Pomáhá zabíjení vlků předcházet škodám na hospodářských zvířatech? Nová studie publikovaná v časopise Conservation Science and Practice dochází k závěru, že odstřel vlků představuje preventivní opatření s poměrně nepředvídatelným výsledkem. Lov vlků nejčastěji neměl žádný zřetelný efekt a v řadě případů byl spojen dokonce s následným nárůstem škod.
Studii vedl profesor Adrian Treves z University of Wisconsin-Madison. Mezi její spoluautory patří také čeští vědci Martin Dul'a a Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně a Hnutí DUHA Šelmy.
Pět studií, pět zemí a jedna zásadní otázka
Autoři se zaměřili na pět dostupných studií, které zkoumaly, zda zabíjení vlků vede ke snížení škod na hospodářských zvířatech. Jednalo se o výzkumy ze Slovinska, amerického státu Michigan, Slovenska, Lotyšska a izraelských Golanských výšin.
Výzkumníci přitom nehodnotili všechny existující práce bez rozdílu. Do analýzy zahrnuli jen studie, které podle předem stanovených kritérií splňovaly požadavky na robustní výzkumný design a transparentnost dat. Zároveň upozorňují, že žádná z dosavadních studií nepředstavuje ideální, plně randomizovaný experiment. Výzkum, který by umožnil s vysokou jistotou určit skutečný účinek odstřelu vlků, by vyžadoval například náhodný výběr kontrolních oblastí, kde lov neprobíhá, a oblastí, kde naopak lov probíhá cíleně.
Odstřel většinou nepřinesl očekávaný výsledek
Výsledky pěti studií byly různorodé. Ve všech se objevily případy, kdy po odstranění vlků škody klesly, ale také případy, kdy se nezměnily nebo naopak vzrostly.
Při společném hodnocení pěti studií však autoři dospěli k závěru, že převažují případy, kdy odstřel neměl žádný efekt nebo vedl k nežádoucímu výsledku, nad případy, kdy vedl ke snížení škod. Jinými slovy: zabíjení vlků nelze považovat za spolehlivý nástroj ochrany hospodářských zvířat.
Například ve studii ze Slovenska, která pracovala s údaji z let 2014–2019, se v okresech, kde byli vlci odstraňováni, nepodařilo prokázat, že by zásah vedl k odpovídajícímu snížení škod. Pokles škod byl pozorován jen v části případů, zatímco ve většině sledovaných okresů se škody nezměnily nebo vzrostly.
Podobně studie z Michiganu zjistila, že zabití vlků mohlo krátkodobě snížit riziko dalších útoků v bezprostředním okolí místa odstřelu. Zároveň ale odhalila opačný efekt ve širší oblasti: po odstranění vlků se riziko škod zvýšilo na okolních farmách.
Když odstranění vlků problém přesune jinam
Právě tento takzvaný spill-over efekt patří k důležitým zjištěním studie.
Pokud jsou vlci odstraněni z určitého místa, nemusí tím automaticky zmizet riziko škod v širším okolí. Naopak se může stát, že se škody následně zvýší u sousedních stád nebo v jiné části území. Studie tento efekt zaznamenala například v Michiganu a na Golanských výšinách.
Důvodů může být několik. Odstranění některých jedinců může změnit sociální strukturu a chování smečky nebo prostorovou aktivitu vlků v krajině. Do výsledku zároveň vstupuje řada dalších faktorů - například způsob zabezpečení stád, dostupnost volně žijící kořisti, populační hustota nebo individuální chování jednotlivých vlků.
Proč je těžké účinnost odstřelu vůbec správně vyhodnotit?
Autoři upozorňují, že současná data mají řadu omezení. Jedním z problémů je například skutečnost, že k odstřelu často dochází právě tam, kde už byly škody vysoké. Pokud pak škody po zásahu zůstanou vysoké, není jednoduché určit, zda je způsobil samotný zásah, nebo pokračující problém v daném místě.
Důležité je také vědět, kolik vlků bylo skutečně odstraněno, kdy a kde k tomu došlo a zda se odstranění jedinci skutečně podíleli na škodách. Bez těchto informací je obtížné spolehlivě určit, zda měl zásah vůbec možnost ovlivnit počet škod.
Vědci proto zdůrazňují potřebu kvalitnějšího a systematičtějšího sběru dat. Ten by měl zahrnovat nejen zaznamenávání případů se škodami, ale také situací, kdy k žádným škodám nedošlo, informace o zabezpečení stád a důsledné ověřování toho, zda konkrétní úhyn skutečně způsobil vlk.
Nová studie tak přináší důležitý příspěvek do debaty o soužití vlků a lidí: pokud má být nějaký zásah obhajován jako účinný nástroj ke snížení škod, měl by pro jeho účinnost existovat kvalitní vědecký důkaz. Existující data takový důkaz pro plošné odstraňování vlků neposkytují. Pokud tedy úřady nebo osoby s rozhodovací pravomocí rozhodují o odstranění vlků, měly by jasně rozlišovat, zda jejich rozhodnutí vychází z vědeckých důkazů, nebo z hodnotových postojů a pocitů. Transparentnost při odlišování důkazů a hodnot by mohla veřejnosti pomoci pochopit důvody, na základě kterých byla rozhodnutí učiněna.
Foto @ConBiology
Zdroj: Treves, A., Ben-Ami, D., Cornman, A. M., Dul'a, M., Khorozyan, I., Krofel, M., Kutal, M., López-Bao, J. V., Nadler Valency, R., Preiss-Bloom, S., Santiago-Ávila, F. J., Šuba, J., & Žunna, A. (2026): Removing wolves did not reliably prevent domestic animal losses. Conservation Science and Practice, e70388. https://doi.org/10.1111/csp2.70388
Kontakty:
Martin Duľa
Ústav ekologie lesa LDF Mendelu, Hnutí DUHA Šelmy
Miroslav Kutal
Akademický pracovník Ústavu ekologie lesa MENDELU a odborný garant Hnutí DUHA Šelmy
