English version

Proč vytvářet koridory zrovna pro velké šelmy?

Vlk, rys a medvěd patří mezi velké šelmy. Na rozdíl od běžných druhů velkých savců (jeleni, srnci, divočáci) se predátoři pohybují na mnohem větších plochách - řádově jde o stovky kilometrů čtverečních. Například srnec obývá většinou území o rozloze okolo jednoho 1 km2, v případě rysa to může být 200-400 km2. Na území o této rozloze se pochopitelně nachází daleko více překážek, proto jsou velké šelmy ohroženy izolací více než jiná zvířata.

Mladí jedinci, kteří již dosáhli dospělosti, nezůstávají v teritoriích svých rodičů, ale hledají neosídlená území v okolí. Při dálkových přesunech mohou překonat i tisíc kilometrů často i kulturní krajinou, než najdou nový domov. Například mladý rysí samec, kterého vybavili radiotelemetrickým obojkem v Národním parku Šumava, putoval více než 400 km ze šumavských lesů až do Brd, kde pak využíval teritoria o rozloze 390 km2.

Vlk, rys a medvěd jsou zákonem chráněné druhy a chráněno je také prostředí, ve kterém žijí, tedy i migrační koridory. A především, každý migrační koridor je využitelný pro všechny druhy zvířat (nelze vytvořit přechod jen pro medvědy), kterých je mnohem více než velkých šelem.

Budou šelmy koridory a ekodukty využívat?

Pokud jsou ekodukty navrženy v trase důležitých migračních koridorů po pečlivém přírodovědném průzkumu území, nebudou mít zvířata problém zelený most najít. Protože se však budou pokoušet silnici překonat i na jiných místech, okolí ekoduktu by mělo být oploceno, aby zvířata rychle našla místo bezpečného přechodu.

medvěd na lesní cestěrys ostrovid má velké teritorium

 

Věděli jste, že... ekodukty využívají i ptáci? Vědci zjistili, že tři čtvrtiny pěvců (především lesních druhů) nikdy nepřelétají silnici v jiných místech než nad vybudovanými ekodukty. Správně vybudované a zalesněné zelené mosty jsou tedy přínosem pro široké spektrum živočichů.

Bezpečí a zdravá krajina pro všechny

Méně sražených zvířat na silnicích znamená i méně dopravních nehod. Krajina protkaná koridory s množstvím remízků, mezí a zeleně je skýtá navíc domov pro mnoho druhů živočichů a rostlin, které jinak v industrializované krajině těžko nacházejí životní prostor.

Rozrůstající se zástavba snižuje přirozené retenční schopnosti krajiny. Plochy pokryté vrstvami asfaltu a betonu totiž odvádějí vodu bez užitku prostřednictvím kanalizace rovnou do řek. Území je tak rok od roku sušší a sterilnější, naopak zdravá a pestrá krajina lépe tlumí extrémní výkyvy počasí - sucho, déšť nebo povodně.

V době, kdy stále větší část naší krajiny zabírají průmyslové areály, obepínají ploty a rozdělují komunikace, má ochrana nesvázaného přírodního prostoru velký význam i pro člověka. Není to sice životní nutnost, ale máme se kvůli nenasytným developerům vzdát procházek volnou krajinou?

 

krajina Vizovických vrchů u Pozděchova

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr