Moje první zkušenost s monitoringem vlků (Slovensko, 2015)

V únoru 2015 jsem strávil týden na Slovensku, kde jsem se zapojil do osmidenního monitoringu vlků v západních Karpatech. Spolu s dalšími dobrovolníky jsme hledali pobytové znaky vlků a rysů, jako jsou stopy, chlupy či trus. První den jsme se brodili 17 kilometrů po kolena hlubokým sněhem překrásnou zasněženou krajinou připomínající Narnii. Našli jsme při tom mnoho vlčích a rysích stopních drah. Byl to úžasný, nezapomenutelný zážitek. V následujících dnech jsme ušli v průměru 10 až 12 kilometrů.

 

 

Výlet do Lužice (Německo, 2016)

Vlčí trus nalezený v LužiciPo této neocenitelné zkušenosti ze slovenských hor jsem chtěl ve stopování vlků pokračovat. V neposlední řadě i proto, že mě tato zvířata fascinovala již od mého dětství v 80. letech. V prosinci 2016 jsem proto spolu s bratrem a s naším dobrým přítelem zorganizoval výpravu do německé Lužice. V místní hospůdce jsme potkali vlastníka lesů a honitby, kterého jsme požádali o povolení tábořit čtyři noci na jeho pozemku. V noci klesala teplota na 1 stupeň pod nulou, zahřívali jsme se proto u ohýnku. Ráno jsme se probudili v závějích sněhu. K snídani jsme si připravili kávu a usmažili vejce a slaninu. Během dne jsme toho hodně nachodili a našli jsme množství vlčích stop. Také jsme se ale v hospodě potkávali s místními obyvateli, s lesníky, majiteli okolních pozemků a chovateli ovcí. Všechny rozhovory se točily kolem vlků a vyslechli jsme si řadu různých názorů, pozitivních i negativních.

 

 

„Určitě to byl vlk" (Nizozemsko, 2017)

V srpnu roku 2017 přinesla naše místní zpravodajská stanice RTV-Noord zprávu o nálezu mrtvé ovce, kterou „dost možná zabil vlk“. K události došlo blízko hranice s Německem, zhruba 60 kilometrů od mého domova. Druhý den ráno jsme proto s kamarádem vyrazili na kole podél holandského pobřeží. Ujeli jsme 40 kilometrů a kontrolovali při tom prakticky každý čtvereční metr. Hledali jsme stopy nebo jiné známky přítomnosti vlka. Dodnes nemůžu uvěřit, jaké jsme měli štěstí: toho dne jsme našli další mrtvou ovci, o které jsme se domnívali, že ji mohl strhnout vlk. Okamžitě jsme kontaktovali sdružení Wolven in Nederland (Vlci v Holandsku). Jeho odborníci zajistili odběr vzorků DNA, které byly následně analyzovány na univerzitě ve Wageningenu a ve výzkumném ústavu Senckenberg v Německu.  O čtyři týdny později přišel telefonát, na který nikdy nezapomenu: „Edo, určitě to byl vlk.“ Po tomto navázání kontaktu s lidmi z platformy Wolven in Nederland jsem se zapojil do jejich práce jako dobrovolník.

 

 

Vlků v Holandsku přibývá

S rostoucí vlčí populací v Německu se stále více šelem rozšiřuje směrem na západ, až se konečně začaly objevovat v Holandsku. V březnu 2015 se mladý vlk pět dní potuloval na severu země. Bohužel, o několik měsíců později zvíře zahynulo na německé dálnici. Holandská veřejnost šelmu pojmenovala „Wanderwolf“.

V září 2016 bylo zvíře připomínající vlka spatřeno poblíž Beuningenu nedaleko německých hranic. Analýza trusu potvrdila, že se skutečně jednalo o vlka.

Jiný, teprve jeden a půl roku starý samec, byl sražen na dálnici A28 poblíž města Veeningen v provincii Drenthe 3. března 2017.

Po této smutné zprávě následovalo další pozorování vlka v říjnu 2017 v lesnaté oblasti Veluwe ve středním Nizozemsku. Po několika dnech zajímavých pozorování a značné mediální pozornosti se zdálo, že vlk zmizel… opustil Holandsko? Nebo zahynul?

O necelý měsíc později, 13. listopadu 2017 nepřežil dvouletý vlčí samec srážku s taxíkem. K nešťastné události došlo na silnici N343 v Kloosterhaaru poblíž hranice s Německem. Analýza DNA mrtvého zvířete naznačila, že vlk mohl být příbuzný s vlčím párem žijícím v okolí braniborského města Babbenu, více než 600 kilometrů od místa nehody. Zatím není zcela jasné, jestli šlo o stejnou šelmu, která byla spatřena v oblasti Veluwe.

Dvouletý samec vlka, Haaksbergen

Dvouletý samec vlka, Kloosterhaar

Práce sdružení Wolven in Nederland

Wolven in Nederland je platforma sdružující několik organizací spolupracujících na tom, aby se vlci časem mohli vrátit i do Holandska. Především se snaží šířit objektivní informací o vlcích a odlišovat fakta od mýtů. Podílejí se na tom dobrovolníci, vědci, neziskové organizace a se sdružením spolupracuje dokonce i největší holandská myslivecká organizace.

Ke sdílení informací používají Wolven in Nederland facebookovou stránku a také web www.wolveninnederland.nl, prostřednictvím kterého mohou lidé rovněž hlásit svá pozorování. Veškerá pozorování vlků jsou prověřována zkušenými odborníky a související informace se zaznamenávají do databáze.

Čas od času přicházejí zprávy o možném výskytu vlků ve východní části země. Vzhledem k rychlému růstu německé vlčí populace očekáváme v blízké budoucnosti, že se s vlky budeme setkávat stále častěji i u nás.

EDO HIEMSTRA (NL), PŘEKLAD MARTINA DUŠKOVÁ