English version

Mapování velkých šelem v Beskydech: počty stagnují

9.5.2017, AOPK ČR a Hnutí DUHA Olomouc

Třiatřicáté mapování velkých šelem v Beskydech, které proběhlo koncem února, potvrdilo trend posledních let - počty těchto vzácných zvířat stagnují. Akci organizovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Beskydy a zúčastnilo se jí asi 75 profesionálních a dobrovolných ochránců přírody. Poznatky z terénu se porovnávají se záznamy z fotopastí, které má k dispozici Hnutí DUHA. Na snímcích lze totiž rozpoznat konkrétní jedince.

Předběžná analýza dat z fotopastí ukázala, že v zimě se v Moravskoslezských Beskydech a v Javorníkách včetně slovenské strany obou pohoří pohybovalo celkem 13 samostatných rysů a minimálně 7 koťat, včetně zvířat, která trvale žijí slovenské straně pohoří. Žádný rys nebyl od podzimu zaznamenán ve Vsetínských vrších. V CHKO Beskydy a jejím širším okolí se objevilo několik samostatných vlků. Ve slovenské části Javorníků byl v zimě také opakovaně zaznamenán výskyt medvěda, který tu pravděpodobně zimoval.

rys Licous

Nálezy starších i čerstvých pobytových znaků rysů (stopy, trus, moč, chlupy, kořist) při letošním mapování potvrdily výskyt rysů na tradičních lokalitách v západní části CHKO Beskydy (Veřovické vrchy, Radhošt, Kněhyně, Čertův Mlýn, Smrk, Trojačka, Lysá hora, Travný) a v Javorníkách (Makyta). Ve východní části CHKO nebyl výskyt rysů potvrzen, ačkoliv tam mají srovnatelné podmínky.  Výskyt vlka byl podle vyhodnocených stop a stopních dráh  zjištěn v horách kolem československé hranice, ve Vsetínských vrších a v oblasti Kněhyně a Smrku.

rys Jiří

„Největší hrozbou pro velké šelmy je pytláctví a doprava, která ohrožuje zejména mladá nezkušená zvířata. Mimořádná hustota sítě lesních cest v beskydských horách a s tím související velký pohyb lidí i motorových vozidel je pro místní rysy, vlky a medvědy velkou nevýhodou.  Budoucnost velkých šelem v Beskydech závisí na respektování ochrany jednotlivých zvířat ze strany držitelů střelných zbraní a nájemců honiteb a na důsledné ochraně migračních tras šelem mezi Beskydami a slovenskou a polskou částí Karpat, “ vysvětluje Dana Bartošová z AOPK ČR, Správy CHKO Beskydy. 

„Rysi se v posledních letech pravidelně rozmnožují a jejich počty jsou relativně stabilní, rovnováha je však křehká. O osudu mladých rysů, kteří se osamostatňují, nemáme skoro žádné informace, a zároveň jsou rozsáhlé oblasti v Moravskoslezských Beskydech a Vsetínských vrších, kde se rysi nevyskytují vůbec nebo jen sporadicky. Vlci a medvědi jsou na území chráněné krajinné oblasti také zatím spíše vzácnými návštěvníky. Náš monitoring probíhá, byť v nižší intenzitě, celoročně, uvítáme další poznatky a hlášení veřejnosti například na e-mail stopy@selmy.cz,“ říká Miroslav Kutal, koordinátor programu ochrany velkých šelem z Hnutí DUHA.

Při mapování byli kromě mnoha běžných druhů zjištěni další vzácní a chránění živočichové, například vydra říční, bobr evropský, jeřábek lesní, strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý, žluna šedá, datel černý, krkavec velký, ledňáček říční, puštík bělavý, sýc rousný, kulíšek nejmenší. Za zmínku stojí dvě pozorování orla skalního na slovenské příhraniční lokalitě. 

Výsledky mapování budou uloženy do centrální databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a využity při rozhodování v ochraně přírody. Všem účastníkům – pracovníkům AOPK ČR, Správy CHKO Kysuce, členům Hnutí DUHA a dobrovolným strážcům CHKO Beskydy – děkuje Správa CHKO Beskydy za pomoc. 

 

Kontakt:

Dana Bartošová, Agentura ochrany přírody a krajiny ĆR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, dana.bartosova@nature.cz

Miroslav Kutal, Hnutí DUHA Olomouc, miroslav.kutal@hnutiduha.cz

Karolína Šůlová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, karolina.sulova@nature.cz

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr