Šelmy.cz

První zdokumentovaný přesun velké šelmy mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy potvrdily výsledky fotomonitoringu rysů. Zoologové z Hnutí DUHA Olomouc rysa identifikovali díky jedinečnému skvrnění na jeho těle. Rysí kocour, který byl poprvé fotopastmi zachycený 3. září, dostal jméno Bronislav. Je jedním ze 4 rysů, kteří byli v posledním roce na česko-polském pomezí ve Slezských Beskydech zaznamenáni. 

Na česko–rakouském pomezí na jihu Třeboňska byl potvrzen výskyt vlků na začátku března 2018. Odborníci podle pobytových stop, stržených hospodářských i volně žijících zvířat a fotografií z fotopastí zjistili, že se tu pohybuje vlčí pár. V průběhu léta pak fotopasti zaznamenaly čtyři až pět vlčat. Znamená to, že vlčí smečka se na Třeboňsku etablovala.

Šestnáct vlčích teritorií se alespoň částečně v roce 2018 nacházelo v České republice, až na jednu výjimku všechny v pohraničních horách. Některé smečky na území České republiky zasahovaly jen nepatrně. V deseti případech se jednalo o smečky (tři a více jedinců), v pěti případech o vlčí pár, v jednom případě byl zmapován teritoriální vlk.

Představitelé Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) zřejmě zkouší, kolik dezinformací jim média a veřejnost dovolí na téma vlk. Tím posledním testem byla tisková konference a zveřejněná tisková zpráva na téma vydry, bobra a vlka a potřeby jejich regulace v naší krajině. Jak již někteří komentátoři upozornili, myslivci odvádí téma od problémů, které nezvládají: přemnožená prasata ničí úrodu zemědělcům, jeleni zase poškozují lesy. Jeleny nebo divoká prasata mají myslivci možnost takřka bezmezně regulovat. Žádní kopytníci nepatří mezi zvláště chráněné druhy a nakládání s nimi tedy reguluje primárně zákon o myslivosti.

Výsledky pitvy mrtvé vlčice, která zahynula na konci října u Hradčan nad Ploučnicí ukazují, že zemřela po střetu s jinou šelmou, nejspíše vlkem. Testy zároveň prokázaly, že mrtvé zvíře nemělo vzteklinu a že se skutečně jedná o vlka, ani ne roční vlčici. Není však možné ani vyloučit zápas se psem či psy.

Hnutí DUHA preferuje odchyt medvěda, který se od září pohybuje na východě Moravy, a jeho umístění do zařízení poskytujícího co nejvhodnější podmínky k životu. Současné chování šelmy  - především opakovaný pohyb uvnitř obcí i v blízkosti lidí - je velmi nestandardní nejen ve srovnání s předchozím výskytem medvěda na Moravě a ve Slezsku, ale také v kontextu situace na Slovensku. Riziko napadení člověka je nepřijatelné, a to i proto, že by ohrozilo další ochranu medvědů a velkých šelem v ČR. Na odchytu Hnutí DUHA aktivně spolupracuje s orgány státní ochrany přírody. Podmínkou fungování tohoto řešení však je, aby se našlo pro medvěda trvalé umístění v odpovídajícím zařízení.

Přečtěte si dvojrozhovor na téma návrat vlka do naší přírody s Miroslavem Kutalem z Hnutí DUHA a s Jiřím Janotou z Českomoravské myslivecké jednoty, který vyšel v zářijovém vydání časopisu Svět myslivosti. 

Kontrola fotopastí na sklonku léta přinesla nejen pro zoology z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a Hnutí DUHA milé překvapení: na záběrech se prohánějí letošní mláďata vlků. Je jich minimálně pět – vlčí smečka se v území rozmnožila prokazatelně pátým rokem po sobě.

Na jihu Evropy se v minulých 15 letech odehrál doslova zázrak – díky ukázkové spolupráci odborníků, úřadů (od místních samospráv po Evropskou unii) a zapojení místních lidí, především majitelů pozemků a loveckých honiteb, se zřejmě podařilo zachránit před vyhynutím menšího ze dvou evropských druhů rysa – rysa pardálového, také běžně nazývaného rysa iberského.