English version

Rozšíření medvěda hnědého

Základní údaje:

Medvěd

 

 

 

 

Rozšíření v Evropě

Medvěd hnědý (Ursus arctos) má obrovský areál výskytu sahající od Evropy přes severní Asii až po Japonsko a Severní Ameriku. Na tak velkém území rozeznáváme několik takzvaných poddruhů, které se přizpůsobily podmínkám v různých krajích, neztratily ovšem schopnost se mezi sebou rozmnožovat. Vůbec největším poddruhem medvěda je kodiak (Ursus arctos middendorfi) - žije na Aljašce a dosahují váhy až 800 kg. Grizzlyové (Ursus arctos horribilis) obývají západní a střední část severní Ameriky a velikostí spadají mezi kodiaky a evropské medvědy. Evropská populace medvěda hnědého zahrnuje pouze nominátní poddruh (Ursus arctos arctos), jehož areál sahá až na Sibiř.

Mimo Island, Irsko a další menší ostrovy obýval medvěd hnědý v minulosti celou Evropu. S příchodem civilizace, ničením vhodných biotopů i aktivním lovem medvědů se však jejich areál zmenšil o 75 % na dnešních zhruba 2,5 milionu km2, které obývá asi 50 tisíc medvědů. Tento odhad však zahrnuje i evropskou část Ruska, kde se vyskytují plné tři čtvrtiny evropské medvědí populace. Mezi další významné oblasti výskytu patří Skandinávie, Pobaltí, Karpaty, Balkán, Dináry a Alpy.

V jižní a západní Evropě člověk lovil medvědy kvůli ochraně dobytka a zároveň soustavně ničil vhodné biotopy, takže současný výskyt je zde (kromě balkánského poloostrova) vázán na několik izolovaných populací na Pyrenejském a Apeninském poloostrově.

Česká republika má výhodu, že přímo navazuje na souvislý areál výskytu medvěda na Slovensku, potažmo v Karpatech, kde se vyskytuje zhruba osm tisíc medvědů. Karpatská populace je po východoevropské druhá nejpočetnější v Evropě. Z analýz DNA také vyplynulo, že karpatští medvědi jsou bližšími příbuznými sibiřských a kamčatských medvědů než medvědů z Bulharska, Slovinska, bývalé Jugoslávie a Řecka

Současné rozšíření medvěda hnědého v Evropě (LCIE, 2008)

(čáry oddělují jednotlivé populace)

rozšíření medvěda hnědého v Evropě

početnost v různých oblastech Evropy

Rozšíření medvěda v České republice

V Čechách se medvědi nejdéle vyskytovali na Šumavě. Jako poslední šumavský medvěd bývá uváděn zástřel medvědice v okolí osady Jelení vrchy (dnes Jelení), ke kterému došlo 4. 11. 1856. O výskytu šumavských medvědů existují zmínky i v dalších desetiletích, ale tyto údaje nejsou nezpochybnitelně doloženy. Jinde v Čechách byli medvědi vyhubeni mnohem dříve, většinou už v průběhu 17. a 18. století.

Naopak na Moravě, kam měli možnost přicházet ze Slovenska, se medvědi udrželi déle. Poslední tam padl až koncem 19. století, konkrétně roku 1887 na Travném u Morávky, zástřel z roku 1893 na panství Hukvaldy, není dokladován. Do Beskyd se medvědi vrátili, teprve když v 70. letech 20. století expandovala slovenská populace, ojedinělé potulky však byly nepravidelně zaznamenány již dříve. Nyní se v Beskydech nepravidelně vyskytuje jeden až několik málo jedinců. V roce 2015 byl spatřen medvěd nedaleko Valašského Meziříčí. Sousední Slovensko se škálou vhodných biotopů a provázané s jádrem karpatské populace obývá asi 700 medvědů hnědých. Tady si můžete přečíst příběhy několika z nich.

Současné rozšíření medvěda hnědého (Ursus arctos) v ČR (upraveno podle Červeného et al., 2005)

rozšíření medvěda v ČR

 


 

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr