Ochrana velkých šelem
Vlk, rys a medvěd jsou vrcholoví predátoři, a tím i živočichové s velkými prostorovými nároky. Domovské území jednoho zvířete může zahrnovat stovky kilometrů čtverečních. Několik desítek hektarů územně omezené chráněné rezervace jim proto k životu nestačí. Žádný národní park v Evropě není schopen zajistit domov byť jen pro zbytkové populace velkých šelem. Pro jejich přežití je proto nutné umožnit bezproblémové soužití s lidmi i v kulturní krajině. Nalezení místa pro velké predátory v evropské krajině je přitom nejsložitějším a nejambicióznějším úkolem vůbec, protože jde především o změnu dosavadního pohledu a postojů lidí.
Legislativní ochrana
Všechny tři druhy velkých šelem jsou u nás chráněny podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Podle vyhlášky č. 395/1992 je vlk obecný a medvěd hnědý zařazen mezi kriticky ohrožené druhy živočichů, rys ostrovid mezi druhy silně ohrožené. Na velké šelmy pamatuje i nařízení Evropské rady, resp. NATURA 2000 - všechny tři druhy velkých šelem jsou uvedené ve "Směrnici o stanovištích" (92/43/EEC) v příloze IV jako druhy živočichů, vyžadující v zájmu Společenství přísnou ochranu. V příloze II. vyhlášky 166/2005 Sb. (kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů v souvislosti s vytvářením soustavy Natura 2000) jsou medvěd, vlk a rys uvedeny jako druhy vyžadující zvláštní územní ochranu. Rys ostrovid je předmětem ochrany v evropsky významných lokalitách (EVL) Šumava, Beskydy, Blanský les a Boletice; pro vlka a medvěda byla vyhlášena pouze EVL Beskydy.
Jistou formou ochrany je také zákon č. 115/2000, podle kterého může stát chovatelům nebo osobám poškozeným útokem velkých šelem vyplatit finanční náhradu. Všechny tři druhy jsou také chráněny podle Bernské konvence jako přísně chráněné druhy živočichů (zde však nutno podotknout, že v ČR se Bernská úmluva nevztahuje na vlka a medvěda, což je naprosto absurdní situace).
Praktická ochrana v terénu
Přes všechna zákonná opatření je zjevné, že stavy velkých šelem se u nás nevyvíjí optimálně (jak pojednávají kapitoly o vývoji početnosti velkých šelem v ČR a o pytláctví) a největší nebezpečí pro ně představuje ilegální lov.
Zajistit dodržování stanovené legislativní ochrany velkých šelem, jež jsou velmi pohyblivými a skrytě žijícími živočichy se špatnou pověstí u místních obyvatel, je proto v praxi velmi nesnadné a dokázání viny konkrétnímu pytlákovi ještě těžší. Spíše než na vůli státu tak je reálně ochrana velkých šelem závislá na postojích majitelů loveckých zbraní (především myslivců) a potažmo dalších lidí, kteří mohou chování lovců ovlivnit. Cesta k ochraně velkých šelem u nás proto vede jedině přes změnu postojů obyvatel v oblastech jejich výskytu tak, aby pytláctví vnímali jako nepřípustné a aby byli ochotni sdílet s těmito druhy dnešní krajinu, v níž nechají určitý prostor divoké přírodě.
Praktickou ochranou šelem v terénu a osvětou obyvatel se v současnosti zabývají nevládní neziskové organizace, především Hnutí DUHA, které se ochraně velkých šelem věnuje od roku 1995, soustavně od roku 1999, kdy zahájilo projekt Ochrana velkých šelem. V letech 2008-2010 realizovalo Hnutí Duha projekt Soused vlk, který obsahoval široké spektrum aktivit od osvěty přes terénní monitoring a přímou ochranu velkých šelem až po ochranu klíčových migračních koridorů velkých šelem. Ve většině těchto aktivit nyní Hnutí DUHA pokračuje a také je doplňuje o činnosti nové v aktuálně řešeném projektu "Ochrana velkých šelem - podpora biodiverzity českých lesů", který finančně podpořilo MŽP a SFŽP. Dále je v letech 2011-2013 realizován projekt „Ochrana velkých šelem v dlouhodobé perspektivě – propustná krajina – trvalá udržitelnost", podpořený Nadací Partnerství z Programu švýcarsko-české spolupráce. Společně se slovenskými kolegy z Fatranského spolku budeme od podzimu pracovat na projektu „Conservation of large carnivores and migration corridors in West Carpathians", jehož realizaci podpořil International Visegrad Fund.
Další organizace, věnující se ochraně velkých šelem:
Na Slovensku:
Lesoochranarske zoskupenie VLK
The Slovak Wildlife Society
Vzhledem k závislosti počtu šelem u nás na vývoji jejich populací na Slovensku se odvíjí jejich situace v Beskydech také od postoje slovenských úřadů. Ty stanovují kvóty lovu vlka a vydávají výjimky na lov medvěda, obojí však bez dostatečných informací o jejich současných počtech a vyhodnocení vlivu těchto zásahů do populací zmíněných druhů. Proto Hnutí DUHA v srpnu tohoto roku podalo stížnost k Evropské komisi.
Zdroj fotografie: www.lovuzdar.sk
