Rozšíření medvěda hnědého
Základní údaje:
- Medvěd hnědý (Ursus arctos) má obrovský areál výskytu sahající od Evropy přes severní Asii až po Japonsko a Severní Ameriku, poddruh žijící v Evropě (Ursus arctos arctos) najdeme i na Sibiři.
- Evropu obývá asi 50.000 medvědů, z nich plné tři čtvrtiny v Rusku, ostatní především ve Skandinávii, Pobaltí, v Karpatech, na Balkáně, v Dinárech a Alpách, izolované populace se nacházejí na Pyrenejském a Apeninském poloostrově.
- Do České republiky se medvědi začali vracet přirozenou cestou poté, co u nás byli v 17.-19. století vyhubeni. Od 70. let 20. století přicházejí ze slovenských Karpat a usazují se převážně na Moravě, kde i nyní trvale žije několik jedinců.
Rozšíření v Evropě
Medvěd hnědý (Ursus arctos) má obrovský areál výskytu sahající od Evropy přes severní Asii až po Japonsko a Severní Ameriku. Na tak velkém území rozeznáváme několik takzvaných poddruhů, které se přizpůsobily podmínkám v různých krajích, neztratily ovšem schopnost se mezi sebou rozmnožovat. Vůbec největším poddruhem medvěda je kodiak (Ursus arctos middendorfi) - žije na Aljašce a dosahují váhy až 800 kg. Grizzlyové (Ursus arctos horribilis) obývají západní a střední část severní Ameriky a velikostí spadají mezi kodiaky a evropské medvědy. Evropská populace medvěda hnědého zahrnuje pouze nominátní poddruh (Ursus arctos arctos), jehož areál sahá až na Sibiř.
Mimo Island, Irsko a další menší ostrovy obýval medvěd hnědý v minulosti celou Evropu. S příchodem civilizace, ničením vhodných biotopů i aktivním lovem medvědů se však jejich areál zmenšil o 75 % na dnešních zhruba 2,5 milionu km2, které obývá asi 50 tisíc medvědů. Tento odhad však zahrnuje i evropskou část Ruska, kde se vyskytují plné tři čtvrtiny evropské medvědí populace. Mezi další významné oblasti výskytu patří Skandinávie, Pobaltí, Karpaty, Balkán, Dináry a Alpy.
V jižní a západní Evropě člověk lovil medvědy kvůli ochraně dobytka a zároveň soustavně ničil vhodné biotopy, takže současný výskyt je zde (kromě balkánského poloostrova) vázán na několik izolovaných populací na Pyrenejském a Apeninském poloostrově.
Česká republika má výhodu, že přímo navazuje na souvislý areál výskytu medvěda na Slovensku, potažmo v Karpatech, kde se vyskytuje zhruba osm tisíc medvědů. Karpatská populace je po východoevropské druhá nejpočetnější v Evropě. Z analýz DNA také vyplynulo, že karpatští medvědi jsou bližšími příbuznými sibiřských a kamčatských medvědů než medvědů z Bulharska, Slovinska, bývalé Jugoslávie a Řecka
Současné rozšíření medvěda hnědého v Evropě (LCIE, 2008)
(čáry oddělují jednotlivé populace)
Rozšíření medvěda v České republice
14. listopadu 2006 tomu bylo přesně 150 let, kdy byl na Šumavě zastřelen poslední medvěd na území Čech. Jinde v Čechách však byli medvědi vyhubeni mnohem dříve, většinou už v průběhu 17. a 18. století. Naopak na Moravě, kam měli možnost přicházet ze Slovenska, se medvědi udrželi déle. Poslední tam padl až koncem 19. století, konkrétně roku 1893 na panství Hukvaldy. Do Beskyd se medvědi vrátili, teprve když v 70. letech 20. století expandovala slovenská populace, ojedinělé potulky však byly nepravidelně zaznamenány již dříve. Nyní se v Beskydech, jakožto jediné oblasti ČR s pravidelným výskytem, trvale vyskytuje 2-5 jedinců, kteří zde i přezimují. Sousední Slovensko se škálou vhodných biotopů a provázané s jádrem karpatské populace obývá asi 700 medvědů hnědých.
Současné rozšíření medvěda hnědého (Ursus arctos) v ČR (upraveno podle Červeného et al., 2005)
