Šelmy.cz

Nová analýza z let 2002-2020

Jak je to s útoky vlků na člověka v moderní historii našeho soužití? Představují vlci hrozbu a pokud ano, jak můžeme případné riziko snižovat? Uvedeným otázkám se dlouhodobě věnuje Norský institut pro výzkum přírody, jehož výzkumníci nově vydali zprávu Útoky vlků na člověka: aktualizace za období 2002–2020. Podařilo se jim získat a prostudovat údaje o 489 zdokumentovaných případech napadení člověka vlkem za uplynulých 18 let ze všech oblastí výskytu vlčích populací. Pouze 26 těchto útoků skončilo smrtí člověka, v Evropě k žádnému smrtelnému napadení člověka vlkem nedošlo.

Ludvík Kunc, * 14. května 1935, ✝ 28. června 2021

Ludvík Kunc byl český zoolog, výtvarník, publicista, ale především milovník a ochránce velkých šelem. Svou tvorbou, inspirativním přístupem k životu a neúnavnou činností - jak na poli výtvarném a publicistickém, tak na poli ochrany velkých šelem a dravců - vzbudil v mnoha generacích následovníků zájem o ochranu a studium šelem a přírody. Ludvík Kunc byl milovníkem hor a lesů a vracel se do nich až do poslední chvíle. Mnohým lidem z řad dobrovolných i profesionálních ochránců přírody byl také učitelem toho nejlepšího druhu - v podobě zkušeného přítele. Svými aktivitami a znalostmi si vydobyl respekt i mezi myslivci a odbornými zoology. Především ale jeho entuziasmus, smysl pro humor a nadhled budou v české přírodě a mezi lidmi, kteří se o ni zajímají, znatelně chybět.

Součástí česko-slovenského  projektu „Hledáme kočku, pozor, divokou!” je také sběr a analýza genetických vzorků. V rámci projektu věnujeme pozornost především sběru a výzkumu vzorků neinvazivních (tedy takových, při kterých není potřeba přijít do přímého kontaktu se zvířetem, např. trus, moč nebo chlupy), v některých případech ale analyzujeme také vzorky invazivní (tzn. odebrané přímo z tkáně konkrétního jedince - k tomu může dojít např. v případě sraženého zvířete na silnici). Jak takovou analýzu provádíme a proč výzkum probíhá?

V minulém týdnu byl v lesích u obce Liptovská Lúžna nalezen mrtvý 57letý muž. Podle krajské policejní mluvčí předběžná pitevní zpráva zjistila, že muž zemřel na následky poranění, která odpovídala zraněním způsobeným útokem medvěda. Uvedla to pro deník SME. V novodobé historii Slovenska by tak šlo o první případ napadení člověka medvědem, který skončil smrtí.

Souhrnný přehled vlčích útoků na hospodářská zvířata na Broumovsku a jejich zhodnocení přinesla nová práce z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity [1]. Autor Jan Drapák shromáždil všechna dostupná data o vlky způsobených škodách v letech 2016-2019 v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Práce si kladla za cíl nejen zjistit četnost útoků a počty usmrcených zvířat, ale také vyhodnotit frekvenci opakování útoků u stejných pastvin, zhodnotit početnost útoků vzhledem ke zvoleným typům zabezpečení, změřit vzdálenosti útoků od obydlených budov v obcích či na samotách a analyzovat vztah mezi četností útoků a různými typy krajiny v okolí pastvin. Celkem autor zkoumal 118 případů útoků vlků. Práce byla děkanem fakulty oceněna Čestným uznáním za vysokou úroveň bakalářské práce.

Ministr životního prostředí Ján Budaj při příležitosti 51. Dne Země oznámil další krok v ochraně biodiverzity na Slovensku - podpis vyhlášky, kterou se vykonává zákon o ochraně přírody a krajiny. Díky ní od 1. června definitivně končí lov vlka na Slovensku a zlepší se možnosti ochrany nejvzácnějších bezzásahových území národních parků.

Rysy v západní a střední Evropě ohrožuje mimo jiné také jejich vzájemná izolovanost. Alespoň částečné propojení rysích populací je tak jednou z mála možností, jak zajistit jejich dlouhodobou životaschopnost. Nová studie publikovaná v prestižním časopise Conservation Genetics naznačuje, že je možné cíle dosáhnout. Mladí samci rysa jsou schopni putovat na dlouhé vzdálenosti.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně odchytili za jediný rok v centrální části Moravskoslezských Beskyd pět rysích samců. Každému z nich úspěšně nasadili satelitní telemetrický obojek. Intenzivní sledování pomocí telemetrie probíhá v rámci mezinárodního projektu SaveGREEN, jehož českým partnerem je i Hnutí DUHA Olomouc. Odborníci chtějí zmapovat důležité koridory, kterými velké šelmy a další zvířata prochází. Získaná data poslouží k jejich důslednější ochraně a zachování prostupnosti krajiny, která se s rozšiřováním zástavby a budováním nových silnic významně snižuje.  

Vlci se v současné době vracejí do mnoha oblastí Evropy, z nichž před desítkami let vymizeli. Veřejnost ani úřady v “rekolonizovaných” oblastech často nemají zcela jasnou představu o tom, co lze považovat za „normální“ vlčí chování a jaké projevy mohou naopak vyústit v problémy. Vlci jsou inteligentní a přizpůsobivá zvířata a jako taková mohou vykazovat širokou škálu projevů v závislosti na osobnostních rysech, situačních podmínkách a individuálních zkušenostech.  Situace, v nichž chování vlků vyvolává v lidech strach, lze obecně rozdělit do dvou skupin: (1) situace, kdy vlci skutečně projevovali neobvykle malou plachost a (2) situace, kdy očekávání lidí, pokud jde o normální vlčí chování, neodpovídala skutečným poznatkům o obvyklém chování vlků. Druhý typ situací je mnohem běžnější.