English version

Otázky a odpovědi kandidátů do zastupitelstva Zlínského kraje

1. V kulturní krajině vždy docházelo a dochází i ke konfliktům při chovu hospodářských zvířat. Chovatelé ovcí a koz nebo včelaři hospodařící v Beskydech jsou tak jistým způsobem znevýhodněni. V současné době stát sice poskytuje chovatelům náhrady za škody způsobené šelmami, ale chovatelé nemají možnost podpory na preventivní opatření, jako jsou elektrické ohradníky nebo pastevečtí psi. Jaké kroky hodláte učinit  pro snadnější soužití lidí a velkých šelem v Zlínském kraji?

Jiří Čunek, KDU-ČSL: "Bezpečnost lidí musí být vždy pripritou. Nejsem odborníkem na velké šelmy a proto předpokládám, že ochránci přírody předloží  svoje návrhy na řešení. Budu připraven sednout si s nimi ke stolu a o návrzích  diskutovat."

Petr Gazdík, TOP09: "Šelmy jsou a vždy byly nedílnou součástí naší krajiny. Je třeba pečovat o jejich ochranu a také usilovat o dosažení takového stavu jejich populace, který by napomáhal přirozenějším procesům samoregulace ekosystému ve zdejších lesích. Preventivní opatření pro soužití obyvatel se šelmami budu rád podporovat. Pokud kraj bude dobře hospodařit a dostatečně poskytovat pro své obyvatele socioekonomické zázemí, může pak soustředit více finančních prostředků právě do ochrany ŽP."

Libor Lukáš, ODS: "Ochrana zvláště chráněných druhů živočichů, mezi něž patří Vámi zmiňované druhy, se řídí zákonem o ochraně přírody a krajiny. Na území CHKO je tento zákon v kompetenci Správy CHKO.

Kraj, jako krajský úřad, se prostřednictvím územních plánů, je-li to únosné, snaží zajistit migrační koridory pro pohyb těchto druhů v krajině. Problémem jsou vysoké požadavky prosazované Správou, ale především nevládními organizacemi, na parametry a hustotu těchto koridorů, které by znamenaly v mnoha případech zablokování rozvojových plánů obcí (např. v zaříznutých údolích Javorníků atd.). Můj názor je, že soužití velkých šelem a člověka v hustě obydlené krajině není při nejlepší vůli trvale řešitelné. Zachovat tyto druhy ve volné přírodě bude podle mého možné pouze v lokalizovaných rozsáhlých chráněných oblastech, kde jsou pro ně alespoň relativně vhodnější podmínky. Nicméně konkrétní nástroje nemá kraj, ale stát, jak plyne z výše uvedených kompetencí."

Ivan Mařák, KSČM: "Velkoplošné zvláště chráněné území – Beskydy – mají statut chráněné krajinné oblasti a patří skutečně mezi klenoty Zlínského kraje. Otázkou je, zda  velké šelmy pomáhají udržovat přírodní rovnováhu, pokud ještě v tom původním pojetí vůbec existuje. Je to otázka diskuze. V každém případě způsob náhrady škod působených zvláště chráněnými druhy živočichů, mezi které vyjmenované druhy velkých šelem patří, řeší Zákon č. 115/2000 Sb. O poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Kompetence jsou nastaveny jednoznačně a pokud dochází ke konfliktům při chovu hospodářských zvířat a velkých šelem, pak mají chovatelé možnost žádat o náhradu škody v souladu s výše jmenovaným zákonem. Prevence je v tomto případě záležitostí chovatelů."

Lubomír Nečas, SPOZ: "Nejdříve je třeba tuto problematiku vyhodnotit, pokud se již ze strany Krajského úřadu nestalo. Následně bude vhodné zpracovat několik variant řešení (mělo by to být obdobné jako při řešení všech problémů, které se dotýkají zájmu Kraje). Tyto varianty se pak projednají se všemi dotčenými a na závěr se doporučí optimální řešení.

Pokud však nejsem do této specifické problematiky zasvěcen, nebylo by seriózní navrhovat konkrétní řešení." 

František Šulgan, Strana zelených: "Kraj by mohl formou dotací podpořit nákup elektrických ohradníků nebo pasteveckých psů. Důležitá je ale osvěta. Měli by ji slyšet chovatelé ovcí a ostatních hospodářských zvířat, včelaři i široká veřejnost. Neměli by být vynechány ani děti a mládež. Každý člověk by měl vědět, kde si například i půjčit elektrický ohradník. Šelmy se vrací na stejná místa. Měli bychom vědět, jak ukládat odpadky u chat nebo chalup, jak tato zvířata žijí, čím se živí, jak se máme my chovat v prostředí, kde žijí oni, jak se zachovat, když je potkáme."


2. Zlínský kraj již léta prosazuje rychlostní silnici R49 až na Slovensko přes malebnou krajinu Vizovických vrchů. Na státní hranici ve Střelné přitom projede kolem 1000 aut denně, naprostá většina dopravy mezi státní hranicí, Vizovicemi a Vsetínem má regionální charakter. Lze tedy předpokládat, že nová dálnice přinese do kraje především nákladní automobilovou dopravu a s tím související hluk a prach. Nárůst dopravy by zásadním způsobem omezil i možnosti migrace velkých savců, protože nová silnice je plánována nešetrně k místnímu prostředí – bez dlouhých tunelů pod Vizovickými vrchy. Budete v následujícím volebním období prosazovat budování silnice R49 přes Vizovické vrchy bez dlouhých tunelů nebo pouze s nimi? Nebo tento projekt považujete za iracionální a budete raději věnovat svou energii na podporu železniční dopravy a zlepšení systému hromadné dopravy?

Jiří Čunek, KDU-ČSL: "Silnice R49 směrem na Slovensko je potřebná. Mimo jiné také z důvodu zlepšení životního prostředí. Zaráží mne, že ochránci životního prostředí nevnímají problémy, které způsobuje tranzitní automobilová doprava např. po silnici I/35,, která prochází Chráněnou krajinnou oblastí Beskydy. Obyvetelé obcí od Valašského Meziříčí až po Horní Bečvu trpí denně exhalacemi tisíců automobilů. Stažením dopravy do jednoho plynule průjezdného koridoru může odlehčit celou oblast.

Bylo by nezodpovědné střelit od pasu zda tunely ano nebo ne, případně kolik. Rozhodnutí musí padnout na základě kvalifikovaných analýz relevantních podkladů. Jsem přesvědčen, že doprava musí být řešena komplexně, tedy jak silniční tak i železniční."

Petr Gazdík. TOP09: "Při výstavbě silnice R49 je pro mě prioritou vést ji za minimálních možných zásahů do přírody Vizovických vrchů. Několik dlouhých tunelů a například mosty pro migraci zvěře mohou ulevit nejen zdejší přírodě, ale také tamním obyvatelům. Věřím že, tato silnice bude v budoucnu větším přínosem pro hospodářský růst regionu, nežli uvažovaná železnice, což by mohlo směřovat, za předpokladu rozvážného nakládání s těmito výnosy, ke zvětšení a zkvalitnění péče o přírodu v našem kraji."

Libor Lukáš, ODS: "Výstavbu R49 považuji za velmi důležitou, a budu prosazovat optimální variantu její trasy i technického řešení tak, aby bylo dosaženo maximální shody mezi ochranou nádherné valašské přírody a dopravními požadavky současné společnosti. Návrh tunelové varianty mezi Pozděchovem a Lačnovskými rybníky a u Lačnova budou předmětem technického posouzení odborníky a projektanty. Výsledek odborných doporučení v kombinaci enviromentálních a socio-ekonomických aspektů projektu budu respektovat."

Ivan Mařák, KSČM: "Otázka řešení dopravní dostupnosti ZK ve vztahu k životnímu prostředí je otázkou velmi složitou. Pokud dostanu možnost vstoupit do celého rozhodovacího procesu, budu podporovat variantu nejšetrnější k životnímu prostředí. To platí i pro rychlostní komunikaci R49 přes Vizovické vrchy."

Lubomír Nečas, SPOZ: "Formulace dotazu je velice sugestivní – příště doporučuji zvolit neutrální znění.

Co se týče standardního střetu mezi zájmy ochrany životního prostředí a představou o udržitelném způsobu žití v území vyžadující rozvoj tohoto území, pak se jedná vždy o diskuzi seriózních partnerů, kteří budou v této diskuzi předkládat akceptovatelná data. Jelikož i přes legislativně dané postupy je třeba rozhodnout o variantách, nastupuje zde delegovaná role politiků.

Základní vyhodnocení navrhované trasy bych nechal odborníkům s tím, že politický zástupce Kraje musí být účasten jednání, kde by se měly jednotlivé návrhy vyhodnocovat. Myslím si, že je nepodstatné, co si v prvním okamžiku myslí politik, ale zda je případný návrh akceptovatelný z hlediska občanů v zasaženém území žijících. A to je to nesnadné politikum.

Z obecného hlediska se provoz na kapacitních silnicích jeví ekologičtější. Pokud by navrhovaná trasa silnice R49 nevedla přes Vizovické vrchy, ale industrializovanou krajinou, pak by se většina zainteresovaných shodla na její akceptaci.

Vizovické vrchy mám prochozené a souhlasím s vámi, že zásah takové silnice do krajiny je velice rázný. Pokud by měla tato silnice mezinárodního významu procházet tímto územím, pak budu samozřejmě podporovat především tunelové úseky."   

František Šulgan, Strana zelených: "Kamionová doprava je neštěstí naší republiky. Cesty budované za socialismu dnes neodolávají těžkým kamionům. Musí se pořád za nemalé peníze opravovat. Nám to ale nestačí a musíme budovat nové a nové silnice, pravidelně s tunely (ale finančními) a hrozíme se doby, kdy tyto kolosy, byť postavené s dotací Evropské unie, budeme jednou ze svého muset opravovat. Budou se zase zvyšovat daně na opravu i babičce, která ani autem nejezdí? Budování obchvatů města a vesnic přináší lidem zde žijícím velkou úlevu a zlepšuje jednoznačně kvalitu bydlení a tím i kvalitu života. Myslíme tím, že musíme důkladně zvažovat, co nám stavba silnice přinese do budoucna a co nám vezme. V případě budování rychlostní komunikace R49 se jedná o tvrdý zásah do krajiny, jaký historie této oblasti nepamatuje. Lidé ve vesnicích by najednou měli bydlet pod mosty, na kterých trvale hlukem a prachem obtěžuje lidi tisíce osobních aut a kamionů. A teď by si politici měli říct, co těmto lidem přinese a co vezme tento projekt. Vezme jim mnohem víc, než jim přinese. A vypadá to, že jim hlavně jenom všechno vezme.  Měli bychom už konečně začít s podporou železniční dopravy, kamiony naložit na vlaky a zjistili bychom, že nám bude stačit upravit stávající silnice a nebudeme ani takovou R49 potřebovat. To bychom ale museli umět odolat „tunelářům“. Politik by měl pamatovat na rozvoj oblasti po stránce ekonomické, sociální i oblasti životního prostředí."


3. Zlínský kraj sousedí se Slovenskem, kde je povolen legální odstřel vlků (za posledních pět let je ročně nahlášeno 123–159 zastřelených vlků). I to je pravděpodobně důvodem nízkého počtu těchto šelem v Beskydech; zatímco od devadesátých let se v například v Německu počet vlků stále zvyšuje a v současnosti se blíží stovce, v Beskydech není v posledních letech doložen trvalý výskyt jediné smečky (pouze občasný výskyt jednotlivců). Zóna, kde je vlk na Slovensku chráněn celoročně, je zcela nedostatečná, zahrnuje jen menší část CHKO Kysuce. Přitom v Česku, Polsku, Německu nebo Maďarsku vlk patří mezi přísně chráněné živočichy. Jaké kroky učiní Zlínský kraj ve vztahu k sousedním příhraničním krajům, kde je lov vlků povolen?

Jiří Čunek, KDU-ČSL: - 

Petr Gazdík, TOP09: "Doufám, že statut přísně chráněného živočicha vlky na území naší země neopustí. Srovnávat slovenskou situaci ohledně ochrany této šelmy s českou, není příliš vhodné, vzhledem k daleko početnější populaci vlků u našich východních sousedů. Tam také vlci páchají mnohem více škod zejména na stádech ovcí. Povolení lovu vlků by však mělo být opatřeno velmi přísnými pravidly a kontrolou tak, aby regulace vlků probíhala únosnou mírou bez rizika ohrožení jejich populace.

Pro zachování vlků v Beskydech by mohlo přispět vyloučení slovenských Javorníků z území, kde platí povolení odstřelu vlků, stejně jak je tomu na území okresu Čadca."

Libor Lukáš, ODS: "V souvislosti s předešlou otázkou opakuji, že řešení Vámi zmíněné problematiky, považuji za věc státu a jím zřízených organizací – v tomto případě AOPK SCHKO. Při setkání s příhraničními partnery mohu na ně apelovat, to je ale s ohledem na existující kompetence kraje vše."

Ivan Mařák, KSČM: "Kraj může v této věci pouze iniciovat jednání o zpřísnění ochrany vlků na Slovensku prostřednictvím státu, případně EU. Určitě neovlivní zákony Slovenské republiky. Můj osobní názor jako lesáka a myslivce je ten, že pokud Evropa tento živočišný druh chrání, nemělo by být Slovensko výjimkou a vlk by měl být i zde absolutně chráněn."

Lubomír Nečas, SPOZ: "Předpokládám, že vliv Zlínského kraje na pravidla v sousedních příhraničních krajích není veliký. Samozřejmě, že je třeba mít na to odborný názor a pokud se budeme v přístupech k řešení lišit, pak bude na místě diskutovat. Je to však především úkol mezistátní a mezinárodní."

František Šulgan, SZ: "Politik krajského úřadu by měl mít prvně srovnané myšlenky v této problematice. Měl by vědět nejenom, jak stáda před velkými šelmami chránit, ale hlavně vědět, jaký význam má přítomnost velkých šelem v přírodě, jak jejich přítomnost i člověku pomáhá. Kraj by měl podporovat projekty přeshraniční spolupráce se sousedními regiony zaměřené i na oblast ochrany velkých šelem. Chráněná krajinná oblast Beskydy je vyhlášenou oblastí evropského přírodního dědictví i díky přítomnosti velkých šelem. V rámci Evropské unie je schválen Akční plán na ochranu velkých šelem, kde je kladen důraz na spolupráci jednotlivých státu při jejich ochraně. Na Slovensku to ale velké šelmy nemají vůbec lehké. Je zde velmi silná myslivecká lobby a mnoho lidí zde hledí na ochranu velkých šelem přes „hledí“ své pušky. Důležitá by byla proto i mezistátní jednání o této problematice a lepší osvěta i na Slovensku. Naše neziskové organizace již dnes dělají osvětu i na Slovensku. Měl by je v tom krajský úřad podporovat." 


4. V současné době se na území Beskyd pohybují 2-4 medvědi. Tato zvířata, která za běžných podmínek nepředstavují pro člověka žádné riziko, mohou začít způsobovat problémy, pokud si zvyknou na lidskou přítomnost a potravu, která pochází od lidí. K tomu může dojít především u horských chat, rekreačních středisek nebo v částech obcí, zasahujících více do hor, kde se medvědi mohou vyskytovat. Pokud medvěd takto objeví snadno dostupný zdroj potravy, je pro něj přirozené začít jej často využívat. Rychle si zvykne vracet se k takovému místu, a při tom ztrácí přirozenou plachost. Možnosti řešení však existují a s úspěchem se již v některých zemích využívají. Účinným opatřením jsou např. speciální "protimedvědí" kontejnery - odpadové nádoby, které jsou pro medvědy nedostupné. Jakým způsobem byste byli ochotni v zájmu podpory poklidného soužití obyvatel a návštěvníků Beskyd s medvědy podpořit osazení nejvíce rizikových míst těmito speciálně upravenými kontejnery?

Jiří Čunek, KDU-ČSL: "Nejsem si jist, zda musí být kandidát na hejtmana  expertem na ohrožené šelmy.  Návrhy na řešení specifických problémů by měli předkládat týmy odborníků. Povinností hejtman je vyslechnout každého, kdo přijde se smysluplným návrhem a o dalším pak rozhodovat na základě kvalifikovaných podkladů." 

Petr Gazdík, TOP09: "V případě, že by se medvěd v Beskydech trvale usadil a jeho populace se zde rozrostla, bylo by vhodné předcházet problémům způsobených soužitím této šelmy s obyvateli instalací „protimedvědích“ kontejnerů do rizikových míst, o což by se mohl zasadit kraj prostřednictvím poskytnutí dotací konkrétním obcím na pořízení kontejnerů."

Libor Lukáš, ODS: "Na území Zlínského kraje se zatím s tímto setkáváme, alespoň podle mých informací, jen velmi zřídka, ale i na naší straně Beskyd a Javorníků, jsou vzácně zaznamenány tyto případy, kdy se medvěd přiblížil s vidinou snadno dostupné potravy až k hotelům. Nevím, nakolik opravdu účinným opatřením, jsou „protimedvědí“ kontejnery. V našich podmínkách by stačilo, aby hoteliéři měli dostatek normálních kontejnerů, měli je vhodně umístěné, a především zajistili jejich dostatečně časté odvážení. Toto se snažíme řešit kontrolami nakládání s odpady u hotelových zařízení jako původců odpadů a ukládáním opatření, která k tomu směřují."

Ivan Mařák, KSČM: "Dle mého názoru při současném stavu medvědů v Beskydech je otázka instalace speciálních kontejnerů předčasná. Pokud by problém nastal, bude třeba jej řešit a nemyslím, že by v tomto případě nemohl zasáhnout i Zlínský kraj finanční podporou."

Lubomír Nečas, SPOZ: "Opět upozorňuji na skutečnost, že je třeba novou situaci vyhodnotit nejen z hlediska Zlínského kraje. Je to otázka spolupráce krajů, ale i sousedních států. Jedná se také o koncepce celoevropské. Bez dostatečné znalosti problému a směrování řešení by mohly být jakékoli nekoncepční kroky téměř zbytečné a drahé.

Co se týče zkušeností ze Slovenska, ale i jiných zemí – pak vámi uvedené kontejnery mají svůj velký význam. Jejich množství, umístění a náklady na jejich pořízení musí následovat však až po důkladnějším vyhodnocení."

František Šulgan, SZ: "Pomocí dotací bychom mohli řešit i tuto problematiku. Je to zároveň nejdůležitější krok při ochraně medvěda. Je to prevence. Jestli medvěd objeví v přírodě pytel s odpadky nebo otevřený kontejner, jakoby objevil supermarket. On si moc dobře zapamatuje, kde potravu našel a bude se tam zdržovat trvale. A může přitom i někoho napadnout. On nerozlišuje, že mu tam chce někdo odpadků přidat. On se bojí, že mu je chcete vzít. Na všech chatách nebo chalupách by měli lidé vědět jak nakládat s odpadky, jak a kde zakládat komposty, na co pamatovat, když hluboko v lesích opékáme špekáček. A oplechované kontejnery by měli být automatickou součástí každé chalupy na horách, horské chaty, hotelu či penzionu, aby se medvěd do nich nedostal."


Lídr ČSSD ve Zlínském kraji bohužel ani po urgencích nezaslal odpověď na naše otázky. 


 



Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr