Příznivci velkých šelem se radují. Rumunská vláda na konci září oznámila, že nebude nadále podporovat lov „pro zábavu“, který podle odborníků představuje jednu z největších hrozeb pro zachování evropsky významných populací medvědů, vlků, rysů a divokých koček v Rumunsku.

Foto: Fotopast Vlada TrulikaRumunsko má tradičně pověst přední evropské lovecké destinace. Až dosud bylo také jedinou zemí v EU, kde si milovníci lovu mohli legálně (za poplatek v řádu tisíců eur) zastřelit celoevropsky chráněné druhy šelem, jako je medvěd, vlk, rys nebo vzácná kočka divoká. Rumunsko k tomu využívalo odstavce evropské Směrnice o stanovištích, který dovoluje odlov konkrétních jedinců v případě, že prokazatelně napadli člověka nebo způsobili škodu na majetku. Velmi volný výklad tohoto ustanovení rumunským úřadům umožňoval vydávat povolení k odstřelu stovek zvířat ročně. Ještě minulý měsíc rumunské ministerstvo životního prostředí navrhovalo pro nastávající loveckou sezónu rekordně vysoké kvóty pro odstřel: 552 medvědů, 657 vlků a 482 koček divokých. O to větším překvapením bylo ohlášené zrušení těchto kvót.

Pro britský deník The Guardian rozhodnutí okomentovala ministryně pro životní prostředí Cristiana Pasca-Palmer: „Přestože byl komerční lov nezákonný již dříve, stále dostával zelenou. Lov trofejí se maskoval za řešení škod.“ Zrušením kvót se podle ní „věci vrátí do správných kolejí“ v souladu s původním záměrem Směrnice o stanovištích.

Ministryně dále zmínila ochránci již dlouho kritizovaný způsob, jakým vláda získává oficiální údaje o početnosti šelmích populací a o způsobených škodách, od nichž se kvóty pro lov odvozují. Uvádí se například, že v rumunských horách žije asi 6000 medvědů hnědých, avšak podle nedávno vypracované studie je jejich skutečný počet mnohem nižší.

Zkreslená sčítání velkých šelem

Sčítáním šelem (na základě monitoringu pobytových znaků) jsou pověřené lovecké spolky, z nichž každý má na starosti pouze relativně malé území v porovnání s poměrně rozsáhlými teritorii velkých šelem, které se často pohybují na velké vzdálenosti. Zákonitě tak často dochází k tomu, že stejný jedinec je započítán několikrát. Lovecké spolky také poskytují úřadům údaje o předpokládaných škodách způsobených šelmami – na základě těchto informací vláda vydává lovecká povolení a rozděluje je jednotlivým spolkům, které je poté za tučnou provizi přeprodávají lovcům. Při takto nastaveném systému se nelze divit, že existuje silná tendence počty šelem i odhady škod nadhodnocovat. Nejvýrazněji se to projevuje právě u medvědů, za které jsou lovci ochotni platit nejvíce. Ze studie Bukurešťské univerzity například vyplývá, že kdybychom uvěřili oficiálním číslům, rostly by medvědí populace v některých částech středního a východního Rumunska čtyřikrát rychleji, než kdekoliv jinde na světě.

Trofejní lov představuje velmi lukrativní odvětví rumunské ekonomiky, ze kterého nemají prospěch pouze lovecké spolky, ale také společnosti poskytující zámožným lovcům servis a zázemí. Mnoho jeho zastánců věří, že legální lov přispívá k ochraně přírody a ohrožených druhů tím, že lidi motivuje co nejlépe o zdroj svých zisků pečovat. Řada odborníků však tuto představu zpochybňuje (z trofejního lovu má často zisk pouze omezená skupina lidí, snahou není udržet ekosystémy ve zdravém rovnovážném stavu, ale zajistit nadbytek lovné zvěře atd.). Naproti tomu i v Rumunsku existují iniciativy usilující o rozvoj ekoturismu, který by přinesl dlouhodobý udržitelný prospěch místním komunitám a současně neohrozil přežití vzácných druhů zvířat. Rumunsko má v tomto ohledu obrovský potenciál.

„V Evropě není jiné místo s takovou druhovou pestrostí, jakou oplývají Karpaty. Příliš dlouho však trpěly bezohlednou těžbou dřeva a lovem. Doufejme, že rozhodnutí vlády je předzvěstí dalších změn,“ uvedl pro list The Guardian rumunský aktivista Gabriel Paun, iniciátor petice, kterou v minulých týdnech podepsalo 11 tisíc lidí.

Zásadní obrat vyžaduje řadu změn a opatření

Podle jiného často opakovaného argumentu funguje regulovaný legální lov jako prevence pytláctví. Kvalitní studie na toto téma téměř neexistují, poslední výzkumy však naznačují spíše opak. V každém případě bude třeba, aby rumunská vláda změnu postoje k lovu velkých šelem doprovodila intenzivními aktivitami cílenými na předcházení pytláctví. K tomu patří také řešení reálných problémů vyplývajících ze soužití člověka a šelem.

Foto: Fotopast Vlada Trulika

Odborníci ani ochránci velkých šelem nepopírají, že v některých oblastech může skutečně docházet ke konfliktům mezi lidmi a šelmami. Důležitým úkolem bude přesvědčit hlavně obyvatele venkova, že lov není řešením. Rumunsko šlo dosud cestou snižování počtů šelem, to však automaticky nevede k menším škodám, ani vyšší toleranci místních lidí.

Lov může problémy dokonce zhoršovat. Rumunský odborník na medvědy Csaba Domokos například před časem pro The Guardian vysvětlil, že lovci mají zájem o nejstarší a největší medvědy – tzv. alfa samce, kteří však mají v populaci nenahraditelnou úlohu. Největší problémy přitom zpravidla způsobují mladí samci, kteří se nejčastěji při hledání potravy přibližují k obydleným místům.

Rumunsko se teď rozhodlo vyzkoušet jiný přístup a zřídí speciální policejní jednotku, která se bude zabývat všemi případy hlášených škod a při řešení konfliktů bude cílit na konkrétní problematické jedince.

Cristiana Pasca-Palmer rovněž na svém facebookovém profilu slíbila, že její ministerstvo zřídí odbornou pracovní skupinu složenou z expertů na divoká zvířata, zástupců občanský iniciativ, lovců, farmářů a členů rumunské akademie věd. Jedním z důležitých úkolů skupiny bude podílet se na přípravě celonárodní metodiky sčítání šelem. Lepší představa o reálném stavu šelmích populací je základním předpokladem pro plánování dalších opatření.

Nečekaný krok rumunské vlády představuje zásadní obrat v přístupu k ochraně velkých šelem v zemi, která je jedním z nejdůležitějších center jejich výskytu v Evropě. Co to karpatským vlkům, medvědům, rysům a kočkám přinese, však bude do značné míry záviset na tom, zda se vládě podaří zmírnit obavy a  změnit zakořeněné postoje těch lidí, kteří vnímají šelmy negativně.

MARTINA DUŠKOVÁ

Zdroje:

The Guardian, Romania bans trophy hunting of brown bears, wolves, lynx and wild cats 

WWF, Getting the numbers right on brown bears in Romania

Mongabay, Romania announces ban on trophy hunting of bears, wolves and wildcats