nového Programu péče pro velké šelmy a současná ochranářská opatření, realizovaná Hnutím DUHA: osvětově vzdělávací aktivity, monitoring velkých šelem i pokusů o pytláctví (tzv. vlčí hlídky) a ochrana migračních koridorů. Protože při určování pobytových znaků vlka, zejména stop, hrozí snadná záměna se psy, byl představen návrh validace získávaných dat do tří kategorií na základě charakteru nálezu pobytového znaku (stopy, stopní dráhy, trus), jejich počtu, okolnostech nálezu, přítomnosti fotodokumentace ad. Systém byl již dva roky testován v rámci monitoringu vlčích hlídek.
Luděk Bufka (Správa NP Šumava) prezentuje historický vývoj populace vlka v ČR

Diskuse o další spolupráci

O slovenský přednáškový blok se podělili Robin Rigg ze Slovak Wildlife Society (Slovesnká společnosť pre divočinu) a Slavomír Finďo a Michaela Skuban z Carpathian Wildlife Society. Zabývali se především současným odhadem početnosti vlka (84–255 vlků v jarním období a 260–405 na podzim) a jeho neregulovaným odlovem, jenž v některých letech odebírá více než 40 %  z celé populace, čímž početnost vlků udržuje trvale pod kapacitou prostředí. Vzhledem k faktu, že zhruba 40 % slovenských smeček je přeshraničních, ohrožuje neúměrný lov také šelmy v okolních státech, kde jsou vlci s výjimkou Ukrajiny přísně chráněni. Michaela Skuban prezentovala projekt předcházení škodám pomocí ovčáckých hlídacích psů.

Slovenský blok: Slavomír Finďo, Robin Rigg a Michaela Skuban

Během polední přestávky předvedli Naděžda Šebková z České zemědělské univerzity a Jindřch Jedlička ze ZOO Brno živé křížence československého vlčáka a vlka. Problematikou křížení psů a divokých vlků se oba věnovali i na posteru, kde pravděpodobnost křížení mezi divokými vlky a volně pobíhajícími psy ve volné přírodě prakticky vyloučili.

Naděžda Šebková (ČZU) a Jindřich Jedlička (ZOO Brno) ukazují křížence vlků a československých vlčáků

Jindřch Jedlička s českoslovesnkým vlčákem (vlevo) a F1 křížencem vlka (vpravo)

Sabina Nowak a Robert Mysłajek ze sdružení WILK uvedli současnou polskou situaci. Velmi dobře je v Polsku organizovaný monitoring, na kterém se významnou měrou podílí i lesníci a myslivci. Sabina Nowak shrnula výsledky mnoha dlouhotrvajících výzkumů z Bialowieze i polské části Karpat a zmínila hlavní ochranářské opatření: ochranu ovčích stád před útoky vlků a vymezení a ochranu migračních koridorů. V Polsku je na rozdíl od Slovenska vlk celoročně chráněn. Přísná ochrana je některými myslivci uváděna jako kontraproduktivní, vedoucí k zvýšenému podílu ilegálního odlovu a celkovému poklesu populace. Tato teorie však zatím nebyla exaktně prokázána a zkušenosti z Polska, které obývá zhruba 600 vlků, toto nepotvrzují. Problémem pro západokarpatskou populaci vlků tak zůstává nejednotný management, který narušuje stabilitu vlků na obou stranách hranice.

Sabina Nowak (WILK) prezentuje rozšíření vlka v Polsku

Rumunskou situaci objasnil Attila Kecskés z nevládní organizace Milvus Group Bird and Nature Protection a Peter Sürth z Německa, který se podělil o zkušenosti z porjektu Carpathian Large Carnivore, probíhajícího v letech 1993–2003 poblíž rumunského Brašova. Zajímavá byla především zjištěná přizpůsobivost vlka k hustému lidskému osídlení a jejich pravidelný výskyt i na periferiích takřka třistatisícového Brašova.

Attila Kecskés (Milvus Group) se zamýšlí nad situací vlků v Rumunsku

Protože se ze semináře omluvila Gesa Kluth z německé nevládní organizace Lupus, zabývající se vlky ve východním Německu, také situaci v Německu představil Peter Sürth. Zmínil i své předchozí transevropské projekty Way of the wolf, kde získal zkušenosti z celé střední Evropy. V současné době se v Lužici vyskytují čtyři vlčí smečky, které rozšiřují své území a není vyloučeno, že mladí jedinci překročí nebo již překročili hranice České republiky do severních Čech. Přednáškovou část semináře uzavřel bližším pohledem na lužickou smečku nový film Sebastiana Körnera Vlci v Lužici, který organizátorům zaslala Gesa Kluth.

Poslední částí semináře byla společná diskuse nad dalšími aktivitami, na nichž je vhodné spolupracovat na mezinárodní úrovni: výukové programy pro školy, molekulárně-genetické analýzy, migrační koridory, terénního monitoring, vzájemná výměna informací a management v příhraničních oblastech. Jednotlivá témata budou více rozvedena v připravovaném sborníku z konference, kde budou publikovány také abstrakty všech příspěvků (sborník je v elektronické formě ke stažení na www.selmy.cz).

Diskuse

Seminář dodal autorovi článku inspiraci pro další práci v ochraně velkých šelem v České republice a podle prvních ohlasů byl přínosem i pro další z dvacítky účastníků semináře. Je to triviální sdělení, ale je užitečné si připomenout, že ochranu vzácných šelem pohybujících se na desítkách nebo stovkách kilometrů čtverečních nelze realizovat bez spolupráce nebo alespoň povědomí o situaci několik desítek kilometrů za hranicemi.

Miroslav Kutal

Společná fotografie učastníků semináře

Společná fotografie učastníků semináře "Perspectives of wolves in Central Europe" (foto F. Steffens, předchozí fotogtafie: M. Janča a M. Kutal)

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr