Teritorium a zimní spánek
Teritorium
Medvěd hnědý patří mezi teritoriální samotářská zvířata, to znamená, že si vyznačuje území, ve kterém nalézá všechny podmínky pro život, a brání ho proti jiným medvědům. K prolomení hranic dochází pouze v době páření a někdy také v době hojnosti potravy na podzim, kdy se i několik jedinců na jednom místě navzájem toleruje.
Velikost teritoria je rámcově 10-1600 km2 (v našich podmínkách, resp. na Slovensku, však jen 10-30 km2) a závisí na množství dostupných letních i zimních úkrytů, zdrojů potravy, ale také na velikosti celé medvědí populace v daném území.
Při značení svého teritoria medvědi preferují jehličnaté stromy o průměru 20-30 cm, ze kterých seškrábou kůru a zakusují se do dřeva.
Nejvíce značí dospělí samci, a to nejen na hranicích teritoria, ale i uvnitř, na křižovatkách vlastních stezek nebo v místech s hojností potravy. Výškou záhryzu medvědi signalizují ostatním svou výšku a také se o strom ronící pryskyřici hojně otírají a močí na něj.
Je nepochybné, že hlavní část předávané informace je čichová. Ze všech šelem mají právě medvědi čich nejlépe vyvinutý - jen povrch čichové sliznice je stokrát větší než u člověka.
Medvědí „zrcadlo“ je v přítmí lesa z dálky zřetelně viditelné. Pohoří Penteleu, Rumunsko 2007. Foto: M. Kutal
Zimní spánek
Zimu medvědi tráví zimním spánkem, který je označován jako nepravý. Tělesná teplota se totiž během tohoto polospánku snižuje jen minimálně, spotřeba kyslíku klesá asi o polovinu, ale tep může klesnout až o 75 %. Dalším rozdílem je, že medvědi v zimě nevylučují trus ani moč, nýbrž dochází k jakési recyklaci produktů metabolismu. Na konci tlustého střeva se vytvoří jakási zátka ze suchého trusu, kterou medvěd „vytlačí“ až na jaře dalšího roku. Délka zimního spánku je 75-120 dní, zpravidla od poloviny listopadu do poloviny března. Medvěd se však může probudit i dříve, například v době zimních oblev, a poté znovu ulehnout. Po dobu zimního spánku je medvěd schopen přijímat podněty z okolí (hlavně zvukové), které ho mohou ze spánku lehce probudit.
Zimní brloh, ve kterém medvědi tráví zimní spánek, může být malá jeskyňka, metr hluboká díra ve svahu, kterou si medvěd vyhrabal, nebo jen nakupená hromada chrastí. Ve Finsku medvědi s oblibou „brloží“ ve velkých mraveništích, které jsou v tamních podmínkách poměrně časté. Vnitřek brlohu si medvědi vystýlají mechem nebo větvičkami. Zvlášť pečlivě tak činí březí samice, protože medvíďata se rodí právě v lednu, kdy medvědi spí v brlozích.
