Šelmy.cz

English version

Dovádějící vlk odkrývá život chráněných šelem v Národním parku České Švýcarsko

Dovádějící vlk odkrývá život chráněných šelem v Národním parku České Švýcarsko

Získali jsme unikátní záběry z fotopasti v Národním parku České Švýcarsko! Opakované návštěvy vlka na jedné z tamních lokalit ukazují na pokračující návrat velkých šelem na území nejmladšího českého národního parku. Lokalitu se podařilo odhalit díky informaci od turisty. Pravidelný vlčí pohyb v oblasti pak potvrdili i naši dobrovolníci tzv. Vlčích hlídek. Poměrně hravé chování vlka na pořízených videích naznačuje, že by se mohlo jednat o mladého jedince. Záběry vznikly v teritoriu smečky, která byla na území monitorována v sezóně 2019/2020. V loňském roce potvrdil fotomonitoring v Českém Švýcarsku i výskyt rysa ostrovida.

Ne v Česku, ale v Rusku zabili dva vlci psa na řetězu

Ne v Česku, ale v Rusku zabili dva vlci psa na řetězu

Poslední dobou se opět objevilo několik nových vlčích hoaxů či dezinformací. Momentálně asi nejproslulejší a v tomto případě vskutku poplašnou zprávou je video, na němž dva vlci zabili psa, uvázaného na dvoře. Toto video ale pochází z Ruska. Přesto se již na mnoha skupinách i v emailech šíří s udáním místa původu v různých koutech České republiky, jako jsou: Pernink (Krušné hory), Český les, okolí Bystřice a Nýdku (Beskydy) apod.

Vědci potvrdili výskyt kočky divoké na Dobříšsku, pomohla informace od veřejnosti

Vědci potvrdili výskyt kočky divoké na Dobříšsku, pomohla informace od veřejnosti

Poprvé po zhruba sto letech se podařilo zdokumentovat výskyt kočky divoké na Dobříšsku. Mrtvé zvíře nalezli místní obyvatelé na cestě u Nového Knína a přes email stopy@selmy.cz na něj upozornili Hnutí DUHA Olomouc. Že se skutečně jedná o samce kočky divoké, potvrdila genetická analýza, kterou provedl Ústav biologie obratlovců AV ČR. 

Vzácní rysi umírají na silnicích, pomoci chce projekt SaveGREEN

Vzácní rysi umírají na silnicích, pomoci chce projekt SaveGREEN

Pytláctví a silná fragmentace vhodného prostředí vedou ke zvýšenému příbuzenskému křížení našich karpatských rysů. To silně ohrožuje životaschopnost zdejší populace. Navíc jen v loňském roce vinou pytláctví předčasně zemřel rysí samec Olda, po střetu s auty pak zahynuli další dva mladí samci z Beskyd. Rozkouskovanost krajiny v České republice ovlivňuje i další velké savce jako jsou vlci, medvědi, losi či jeleni i menší živočichy, např. vydry. V rámci projektu SaveGREEN proto vznikla pracovní skupina, která bude prosazovat lepší prostupnost krajiny v okolí Jablunkova a dalších oblastech Beskyd. První schůzka pracovní skupiny proběhla v úterý 26. ledna formou online konference. 

Vlčích teritorií meziročně přibylo, do Česka jich zasahuje dvaadvacet

Vlčích teritorií meziročně přibylo, do Česka jich zasahuje dvaadvacet

Podle unikátního terénního monitoringu šelem na celém území České republiky se v roce 2020 nacházelo v České republice alespoň částečně dvaadvacet vlčích teritorií. Devatenáct z nich v pohraničních oblastech, některá na naše území zasahovala jen nepatrně. Ve čtrnácti případech se jednalo o smečky, které v našich podmínkách čítají obvykle 4–6 jedinců. Oproti roku 2019 se počet teritorií zvýšil o čtyři, počet smeček o jednu.

Slovensko potřebuje plán lovu založený na důkazech

Slovensko potřebuje plán lovu založený na důkazech

Původní anglický článek vyšel v přírodovědném časopise Science.


Švýcaři nedávno odmítli zákon, který by povoloval lov chráněných živočichů, ale k lovu zranitelných druhů, jako je vlk, stále dochází na Slovensku i jinde v Evropě. Směrnice o stanovištích Evropské unie povoluje úmyslné zabíjení vlků v 9 zemích, ovšem pouze pokud lov neohrozí stabilitu populace. Jenže data o populaci jsou v některých zemích nedostatečná. Slovensko musí pro ochranu populací vlka zavést pravidla založená na důkazech.

Na území Jizerských hor a Frýdlantska vznikla dvě nová vlčí teritoria

Na území Jizerských hor a Frýdlantska vznikla dvě nová vlčí teritoria

Dvě nová vlčí teritoria vznikla na Frýdlantsku a v Jizerských horách. Důkazy o pohybu vlků v této oblasti nachází dobrovolníci tzv. Vlčích hlídek už od roku 2018. Definitivně se však trvalý výskyt vlků ve Frýdlantském výběžku a v Jizerských horách potvrdil díky záběrům z fotopastí v loňském a v letošním roce. Obě vlčí teritoria jsou přeshraniční a zasahují také do sousedního Polska. Místní chovatelé hospodářských zvířat by měli uvažovat o účinném zabezpečení svých stád, na které je nyní možné získat dotaci v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Hnutí DUHA nabízí chovatelům konzultace i možnost kompletního vypracování projektu.

Zkreslené informace (nejen) o vlcích pastevcům nepomůžou

Zkreslené informace (nejen) o vlcích pastevcům nepomůžou

Před třemi lety se z Broumovska ozývalo mnoho lží a polopravd o vlcích, vracejících se do místní krajiny. Bohužel i nyní se některé z nich vrací v “nových kabátech.” Více než dříve se však zdá, že jsou využívány k víření vod ve prospěch mediálního zviditelnění či upevňování politických vazeb. Uprostřed toho všeho stojí místní farmáři, kteří se jistě nepotýkají s jednoduchou situací. Některé “výkřiky” do médií jim jejich situaci ale mohou spíše zhoršit. Podpora chovatelů pomocí nepravdivých či zkreslených výroků ve veřejném prostoru nemůže udělat dobré jméno pastevectví na Broumovsku ani nikde jinde.

V mrtvé vlčici z Kokořínska byly zbytky střely

V mrtvé vlčici z Kokořínska byly zbytky střely

Příčinou úmrtí vlčice, nalezené před třemi týdny na Kokořínsku, bylo pravděpodobně zastřelení. Ve své tiskové zprávě to uvedla Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR), jejíž pracovníci zvíře zajistili a převezli na pitvu. Prvotní ohledání a rentgenový snímek odhalily zbytky střely v oblasti hlavy a temene. Velmi podobný případ se přitom odehrál už před rokem na Mělnicku. Podobně jako nyní byla vlčice nalezena v příkopu u silnice mezi obcemi Konětopy a Sudovo Hlavno. Zatřelení jako příčinu smrti prokázala až pitva.

Vlčice z Rakouska přešla do Doupovských hor

Vlčice z Rakouska přešla do Doupovských hor

Dvouletá vlčice s telemetrickým obojkem se nyní pohybuje v Doupovských horách. Odborníci z Veterinární univerzity ve Vídni šelmu odchytili a vybavili sledovacím zařízením v červnu loňského roku v rakouském vojenském prostoru Allensteig, zhruba 40 km jižně od českých hranic. Jedná se o oblast, kde bylo před čtyřmi lety v Rakousku poprvé potvrzeno rozmnožování vlků.

Hledáme kočku, pozor, divokou!

Hledáme kočku, pozor, divokou!

Ústav biologie obratlovců AV ČR, Národní zoologická zahrada Bojnice a Hnutí DUHA Olomouc společně zahájili dvouletý projekt přeshraniční spolupráce nazvaný Hledáme kočku, pozor, divokou! Projekt bude monitorovat kočku divokou na česko-slovenském pomezí s cílem zjistit přítomnost tohoto zvláště chráněného a ohroženého druhu v různých typech biotopů. Součástí budou mimo jiné analýzy genetické rozmanitosti a míry hybridizace s kočkou domácí, odhady početnosti a populační hustoty a také zřízení rehabilitační stanice pro kočky divoké.

Novodobé báchorky o vlcích ožívají přes sociální sítě

Novodobé báchorky o vlcích ožívají přes sociální sítě

Zdokumentování vlků ve volné přírodě je snazší než kdy dřív. Vyfotografovat je může prakticky kdokoliv, kdo si pořídí fotopast a podaří se mu ji nainstalovat na místo jejich pravidelného výskytu. Záznamy někdy vznikají také při náhodných pozorováních a ojedinělých blízkých setkáních. Na internetu koluje velké množství materiálů, jež zachycují tyto šelmy. Ne vždy je však jasný jejich původ nebo i to, zda se na snímcích skutečně jedná o vlky. Záběry potom bez kontextu pomáhají prezentovat např. mylné informace o vlčím chování nebo i poplašné zprávy. Často se to stejné video či fotografie šíří mezi veřejností, vždy s udáním jiného autora, místa vzniku nebo i data pořízení. V některých případech může jít o spontánní reakci, u jiných bohužel vše nasvědčuje tomu, že se nejedná o náhodu.

PŘÍSTUP K TAKZVANÝM SMĚLÝM VLKŮM

PŘÍSTUP K TAKZVANÝM SMĚLÝM VLKŮM

Vlci se v současné době vracejí do mnoha oblastí Evropy, z nichž před desítkami let vymizeli. Veřejnost ani úřady v “rekolonizovaných” oblastech často nemají zcela jasnou představu o tom, co lze považovat za „normální“ vlčí chování a jaké projevy mohou naopak vyústit v problémy. Vlci jsou inteligentní a přizpůsobivá zvířata a jako taková mohou vykazovat širokou škálu projevů v závislosti na osobnostních rysech, situačních podmínkách a individuálních zkušenostech.  Situace, v nichž chování vlků vyvolává v lidech strach, lze obecně rozdělit do dvou skupin: (1) situace, kdy vlci skutečně projevovali neobvykle malou plachost a (2) situace, kdy očekávání lidí, pokud jde o normální vlčí chování, neodpovídala skutečným poznatkům o obvyklém chování vlků. Druhý typ situací je mnohem běžnější.

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr