English version

Migrační koridory v Jablunkovské brázdě

Jablunkovská brázda je oblastí jedinečnou a mimořádně významnou pro migraci všech volně žijících živočichů, obzvláště velkých šelem: nachází se na severní hranici Chráněné krajinné oblasti Beskydy a táhne se mezi městy Třinec a Mosty u Jablunkova u státní hranice se Slovenskem. Odděluje tak masivy Moravskoslezských Beskyd na západě a Slezských Beskyd na východě, kde navazují na horské celky v sousedních státech. Zajištění průchodnosti tohoto údolí tak má přímo mezinárodní význam: vlci, rysi a medvědi se tu odpradávna potulují na hranicích Česka, Slovenska a Polska.

V současné době jsou zde však již jen dvě volně průchodná místa, kudy mohou divoká zvířata údolí překonávat:

1) Migrační koridor Jablunkov

Vede nedaleko jižního okraje stejnojmenného města. Jde o jedinou větší nezastavěnou proluku v oblasti Jablunkova a Mostů u Jablunkova, která spojuje lesní komplexy Moravskoslezských a Slezských Beskyd. Migrace zvířat ze Slovenska i Polska tudy může probíhat díky tomu, že zde velmi frekventovaná silnice I/11 vede na vysokých pilířích (po estakádě), takže ji mohou bezpečně podcházet spodem. Tato migrační trasa proto byla zařazena mezi dálkové migrační koridory.

pohled na migrační koridor u Jablunkova s průchodem pod estakádou; foto: T. Krajča

Tam, kde koridor kříží další bariéra - frekventovaná železniční trať na Slovensko - byl v roce 2009 pro zvířata vybudován podchod dostatečných rozměrů i pro velké a prostorově náročné druhy, jako jsou například velké šelmy.

podchod pod železnicí nedaleko Jablunkova; foto. L.Machalová

Avšak ve dvoukilometrovém úseku mezi silnicí a železnicí je koridor bezlesý – zahrnuje louky, pole a částečně i rozptýlenou zeleň na jejich okrajích. Lesnatost prostředí je však jedním z důležitých faktorů, na nichž závisí, zda se zvířata odhodlají tímto koridorem kulturní krajinou projít. Především větší a plašší druhy, například rys, medvěd či jelen, mohou mít nyní problém tento úsek otevřené krajiny překonat, nebo se k tomu odváží jen někteří jedinci. Je proto žádoucí v trase koridoru zvýšit podíl vzrostlé zeleně.

trasa migračního koridoru Jablunkov je zatím bezlesá; foto: L.Machalová

Hnutí DUHA proto ve spolupráci s městem Jablunkov zahájilo projekt výsadby stromů na části plochy. Na podzim 2013 zde s pomocí asi 80 dobrovolníků vysadili prvních 500 stromů a další fáze projektu proběhnou v tomto roce. Tím se v budoucnu výrazně zlepší vhodnost území pro migraci velkých šelem ze Slovenska a Polska do Moravskoslezských Beskyd a dále na západ.

Jablunkov se stal první obcí v ČR, která ve svém územním plánu v roce 2010 přesně definovala migrační koridory pro velké savce (jako nezastavitelné území, které funkčně propojuje horské celky Slezských a Moravskoslezských Beskyd) a vymezila část svého území právě pro tento účel ve výše zmíněném úseku. Kostru tohoto migračního koridoru pro velké savce tvoří biokoridor (funkční prvek tzv. ÚSES, tj. územního systému ekologické stability), který je však řádově užší (20-30m) než vlastní migrační koridor (150-300 m).

výsadba stromů s dobrovolníky na jablunkovském koridoru, podzim 2013; foto: M.Kutal

Hrozícím rizikem v tomto koridoru byla plánovaná stavba průmyslové zóny na zelené louce; její rozlohu se však podařilo díky připomínkám Hnutí DUHA k územnímu plánu výrazně zmenšit a odsunout od trasy koridoru.

  

2) Migrační koridor v Mostech u Jablunkova u státní hranice

Druhé místo vhodné pro migraci velkých zvířat mezi horskými celky se nachází těsně u státní hranice ČR/SR mezi dvěma bývalými celnicemi. Dochází zde k přirozenému propojení lesních komplexů, a proto byl dříve prostor intenzivně migračně využíván.

Proto je zde velmi problematické křížení koridoru s mezinárodní silnicí I/11 s velmi vysokou frekvencí dopravy. Komunikace mimo jiné spojuje dvě továrny na automobily (Hyundai v Nošovicích a její odnož KIA v Žilině). Průměrná celodenní intenzita dopravy na této silnici v místě protnutí koridoru překračuje 8000 vozidel s velkým podílem nákladní dopravy a především vysokým provozem i v noci (zjištění z roku 2012).

koridor u státní hranice, pohled směr ČR; foto: L. Machalová

Silnice je tedy v současnosti pro velké savce jen obtížně průchodná až téměř neprůchodná, přičemž jim hrozí zvýšené riziko sražení projíždějícími vozidly. Od pokusu překonat bariéru je také může odrazovat hluk vozidel, osvětlení objektů (benzinová pumpa) a pohyb řidičů odstavených vozidel v místě bývalé celnice v těsné blízkosti lesního porostu v trase koridoru.

Řešením nedostatečné průchodnosti by byla stavba ekoduktu (nadchodu) v nejužším místě migračního koridoru u státní hranice o šířce alespoň 80 metrů (což je minimální parametr, zajišťující funkčnost pro velké savce). Přemostění podobnými nadchody je běžně prováděno při stavbě nové silnice např. v Chorvatsku, kde následné výzkumy prokázaly značnou využívanost ekoduktu běžnými zvířaty i vzácnými šelmami.

chorvatský ekodukt Ivačevo Brdo je široký sto metrů; foto. J.Žák

Přestože Moravskoslezský kraj a Ministerstvo průmyslu a obchodu se při prosazování výstavby nošovické automobilky zavázali k zajištění zprůchodnění Jablunkovské brázdy do konce roku 2008, své sliby nedodrželi. Závazek vyplýval z tzv. „Deklarace porozumění“, která měla mírnit negativní dopady závodu Hyundai na životní prostředí právě vybudováním zmíněného nadchodu (zeleného mostu), kudy by mohly velké šelmy a další živočichové přecházet silnici I/11 bez nebezpečí střetu s vozidly.

Přestože továrna na stovkách hektarů půdy už víc jak 5 let vyrábí auta, jediný zelený most, který měl vzniknout jako kompenzace k ekologické újmě zvýšeného provozu na silnici I/11 je stále ve stádiu příprav. Provoz na úseku rychlostní komunikace v okolí státní hranice tak stále zůstává nebezpečný, protože kolize velkých savců s vozidly mohou být příčinou autonehod.  Do dnešního dne nebylo zahájeno žádné zjišťovací řízení, které by budování potřebného zeleného mostu posuzovalo. 

Přitom pod paralelně vedoucí železnicí, která se nachází na vysokém náspu a vytvářela tak významnou migrační bariéru, byl při modernizaci tratě v letech 2009-2013 vybudován podchod dostatečných rozměrů pro zajištění potřeb migrujících velkých savců.

nově postavený podchod pod železnicí nedaleko státní hranice CZ/SR; foto: T.Krajča

Investice do tohoto opatření, kterou Správa železniční dopravní cesty na jeho stavbu vynaložila, však může být znehodnocena, pokud se nezmění laxní přístup zodpovědných politiků a státní organizace Ředitelství silnic a dálnic, zodpovědných za přípravu stavby chybějícího ekoduktu.

Dlouhodobé přežití velkých šelem u nás závisí velkou měrou na tom, zda jim bude i nadále umožněn kontakt v rámci celé karpatské populace. Proto je nezbytné trvat na udržení průchodnosti koridoru u Jablunkova a zajištění opětovného zprůchodnění migrační trasy u státní hranice.

koridor u státní hranice je neprostupný kvůli zvýšené dopravě; foto: T.Krajča

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr