Šelmy.cz

English version

Rozsudek Soudního dvoru Evropské unie ve věci lovu vlka z důvodu "boje proti pytláctví"

Rozsudek Soudního dvoru Evropské unie ve věci lovu vlka z důvodu "boje proti pytláctví"

Evropský soud včera rozhodl o předběžné otázce týkající se lovu vlka ve Finsku z důvodu "boje proti pytláctví." Rozsudek je závazný pro všechny členské státy, které by lov z důvodů boje proti pytláctví chtěli případně povolit, u nichž je vlk zařazen v příloze IV Směrnice o stanovištích, tedy i pro Česko. Evropský soud případný lov z důvodu "boje proti pytláctví" explicitně nevyloučil, ale upozornil na velmi přísné podmínky, zakotvené ve Směrnici, které musí úřady, které o lovu rozhodují, respektovat a například prokázat, že lov skutečně sníží míru pytláctví a nemůže tak dojít k ovlivnění příznivého stavu druhu z hlediska ochrany a neexistuje jiné uspokojivé řešení situace. Rozsudek je dobrou zprávou pro ochranu přírody v EU nejen z důvodu důrazu na důslednou ochranu druhů (včetně vlků ve státech, kde je vlk zařazen v příloze IV), ale i z důvodu, že případná rozhodnutí výjimkách musí být založená na faktech a nikoliv domněnkách.

ŠPANĚLSKÝ MASTIN: osvědčený hlídač stád

ŠPANĚLSKÝ MASTIN: osvědčený hlídač stád

Španělsko patří mezi evropské země, kde tradice soužití s vlky v kulturní krajině nebyla nikdy úplně přerušena. Dnes žije na Pyrenejském poloostrově zhruba 2,5 tisíce vlků a zkušenosti španělských chovatelů mohou být inspirací také pro nás v České republice. I proto se v červnu letošního roku 6 pracovníků Hnutí DUHA Olomouc vydalo do této jihoevropské země a nyní bychom se se čtenáři webu Šelmy.cz rádi podělili o zkušenosti a zážitky.

Na Broumovsku se letos počtvrté narodila vlčata. Ta odrostlá už smečku opouští

Na Broumovsku se letos počtvrté narodila vlčata. Ta odrostlá už smečku opouští

V polovině července se ve Vraních horách podařilo zdokumentovat pomocí fotopasti Hnutí DUHA dva nové vlčí přírůstky. V tomto lesnatém pohoří, ležícím podél česko-polských hranic západně od Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, potvrdili dobrovolníci Vlčích hlídek rozmnožování už počtvrté v řadě. 

VLČÍ HLÍDKY SLAVÍ VÝROČÍ. ZAČÍNÁME 20. SEZÓNU!

VLČÍ HLÍDKY SLAVÍ VÝROČÍ. ZAČÍNÁME 20. SEZÓNU!

Před dvaceti lety se v Beskydech vydali první členové Vlčích hlídek hledat mimo jiné pobytové znaky této vracející se šelmy. Do pohybu se tak dala iniciativa, o kterou se již nějakou dobu snažil ostravský zoolog a ochranář Ludvík Kunc.[1] Hlídky, jakožto i besedy, přednášky či výstavy o návratu velkých predátorů byly v roce 1999 součástí projektu Hnutí DUHA a sdružení Beskydčan. I proto oslaví současní hlídkaři toto výročí právě v Beskydech, na jedné z prvních základen Vlčích hlídek v Muchovicích u Ostravice. Zároveň se na podzim opět uskuteční celkem sedm seminářů pro nové dobrovolníky po celé České republice.

PŘÍSTUP K TAKZVANÝM SMĚLÝM VLKŮM

PŘÍSTUP K TAKZVANÝM SMĚLÝM VLKŮM

Vlci se v současné době vracejí do mnoha oblastí Evropy, z nichž před desítkami let vymizeli. Veřejnost ani úřady v “rekolonizovaných” oblastech často nemají zcela jasnou představu o tom, co lze považovat za „normální“ vlčí chování a jaké projevy mohou naopak vyústit v problémy. Vlci jsou inteligentní a přizpůsobivá zvířata a jako taková mohou vykazovat širokou škálu projevů v závislosti na osobnostních rysech, situačních podmínkách a individuálních zkušenostech.  Situace, v nichž chování vlků vyvolává v lidech strach, lze obecně rozdělit do dvou skupin: (1) situace, kdy vlci skutečně projevovali neobvykle malou plachost a (2) situace, kdy očekávání lidí, pokud jde o normální vlčí chování, neodpovídala skutečným poznatkům o obvyklém chování vlků. Druhý typ situací je mnohem běžnější.

POTVRZENO: ŠESTÝM ROKEM PO SOBĚ MÁ VLČÍ SMEČKA V RALSKÉ PAHORKATINĚ PŘÍRŮSTKY. FOTOPASTI POTVRDILY VLČATA TAKÉ NA ŠLUKNOVSKU A V KRUŠNÝCH HORÁCH

POTVRZENO: ŠESTÝM ROKEM PO SOBĚ MÁ VLČÍ SMEČKA V RALSKÉ PAHORKATINĚ PŘÍRŮSTKY. FOTOPASTI POTVRDILY VLČATA TAKÉ NA ŠLUKNOVSKU A V KRUŠNÝCH HORÁCH

V Ralsku se vyfotila čtyři vlčata. Záběry z fotopastí tedy již šestým rokem po sobě potvrdily reprodukci vlčí smečky v oblasti CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, potřetí na Šluknovsku a poprvé za dobu současného monitoringu i v Krušných horách.

Útoky medvědů na člověka. Proč jich celosvětově přibývá?

Útoky medvědů na člověka. Proč jich celosvětově přibývá?

Největší evropská šelma, medvěd hnědý, se u nás příležitostně objevuje v horách a podhůří na česko-slovenském pomezí. Ačkoliv se medvědům obvykle daří pohybovat naší krajinou, aniž by na sebe upoutali pozornost, v poslední době i u nás přibývá přímých pozorování. S tím pochopitelně souvisí také obavy o bezpečnost lidí, k nimž mnohdy přispívá zveličování rizik ze strany médií. Jak je to tedy s útoky medvědů na člověka doopravdy?

Na česko-slovenském pomezí se narodila vlčata, zoologové potvrdili také rozmnožování rysů

Na česko-slovenském pomezí se narodila vlčata, zoologové potvrdili také rozmnožování rysů

Malá vlčí smečka, která se na česko–slovenském pomezí v Javorníkách  usadila v roce 2018, přivedla letošní jaro na svět  vlčata. Jedná se o vůbec první potvrzené rozmnožování vlků v této oblasti od doby jejich návratu v devadesátých letech minulého století. Tyto cenné informace se podařilo získat díky intenzivnímu monitoringu Hnutí DUHA a dalších spolupracovníků ze Štátnej ochrany prírody na Slovensku. Pár momentů ze skrytého života vlčí rodiny  zdokumentovali zoologové přímo v terénu. Podařilo se potvrdit také rozmnožování rysů v Beskydech i Javorníkách.

Vlk a jeho potrava - kde je pravda o způsobených škodách?

Vlk a jeho potrava - kde je pravda o způsobených škodách?

Představitelé Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) zřejmě zkouší, kolik dezinformací jim média a veřejnost dovolí na téma vlk. Tím posledním testem byla tisková konference a zveřejněná tisková zpráva na téma vydry, bobra a vlka a potřeby jejich regulace v naší krajině. Jak již někteří komentátoři upozornili, myslivci odvádí téma od problémů, které nezvládají: přemnožená prasata ničí úrodu zemědělcům, jeleni zase poškozují lesy. Jeleny nebo divoká prasata mají myslivci možnost takřka bezmezně regulovat. Žádní kopytníci nepatří mezi zvláště chráněné druhy a nakládání s nimi tedy reguluje primárně zákon o myslivosti.

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr