Jak vypadá jídelníček vlků? Odpověď přinášejí rozsáhlé analýzy stovek vzorků vlčího trusu z různých částí České republiky. Výsledky dlouhodobě potvrzují, že vlci se živí především volně žijícími kopytníky a hospodářská zvířata tvoří jen velmi malou část jejich potravy.
Do výzkumu bylo zahrnuto téměř 700 vzorků vlčího trusu z oblastí s trvalým výskytem vlků, například z Broumovska, Jizerských hor, Frýdlantska, Orlických hor nebo Krušných hor. Analýzy ukázaly, že dominantní složkou potravy jsou divoce žijící kopytníci, kteří tvoří přibližně 98 % zkonzumované biomasy. [1]
Nejčastější kořistí byli srnci a jeleni, přičemž nejvýznamnější podíl připadá na srnce obecného. Významnou část potravy tvořilo také prase divoké, zatímco muflon nebo daněk se objevovali jen výjimečně.
Foto: Radek Karkys
Výsledky zároveň ukazují, že složení potravy se liší podle konkrétní oblasti. Na Broumovsku tvořil hlavní část kořisti srnec, zatímco v Orlických horách nebo Krušných horách vlci častěji lovili jeleny. Ve Frýdlantském výběžku byl výraznější podíl prasat divokých. Vlci tedy přizpůsobují svůj jídelníček tomu, jaká kořist je v krajině dostupná.
Zajímavé je, že si vlci některé druhy kořisti vybírají více, než by odpovídalo jejich zastoupení v krajině. Ve většině sledovaných oblastí vlci výrazně preferovali srnce, přestože jich bývá méně než divokých prasat. Naopak prasata loví méně, než by odpovídalo jejich početnosti. Důvodem může být například vyšší riziko zranění při lovu dospělých jedinců.
Potrava vlků se během roku příliš nemění. Rozdíly mezi letním a zimním obdobím byly ve většině oblastí malé. Pouze v některých regionech se v zimním období častěji objevovaly ovce, pravděpodobně v souvislosti se způsobem zabezpečení stád.
Právě hospodářská zvířata bývají často předmětem veřejných debat. Analýzy ale potvrzují, že jejich podíl ve vlčí potravě zůstává velmi nízký. Ve sledovaných vzorcích tvořily ovce méně než jedno procento zkonzumované biomasy a jiná hospodářská zvířata se prakticky nevyskytovala. Podobné výsledky přinášejí také studie z Německa, Polska nebo Slovenska. [2]
Složení potravy vlků úzce souvisí s množstvím volně žijících kopytníků v krajině. Česká republika poskytuje vlkům velmi bohatou potravní nabídku – stavy volně žijících kopytníků jsou dlouhodobě vysoké a v některých oblastech dosahují historických maxim. I to je jeden z důvodů, proč vlci dávají přednost volně žijící kořisti před domácími zvířaty.
Kromě kopytníků se ve vlčím trusu objevovali také zajíci, drobní savci, ptáci nebo výjimečně ovoce. Tyto složky ale představovaly jen zanedbatelnou část potravy. Ve vzorcích byly nalezeny i zbytky brouků, které vlci pravděpodobně pozřeli při návratu ke starší kořisti.
Zajímavé výsledky přináší také analýza složení potravy vlků na Šumavě. Podobně jako v jiných oblastech tvoří hlavní složku potravy volně žijící kopytníci, avšak významnou alternativní kořistí byl také bobr evropský, který představoval téměř 4 % zkonzumované biomasy [3]. S obnovou a nárůstem populace bobra na Šumavě se tak zároveň obnovuje i jeho přirozená regulace ze strany vrcholového predátora.
Dlouhodobý monitoring potravní ekologie vlků pomáhá lépe porozumět jejich chování i roli v krajině. Získané poznatky zároveň ukazují, že návrat vlků do české přírody neznamená zásadní změnu jejich přirozeného způsobu života – stejně jako v jiných evropských zemích zůstávají hlavní součástí jejich jídelníčku především volně žijící kopytníci.
Poděkování:
Velké poděkování patří všem vyškoleným dobrovolníkům z Vlčích a Rysích hlídek, kteří se na sběru vzorků v terénu dlouhodobě podílejí. Díky jejich práci můžeme získávat cenné informace o životě velkých šelem v české krajině.
Zdroje:
[1] FRÝBOVÁ, Šárka. 2023. Složení potravy a potravní preference vybraných vlčích smeček v ČR. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/b2me4/
[2] GUIMARÃES, Nuno F., et al. What drives wolf preference towards wild ungulates? Insights from a multi-prey system in the Slovak Carpathians. PLOS ONE. 2022. Dostupné online: https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0265386, WAGNER, Carina, et al. Wolf (Canis lupus) feeding habits during the first eight years of its occurrence in Germany. Mammalian Biology. 2012. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1616504711001625, NOWAK, Sabina, et al. Diet and prey selection of wolves (Canis lupus) recolonising Western and Central Poland. Mammalian Biology. 2011. Dostupné z:
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1616504711000759, FINĎO, Slavomír. Potravná ekológia vlka (Canis lupus) v slovenských Karpatoch. In: Zborník referátov z konferencie. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2001. Dostupné z: http://www.carpathianwildlife.sk/files/17.pdf
[3] DUĽA M., DANĚK O., HULVA P., ŠRUTOVÁ J., MOKRÝ J., HORNÍČEK J., VOREL A. & JURÁNKOVÁ J., 2025: Feeding patterns and parasitofauna of wolves in southwestern Bohemia, Czech Republic. Silva Gabreta, 31: 67–81. Dostupné z: https://www.npsumava.cz/vydani/31-2025/
Článek vznikl za podpory Ministerstva životního prostředí.
