Kolik vlků žije na česko-polském pomezí, kde se jim daří a čím se živí? Odpovědi přináší nová zpráva, která shrnuje výsledky intenzivního monitoringu v roce 2025/2026. Výzkum potvrdil 18 vlčích teritorií a ukázal, že naprostou většinu potravy vlků tvoří volně žijící zvířata.
Nejméně 108 vlků v 18 teritoriích
Na základě podrobné analýzy dat se podařilo na sledovaném území prokázat 18 vlčích teritorií – 16 smeček a dva páry. Celkem bylo zaznamenáno nejméně 108 vlků, včetně mláďat. Jednotlivé smečky se lišily velikostí, nejčastěji je tvořilo šest až sedm jedinců.
Výskyt vlků se podařilo věrohodně potvrdit na 80 % sledovaného území. Na 63 % území byl doložen jejich trvalý výskyt nebo rozmnožování, na dalších 17 % se vlci objevovali pouze ojediněle. Na pětině sledovaných mapovacích polí se jejich výskyt potvrdit nepodařilo.
Výsledky tak ukazují, jak důležité je rozlišovat mezi územím, kterým vlci příležitostně procházejí, a místy, kde dlouhodobě žijí a rozmnožují se.
Co vlci skutečně jedí?
Jedním z důležitých témat monitoringu byla také potrava vlků. Její složení vědci zjišťovali analýzou vzorků trusu, ve kterých hledali zbytky kořisti.
Výsledky ukázaly, že volně žijící zvířata tvořila 98 % celkové zkonzumované biomasy. Hospodářská zvířata, převážně ovce, představovala zbývající 2 %. V pěti z devíti sledovaných oblastí nebyly zbytky hospodářských zvířat v analyzovaných vzorcích potravy zaznamenány vůbec.
Nejvýznamnější složkou potravy byli jelenovití, kteří představovali 83 % zkonzumované biomasy. Významnou kořistí bylo také prase divoké, jehož podíl dosáhl 13,6 %.
Podíl hospodářských zvířat se přitom mezi jednotlivými oblastmi lišil. Nejvyšší byl na Broumovsku, kde dosahoval 6,9 % zkonzumované biomasy. Právě proto je důležité sledovat situaci v jednotlivých regionech a hledat řešení, která pomohou předcházet škodám na hospodářských zvířatech.
Genetika
Monitoring se neopírá jen o pozorování stop nebo záznamy z fotopastí. Důležitou roli hrají také genetické analýzy, díky kterým mohou odborníci rozlišovat jednotlivé jedince a odhalovat jejich příbuzenské vztahy.
Během sledovaného období bylo odebráno 280 vzorků. V 171 případech se podařilo geneticky potvrdit vlka. Celkem bylo zaznamenáno 61 různých jedinců ve 12 teritoriích. V žádném z analyzovaných vzorků ze sledovaného území nebyl zjištěn kříženec vlka a psa.
Přeshraniční spolupráce přináší přesnější výsledky
Vlci se nezastavují na státní hranici, a jejich monitoring proto dává největší smysl, když se na něm podílejí odborníci z obou stran hranice. Při vyhodnocování je potřeba spojovat různé typy údajů – od stop a fotopastí přes genetické vzorky až po data z telemetrických obojků.
Zpráva vznikla v rámci projektu Monitoring vlků v česko-polském pohraničí, který realizuje Hnutí DUHA Šelmy ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně a polským národním parkem Park Narodowy Gór Stołowych. Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci programu Interreg Česko–Polsko.
Dlouhodobé a koordinované sledování nám pomáhá lépe porozumět tomu, kde vlci žijí, jak využívají krajinu a jak se jejich přítomnost v jednotlivých oblastech vyvíjí.
Uvedené výsledky představují jen část toho, co se podařilo během monitoringu zjistit. Kompletní zpráva přibližuje použité metody, rozložení vlčích teritorií, genetické analýzy i výsledky sledování pohybu a potravy vlků.
Stáhněte si celou zprávu:
Kontakt:
Miroslav Kutal
Akademický pracovník Ústavu ekologie lesa MENDELU a odborný garant Hnutí DUHA Šelmy
