Šelmy.cz

Souhrnný přehled vlčích útoků na hospodářská zvířata na Broumovsku a jejich zhodnocení přinesla nová práce z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity [1]. Autor Jan Drapák shromáždil všechna dostupná data o vlky způsobených škodách v letech 2016-2019 v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Práce si kladla za cíl nejen zjistit četnost útoků a počty usmrcených zvířat, ale také vyhodnotit frekvenci opakování útoků u stejných pastvin, zhodnotit početnost útoků vzhledem ke zvoleným typům zabezpečení, změřit vzdálenosti útoků od obydlených budov v obcích či na samotách a analyzovat vztah mezi četností útoků a různými typy krajiny v okolí pastvin. Celkem autor zkoumal 118 případů útoků vlků. Práce byla děkanem fakulty oceněna Čestným uznáním za vysokou úroveň bakalářské práce.

Súčasťou cezhraničného projektu “Hledá se kočka, pozor, divoká” je extenzívny a intenzívny fotomonitoring mačky divej a tiež zber neinvazívnych vzoriek na genetickú analýzu pomocou chlpových pascí. V súčasnosti prebieha intenzívny zber údajov pracovníkmi Hnutí DUHA Olomouc a ZOO Bojnice v teréne na česko-slovenskom pohraničí v Javorníkoch, Bielych Karpatoch ako aj v Strážovských vrchoch, v jadrovej zóne výskytu mačky divej na Slovensku. Okrem početných záchytov mačiek na fotopasce, ktoré majú podobne ako rysy unikátny vzor srsti umožňujúci odlíšenie jednotlivých jedincov, sa nám darí získavať i vzorky na genetickú analýzu. Viac informácií a mnoho fotografií nájdete v dnešnom článku.

Chovatelé hospodářských zvířat mají možnost získat dotaci na zabezpečení svých stád před útoky vlků v rámci Operačního programu životní prostředí. Avšak o vysoké náročnosti podání této žádosti a o bariérách, které brání jejímu dosažení menším chovatelům, jsme už mnohokrát informovali, naposledy např. v tiskové zprávě z 1. dubna. Při loňském zveřejnění programu péče o vlka Ministerstvo životního prostředí přislíbilo zjednodušení možnosti čerpání dotací. Nyní, s blížícím se novým programovým obdobím (2021-2027), vyzvali chovatelé prostřednictvím Asociace soukromého zemědělství dopisem ministra životního prostředí, aby jeho ministerstvo situaci s obtížně dostupnou podporou na zabezpečení stád urychleně řešilo. Dopis plně podpořilo i Hnutí DUHA, které se již několik let věnuje pomoci chovatelům s vyřízením těžkopádných žádostí o podporu.

Jak to vypadá se třemi smečkami na Broumovsku? V půlce února proběhlo celoplošné mapování, jehož smyslem bylo zmapovat během dvou dnů co největší území s cílem nejpřesnějšího možného odhadu počtu vlků, kteří se v oblasti vyskytují. Do mapování se zapojili dobrovolníci tzv. Vlčích hlídek, pracovníci české i polské ochrany přírody i zástupci myslivců a zemědělců. Více informací o zjištěných výsledcích si přečtěte v článku...

Ministr životního prostředí Ján Budaj při příležitosti 51. Dne Země oznámil další krok v ochraně biodiverzity na Slovensku - podpis vyhlášky, kterou se vykonává zákon o ochraně přírody a krajiny. Díky ní od 1. června definitivně končí lov vlka na Slovensku a zlepší se možnosti ochrany nejvzácnějších bezzásahových území národních parků.

Rysy v západní a střední Evropě ohrožuje mimo jiné také jejich vzájemná izolovanost. Alespoň částečné propojení rysích populací je tak jednou z mála možností, jak zajistit jejich dlouhodobou životaschopnost. Nová studie publikovaná v prestižním časopise Conservation Genetics naznačuje, že je možné cíle dosáhnout. Mladí samci rysa jsou schopni putovat na dlouhé vzdálenosti.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně odchytili za jediný rok v centrální části Moravskoslezských Beskyd pět rysích samců. Každému z nich úspěšně nasadili satelitní telemetrický obojek. Intenzivní sledování pomocí telemetrie probíhá v rámci mezinárodního projektu SaveGREEN, jehož českým partnerem je i Hnutí DUHA Olomouc. Odborníci chtějí zmapovat důležité koridory, kterými velké šelmy a další zvířata prochází. Získaná data poslouží k jejich důslednější ochraně a zachování prostupnosti krajiny, která se s rozšiřováním zástavby a budováním nových silnic významně snižuje.  

V únoru proběhlo 37. mapování výskytu velkých šelem v Beskydech, které pravidelně organizuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy. Mapovatelé procházeli přidělené trasy a dokumentovali pobytové znaky rysů, vlků, případně medvědů (stopy, trus, kořist). Akce se za účasti více než sedmdesáti profesionálních a dobrovolných ochránců přírody konala ve spolupráci s Hnutím DUHA Olomouc, ve stejném termínu se monitorovaly velké šelmy v CHKO Kysuce a v CHKO Bílé Karpaty.

Až o stoprocentní podporu na zabezpečení stád mohou do konce června žádat chovatelé hospodářských zvířat. Kvůli potlačeným instinktům jsou totiž zejména ovce, ale také např. kozy nebo telata snadnou kořistí pro některou z velkých šelem. V zájmu umírnění konfliktů a ochrany jak pastevecké práce, tak zákonem chráněných vlků, rysů či medvědů, nabízí stát již čtvrtým rokem dotační pomoc v rámci výzev Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Zažádat o dotaci je ale nadále složité a zdlouhavé, Hnutí DUHA Olomouc proto nabízí chovatelům pomoc s kompletním zpracováním žádosti o podporu. Jen od roku 2020 už podalo 14 samostatných žádostí za různé chovatele, 3 nové nyní vyřizuje.

Vlci se v současné době vracejí do mnoha oblastí Evropy, z nichž před desítkami let vymizeli. Veřejnost ani úřady v “rekolonizovaných” oblastech často nemají zcela jasnou představu o tom, co lze považovat za „normální“ vlčí chování a jaké projevy mohou naopak vyústit v problémy. Vlci jsou inteligentní a přizpůsobivá zvířata a jako taková mohou vykazovat širokou škálu projevů v závislosti na osobnostních rysech, situačních podmínkách a individuálních zkušenostech.  Situace, v nichž chování vlků vyvolává v lidech strach, lze obecně rozdělit do dvou skupin: (1) situace, kdy vlci skutečně projevovali neobvykle malou plachost a (2) situace, kdy očekávání lidí, pokud jde o normální vlčí chování, neodpovídala skutečným poznatkům o obvyklém chování vlků. Druhý typ situací je mnohem běžnější.