English version

Pověra: „Ochrana velkých šelem způsobuje, že rysi pak likvidují daleko vzácnější tetřevy.“

Je pravda, že rys se živí i menšími savci a ptáky, ale to rozhodně nepředstavuje pro tetřevy hlavní hrozbu. Na Šumavě byly ostatky tetřevovitých (jeřábka lesního a tetřeva hlušce) nalezeny jen v 3,6 % vzorcích trusu [1]. Ve skutečnosti jsou daleko významnějšími predátory kurovitých menší šelmy, jako je liška nebo kuna. Saniga [2] ve slovenských Karpatech zjistil, že z 49 zničených tetřevích hnízd bylo 22 % vybráno liškou, kunou nebo lasičkou, 9 % divokým prasetem a 3 % medvědem. Z ptačích predátorů byli významní krkavci a sojky, kteří byli odpovědni za 18 % zničených hnízd. Z uměle odchovaných tetřevů vypouštěných na Šumavu, do Českého lesa a Krušných hor bylo 76 % všech známých úmrtí (telemetricky sledovaných jedinců) zabito liškou nebo kunou [3].

rys na Šumavěliška

Důkazem, že jak tetřev, tak jeřábek mohou koexistovat s velkými šelmami v jednom území, je společný výskyt této zvěře v celém horském pásmu Karpat a také překryv areálů jeřábka lesního a rysa ostrovida v České republice (viz. obr. níže). Podíváme-li se blíže na konkrétní lokality, zjistíme, že například horský masiv Smrk v Beskydech s pravidelným výskytem všech velkých šelem [4] je zároveň jednou z nejčastějších oblastí výskytu tetřevovitých ptáků [5]. Ve skutečnosti tedy vlci a rysi spíše podporují tetřevy a jeřábky redukcí predátorů (lišek nebo divočáků), než že by je sami ohrožovali predací.

překryv výskytu rysa a jeřábka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pro udržení populací tetřeva a jeřábka je však potřebné provádět současně komplex opatření, zahrnující šetrné lesnické zásahy, které zvyšují potravní nabídku a členitost podrostu, regulaci rekreačně-sportovních aktivit a turistického ruchu a snížení počtu malých šelem, divokých prasat a jelení zvěře [5].

 stopa a trus jeřábkales v Mazáku pod Lysou horou


Prameny:

[1] Červený, J., Koubek, P. & Bufka, L., 2006: Velké šelmy v České Republice. IV. Rys ostrovid. Vesmír 85 (2): 86-94.

[2] Saniga M. 2002: Nest loss and chick mortality in capercaillie (Tetrao urogallus) and hazel grouse (Bonasia bonasia) in West Carpathians. Folia Zool. 51(3): 205-214.

[3] Marhoul P. & Volf O., 2005: Hodnocení realizace prvních pěti let záchranného programu tetřeva hlušce v České republice. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 30 pp + VI příl.

[4] Telnarová B., 2004: Výskyt velkých šelem v prostoru horského masivu Smrk. Ostravská univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie a ekologie, Ostrava, 54 pp. + 28 příl.

[5] Jůzová B. & Krupa M: 2006 Přírodě blízké hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů (tetřev hlušec a jeřábek lesní) jako předmětů ochrany v Ptačí oblasti Beskydy. Nepublikovaná studie Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, 47 pp. + příl.

 

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr