Šelmy.cz

Národní muzeum otevírá v Muzeu české loutky a cirkusu v Prachaticích výstavu s názvem Sblížení: Lidé a velké šelmy Šumavy.  Výstava, kterou připravilo Hnutí Duha, vypráví půl století starý příběh ochrany unikátní šumavské přírody a jejích divokých obyvatel. V hlavní roli se představí tajemná a krásná šelma – rys ostrovid.

Dvouletá vlčice s telemetrickým obojkem se nyní pohybuje v Doupovských horách. Odborníci z Veterinární univerzity ve Vídni šelmu odchytili a vybavili sledovacím zařízením v červnu loňského roku v rakouském vojenském prostoru Allensteig, zhruba 40 km jižně od českých hranic. Jedná se o oblast, kde bylo před čtyřmi lety v Rakousku poprvé potvrzeno rozmnožování vlků.

Ústav biologie obratlovců AV ČR, Národní zoologická zahrada Bojnice a Hnutí DUHA Olomouc společně zahájili dvouletý projekt přeshraniční spolupráce nazvaný Hledáme kočku, pozor, divokou! Projekt bude monitorovat kočku divokou na česko-slovenském pomezí s cílem zjistit přítomnost tohoto zvláště chráněného a ohroženého druhu v různých typech biotopů. Součástí budou mimo jiné analýzy genetické rozmanitosti a míry hybridizace s kočkou domácí, odhady početnosti a populační hustoty a také zřízení rehabilitační stanice pro kočky divoké.

V úterý 8. září ve večerních hodinách srazilo auto rysa u obce Chvalčov v Hostýnských vrších. Server iDnes.cz informoval, že řidič, který rysa svým vozidlem zabil, z místa nehody ujel. Případ šetřila také Policie ČR, která mrtvé zvíře předala lesníkům z Arcibiskupských lesů a statků Olomouc, jimž patří okolní lesy.

Noví dobrovolníci se již brzy začnou učit jak poznat vlčí stopu, jak zjistit, zda v lese žije rys či jak vypadá medvědí strom. To vše je totiž součástí seminářů pro zájemce o účast v tzv. Vlčích a Rysích hlídkách. Školení plná přednášek i praktických ukázek stopování se rozjíždí již v říjnu!

Vlčí smečka, která se před několika lety usadila ve Slezských Beskydech na česko-polském pomezí, přivedla letošní jaro na svět vlčata. Jedná se o vůbec první potvrzené rozmnožování vlků v dané oblasti od jejich návratu.

První záběry vlčat, narozených letos na jaře, pochází z jedné ze tří česko-polských smeček v okolí Broumovska. Důkazy o reprodukci přinesla polská lesní správa státních lesů Nadleśnictwo Wałbrzych. Ta mimo jiné spravuje oblast polské strany Javořích hor, které se táhnou po severovýchodní hranici Broumovského výběžku, a kde se jedna ze smeček nachází. Sami lesníci Nadleśnictwa Wałbrzych se zabývají monitoringem zdejších vlků a o vzácných obyvatelích svých lesů pravidelně informují. Letošní vlčata se jim podařilo natočit již před měsícem.

Polští kolegové z organizace WILK měli v minulém měsíci napilno. Hned první červnový víkend řešili případ vlka uvízlého v pytlácké smyčce. Ročního samce se jim podařilo zachránit; jen o dva týdny později ale byli přivoláni k již mrtvé vlčici, nalezené zastřelené v řece.

Tři z deseti, tedy 30% celé albánské populace balkánského rysa se nachází v jediné restauraci poblíž města Elbasan ve střední Albánii. Bohužel nejde o živé šelmy, ale zabitá zvířata, vystavená pro pobavení a dekoraci. O případu restaurace, která kromě vycpaných rysů vystavuje také medvědy, srnce a další v Albánii chráněné druhy, se dozvěděla ekologická nezisková organizace Protection and Preservation of Natural Environment in Albania (PPNEA). Restaurace dále nabízí pokrmy ze srnčího masa či divočáků, což je v Albánii nezákonné. Na menu jsou i speciality z kosa nebo sluky lesní.

Blízké setkání s vlkem zažil na začátku června lesní pracovník Robert Karger v Rychlebských horách. Informaci o tom přinesl Šumperský deník, který zároveň zveřejnil videa ze setkání, jež se dřevorubci podařilo natočit z traktoru. V té době byly záběry ještě dostupné také na osobním profilu autora na YouTube. Z natočených videí bylo patrné, že autor pozoroval vlka ze vzdálenosti zhruba 50 metrů a zároveň, že vlčí chování nebylo zcela plaché. Přestože si udržoval uctivou vzdálenost, člověka na traktoru se zvědavostí pozoroval a chvílemi se také zvukově projevoval. Přesto, že setkání s volně žijícími vlky jsou vzácná, nejsou v Evropě zcela neobvyklá. Podobné případy byly zaznamenány v Polsku, Německu nebo ve Španělsku. Video posoudili také odborníci z expertní přírodovědecké skupiny Large Carnivore Initiative for Europe (LCIE), která spadá pod Mezinárodní svaz ochrany přírody.

Zraněný a vyhublý rys, který byl včera odchycen poblíž obce Huslenky v chráněné krajinné oblasti Beskydy a následně převezen k veterinárnímu ošetření, v noci uhynul. Rentgen ukázal, že byl postřelen, kulka uvízla těsně u kolene. Rysů u nás žije pouhých několik desítek, jedná se o kriticky ohroženého živočicha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Hnutí DUHA proto podají trestní oznámení na neznámého pachatele.

Zdokumentování vlků ve volné přírodě je snazší než kdy dřív. Vyfotografovat je může prakticky kdokoliv, kdo si pořídí fotopast a podaří se mu ji nainstalovat na místo jejich pravidelného výskytu. Záznamy někdy vznikají také při náhodných pozorováních a ojedinělých blízkých setkáních. Na internetu koluje velké množství materiálů, jež zachycují tyto šelmy. Ne vždy je však jasný jejich původ nebo i to, zda se na snímcích skutečně jedná o vlky. Záběry potom bez kontextu pomáhají prezentovat např. mylné informace o vlčím chování nebo i poplašné zprávy. Často se to stejné video či fotografie šíří mezi veřejností, vždy s udáním jiného autora, místa vzniku nebo i data pořízení. V některých případech může jít o spontánní reakci, u jiných bohužel vše nasvědčuje tomu, že se nejedná o náhodu.

Podle unikátního terénního monitoringu šelem na celém území ČR se osmnáct vlčích teritorií alespoň částečně v roce 2019 nacházelo v České republice. Šestnáct z nich v pohraničních oblastech, některé na naše území zasahovaly jen nepatrně. Ve třinácti případech se jednalo o smečky, které v našich podmínkách čítají obvykle 4–6 jedinců. Oproti roku 2018 [1] se počet teritorií zvýšil o dvě, počet smeček o tři.

Na rozloze 13 000 km2 žije 107 samostatných rysů. Přibližně třetinu z nich tvoří novopečené matky doprovázené koťaty. Výsledky této doposud nejpodrobnější a nejpřesnější studie právě zveřejnila mezinárodní skupina odborníků z projektu 3Lynx. Díky nim máme lepší představu o tom, jak se daří rysům na Šumavě.

Vlci se v současné době vracejí do mnoha oblastí Evropy, z nichž před desítkami let vymizeli. Veřejnost ani úřady v “rekolonizovaných” oblastech často nemají zcela jasnou představu o tom, co lze považovat za „normální“ vlčí chování a jaké projevy mohou naopak vyústit v problémy. Vlci jsou inteligentní a přizpůsobivá zvířata a jako taková mohou vykazovat širokou škálu projevů v závislosti na osobnostních rysech, situačních podmínkách a individuálních zkušenostech.  Situace, v nichž chování vlků vyvolává v lidech strach, lze obecně rozdělit do dvou skupin: (1) situace, kdy vlci skutečně projevovali neobvykle malou plachost a (2) situace, kdy očekávání lidí, pokud jde o normální vlčí chování, neodpovídala skutečným poznatkům o obvyklém chování vlků. Druhý typ situací je mnohem běžnější.

Představitelé Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) zřejmě zkouší, kolik dezinformací jim média a veřejnost dovolí na téma vlk. Tím posledním testem byla tisková konference a zveřejněná tisková zpráva na téma vydry, bobra a vlka a potřeby jejich regulace v naší krajině. Jak již někteří komentátoři upozornili, myslivci odvádí téma od problémů, které nezvládají: přemnožená prasata ničí úrodu zemědělcům, jeleni zase poškozují lesy. Jeleny nebo divoká prasata mají myslivci možnost takřka bezmezně regulovat. Žádní kopytníci nepatří mezi zvláště chráněné druhy a nakládání s nimi tedy reguluje primárně zákon o myslivosti.