English version

Rozšíření rysa ostrovida

Základní fakta

 

Rys ostrovid v Evropě

Původně rys obýval prakticky všechny lesní oblasti Eurasie, snad kromě Pyrenejského poloostrova, kde stále žije jeho menší příbuzný rys pardálový (Lynx pardinus). Ten je v současnosti nejohroženější kočkovitou šelmou světa ‒ v současné době nežije na celém světě více než dvě stovky zvířat.

V dnešní době je areál rysa ostrovida nesouvislý a zejména v Evropě značně ostrůvkovitý. Rozeznáváme tu tři souvislé a poměrně stabilní oblasti výskytu: Karpaty (2300-2400 rysů), Karélie (2400-2600 rysů), Skandinávie (1800-2300) a Pobaltí včetně částí Ukrajiny a Polska (1600 rysů). Nestabilní nebo ohrožené jsou populace česko-bavorská, alpská, jurská a vogézská, které byly obnoveny díky úspěšným reintrodukčním programům v 70. a 80. letech 20. století. Zvláštní poddruh rysa ostrovida dosud přežívá na Balkáně, pravděpodobně zde však nežije více než sto zvířat.

 

Současné rozšíření rysa ostrovida v Evropě (LCIE, Kaczensky et al. 2013)

Současné rozšíření rysa v Evropě (LCIE, Kaczensky et al. 2013)

 

Početnost rysa ostrovida v různých oblastech Evropy (LCIE, Kaczensky et al. 2013):

Početnost populací rysa v Evropě.

Historie výskytu rysa v ČR

Původní rysí populace v Čechách zanikla v první polovině 19. století (poslední doložený zástřel je z roku 1835 od Tábora). V Jeseníkách a Moravskoslezských Beskydech se rysi vyskytovali ještě na přelomu 19. a 20. století, než byli i tady vyhubeni. Opětovně k nám tyto šelmy začaly pronikat během druhé světové války. Koncem padesátých žilo let podle odhadů v Beskydech asi 25 jedinců. Docházelo však ilegálnímu lovu a v letech 1962-1975 vybíjení probíhalo dokonce v souladu s tehdejší mysliveckou legislativou.

V letech 1976‒1977 byl rys v Beskydech opět vyhuben. Stejně smutný osud rysa potkal v 80. letech v Jeseníkách a na Javořické vrchovině (okraj Českomoravské vrchoviny), přestože rys už byl tehdy zákonem chráněn. V roce 1989 se velikost jesenické populace odhadovala na 15 až 18 kusů, dnes se zde vyskytuje maximálně pět zvířat. Ještě horší je situace v Děčínské pahorkatině (NP České Švýcarsko), kde byl již rys patrně zcela vyhuben a jeho přítomnost je zde zjišťována jen výjimečně, naposled to bylo v roce 2011 díky fotografii z fotopasti. Zprávy o rozmnožující se populaci rysa na Javořicku mizí po roce 1986. V průběhu posledních padesáti let tak u nás byly vyhubeny (nebo na hranici vyhubení zredukovány) nejméně čtyři přirozeně vzniklé rysí populace (Jeseníky 1950‒1959 a 1983‒1989, Beskydy 1960‒1969, Javořická vrchovina 1980‒1986).

 

Současné rozšíření rysa v ČR

K opětovnému osídlení Beskyd rysy došlo díky omezení jejich lovu na Slovensku v roce 1975. Beskydská populace dnes čítá přibližně 10-15 jedinců.

Odlišný byl vývoj rysí populace na Šumavě (česko-bavorská populace), kam bylo v letech 1982‒1989 vypuštěno 18 divokých rysů původem ze Slovenska. Proces, při němž člověk navrací vyhubená zvířata do míst, kde dříve volně žila, se nazývá reintrodukce. Na všech reintrodukcích rysů nejen na Šumavu, ale i do Alp se podílela ostravská ZOO a její tehdejší pracovník Ludvík Kunc.

Už v roce 1970 byli rysové vypuštěni také v Bavorském lese (na německé straně Šumavy). Rysům se na Šumavě začalo dařit: jestliže v letech 1992‒1993 tu žilo kolem 75 jedinců, v roce 1995 se početnost populace v jihozápadních Čechách odhadovala na 70‒100 kusů a v roce 1998 na 120‒150 jedinců, kteří osídlili plochu větší než půl milionu hektarů. Toto území zahrnovalo kromě Šumavy i Pošumaví, Český les, Blanský les a nová populace vznikla i v Brdech.

Samostatnou kapitolou je výskyt rysa v NP Podyjí, kam byli v letech 1994‒1995 ilegálně vypuštěni rysové uměle odchovaní v ZOO. Tito jedinci se dokázali adaptovat na přírodní podmínky, obstarat si obživu a několik let zde přežívali. Jedná se však o velmi malé území a v současné době tu žádný rys nežije, i když v minulých letech byl zaznamenán jeho výskyt na rakouské straně hranice.

Současné rozšíření rysa ostrovida v ČR (upraveno podle Červeného et al., 2005)

rys_mapa_CR

 

Celkově se populace rysů v ČR od roku 1998, kdy byl jejich počet u nás na svém maximu (130‒150 kusů), nevyvíjí optimálně. Přestože by bylo logické, kdyby rysů i nadále přibývalo a mladí jedinci obsazovali nová teritoria, stal se pravý opak ‒ jejich počty poklesly zhruba o 30 %.

V důsledku pytláctví se v současné době v ČR vyskytují jen dvě stabilnější rysí populace ‒ v Beskydech a Javorníkách (10-15 dospělých jedinců) a v jihozápadních Čechách (50-70 dospělých jedinců). V posledních letech je rys pravidelně zaznamenáván také v Krkonoších, Jizerských horách (2015) nebo Broumovsku (více o výskytu velkých šelem v těchto lokalitách si můžete přečíst zde). V Českém Švýcarsku byl zjištěn rys jen ojediněle v roce 2011. Překvapivě sporadický je výskyt šelmy také v Jeseníkách. Nepočetné záznamy o migraci rysa pocházejí také z Českomoravské vrchoviny, příkladem je zvíře sražené na dálnici D1.  Celkový počet rysů v ČR je opět pod hranicí 100 zvířat.

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr