566 tisíc zajíců, 346 tisíc ježků, 68 tisíc bažantů a k tomu ještě 52 tisíc srnců. Co uvedená čísla znamenají? Počet živočichů, kteří za jeden rok zahynou pod koly aut. Údaje vycházejí ze studie, která nemá v Česku obdoby. Odborníci celý rok sledovali, kolik zvířat na silnicích umírá.


"Některé zjištěné údaje mě dost překvapily. Třeba to, že na silnicích umírá tolik zajíců," přiznal Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny, který je jedním z autorů studie.


Jak odborníci k překvapivým údajům došli? Najali si muže, který pro ně pěšky procházel vybrané úseky silnic a počítal mrtvá zvířata. Našel jich 2 149 a výsledky se pak vynásobily koeficientem podle celkové délky jednotlivých typů silnic po celém Česku. 


Studie tak ukázala další zajímavý výsledek. "Vyšlo nám, že nejvyšší úmrtnost v přepočtu na jeden kilometr je na dálnicích a silnicích první třídy," uvedl Hlaváč.
V absolutních číslech však umírá nejvíc zvířat na komunikacích nižších tříd. Vysvětlení je jednoduché. Silnic druhé a třetí třídy je v Česku výrazně víc, zvířata tak přes tyto komunikace přecházejí častěji než přes dálnici.
 Kolik zvířat ročně zemře na silnici    

 

 Kolik zvířat ročně zemře na silnici    


 

 Celkem

 Dálnice + rychlostní komunikace




 Silnice I. třídy

 Silnice II. třídy

 Silnice III. třídy

 Zajíc polní

 566 400

 14 400




 73 600

 150 700

 327 700

 Ježek (oba druhy)

 346 800

 15 100




 59 100

 115 600

 157 000

 Bažant obecný

 68 400

 4 600




 4 700

 18 100

 41 000

 Srnec obecný

 52 000

 3 300




 10 100

 11 300

 27 300

 Kuna lesní

 49 800

 8 400




 21 200

 15 100

 5 100

 Lasice kolčava

 28 100

 3 000




9 100 

 4 300

 11 700

 Liška obecná

 4 400

 2 000




 2 400

 0

 0


Počet zvířat uhynulých pod koly aut může být ještě horší. Do analýzy se totiž dostala pouze zvířata, která ležela přímo na silnici nebo v příkopech. "Řada zvířat je autem jen zraněná, dokážou ještě ze silnice utéct a umírají až někde v poli. Tato úmrtí jsou už naprosto nepodchytitelná," uvedl Hlaváč. 


"Údaje z tohoto průzkumu se ještě drží při zemi. Třeba srnčí zvěře zahyne podle našich poznatků alespoň jednou tolik – tedy asi sto tisíc," řekl Jaroslav Červený z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

Málo mostů pro zvířata 

Množství zvířat, která na silnicích umírají, lze podle odborníků snížit. Stát by pak musel dávat podle nich víc peněz na oplocování dálnic a stavbu mostů pro zvířata.
"Moderní dopravní tahy se prostě nedají stavět bez přechodů nebo podchodů pro zvířata," řekl děkan Dopravní fakulty ČVUT Petr Moos. Podle něho takové kritérium splňuje jen málokterá dálnice. Mezi výjimky patří třeba část dálnice z Prahy do Hradce Králové. 


Speciální "zelené" mosty jsou v Česku pouze čtyři. Dalších šest se teprve staví. Ředitelství silnic a dálnic se hájí, že výstavba mostů pro zvěř je příliš nákladná. "Jeden vychází na 200 až 600 milionů korun podle obtížnosti stavby," řekl mluvčí ředitelství Jan Hoření. "U nových dálnic se s cestami pro zvěř počítá už automaticky. Stejné je to ostatně i na Západě. Před několika roky to tam také příliš neřešili," dodal Hoření.

Jen ploty nestačí

Stát tak dává víc peněz jen do oplocování dálnic. Jenže to podle znalců nestačí. Studie totiž ukázala, že pouhá stavba plotů způsobuje jiný problém. Takto chráněné silnice a dálnice se bez dostatečného počtu přechodů pro zvěř mění podle odborníků v dokonale nepropustnou hranici, která brání v přirozené migraci. 


"Týká se to především dálnic, které znemožňují pohyb hlavně u velkých zvířat typu jelen, los nebo rys. Tato zvířata potřebují k životu rozsáhlejší oblasti a každá taková bariéra prostě ohrožuje populaci těchto živočichů," tvrdí Hlaváč. 


Některé evropské státy jsou na tom podle odborníků ještě hůř. Jaroslav Červený z Akademie věd ČR jako příklad uvedl Švýcarsko, které v minulosti uzavřelo své dálnice do betonových stěn. Ty jsou pro zvěř zcela nepřekonatelné. "Podobné rozparcelování krajiny decimuje některé živočišné druhy mnohem víc než střety s auty," potvrzuje Červený.

A pak je tu ještě jeden aspekt, proč by se státní instituce měly podle odborníků vážněji zabývat zvířaty na silnicích. Srážka s větším zvířetem totiž představuje velké riziko i pro řidiče.

Za loňský rok evidují policisté přes 8 500 nehod, kdy auto srazilo nějaké zvíře, v některých případech i domácí zvířata. Pět lidí střet nepřežilo. Dva lidé třeba loni v dubnu zemřeli na dálnici mezi Prahou a Brnem při srážce se stádem krav.
"Nebezpečná je pochopitelně srážka s většími zvířaty. Řidiči by si to měli sami uvědomit a jezdit hlavně na silnicích nižších tříd opatrněji, aby se stihli zvířatům vyhnout," řekl Hlaváč.