Šelmy.cz

V únoru proběhlo 37. mapování výskytu velkých šelem v Beskydech, které pravidelně organizuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy. Mapovatelé procházeli přidělené trasy a dokumentovali pobytové znaky rysů, vlků, případně medvědů (stopy, trus, kořist). Akce se za účasti více než sedmdesáti profesionálních a dobrovolných ochránců přírody konala ve spolupráci s Hnutím DUHA Olomouc, ve stejném termínu se monitorovaly velké šelmy v CHKO Kysuce a v CHKO Bílé Karpaty.

Až o stoprocentní podporu na zabezpečení stád mohou do konce června žádat chovatelé hospodářských zvířat. Kvůli potlačeným instinktům jsou totiž zejména ovce, ale také např. kozy nebo telata snadnou kořistí pro některou z velkých šelem. V zájmu umírnění konfliktů a ochrany jak pastevecké práce, tak zákonem chráněných vlků, rysů či medvědů, nabízí stát již čtvrtým rokem dotační pomoc v rámci výzev Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Zažádat o dotaci je ale nadále složité a zdlouhavé, Hnutí DUHA Olomouc proto nabízí chovatelům pomoc s kompletním zpracováním žádosti o podporu. Jen od roku 2020 už podalo 14 samostatných žádostí za různé chovatele, 3 nové nyní vyřizuje.

Získali jsme unikátní záběry z fotopasti v Národním parku České Švýcarsko! Opakované návštěvy vlka na jedné z tamních lokalit ukazují na pokračující návrat velkých šelem na území nejmladšího českého národního parku. Lokalitu se podařilo odhalit díky informaci od turisty. Pravidelný vlčí pohyb v oblasti pak potvrdili i naši dobrovolníci tzv. Vlčích hlídek. Poměrně hravé chování vlka na pořízených videích naznačuje, že by se mohlo jednat o mladého jedince. Záběry vznikly v teritoriu smečky, která byla na území monitorována v sezóně 2019/2020. V loňském roce potvrdil fotomonitoring v Českém Švýcarsku i výskyt rysa ostrovida.

Poslední dobou se opět objevilo několik nových vlčích hoaxů či dezinformací. Momentálně asi nejproslulejší a v tomto případě vskutku poplašnou zprávou je video, na němž dva vlci zabili psa, uvázaného na dvoře. Toto video ale pochází z Ruska. Přesto se již na mnoha skupinách i v emailech šíří s udáním místa původu v různých koutech České republiky, jako jsou: Pernink (Krušné hory), Český les, okolí Bystřice a Nýdku (Beskydy) apod.

Poprvé po zhruba sto letech se podařilo zdokumentovat výskyt kočky divoké na Dobříšsku. Mrtvé zvíře nalezli místní obyvatelé na cestě u Nového Knína a přes email stopy@selmy.cz na něj upozornili Hnutí DUHA Olomouc. Že se skutečně jedná o samce kočky divoké, potvrdila genetická analýza, kterou provedl Ústav biologie obratlovců AV ČR. 

Pytláctví a silná fragmentace vhodného prostředí vedou ke zvýšenému příbuzenskému křížení našich karpatských rysů. To silně ohrožuje životaschopnost zdejší populace. Navíc jen v loňském roce vinou pytláctví předčasně zemřel rysí samec Olda, po střetu s auty pak zahynuli další dva mladí samci z Beskyd. Rozkouskovanost krajiny v České republice ovlivňuje i další velké savce jako jsou vlci, medvědi, losi či jeleni i menší živočichy, např. vydry. V rámci projektu SaveGREEN proto vznikla pracovní skupina, která bude prosazovat lepší prostupnost krajiny v okolí Jablunkova a dalších oblastech Beskyd. První schůzka pracovní skupiny proběhla v úterý 26. ledna formou online konference. 

Podle unikátního terénního monitoringu šelem na celém území České republiky se v roce 2020 nacházelo v České republice alespoň částečně dvaadvacet vlčích teritorií. Devatenáct z nich v pohraničních oblastech, některá na naše území zasahovala jen nepatrně. Ve čtrnácti případech se jednalo o smečky, které v našich podmínkách čítají obvykle 4–6 jedinců. Oproti roku 2019 se počet teritorií zvýšil o čtyři, počet smeček o jednu.

Původní anglický článek vyšel v přírodovědném časopise Science.

Švýcaři nedávno odmítli zákon, který by povoloval lov chráněných živočichů, ale k lovu zranitelných druhů, jako je vlk, stále dochází na Slovensku i jinde v Evropě. Směrnice o stanovištích Evropské unie povoluje úmyslné zabíjení vlků v 9 zemích, ovšem pouze pokud lov neohrozí stabilitu populace. Jenže data o populaci jsou v některých zemích nedostatečná. Slovensko musí pro ochranu populací vlka zavést pravidla založená na důkazech.

Dvě nová vlčí teritoria vznikla na Frýdlantsku a v Jizerských horách. Důkazy o pohybu vlků v této oblasti nachází dobrovolníci tzv. Vlčích hlídek už od roku 2018. Definitivně se však trvalý výskyt vlků ve Frýdlantském výběžku a v Jizerských horách potvrdil díky záběrům z fotopastí v loňském a v letošním roce. Obě vlčí teritoria jsou přeshraniční a zasahují také do sousedního Polska. Místní chovatelé hospodářských zvířat by měli uvažovat o účinném zabezpečení svých stád, na které je nyní možné získat dotaci v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Hnutí DUHA nabízí chovatelům konzultace i možnost kompletního vypracování projektu.

Před třemi lety se z Broumovska ozývalo mnoho lží a polopravd o vlcích, vracejících se do místní krajiny. Bohužel i nyní se některé z nich vrací v “nových kabátech.” Více než dříve se však zdá, že jsou využívány k víření vod ve prospěch mediálního zviditelnění či upevňování politických vazeb. Uprostřed toho všeho stojí místní farmáři, kteří se jistě nepotýkají s jednoduchou situací. Některé “výkřiky” do médií jim jejich situaci ale mohou spíše zhoršit. Podpora chovatelů pomocí nepravdivých či zkreslených výroků ve veřejném prostoru nemůže udělat dobré jméno pastevectví na Broumovsku ani nikde jinde.

Vlci se v současné době vracejí do mnoha oblastí Evropy, z nichž před desítkami let vymizeli. Veřejnost ani úřady v “rekolonizovaných” oblastech často nemají zcela jasnou představu o tom, co lze považovat za „normální“ vlčí chování a jaké projevy mohou naopak vyústit v problémy. Vlci jsou inteligentní a přizpůsobivá zvířata a jako taková mohou vykazovat širokou škálu projevů v závislosti na osobnostních rysech, situačních podmínkách a individuálních zkušenostech.  Situace, v nichž chování vlků vyvolává v lidech strach, lze obecně rozdělit do dvou skupin: (1) situace, kdy vlci skutečně projevovali neobvykle malou plachost a (2) situace, kdy očekávání lidí, pokud jde o normální vlčí chování, neodpovídala skutečným poznatkům o obvyklém chování vlků. Druhý typ situací je mnohem běžnější.