Šelmy.cz

English version

Útoky medvědů na člověka. Proč jich celosvětově přibývá?

Útoky medvědů na člověka. Proč jich celosvětově přibývá?

Největší evropská šelma, medvěd hnědý, se u nás příležitostně objevuje v horách a podhůří na česko-slovenském pomezí. Ačkoliv se medvědům obvykle daří pohybovat naší krajinou, aniž by na sebe upoutali pozornost, v poslední době i u nás přibývá přímých pozorování. S tím pochopitelně souvisí také obavy o bezpečnost lidí, k nimž mnohdy přispívá zveličování rizik ze strany médií. Jak je to tedy s útoky medvědů na člověka doopravdy?

Na česko-slovenském pomezí se narodila vlčata, zoologové potvrdili také rozmnožování rysů

Na česko-slovenském pomezí se narodila vlčata, zoologové potvrdili také rozmnožování rysů

Malá vlčí smečka, která se na česko–slovenském pomezí v Javorníkách  usadila v roce 2018, přivedla letošní jaro na svět  vlčata. Jedná se o vůbec první potvrzené rozmnožování vlků v této oblasti od doby jejich návratu v devadesátých letech minulého století. Tyto cenné informace se podařilo získat díky intenzivnímu monitoringu Hnutí DUHA a dalších spolupracovníků ze Štátnej ochrany prírody na Slovensku. Pár momentů ze skrytého života vlčí rodiny  zdokumentovali zoologové přímo v terénu. Podařilo se potvrdit také rozmnožování rysů v Beskydech i Javorníkách.

Medvědice Ema se pohybuje především na slovenské straně Javorníků

Medvědice Ema se pohybuje především na slovenské straně Javorníků

Medvědice Ema, která je od dubna vybavena telemetrickým obojkem, se po celé tři měsíce pohybuje v horách na česko–slovenském pomezí. Aktuálně se nachází v slovenské části Javorníků, kde se vyskytuje nejčastěji. Území, na kterém se během telemetrického sledování pohybovala, zaujímá více než 1300 kilometrů čtverečních.

Dnes je Mezinárodní den rysů. Letos na jaře je to také 10 let od okamžiku, kdy fotopasti zachytily v Beskydech prvního rysa

Dnes je Mezinárodní den rysů. Letos na jaře je to také 10 let od okamžiku, kdy fotopasti zachytily v Beskydech prvního rysa

K Mezinárodnímu rysímu dni, který se slaví právě dnes, přinášíme také jedno kulaté výročí. Je tomu právě 10 let, co se na beskydské lokalitě v okolí Lysé hory vyfotil na jaře 2009 rys Saša, první fotograficky zdokumentovaný divoce žijící rys v CHKO Beskydy.  Rys, který byl zachycený na výletě třeba i v Javorníkách.

Medvědice putuje Beskydami. Za dva týdny ušla přes 130 kilometrů.

Medvědice putuje Beskydami. Za dva týdny ušla přes 130 kilometrů.

Medvědice, která byla 8. dubna odchycena v oblasti Lysé hory a dostala telemetrický obojek, se čile přesouvá mezi beskydskými pohořími. Za dva týdny intenzivního monitoringu urazila minimálně 132 kilometrů, tedy průměrně 9,5 kilometru za den. Většinou se pohybuje v lese, odkud přichází více než 92 % veškerých záznamů o jejím pohybu. Odborníci zároveň na základě analýz DNA potvrdili, že jde o stejného jedince, který se na podzim loňského roku pohyboval na Vsetínsku.

Medvěd v Beskydech dostal dnes v noci telemetrický obojek

Medvěd v Beskydech dostal dnes v noci telemetrický obojek

Medvěda, který se už více než měsíc pohybuje v Beskydech v oblasti Lysé hory, se včera večer podařilo odchytit do nastražené klece. Zvíře dostalo telemetrický obojek a bylo opět na stejném místě vypuštěno. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, Hnutím DUHA a polským Tatranským národním parkem chce totiž zjistit, jak se zvíře v krajině pohybuje a jaké má zvyky. Odchyt byl úspěšný i díky spolupráci místních myslivců, lesníků a včelařů, kteří souhlasili s umístěním odchytových klecí na svých pozemcích.


Výskumníci v Javornikoch označili a pomocou satelitnej telemetrie sledujú rysa ostrovida

Výskumníci v Javornikoch označili a pomocou satelitnej telemetrie sledujú rysa ostrovida

V rámci riešenia medzinárodného projektu Interreg ŠELMY SKCZ označili výskumníci z Národného lesníckeho centra v Javorníkoch satelitným telemetrickým obojkom rysa ostrovida. Na riešení uvedeného projektu úzko spolupracujú so Štátnou ochranou prírody SR ako vedúcim partnerom, Ústavom biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. (CZ) a Hnutím DUHA Olomouc (CZ). 

Rys Kryštof z Moravského krasu po dvou letech zmizel

Rys Kryštof z Moravského krasu po dvou letech zmizel

Rys Kryštof, který v roce 2016 překonal mnoho bariér, aby se dostal z Karpat až do Moravského krasu, je od loňského podzimu nezvěstný. Výzkumníci po něm vyhlásili pátrání a prosí veřejnost o pomoc. Kryštof se v regionu těšil značné popularitě a obýval jako rysí solitér území severní oblasti Jihomoravského kraje.

Rys Bronislav jako první velká šelma přešel ze Slezských do Moravskoslezských Beskyd

Rys Bronislav jako první velká šelma přešel ze Slezských do Moravskoslezských Beskyd

První zdokumentovaný přesun velké šelmy mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy potvrdily výsledky fotomonitoringu rysů. Zoologové z Hnutí DUHA Olomouc rysa identifikovali díky jedinečnému skvrnění na jeho těle. Rysí kocour, který byl poprvé fotopastmi zachycený 3. září, dostal jméno Bronislav. Je jedním ze 4 rysů, kteří byli v posledním roce na česko-polském pomezí ve Slezských Beskydech zaznamenáni. 

Fotopasti potvrdily, že se vlci na jihu Třeboňska rozmnožili

Fotopasti potvrdily, že se vlci na jihu Třeboňska rozmnožili

Na česko–rakouském pomezí na jihu Třeboňska byl potvrzen výskyt vlků na začátku března 2018. Odborníci podle pobytových stop, stržených hospodářských i volně žijících zvířat a fotografií z fotopastí zjistili, že se tu pohybuje vlčí pár. V průběhu léta pak fotopasti zaznamenaly čtyři až pět vlčat. Znamená to, že vlčí smečka se na Třeboňsku etablovala.

Vlk a jeho potrava - kde je pravda o způsobených škodách?

Vlk a jeho potrava - kde je pravda o způsobených škodách?

Představitelé Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) zřejmě zkouší, kolik dezinformací jim média a veřejnost dovolí na téma vlk. Tím posledním testem byla tisková konference a zveřejněná tisková zpráva na téma vydry, bobra a vlka a potřeby jejich regulace v naší krajině. Jak již někteří komentátoři upozornili, myslivci odvádí téma od problémů, které nezvládají: přemnožená prasata ničí úrodu zemědělcům, jeleni zase poškozují lesy. Jeleny nebo divoká prasata mají myslivci možnost takřka bezmezně regulovat. Žádní kopytníci nepatří mezi zvláště chráněné druhy a nakládání s nimi tedy reguluje primárně zákon o myslivosti.

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr