English version

ODPOVĚDI KANDIDÁTŮ DO ZASTUPITELSTVA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Na naše otázky zaslali odpovědi kandidáti za SZ, TOP09, ČSSD a SPOZ - jejich vyjádření je uvedeno níže, vždy u příslušné otázky. 

Josef Babka (KSČM) se  k našim čtyřem otázkám vyjádřil pouze takto: "Přiznám se, že jsem se doposud nesetkal s problematikou, která je předmětem vašeho zájmu a proto jediné, co Vám mohu odpovědět a slíbit, že se v následujícícm období podrobněji seznámím s Vašimi náměty a bude-li to potřebné nebo vyplývající z našich závazků, budu řešení aktivně podporovat."

Ostatní oslovení lídři politických stran (ODS, KDU-ČSL) bohužel ani po urgencích odpovědi nezaslali. 

 

1. V kulturní krajině vždy docházelo a dochází i ke konfliktům při chovu hospodářských zvířat. Chovatelé ovcí a koz nebo včelaři hospodařící v Beskydech jsou tak jistým způsobem znevýhodněni. V současné době stát sice poskytuje chovatelům náhrady za škody způsobené šelmami, ale chovatelé nemají možnost podpory na preventivní opatření, jako jsou elektrické ohradníky nebo pastevečtí psi. Jaké kroky hodláte učinit  pro snadnější soužití lidí a velkých šelem v Moravskoslezském kraji?

Pavla Brady, SZ: "Dle mého soudu jde především o problematiku ekologické výchovy a osvěty. Vím, že řada nevládních organizací v této oblasti již mnohé udělala, podpora z krajského úřadu těmto aktivitám by měla být bezesporu větší a viditelnější. Jednou z mých priorit je také větší podpora ekologické výchovy a osvěty. Je potřeba přesvědčit lidi o tom, že i velké šelmy mají právo na život a to i ve střední Evropě. Ale je to samozřejmě běh na dlouhou trať. Jednoznačným smyslem, prioritou Chráněné krajinné oblasti je především ochrana cenných ekosystémů a tím i prostředí pro volně žijící živočichy. Tedy i velké šelmy zde musí mít právo na životní prostor. Jsem přesvědčená, že je nutné zachovat v těchto velkoplošných chráněných územích skutečné místo pro divokou přírodu. Preventivní opatření jako je instalace elektrických ohradníků, či chov speciálních pasteveckých psů je v této souvislosti určitě správné opatření. Krajský úřad by se měl podílet na kofinancování takovýchto nákladů, nicméně hlavní finanční podíl by mělo pro farmáře v této souvislosti přinést ministerstvo zemědělství v součinnosti s ministerstvem životního prostředí."

Pavol Lukša, TOP09: "Z vaší otázky není patrné, jakého množství chovatelů se uváděná opatření týkají a která konkrétní opatření by tito chovatelé považovali za potřebná a v jakém rozsahu. Z tohoto důvodu je proto obtížné mluvit o konkrétních krocích, resp. o možné finanční náročnosti možných kroků. V prvé řadě bych tedy považoval za potřebné se s konkrétními chovateli sejít a celou předmětnou problematiku v rámci tohoto jednání vyhodnotit. Teprve potom je možné mluvit o případných konkrétních krocích ze strany Moravskoslezského kraje."

Miroslav Novák, ČSSD: "Výskyt velkých šelem v Beskydech vnímám pozitivně, je dokladem přírodního bohatství kraje. Soužití velkých šelem s člověkem však nemusí být vždy úplně ideální, zvláště pak v hojně navštěvované a obývané krajině kterou Beskydy nepochybně jsou. Poskytování dotací pro zemědělsky hospodařící subjekty a poskytování náhrad za způsobené škody je ale v rukou státu a kraj nemůže ze své pozice chovatele hospodářských zvířat finančně podporovat."

Martin Schubert, SPOZ: "V první fázi SPOZ nebo jim pověření zástupci vejdou v komunikaci s odborníky a s těmito budou řešit nejen potřebné kompromisy, ale také možnou pomoc ze
strany kraje. Každopádně bychom rádi tomuto tématu věnovali potřebný zájem,
tak aby příroda v našem kraji požívala co největší ochrany."


2. Moravskoslezský kraj se v roce 2006 v tzv. Deklaraci porozumění, jejímž posláním bylo mírnit negativní dopady automobilového závodu Hyundai na životní prostředí, zavázal „vyprojektovat, postavit a udržovat mezi Slezskými Beskydami a Moravskoslezskými Beskydami přírodní koridor pro velké savce.“ Zatímco uběhly čtyři roky od začátku výroby nošovické automobilky, realizace klíčových migračních koridorů vůbec nezačala. Není ani vyřešené kritické místo na silnici I/11 poblíž státní hranice, které je nebezpečné jak pro divoká zvířata, tak pro řidiče. Moravskoslezský kraj, který předsedá koordinačnímu výboru zaměřenému na tuto problematiku, na svůj závazek zcela rezignoval. Od roku 2007 dokonce nesvolal žádnou schůzku, kde by se další postup se všemi subjekty včetně občanských sdružení řešil. Jaké kroky učiníte pro nápravu selhání předchozích politických reprezentací?

Pavla Brady, SZ: "O uskutečněných či probíhajících jednáních nemám podrobné informace. Nicméně zachování či obnovu migračních cest pro tato zvířata považuji v tomto území za zcela nutnou a samozřejmou. Jde o problematiku, kterou si zřejmě nikdo z uvolněných funkcionářů Moravskoslezského kraje nevzal za svou a tak se věci hýbou dopředu velmi pomalu, pokud vůbec. Je možné, že řešení komplikují také složité majetkoprávní vztahy. V případě úspěchu v krajských volbách bych plně podporovala další jednání v této věci, resp. nejlépe již vlastní realizaci migračních biokoridorů."

Pavol Lukša, TOP09: "Pokud si pamatuji na obsah Deklarace porozumění, tak je nutné uvést, že podle usnesení vlády č. 550 z 10. 5. 2006 je vybudování uvedeného migračního koridoru uloženo ministru dopravy. Je tedy plně v kompetenci státu splnit tuto část závazků daných Deklarací a předmětným usnesením vlády. Nazvat celou situaci „selháním politických representací“neodpovídá podle mého názoru ekonomické realitě v kraji a v celé zemi. Navíc je známo, že nedávno Moravskoslezský kraj finančně podpořil projekt, jehož cílem má být informování místních obyvatel a představitelů obcí o významu území Jablunkovské brázdy pro migraci velkých savců a nalezení obecně přijatelného řešení jak biokoridory uvést do funkčního stavu. V uvedeném procesu je podle mého názoru třeba pokračovat, stejně jako trvat na naplnění vládního usnesení č.550 a ulehčit dokončením východní části Slezského kříže hlavně život těm občanům, kteří do dnešních dnů trpí enormním dopravním zatížením současné I/11 se všemi dopady na jejich bezpečnost a životní prostředí."

Miroslav Novák, ČSSD: "Moravskoslezský kraj dlouhodobě usiluje naplňování svých závazků vyplývajících z „Deklarace porozumění“, stanoviska EIA k záměru Průmyslové zóny Nošovice a dalších dokumentů. Jednotlivá opatření, které má Moravskoslezský kraj v gesci, jsou postupně plněny. Problémem však nadále zůstává závazek vybudování migračního koridoru pro velké savce v prostoru Jablunkovské brázdy. Podle usnesení vlády č. 550 z 10. 5. 2006 je však vybudování uvedeného migračního koridoru uloženo ministru dopravy. Navíc vlastní stavba migračního nadchodu bude technicky i právně součástí silnice I. třídy, jedná se tedy o rekonstrukci státního silničního majetku. Moravskoslezský kraj tak nemůže ze své pozice zásadním způsobem celý záměr ovlivňovat. Je plně v kompetenci státu splnit tuto část závazků daných Deklarací porozumění a předmětným usnesením vlády.

Moravskoslezský kraj zajistil, že průběh migračních koridorů v zájmovém území Jablunkova bude stabilizován v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje ve formě nadregionálních biokoridorů územního systému ekologické stability. Zásady územního rozvoje jsou pak závazné pro pořizování a  vydávání dalších stupňů územně plánovací dokumentace (územní plány aj.). 

V letošním roce Moravskoslezský kraj finančně podpořil projekt, jehož cílem má být informování místních obyvatel a představitelů obcí o významu území Jablunkovské brázdy pro migraci velkých savců a nalezení obecně přijatelného řešení jak biokoridory uvést do funkčního stavu."

Martin Schubert, SPOZ: "V uvedeném musíme konstatovat, že zástupci SPOZ se v minulosti k tzv. Deklaraci porozumění nejen neměli možnost vyjádřit, ale ani v uvedeném nic neslíbili. Je nepochybné, že předchozí politické reprezentace selhaly, když slíbily něco, co nejspíš již dopředu věděly, že nesplní. Osobně se zaručuji, že budu mít snahu se s tímto problémem nejen seznámit, ale najít i možné řešení do budoucna. Věřím, že i lidé z odborných kruhů zabývající se touto problematikou nám budou v budoucnu nápomocni."


Poznámka redakce serveru Šelmy.cz k odpovědím Pavola Lukši (TOP09) a Miroslava Nováka (ČSSD): 

Moravskoslezský kraj se v Deklaraci porozumění nezavázal sice přímo k vybudování nadchodu, ale, dle odst. 7 Deklarace porozumeni je "... připraven ve spolupráci s Ministerstvem dopravy, Ministerstvem životního prostředí, Správou chráněné krajinné oblasti Beskydy a Stranami občanských sdružení vyprojektovat, postavit a udržovat mezi Slezskými Beskydami a Moravskoslezskými Beskydami přírodní koridor pro velké savce. Strany občanských sdružení budou součástí projektového týmu, budou se podílet na výběru vhodné trasy pro umístění koridoru, aktivně podpoří jednání s občany a zastupiteli příslušných obcí při projednávání nezbytné změny územního plánu a při majetkoprávní přípravě projektu."

Koordinační výbor, kterému MSK předsedá, však od roku 2007 nesvolal žádnou shcůzku a Krajský úřad Moravskoselzkého kraje se dokonce v roce 2009 odmítl zúčastnit semináře, který na toto téma zorganizobalo Hnutí DUHA s odůvodněním, že toto setkání "nepovažuje za užitečné" (více zde: https://www.selmy.cz/tiskove-zpravy/ekodukt-muze-byt-vyrazne-levnejsi/).

 

3. Moravskoslezský kraj sousedí se Slovenskem, kde je povolen legální odstřel vlků (za posledních pět let je ročně nahlášeno 123–159 zastřelených vlků). I to je pravděpodobně důvodem nízkého počtu těchto šelem v Beskydech; zatímco od devadesátých let se v například v Německu počet vlků stále zvyšuje a v současnosti se blíží stovce, v Beskydech není v posledních letech doložen trvalý výskyt jediné smečky (pouze občasný výskyt jednotlivců). Zóna, kde je vlk na Slovensku chráněn celoročně, je zcela nedostatečná, zahrnuje jen menší část CHKO Kysuce. Přitom v Česku, Polsku, Německu nebo Maďarsku vlk patří mezi přísně chráněné živočichy. Jaké kroky učiní Moravskoslezský kraj ve vztahu k sousedním příhraničním krajům, kde je lov vlků povolen?

Pavla Brady, SZ: "Tato záležitost je určitě hodně problematická, jde o území cizího, suverénního státu. Krajský úřad má na tomto poli zcela omezenou působnost, může pouze apelovat na politiky Žilinského kraje a na tuto problematiku upozorňovat. Může také výrazněji podpořit smysluplné příhraniční projekty s ekologickou a ekovýchovnou tématikou, jejichž náplní mohou být určitě také projekty týkající se migrace velkých šelem. Volně žijící zvířata hranice nerespektují. V této souvislosti, ale i v návaznosti na předešlé si myslím, že je nutné podrobně posoudit a podrobit oponentuře také stávající grantovou politiku Moravskoslezského kraje."

Pavol Lukša, TOP09: "Myslím, že všechny jmenované země mají svrchované právo řešit problematiku ochrany vlků způsobem, který považují za nejvhodnější. Moravskoslezský kraj může v souladu se svými kompetencemi zahájit se sousedními kraji dialog např. formou odborných konferencí, který by všem zúčastněným stranám umožnil v prvé řadě výměnu názorů na předmětnou problematiku a pochopení jednotlivých konkrétních opatření na jejich územích. Teprve po absolvování a vyhodnocení tohoto kroku je možné uvažovat o možných dalších krocích a jejich případném obsahu a úrovni."

Miroslav Novák, ČSSD: "V otázce regulace početnosti se necítím být povolaným odborníkem a netroufám si radit slovenským ochráncům přírody jak postupovat. Domnívám se, že to není ani úkolem kraje."

Martin Schubert, SPOZ: "Rovněž i zde je prvně nutné prostudovat, zejména co vedlo Slovensko k takovému to tvrdému opatření. Pak věřím, že najdeme cestu, jak o předmětné
věci jednat např. s Žilinským samosprávným krajem. V případě, že se ukáže,
že rozhodnutí slovenských orgánů je nesmyslné - proti přírodě a současně
zasahuje i nepřímo naše území, pak se budeme zasazovat o změnu."


4. V současné době se na území Beskyd pohybují 2-4 medvědi. Tato zvířata, která za běžných podmínek nepředstavují pro člověka žádné riziko, mohou začít způsobovat problémy, pokud si zvyknou na lidskou přítomnost a potravu, která pochází od lidí. K tomu může dojít především u horských chat, rekreačních středisek nebo v částech obcí, zasahujících více do hor, kde se medvědi mohou vyskytovat. Pokud medvěd takto objeví snadno dostupný zdroj potravy, je pro něj přirozené začít jej často využívat. Rychle si zvykne vracet se k takovému místu, a při tom ztrácí přirozenou plachost. Možnosti řešení však existují a s úspěchem se již v některých zemích využívají. Účinným opatřením jsou např. speciální "protimedvědí" kontejnery - odpadové nádoby, které jsou pro medvědy nedostupné. Jakým způsobem byste byli ochotni v zájmu podpory poklidného soužití obyvatel a návštěvníků Beskyd s medvědy podpořit osazení nejvíce rizikových míst těmito speciálně upravenými kontejnery?

Pavla Brady, SZ: "V zájmu prevence možných konfliktů medvědů s rekreanty a stálými obyvateli Beskyd by bylo vhodné již dnes v místech, kde je největší možnost takového rizika tyto „nedobytné“ kontejnery situovat. Žila jsem několik let v USA ve státě Wyoming, kde se vyskytuje mimo medvěda hnědého také medvěd grizzly. Navštívila jsem i turisticky exponovaná místa, především v Kalifornii, kde jsou speciální „protimedvědí“ kontejnery běžně používány a obyvatelé i návštěvníci je berou jako samozřejmost. Lidé se musí naučit vedle medvědů žít a respektovat je. Na základě svých zkušeností z USA vím, že při dodržování určitých pravidel je možné vedle medvědů žít a nechat je žít. Kraj by se měl i v tomto případě nějakou částkou spolupodílet na pořízení speciálních kontejnerů, hlavní náklady by však měl nést prioritně majitel rekreačního zařízení a obec v jejímž správním území se objekty nacházejí. Na financování kontejnerů by se mohl podílet i takový podnik jako jsou Lesy ČR.s.p."

Pavol Lukša, TOP09: "Pokud se na území Beskyd pohybují 2-4 medvědi, tak to podle mého názoru rozhodně není situace na pořizování speciálních kontejnerů. Myslím, že je v zájmu občanů, aby zacházeli s komunálním odpadem tak, aby nebyl nabídkou potravy nejen pro medvědy, ale ani pro mnohem menší šelmy či jiné živočichy."

Miroslav Novák, ČSSD: "Dosud jsem nezaznamenal, že by se tyto případy staly i v Moravskoslezských Beskydech. Pokud by si aktuální situace vyžadovala řešení, nevylučuji podporu ze strany kraje v lokalitách, které by mohly být nejvíce ohroženy."

Martin Schubert, SPOZ: "Pokud jsou uváděné údaje pravdivé, tak SPOZ by osazení speciálních
kontejnerů  prosazovalo. Jednou z podmínek by bylo, aby tyto kontejnery byly
vyrobeny v našem kraji a rovněž do potřebných míst umístěny subjekty
podnikajícími rovněž v našem kraji." 

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr