Biotop a teritorium
Základní fakta
- Ačkoliv je rys typickým obyvatelem lesů, dokáže osidlovat i oblasti s poměrně nízkou lesnatostí, ať už se jedná o přírodní biotopy nebo člověkem odlesněnou kulturní krajinu.
- Většinu času rysové tráví jako samotáři, o mláďata se stará pouze samice. Rozloha území, které obývá jeden rys, může být poměrně velká, často větší než 300 km2.
- Mimo dobu páření spolu rysi nepřicházejí do styku, samec však ve svém domovském okrsku často toleruje jednu nebo více samic.
Nejen lesy
Rys je u nás typickým obyvatelem horských lesů; oblastem s hustým osídlením se vyhýbá. V Evropě obývá všechny typy lesů od luhů až po severskou tajgu ‒ podstatné je množství dostupné potravy. V rámci svého rozsáhlého areálu však osídluje i oblasti mimo souvislé zalesnění. Ve střední Asii žije nad horní hranicí lesa nebo v polopoušti, v severních oblastech obývá tundru. V Alpách rys preferuje lesy v nejvyšších polohách, oblasti nad horní hranicí lesa trvale neosídluje.
Bylo zjištěno, že domovské okrsky rozmnožujících se samic ve švýcarských Alpách jsou pokryty lesem jen z 25‒30 procent. Také telemetrické sledování v jižních Čechách ukázalo, že se rysové dokázali adaptovat na kulturní krajinu. Jestliže v Alpách se rys vydává do bezlesých biotopů lovit kamzíky, v Česku je lákán především vysokými stavy srnčí zvěře.
V České republice jsou vhodné biotopy, kde se mohou rysové dočasně vyskytovat, téměř ve všech oblastech s lesnatostí nad 30‒50 %. Podrobná biotopová analýza ukázala, že jednou z podmínek pro výskyt rysa ostrovida je minimální lesnatost 40 % a návaznost na území, kde se rys již vyskytuje. Pro stálé a rozmnožující se populace jsou však vhodnější horské oblasti s lesnatostí nad 50 %.
Teritorium - domovský okrsek
Rys žije samotářsky na velkém území. Pokud má samice mláďata, vodí je zhruba rok a učí je lovit. Po páření v dalším roce (probíhá nejčastěji v únoru) je však mladý rys z teritoria (domovského okrsku) vyhnán. Obecně platí, že teritoria samců jsou větší a samci také snesou na svém území jednu až dvě samice, kdežto jedinci stejného pohlaví si své území vůči sobě více vymezují. Zvláště v případě samic se teritoria překrývají jen nepatrně, pokud vůbec.
Velikost takzvaných domovských okrsků rysů, která v různých oblastech dosahuje několik stovek až tisíců kilometrů čtverečních, závisí na úživnosti a může se měnit i během roku (v době páření se zvětšuje, samice vychovávající koťata má naopak teritorium menší).
