Šelmy.cz

English version

Podpořte začátek třetí dekády monitoringu velkých šelem

Podpořte začátek třetí dekády monitoringu velkých šelem

Vstupte společně s námi do třetí šelmí dekády! Podpořit nás můžete libovolným darem, nejvíce nám ale pomůže pravidelný příspěvek. Naše aktivity se za 20 let ochrany a monitoringu velkých šelem rozrostly do téměř celé republiky. Rysí a Vlčí hlídky působí na Šumavě a v Novohradských horách, v oblasti Beskyd i Javorníků, od Bílých Karpat přes Jeseníky, Broumovsko, Ralsko, severní Čechy, Krušné hory až po Pošumaví. Od ledna navíc spouštíme intenzivní monitoring kočky divoké. Na zajištění plnohodnotného monitoringu - tedy ubytování pro dobrovolníky, financování údržby fotopastí a dlouhodobého mapování či zajišťování materiálu na odběr vzorků potřebujeme 350 000 korun. Pomoci nám můžete zde.

VLK NEBO PES?

VLK NEBO PES?

Nebezpečný vlk nebo zatoulaný pes? Takové dilema může vzniknout, pokud dojde k záměně vlka s československým vlčákem. Jedná se o plemeno, které bylo na našem území šlechtěno na přelomu 50. a 60. let křížením vlka a německého ovčáka. V současné době se těší stále větší oblibě a v České republice přibývá nadšených majitelů. Díky specifické povaze těchto krásných psů či nezvládnutí povinností majitele ovšem občas dojde k jejich zatoulání.

LETOŠNÍ LOV VLKŮ NA SLOVENSKU SKONČIL, ZASTŘELEN BYL I RODIČOVSKÝ PÁR

LETOŠNÍ LOV VLKŮ NA SLOVENSKU SKONČIL, ZASTŘELEN BYL I RODIČOVSKÝ PÁR

Zatímco v České republice je vlk přísně chráněným druhem, na Slovensku tomu tak není. Již při vstupu do Evropské unie si Slovenská republika vyjednala výjimku z evropské směrnice a může tedy za určitých okolností vlky lovit. Ačkoliv v průběhu předchozích let došlo k zpřísnění jeho pravidel, je lov stále značně kontroverzní a může ohrožovat i malou populaci vlků v České republice.

Hlavním šiřitelem afrického moru prasat v moderních dějinách je člověk

Hlavním šiřitelem afrického moru prasat v moderních dějinách je člověk

V některých sociálních skupinách se začínají šířit spekulace o tom, že vlk napomáhá šíření afrického moru prasat (AMP nebo ASF - african swine fewer). Následující text si klade za cíl ukázat, že tyto úvahy nemají oporu v poznatcích přírodních věd.

Rozsudek Soudního dvoru Evropské unie ve věci lovu vlka z důvodu "boje proti pytláctví"

Rozsudek Soudního dvoru Evropské unie ve věci lovu vlka z důvodu "boje proti pytláctví"

Evropský soud včera rozhodl o předběžné otázce týkající se lovu vlka ve Finsku z důvodu "boje proti pytláctví." Rozsudek je závazný pro všechny členské státy, které by lov z důvodů boje proti pytláctví chtěli případně povolit, u nichž je vlk zařazen v příloze IV Směrnice o stanovištích, tedy i pro Česko. Evropský soud případný lov z důvodu "boje proti pytláctví" explicitně nevyloučil, ale upozornil na velmi přísné podmínky, zakotvené ve Směrnici, které musí úřady, které o lovu rozhodují, respektovat a například prokázat, že lov skutečně sníží míru pytláctví a nemůže tak dojít k ovlivnění příznivého stavu druhu z hlediska ochrany a neexistuje jiné uspokojivé řešení situace. Rozsudek je dobrou zprávou pro ochranu přírody v EU nejen z důvodu důrazu na důslednou ochranu druhů (včetně vlků ve státech, kde je vlk zařazen v příloze IV), ale i z důvodu, že případná rozhodnutí výjimkách musí být založená na faktech a nikoliv domněnkách.

ŠPANĚLSKÝ MASTIN: osvědčený hlídač stád

ŠPANĚLSKÝ MASTIN: osvědčený hlídač stád

Španělsko patří mezi evropské země, kde tradice soužití s vlky v kulturní krajině nebyla nikdy úplně přerušena. Dnes žije na Pyrenejském poloostrově zhruba 2,5 tisíce vlků a zkušenosti španělských chovatelů mohou být inspirací také pro nás v České republice. I proto se v červnu letošního roku 6 pracovníků Hnutí DUHA Olomouc vydalo do této jihoevropské země a nyní bychom se se čtenáři webu Šelmy.cz rádi podělili o zkušenosti a zážitky.

Na Broumovsku se letos počtvrté narodila vlčata. Ta odrostlá už smečku opouští

Na Broumovsku se letos počtvrté narodila vlčata. Ta odrostlá už smečku opouští

V polovině července se ve Vraních horách podařilo zdokumentovat pomocí fotopasti Hnutí DUHA dva nové vlčí přírůstky. V tomto lesnatém pohoří, ležícím podél česko-polských hranic západně od Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, potvrdili dobrovolníci Vlčích hlídek rozmnožování už počtvrté v řadě. 

VLČÍ HLÍDKY SLAVÍ VÝROČÍ. ZAČÍNÁME 20. SEZÓNU!

VLČÍ HLÍDKY SLAVÍ VÝROČÍ. ZAČÍNÁME 20. SEZÓNU!

Před dvaceti lety se v Beskydech vydali první členové Vlčích hlídek hledat mimo jiné pobytové znaky této vracející se šelmy. Do pohybu se tak dala iniciativa, o kterou se již nějakou dobu snažil ostravský zoolog a ochranář Ludvík Kunc.[1] Hlídky, jakožto i besedy, přednášky či výstavy o návratu velkých predátorů byly v roce 1999 součástí projektu Hnutí DUHA a sdružení Beskydčan. I proto oslaví současní hlídkaři toto výročí právě v Beskydech, na jedné z prvních základen Vlčích hlídek v Muchovicích u Ostravice. Zároveň se na podzim opět uskuteční celkem sedm seminářů pro nové dobrovolníky po celé České republice.

PŘÍSTUP K TAKZVANÝM SMĚLÝM VLKŮM

PŘÍSTUP K TAKZVANÝM SMĚLÝM VLKŮM

Vlci se v současné době vracejí do mnoha oblastí Evropy, z nichž před desítkami let vymizeli. Veřejnost ani úřady v “rekolonizovaných” oblastech často nemají zcela jasnou představu o tom, co lze považovat za „normální“ vlčí chování a jaké projevy mohou naopak vyústit v problémy. Vlci jsou inteligentní a přizpůsobivá zvířata a jako taková mohou vykazovat širokou škálu projevů v závislosti na osobnostních rysech, situačních podmínkách a individuálních zkušenostech.  Situace, v nichž chování vlků vyvolává v lidech strach, lze obecně rozdělit do dvou skupin: (1) situace, kdy vlci skutečně projevovali neobvykle malou plachost a (2) situace, kdy očekávání lidí, pokud jde o normální vlčí chování, neodpovídala skutečným poznatkům o obvyklém chování vlků. Druhý typ situací je mnohem běžnější.

POTVRZENO: ŠESTÝM ROKEM PO SOBĚ MÁ VLČÍ SMEČKA V RALSKÉ PAHORKATINĚ PŘÍRŮSTKY. FOTOPASTI POTVRDILY VLČATA TAKÉ NA ŠLUKNOVSKU A V KRUŠNÝCH HORÁCH

POTVRZENO: ŠESTÝM ROKEM PO SOBĚ MÁ VLČÍ SMEČKA V RALSKÉ PAHORKATINĚ PŘÍRŮSTKY. FOTOPASTI POTVRDILY VLČATA TAKÉ NA ŠLUKNOVSKU A V KRUŠNÝCH HORÁCH

V Ralsku se vyfotila čtyři vlčata. Záběry z fotopastí tedy již šestým rokem po sobě potvrdily reprodukci vlčí smečky v oblasti CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, potřetí na Šluknovsku a poprvé za dobu současného monitoringu i v Krušných horách.

Útoky medvědů na člověka. Proč jich celosvětově přibývá?

Útoky medvědů na člověka. Proč jich celosvětově přibývá?

Největší evropská šelma, medvěd hnědý, se u nás příležitostně objevuje v horách a podhůří na česko-slovenském pomezí. Ačkoliv se medvědům obvykle daří pohybovat naší krajinou, aniž by na sebe upoutali pozornost, v poslední době i u nás přibývá přímých pozorování. S tím pochopitelně souvisí také obavy o bezpečnost lidí, k nimž mnohdy přispívá zveličování rizik ze strany médií. Jak je to tedy s útoky medvědů na člověka doopravdy?

Na česko-slovenském pomezí se narodila vlčata, zoologové potvrdili také rozmnožování rysů

Na česko-slovenském pomezí se narodila vlčata, zoologové potvrdili také rozmnožování rysů

Malá vlčí smečka, která se na česko–slovenském pomezí v Javorníkách  usadila v roce 2018, přivedla letošní jaro na svět  vlčata. Jedná se o vůbec první potvrzené rozmnožování vlků v této oblasti od doby jejich návratu v devadesátých letech minulého století. Tyto cenné informace se podařilo získat díky intenzivnímu monitoringu Hnutí DUHA a dalších spolupracovníků ze Štátnej ochrany prírody na Slovensku. Pár momentů ze skrytého života vlčí rodiny  zdokumentovali zoologové přímo v terénu. Podařilo se potvrdit také rozmnožování rysů v Beskydech i Javorníkách.

Vlk a jeho potrava - kde je pravda o způsobených škodách?

Vlk a jeho potrava - kde je pravda o způsobených škodách?

Představitelé Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) zřejmě zkouší, kolik dezinformací jim média a veřejnost dovolí na téma vlk. Tím posledním testem byla tisková konference a zveřejněná tisková zpráva na téma vydry, bobra a vlka a potřeby jejich regulace v naší krajině. Jak již někteří komentátoři upozornili, myslivci odvádí téma od problémů, které nezvládají: přemnožená prasata ničí úrodu zemědělcům, jeleni zase poškozují lesy. Jeleny nebo divoká prasata mají myslivci možnost takřka bezmezně regulovat. Žádní kopytníci nepatří mezi zvláště chráněné druhy a nakládání s nimi tedy reguluje primárně zákon o myslivosti.

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr