Šelmy.cz

English version

Vlci se vrací do západního Polska

Vlci se vrací do západního Polska

Mezinárodní časopis Mammal Research publikoval studii, která přináší podrobná data o výskytu a chování vlka obecného v Polsku. Analýza dat pochází z let 2001 až 2012 a přináší zajímavé výsledky: počet vlků vzrostl v této době z pár jedinců na 30 smeček a nadále roste. Oblast jejich trvalého výskytu se rozšířila z 600 na 10 900 km2 a zahrnuje 14 lesních celků. Vlci tak obsadili zhruba 30 % vhodných lokalit.

Divoká zvířata hynou kvůli neprostupné krajině

Divoká zvířata hynou kvůli neprostupné krajině

Losi, kteří zahynuli u Brna, nejsou v posledních letech jedinými velkými živočichy, kteří doplatili na budování nejrůznějších bariér v krajině. V loňském roce srazila auta dva rysy v Beskydech a dvojnásobný počet rysů byl usmrcen stejným způsobem na Šumavě. Starší záznamy uvádějí, že v roce 2013 zahynul rys na dálnici D1 a o rok dříve byl sražen vlk v Beskydech. Několikanásobně vyšší počty usmrcených jedinců pak hlásí drobnější živočichové, např. vydry.

Dostupnost přirozeného prostředí není limitujícím faktorem rozšíření česko-bavorské populace rysa ostrovida

Dostupnost přirozeného prostředí není limitujícím faktorem rozšíření česko-bavorské populace rysa ostrovida

Populace velkých šelem se v Evropě po desetiletích pronásledování začaly pomalu vzpamatovávat. Přispěla k tomu zlepšená legislativní ochrana, které se šelmy těší prakticky ve všech evropských zemích. V současné době jsme svědky toho, že se velké šelmy postupně vracejí – přirozeně, anebo prostřednictvím plánované reintrodukce – do oblastí, odkud před mnoha lety vymizely.

Šakali živící se odpadky ušetří Evropě 2 miliony eur ročně

Šakali živící se odpadky ušetří Evropě 2 miliony eur ročně

Šakal obecný, šířící se v poslední době z jihovýchodní Evropy na sever, je často považován za škůdce a bývá viněn ze smrti domácích i divokých zvířat. Ve skutečnosti však evropským zemím šetří miliony eur za služby spojené s nakládáním s odpady, jak zjistili vědci v nové studii publikované v časopise Biological Conservation.

Jak jsou na tom rysi Moravskoslezských Beskyd a Javorníků?

Jak jsou na tom rysi Moravskoslezských Beskyd a Javorníků?

Připravili jsme krátký přehled toho, co se událo v zimním období v Beskydech a Javorníkách. Díky fotopastem umístěným v terénu jsme se tak dozvěděli, které velké šelmy, zejména rysi, nadále obývají východní hornaté území a které se již delší dobu neukázaly.

Beseda s mysliveckou veřejností na téma vlci na Broumovsku

Beseda s mysliveckou veřejností na téma vlci na Broumovsku

Ve středu 25. 5. 2016 uspořádali pracovníci Správy CHKO Broumovsko a členové Hnutí DUHA Olomouc ve spolupráci s Českomoravskou mysliveckou jednotou setkání s mysliveckou veřejností na téma výskytu vlků na Broumovsku. Besedy se zúčastnilo přes třicet zájemců nejen z řad myslivců.

Návrat rysa na Britské ostrovy by se brzy mohl stát skutečností

Návrat rysa na Britské ostrovy by se brzy mohl stát skutečností

Rys ostrovid stále patří v Evropě k ohroženým druhům, poslední zprávy však dávají důvod k optimismu. Podle studie zveřejněné na konci roku 2014 v prestižním časopise Science (na níž se podíleli také experti z Hnutí DUHA) jsou populace této a dalších velkých šelem na různých místech evropského kontinentu v 21. století stabilní nebo dokonce mírně rostou.

Česká divočina hostí osm desítek rysů. Přežijí u nás?

Česká divočina hostí osm desítek rysů. Přežijí u nás?

Šumava, Beskydy, Javorníky, Novohradské hory, ale nově také Jeseníky či Jizerské hory – to jsou jen některé z oblastí, které jsou stálým či přechodným domovem naší největší a skrytě žijící kočkovité šelmy, rysa ostrovida. Podle posledních odhadů jich na území České republiky žije zhruba osm desítek.

V lesích Olomouckého kraje žijí rys ostrovid i vlk obecný

V lesích Olomouckého kraje žijí rys ostrovid i vlk obecný

Hnutí DUHA Olomouc ve spolupráci s dobrovolníky Vlčích hlídek a partnery v regionu od podzimu 2015 hledá v širší oblasti Jeseníků důkazy o přítomnosti velkých šelem a kočky divoké. Několikaměsíční práce přinesla věrohodné důkazy o pohybu rysa ostrovida a vlka obecného na území Olomouckého kraje.

Mapování velkých šelem v Beskydech: počty zvířat stagnují

Mapování velkých šelem v Beskydech: počty zvířat stagnují

Dvaatřicáté mapování rysů, vlků a medvědů v Beskydech potvrdilo, že počty těchto vzácných zvířat v posledních letech stagnují. Podle hrubého odhadu se v Moravskoslezských Beskydech a Javorníkách pohybuje minimálně deset dospělých rysů, pět dospívajících mláďat a tři vlci, jejichž rozlehlé teritorium zahrnuje kromě CHKO Beskydy i Slezské Beskydy a pohraniční území Slovenska a Polska. Výskyt medvěda byl prokázán v Javorníkách - tři zaznamenaná pozorování se týkají stejného jedince.

IUCN: Žiletkový drát mezi evropskými zeměmi ohrožuje divoká zvířata

IUCN: Žiletkový drát mezi evropskými zeměmi ohrožuje divoká zvířata

Více než půl milionu uprchlíků a migrantů ze Sýrie a dalších zemí Blízkého východu přešlo přes Chorvatsko, aby našlo bezpečí a lepší život v Německu a dalších evropských zemích. Dráty stavěné podél hranic však mají za následky mj. problémy pro volný přeshraniční pohyb divokých zvířat a znemožňují ekologickou konektivitu (propojenost).

NOVÝ RYS V MORAVSKOSLEZSKÝCH BESKYDECH

NOVÝ RYS V MORAVSKOSLEZSKÝCH BESKYDECH

V Moravskoslezských Beskydech letošní zimu hledá domov mladý rys. Fotopasti odhalily, že se zde pohybuje potomek rysice Draži z roku 2014 (tehdy měla Draža dvě koťata, jejichž otcem byl pravděpodobně samec Licous).  Zatím to není jisté, ale podle vzhledu to vypadá, že se jedná o samici. Rys dostal jméno Jiřina.

Úspěšně vyřešený případ zastřeleného rysa v Rakousku odkrývá další karty

Úspěšně vyřešený případ zastřeleného rysa v Rakousku odkrývá další karty

Národní park Kalkalpen v Rakousku hlásí poplach: zřejmě všichni rysí samci zmizeli. Světový fond na ochranu přírody (WWF), Národní park Kalkalpen a Svaz ochrany přírody Rakouska (Naturschutzbund Österreich) vypsali společně odměnu ve výši deset tisíc euro za věcné důkazy, které povedou ke stopám a eventuálnímu dopadení pachatele/ů, kteří mají ztrátu rysů na svědomí. 

Právě uplynul rok od příchodu „Wandelwolfa“ – vlka hrdiny do Nizozemska

Právě uplynul rok od příchodu „Wandelwolfa“ – vlka hrdiny do Nizozemska

Velké šelmy nejsou běžnými obyvateli všech zemí Evropy. Vyskytují se zejména v málo nebo středně lidnatých oblastech, tudíž země jako jsou převážně rovinatá a silně fragmentovaná Belgie či hustě osídlené Nizozemsko donedávna patřily mezi země, kde se velké šelmy trvale ani dočasně nevyskytují. Začátkem března roku 2015 byl však spatřen vlk nedaleko vesnice Bargerveen v Nizozemsku.

Balkánský rys je na červeném seznamu

Balkánský rys je na červeném seznamu

Historie balkánských zemí se nese v duchu nelítostných etnických a náboženských válek, jež s sebou přinesly stovky lidských obětí a tisíce vystěhovalců. Přírodovědci z těchto zemí ale museli zapomenout na rozdílné politické názory a pohnutou historii a nutně začít spolupracovat na ochraně této tajemné šelmy – bálkánského rysa. Na celém světě žije pouze v jediné oblasti, a to v počtu několika desítek jedinců. 

I vlci se vracejí do české přírody

I vlci se vracejí do české přírody

Buďte součástí příběhu velkých šelem v české přírodě. Hnutí DUHA Olomouc již 13 let pomáhá s návratem šelem do našich hor, monitoruje je, chrání je před pytláky a brání zastavění jejich domova. Podpořte naši práci svým darem.

Jak jsem pozoroval zraněného vlka v Bieszcadech

Jak jsem pozoroval zraněného vlka v Bieszcadech

Na začátku března jsem se vydal do tzv. Vlčiech hor, tedy míst, která mě tak oslnila právě ve snímku Erika Baláže o posledních divokých koutech Evropy. Nečekal jsem však, že jejich návštěva mi přinese tolik zážitků a hlavně splnění velkého snu.

Na území TANAP-u žije čoraz menej vlkov

Na území TANAP-u žije čoraz menej vlkov

V posledných rokoch početnosť vlka dravého na území Tatranského národného parku (TANAP) nedosahuje ani polovicu z optimálneho stavu. Terénni pracovníci Správy TANAP-u čoraz častejšie evidujú len málopočetné vlčie svorky, ktoré sú väčšinou bez vyvedených mláďat. Žiť by ich tu malo len okolo 30.

Stopárom na plný úväzok

Stopárom na plný úväzok

Aj vďaka nadobudnutým terénnym skúsenostiam z vlčích hliadok a monitoringu rysa, som sa dostal k zaujímavej práci terénneho ekológa. Čo to prináša, s čím sa stretávam, či ako fungujú šelmy pri cestách,  vám prináša nasledujúca reportáž.

Česko má svou vlčí smečku

Česko má svou vlčí smečku

Odpradávna považovali Evropané vlky za zákeřné a krvelačné šelmy. Proto je zabíjeli ve velkém. Na českém území byl vlk vyhuben již v roce 1918. Nejdéle se šelmě dařilo unikat před kulkami a pastmi v Beskydech. Poslední měsíce se však množí zprávy o návratu tohoto predátora. Nejnovější důkaz přišel před měsícem z Jeseníků. A z reakcí na sociálních sítích lze vyčíst, že část Čechů přemáhá podvědomý strach z vlčí invaze. Neoprávněně.

Zlínský kraj zamítnul stavbu hal v migračním koridoru velkých šelem

Zlínský kraj zamítnul stavbu hal v migračním koridoru velkých šelem

Krajský úřad Zlínského kraje nevyhověl stavbě zimoviště pro ovce ve Vidči na Rožnovsku. Potvrdil tak návrh posudku EIA na vydání nesouhlasného stanoviska. Krajský úřad dospěl k závěru, že záměr může mít významný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví a vydal tedy rovněž nesouhlasné stanovisko. Umístění a realizaci navrhované stavby v nezastavěném území obce nedoporučila ani Agentura ochrany přírody a krajiny ani Hnutí DUHA Olomouc, které se rozhodovacího procesu aktivně účastnilo.

Obdivuhodné putování rysa Ľuba mezi Kysucemi a Javorníky

Obdivuhodné putování rysa Ľuba mezi Kysucemi a Javorníky

Pro rysího kocoura Ľuba má pojem domov poměrně široký význam. Není jím jedna horská dolina, ba ani celé pohoří. Od loňského října byl fotopastmi zachycen ve třech geomorfologických celcích na pomezí Česka, Slovenska a Polska. Konkrétně v Javorníkách, v Kysucké vrchovině a v Kysuckých Beskydech na ploše větší než 300 km2 (30 tisíc hektarů). Unikátní data se podařilo získat díky společnému projektu mapování velkých šelem, na kterém spolupracuje Hnutí DUHA Olomouc se Správou CHKO Kysuce a množstvím dobrovolníků z Česka a Slovenska.

Po deseti letech se do Jeseníků vrátil vlk

Po deseti letech se do Jeseníků vrátil vlk

Žijí v Jeseníkách vlci a rysi? Na tuto otázku hledají odpověď odborníci z Hnutí DUHA Olomouc ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR -  Správou CHKO Jeseníky, Lesy ČR a Českým svazem ochránců přírody. Po měsících práce přišel první úspěch. Na začátku tohoto roku získali přírodovědci záběry zachycující vlka. Videozáznam tak po mnoha letech přináší přímý důkaz o pohybu této vzácné šelmy v Jeseníkách.

Rys ostrovid potvrzen i v Jizerských horách

Rys ostrovid potvrzen i v Jizerských horách

Nová fotodokumentace poprvé nezpochybnitelně potvrdila výskyt rysa ostrovida v Jizerských horách. Podařilo se to díky spolupráci Hnutí DUHA Olomouc a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy chráněné krajinné oblasti Jizerské hory v rámci společného monitoringu evropsky významných druhů šelem v České republice.

Z Prachaticka do Linze a pak do Novohradských hor

Z Prachaticka do Linze a pak do Novohradských hor

Rys Luděk z Prachaticka, jenž loni v srpnu překvapil místní obyvatele v lesním komplexu Kürnberg Wald u Linze, se nyní objevil až v Novohradských horách. Tento pravděpodobně mladý samec je skutečný dobrodruh. Poté, co v létě překonal náročných sedmdesát kilometrů plných překážek z domovského Prachaticka k Linzi, vrátil se znovu na sever. Opět přešel Dunaj a přes rakouský Mühlviertel a Waldviertel doputoval až do Novohradských hor.

Causa Carnivora: nový dokument Jana Svatoše o velkých šelmách

Causa Carnivora: nový dokument Jana Svatoše o velkých šelmách

Srdečně zveme ke shlédnutí nového dokumentárního filmu o velkých šelmách CAUSA CARNIVORA režiséra Jana Svatoše. Promítání v roce 2015 postupně probíhá v řadě českých měst a obcí, případně lze film objednat na DVD.

Kolik u nás žije vzácných šelem?

Kolik u nás žije vzácných šelem?

Rozvoj ve využívání fotopastí a molekulárně-genetických metod v ochraně přírody nám umožňuje pronikat hlouběji do života rysů a dalších vzácně se vyskytujících druhů šelem. V současné době jejich monitoring umožňuje podpora projektů z fondů EHP. Jaká jsou úskalí monitoringu vzácných druhů a co se podařilo zatím zjistit v Beskydech?

Vlčí smečka na Dokesku se rozrostla i loni

Vlčí smečka na Dokesku se rozrostla i loni

Smečka vlků, která v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj v roce 2014 poprvé vyvedla mláďata, se v uplynulém roce rozrostla minimálně o dvě vlčata (v roce 2014 byla mláďata nejspíše tři). Rozmnožování během léta 2014 potvrdila nahrávka vytí a záznamy z fotopastí Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj. Fotopast Hnutí DUHA Olomouc nedávno odhalila, že se v oblasti aktuálně vyskytuje minimálně sedmičlenná smečka. Následující videozáznam tak mění dosavadní pohled na dokeskou smečku.

Vlčí a rysí hlídky

Vlčí a rysí hlídky

Během listopadu a prosince jsme zorganizovali 5 úvodních školení pro dobrovolníky Vlčích a Rysích hlídek. Akcí v Beskydech, Jesenikách a na Šumavě se zúčastnilo dohromady přes 150 nových zájemců.

Slovensko zpřísňuje podmínky lovu vlků

Slovensko zpřísňuje podmínky lovu vlků

S prvním listopadem začalo na sousedním Slovensku období každoročního povoleného lovu vlků. Kolik zvířat může být letos zastřeleno a za jakých podmínek?

V Jeseníkách začíná rozsáhlý monitoring velkých šelem a kočky divoké

V Jeseníkách začíná rozsáhlý monitoring velkých šelem a kočky divoké

Hnutí DUHA Olomouc ve spolupráci s partnery v regionu hledá v širší oblasti Jeseníků věrohodné důkazy o přítomnosti velkých šelem a kočky divoké. Na projektu se podílí také AOPK ČR – RP Správa CHKO Jeseníky, Ostravská univerzita, státní podnik Lesy České republiky a místní sdružení Českého svazu ochránců přírody Šumperk a Jesenická divočina. Koalice ochránců přírody, vědců i lesníků bude kromě stopování umisťovat fotopasti na vytipovaná místa, která jsou svým charakterem přitažlivá pro hledané šelmy. Hlavním cílem bude věrohodně prokázat přítomnost velkých šelem a kočky divoké na sledovaném území. 

Z letošních rysích doupat

Z letošních rysích doupat

V posledních letech získáváme důkazy o rozmnožování rysů pravidelně – zdá se, že příroda Chráněné krajinné oblasti Beskydy poskytuje těmto šelmám vhodné podmínky pro trvalý výskyt. Jaká je tedy situace letos?

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr