English version

Ničení přirozených biotopů

Medvědi

Medvědi jsou ze všech evropských velkých šelem nejvíce ohroženi ničením biotopů - přirozených lesů, protože jsou nejnáročnější na svoje prostředí. Ke svému životu medvěd potřebuje rozsáhlé zachovalé lesy nejen proto, že zde může najít dostatek přirozené potravy a le i proto, že je během celého roku velmi citlivý na vyrušování.

pralesovity porost pod Lysou horouRozmanitost živočišných a rostlinných druhů v lesích s vysokým podílem odumřelého dřeva a vrstevnatou porostní strukturou je značná. Právě tady medvědi nacházejí dostatek potravy, když rozhrabávají ztrouchnivělé pařezy a na světlinkách se živí lesními plody.

 

Bohužel, ochrana cenných lesních porostů před těžbou dřeva je mimo několik přírodních rezervací v právním rámci chráněných krajinných oblastí zcela bezzubá. Je stále běžnou praxí, že v Javorníkách i Vsetínských vrších dochází k holosečnému mýcení hodnotných jedlo-bukových porostů a ty jsou nahrazovány monokulturami smrku jen s minimálním podílem listnáčů. Přitom bukvice jsou pro medvědy na podzim klíčovým zdrojem energie, kdy nabírají tuk tolik potřebný na úspěšné přezimování.

holosečná těžba zachovalých lesů ohrožuje medvědyVětšina posledních pralesů byla v Beskydech smýcena ve 40. letech 20. století, a tak jsou dnešní hory pokryty z větší části věkově uniformními porosty smrčin pochybné provenience. Zbytky přírodních lesů poskytují možnosti k obživě několika jedincům, ovšem z důvodu neexistence klidových zón dochází k častému vyrušování sběrači plodů a houbaři i v přírodních rezervacích a medvědi jsou pak stresováni. Toto vyrušování má samozřejmě na medvědy nepříznivý vliv, především v době ukládání k zimnímu spánku.

 

 

Medvěd hnědý je v legislativě ČR zařazen mezi zvláště chráněné, kriticky ohrožené druhy. Není tedy dovoleno usmrcovat jedince a zasahovat do jejich biotopů. Přesto stát zajišťuje v reálném dopadu jen mizivou ochranu těchto šelem.

medvědi se většinu roku živí rostlinnou potravou

Vhodné lokality k výskytu medvěda jsou i v Jeseníkách a na Šumavě. Přirozenému osídlení těchto oblastí brání jak fragmentace a zástavba krajiny, tak nelegální lov. Překvapivý výskyt medvěda v roce 2002 v průmyslové oblasti Ostravska u Orlové naznačuje, že někteří medvědi jsou schopni bariéry civilizace nepozorovaně překonávat. Jiní silničnímu provozu bohužel podléhají, jako např. jedinec zajetý kamionem na moravsko-slovenském pomezí u Jablunkova v roce 1996.

Více o ohrožení medvěda


Vlci

Vlci jsou velmi přizpůsobivým živočišným druhem, dokáží žít i v kulturní krajině, která je člověkem výrazně ovlivněná.

Představa vlků, jejichž domovem jsou jen nejzachovalejší kouty divočiny, je scestná. Jedná se o zvířata velmi přizpůsobivá přírodním podmínkám i lidským aktivitám. Vlkům však nejvíce vyhovují oblasti s vysokou lesnatostí a nízkou lidskou aktivitou, ale pokud není antropogenní tlak příliš vysoký, vlci jsou schopni se přizpůsobit i změnám krajiny. Ukázkou toho, jak přizpůsobiví vlci mohou být, je jejich výskyt v poměrně hustě osídlených státech jižní Evropy, nebo ve vojenském prostoru v Lužici v Německu.

Více o ohrožení vlka

vlci jsou přizpůsobiví změnám krajiny


Rysi

Ačkoliv je rys typickým obyvatelem lesů, dokáže osidlovat i oblasti s poměrně nízkou lesnatostí, ať už se jedná o přírodní biotopy nebo člověkem odlesněnou kulturní krajinu. Oblastem s hustým osídlením se však vyhýbá.
Rys má nejraději skalnatý členitý terén, který mu poskytuje dobrý rozhled a hustý podrost, kde se může rychle ukrýt. Takovéto biotopy lze v ČR docela dobře najít, avšak jsou většinou menší rozlohy a především jsou často navštěvované lidmi (horolezci, houbaři, turisté...), což může pro rysy představovat významný stresový faktor, především v období výchovy mláďat.

Více o ohrožení rysa

rys vyhledává nejraději členité terény

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr