V Beskydech už nejsou moc vidět podezřelé návnady, někde však zůstaly


Ostravice - Stalo se v posledních dvanácti letech vcelku běžným jevem, že každým rokem několik chovatelů šokoval ráno pohled na rozsápané či smrtelně zraněné ovce na beskydských pastvinách.


Přestože letos už máme skoro půl roku 2006 za sebou, chovatelé ovcí v Beskydech zatím nehlásili pracovníkům Správy chráněné krajinné oblasti žádnou zabitou ovci.


„Zatím jsme letos nešetřili žádný případ útoku vlků na celém rozsáhlém území Chráněné krajinné oblasti Beskydy,“ uvedla odbornice na velké šelmy Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm Dana Bartošová.


Ochranáři míní, že výrazný pokles zájmu vlků o ovce chovatelů může mít na svědomí uplynulá drsná zima, ale také to, že mnozí chovatelé ovcí v Beskydech už se naučili významně snižovat riziko napadení svých domácích zvířat.


Ekologičtí aktivisté Hnutí Duha, kteří v Beskydech pořádají v zimě takzvané vlčí hlídky, navíc uvedli, že v posledních dvou zimách se příliš nesetkávají v Beskydech s podezřelými a nelegálními návnadami. Tyto takzvané ujedi či vnadiště v podobě vnitřností či zbytků mrtvých zvířat objevovali aktivisté blízko posedů a podezřívali myslivce, že takto zákeřně líčí na zákonem přísně chráněné vlky. Někteří lidé však i nyní zaznamenávají u těchto posedů podezřelé zvláštnosti.


„U mysliveckého posedu jsem viděl asi deset kilometrů od Valašského Meziříčí v Hostýnských vrších s největší pravděpodobností nevyčiněnou ovčí kůži. Zdá se mi, že tam někdo může takto líčit na vlky,“ říká čtyřicetiletý muž z Ostravy Hrabové, který má v Hostýnských vrších rekreační chalupu.


Členové takzvaných vlčích hlídek uvedli, že záleží na tom, zda je tato kůže už zpracovaná nebo jen stažená ze zabitého zvířete. V druhém případě by mohlo jít o návnadu na vlky, ale to je samozřejmě třeba prověřit a poté dokázat,“ řekla Kateřina Jakešová z olomoucké pobočky Hnutí Duha, která pořádá pravidelně v zimě vlčí hlídky v Beskydech.


Dana Bartošová z CHKO Beskydy říká, že lákat na zbytky zvěře už ze zásady odporuje veterinárnímu zákonu. V poslední době už také podle ní myslivci od těchto vnadišť upouštějí, ovšem ochranáři se setkávají často s rostlinnými vnadištěmi.


„A těmi některé šelmy, hlavně medvědi nepohrdnou. Nedávno jsem u takového vnadiště z řepy nalezla stopy medvěda,“ upozornila Dana Bartošová.


Mohlo by jít o návnadu na vlky, ale to je samozřejmě třeba prověřit a poté dokázat.

Kateřina Jakešová


Lidé z hor si na vlky zvykají


19.6.2006, Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko

  


VLCI V BESKYDECH Obyvatelé Beskyd si stále více považují, že se do těchto hor začínají vracet šelmy, které se zde roky neobjevovaly. Obtíže způsobovaly jen v prvních letech výskytu místním chovatelům ovcí, útoky však polevily.


Ostravice - Obyvatelům kraje není stále více lhostejné životní prostředí a jeho stav. A nemusí jít pouze o čistotu ovzduší ve městech, která se v poslední době zhoršuje.

   

Někteří lidé si také více váží toho, že se v posledních patnácti letech vrátily do mrtvých řek ryby a do lesů a polí dlouho neviděné živočišné druhy. Mnozí lidé si zvykli i na to, že se před zhruba dvanácti lety do Beskyd vrátily po desítkách let velké šelmy, jako je například pro někoho možná hrozivý vlk.


Ekologičtí aktivisté a ochranáři se dnes snaží propagovat či podporovat návrat medvěda a vlka do moravskoslezských hor především jako důkaz výrazného ozdravování přírody.


Ovšem i mnozí myslivci už se zřejmě smířili s tím, že vlk a medvěd prostě do horských lesů patří a nesnaží se už z Beskyd dostat i za cenu smrti těchto zvířat.


Ujedi z Beskyd mizí


Ochranáři a ekologičtí aktivisté už v posledních dvou letech nezaznamenali v Beskydech žádné takzvané újedi, tedy nastražené léčky v podobě vyvrženého masa či vnitřností u posedů. Když před několika lety dobrovolní ochránci vlků nacházeli v zimě blízko mysliveckých posedů odřezané hlavy domácích zvířat či kusy mrtvé zvěře, měli podezření, že jsou to pasti na vlky.


Několikrát také tyto podezřelé návnady nahlásili veterinářům, kteří by měli postihnout kladení podobných návnad jako porušení veterinárního zákona o zacházení s mrtvými zvířaty. „Většinou ale veterináři už na nic nepřišli, protože újedi zmizely hned, kdy se o nich veřejnost dozvěděla. Někteří myslivci nás potom osočili, že si vymýšlíme, a že pokud tam tyto újedi jsou, nejsou na vlky, ale na lišky, které jsou přemnožené,“ řekla Kateřina Jakešová ze sdružení Hnutí Duha, které organizuje už několik let v Beskydech takzvané vlčí hlídky. Dobrovolní účastníci těchto hlídek se snaží v zimě v Beskydech nalézat stopy šelem a domlouvat myslivcům, aby nehledali ve vlcích své budoucí lovecké trofeje.


Vlci pronikají dál na západ


Myslivci tak nalézají často na posedech nálepky či letáky, aby nechali velké šelmy na pokoji, neboť ty tvoří přirozenou součást ekosystému divoké přírody. Přestože někteří myslivci stále míní, že vlk v hodně osídlených Beskydech nemá co dělat, většina z nich už se s přítomností vlka a medvěda v revíru smířila.


Kateřina Jakešová z Hnutí Duha řekla, že někteří myslivci mimo dosavadní známá teritoria vlků, jako jsou Staré Hamry, Bílá, dnes i okolí Velkých Karlovic, si možná hájí ještě dnes nelegálními návnadami z ovcí a domácích zvířat svůj revír před příchodem či zabydlením vlků.


Vlci totiž operují na velkých teritoriích a zaměstnanci Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy už několik let zaznamenávají, že vlci se snaží mířit dál na západ. Minulý rok například někdo zastřelil nelegálně vlka na Rýmařovsku, vlk se objevuje v Jeseníkách na Olomoucku a Jesenicku a stále více také v Javorníkách ve střední Moravě.


Přesto ochranáři zaznamenali letos méně škod způsobené vlky. Podle aktivistů je to tím, že chovatelé se už naučili účinně chránit svá domácí zvířata ať už různými zařízeními, lepším hlídáním nebo pasteveckými psy. „Věříme, že i většina myslivců už nebere vlky pouze jako nepřítele nebo exkluzivní loveckou trofej,“ řekla Kateřina Jakešová.

   

To potvrzuje i Dana Bartošová ze Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy. „Setkáváme se stéle více s chovateli, kteří nám hlásí, že si pořídili pasteveckého psa. Někteří už si i založili v Beskydech chovné stanice pasteveckých psů,“ říká Dana Bartošová s tím, že pastevecký pes dnes představuje nejpřirozenější a nejjistější obranu proti vlkům, kteří už se naučili překonávat různá „neživá“ zabezpečení ovcí.


Foto popis: PROTI ŠELMÁM. Nejúčinnější proti zastrašení šelem od stád ovcí je ve většině případů pes.