English version

Krkonoše - staronový domov velkých šelem?

24.1.2015, Šelmy.cz

Detail typické rysí stopy (Jizerský důl, 5. 3. 2013) (foto A. Blomer).Pokud jde o velké šelmy v České republice, nejčastěji informujeme o beskydských nebo šumavských populacích – logicky, pro velké šelmy, především rysa, jsou stále nejvýznamnější oblastí výskytu. Stranou zájmu po dlouhá léta zůstávala oblast severních a východních Čech a navazující oblasti v Polsku. Od začátku tisíciletí do konce roku 2013 však zoologové Správy Krkonošského národního parku, chráněné krajinné oblasti Broumovsko, Severočeského muzea v Liberci, Hnutí DUHA Olomouc a jejich polští kolegové evidují téměř 150 záznamů svědčících o přítomnosti rysa ostrovida na polsko-českém pomezí. Dalších deset údajů z této oblasti hovoří o výskytu vlka obecného. Znamená to, že se rys a vlk vracejí také na sever a východ Čech?

Zmíněné informace lze nyní nalézt v nové studii uveřejněné v časopise Opera Corcontica. Ta shrnuje poznatky o historickém i současném výskytu šelem v Jizerských horách, Krkonoších, Stolových horách a na Broumovsku. Autoři pečlivě klasifikují veškeré nálezy podle stupně jejich dokumentace a ověřitelnosti a minimalizují tak riziko chyb. Zatímco pro medvěda je tato oblasti pravděpodobně příliš osídlená a turisty hojně navštěvovaná, vlci a rysi nejsou tolik citliví a nároční na prostředí, ve kterém žijí. Jak ukazují množící se zprávy o jejich výskytu, pravděpodobně postupně znovuobjevují svoji původní domovinu na severovýchodě Čech.


Aktuální výskyt na česko-polském pomezí

Dnešní zvýšený zájem veřejnosti i přírodovědců o velké šelmy a jejich postupný návrat k nám vede k tomu, že o aktuálním výskytu těchto zvířat máme přeci jen více informací než v minulých staletích. Mezi nejzajímavější nálezy patří přímá pozorování šelem či jejich fotografie z fotopastí. Náznaků svědčících o zdejším novodobém výskytu rysa je ale více a pocházejí už z počátku tisíciletí. První novodobé nálezy rysa pocházejí z Jizerských hor (2000), následují Krkonoše (2002), Broumovsko (2004) a Góry Stołowe (2008). Soudě podle shromážděných nálezů pobytových znaků, právě v Krkonoších se v současnosti nacházejí tři ze čtyř hlavních center výskytu rysa, čtvrtou významnou oblastí jsou Adršpašské a Teplické skály na Broumovsku.

Dokladové rysa ze západních Krkonoš. Zdroj: Opera Corcontica

Dokladové fotografie rysa ze západních Krkonoš (A – D), Broumovska (E) a z Gór Stołowych (F). Zdroj: časopis Opera Corcontica



Údajů o výskytu vlka ve sledované oblasti je o poznání méně. Dosud se jedná spíše o velmi sporadické náznaky o průchodu migrujících jedinců. Vedle nedoložených údajů je to zejména nález 6 stržených ovcí v Rýchorách a nález dlouhé stopní dráhy včetně trusu na jižním úpatí Vraních hor, polskou Uniemyślí a Hraničním hřbetem na Broumovsku.

 Ovce stržené s největší pravděpodobností vlkem ve Sklenářovickém údolí ve východních Krkonoších v listopadu 2011 (foto T. Janata).Stopy vlka ze stopní dráhy sledované na 5–6 km dlouhé trase z Vraních hor přes Uniemyśl na Hraniční hřbet v CHKO Broumovsko (30. 3. 2013) (foto P. Bobr)


 

Ovce stržené ve východních Krkonoších (foto T. Janata) a stopy vlka (foto P. Bobr) v CHKO Broumovsko. 

Historický výskyt

Rysí historie na česko-polském je trochu nejasná, protože překvapivě neexistuje moc údajů o jejich výskytu z minulých staletí. V díle jizerskohorského znalce, Miroslava Nevrlého, Kniha o Jizerských horách, nalezneme informaci, že k roku 1628 byla zvýšena odměna za přinesenou kůži rysa. Možná i tato nabídka vedla k tomu, že rys z přírody česko-polského pomezí během 18. století vymizel. V Krkonoších se pak šelma objevila ještě po druhé světové válce, ale společně s dalšími hlášeními se nejspíš jednalo o ojedinělá pozorování, která nedokazují její stabilní výskyt.

O vlcích jsou historické záznamy o něco bohatší. Existuje hned několik letopočtů posledního zástřelu vlka z české či polské strany Krkonoš, poslední je udáván rok 1842. Zhruba o sto let později se šelmy ale opět vrací na polskou stranu Krkonoš, a to pravděpodobně v souvislosti s rozšiřováním vlka v západním Polsku. Na české straně pak z let 1969 a 1983 pocházejí dvě údajná pozorování vlků z oblasti kolem Špindlerova Mlýna a z Trutnovska, zda se ale opravdu jednalo o vlky či třeba zdivočelé psy, již dnes neověříme.

 

Odkud přicházejí?

Uvedené nálezy vlků v zájmové oblasti zřejmě souvisejí s rozrůstající lužickou populací. V případě rysů je ale situace poněkud složitější. Území mohlo být, s ohledem na nejblíže položený Králický Sněžník a Jeseníky, osídleno zvířaty migrujícími z východu, nelze však vyloučit ani jedince zatoulané ze šumavské populace. Na mnohem složitější původ krkonošských rysů však ukazuje i genetický rozbor srsti, nalezené v lednu 2012 u polské Karpacze a odeslané k analýze do Instytutu Biologii Ssaków PAN v Białowiezi. Vzorek srsti byl malý a získané výsledky tudíž nejsou úplně spolehlivé a věrohodné. Nasvědčovaly ale možnému původu rysa z litevsko-estonské populace v Pobaltí.

 

Na závěr jedna špatná a jedna dobrá zpráva

Bohužel ani zde nemají šelmy na růžích ustláno, a tak s množícími se údaji o zaznamenaných pobytových znacích šelem na povrch vyplouvají i nepotvrzené informace o pytláctví: dle anonymní informace měla být i smečka vlků, pozorovaná v září 2012 u Svobody nad Úpou, původně sedmičlenná – dva vlci však měli být údajně zastřeleni. Další nedoložená informace zmiňuje i údajné nelegální ulovení rysa na Rýchorách rovněž v roce 2012.

Abychom ale nekončili pesimisticky: z Broumovska a z polské strany Krkonoš (oblast kolem města Karpazce) pochází rovněž dvě nepotvrzená pozorování rysice s mláďaty v letech 2010 a 2013. Pokud by přírodovědci získali věrohodný důkaz o rozmnožování rysů v této oblasti, mohli bychom hovořit o další stálé populaci rysů na našem území.

 

Více informací:

Flousek J., Zając T., Kutal M., Żuczkowski M., Pałucki A., Pudil M. & Kafka P., 2014: Velké šelmy (Carnivora) v Krkonoších, Jizerských horách, GórachStołowych a na Broumovsku (Česká republika, Polsko) – minulost a přítomnost. Opera Corcontica 51: 37–59.


Na základě citovaného článku připravila JOSEFA VOLFOVÁ

 

 

Našli jste zajímavé stopy a myslíte si, že by mohly být rysí? Pošlete nám svoje snímky na mapovou aplikaci mapa.selmy.cz. Nález rádi ověříme. Děkujeme!

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr