Šelmy.cz

Originální článek vyšel v novém dvojčísle Vlastivědných listů Slezska. Pro ty, kdo nejsou pravidelnými odběrateli, je možnost celý časopis objednat za 75 Kč. Více informací zde.

Známý výtvarník, zoolog a ochránce velkých šelem Ludvík Kunc vzpomíná na postupný vzestup zájmu o velké šelmy a další vzácné evropské druhy a jejich pronikání do zemí, kde již byly vyhubeny. Zároveň článek krátce shrnuje stav populací velkých šelem u nás, který je stále velmi křehký a v mnoha oblastech visí obrazně řečeno "na vlásku." Naučíme se s navrátilci (a ne jen těmi šelmími) znovu žít?

Původní anglický článek vyšel v přírodovědném časopise Science.

Švýcaři nedávno odmítli zákon, který by povoloval lov chráněných živočichů, ale k lovu zranitelných druhů, jako je vlk, stále dochází na Slovensku i jinde v Evropě. Směrnice o stanovištích Evropské unie povoluje úmyslné zabíjení vlků v 9 zemích, ovšem pouze pokud lov neohrozí stabilitu populace. Jenže data o populaci jsou v některých zemích nedostatečná. Slovensko musí pro ochranu populací vlka zavést pravidla založená na důkazech.

Dvě nová vlčí teritoria vznikla na Frýdlantsku a v Jizerských horách. Důkazy o pohybu vlků v této oblasti nachází dobrovolníci tzv. Vlčích hlídek už od roku 2018. Definitivně se však trvalý výskyt vlků ve Frýdlantském výběžku a v Jizerských horách potvrdil díky záběrům z fotopastí v loňském a v letošním roce. Obě vlčí teritoria jsou přeshraniční a zasahují také do sousedního Polska. Místní chovatelé hospodářských zvířat by měli uvažovat o účinném zabezpečení svých stád, na které je nyní možné získat dotaci v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Hnutí DUHA nabízí chovatelům konzultace i možnost kompletního vypracování projektu.

Rys ostrovid byl v Českém Švýcarsku v minulých letech několikrát zaznamenán. Vždy se ale jednalo pouze o nahodilé doklady jeho výskytu, příkladem je třeba ojedinělý snímek rysa z fotopasti v roce 2011. Zaznamenání této velké kočkovité šelmy je tak v Českém i Saském Švýcarsku vždy raritou. Oproti minulým obdobím navíc výrazně ubylo i věrohodných pozorování. Výjimečným proto bylo setkání, které se událo letos v srpnu. Jedna z turistek se tu s rysem ostrovidem setkala "tváří v tvář."

Před třemi lety se z Broumovska ozývalo mnoho lží a polopravd o vlcích, vracejících se do místní krajiny. Bohužel i nyní se některé z nich vrací v “nových kabátech.” Více než dříve se však zdá, že jsou využívány k víření vod ve prospěch mediálního zviditelnění či upevňování politických vazeb. Uprostřed toho všeho stojí místní farmáři, kteří se jistě nepotýkají s jednoduchou situací. Některé “výkřiky” do médií jim jejich situaci ale mohou spíše zhoršit. Podpora chovatelů pomocí nepravdivých či zkreslených výroků ve veřejném prostoru nemůže udělat dobré jméno pastevectví na Broumovsku ani nikde jinde.

Příčinou úmrtí vlčice, nalezené před třemi týdny na Kokořínsku, bylo pravděpodobně zastřelení. Ve své tiskové zprávě to uvedla Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR), jejíž pracovníci zvíře zajistili a převezli na pitvu. Prvotní ohledání a rentgenový snímek odhalily zbytky střely v oblasti hlavy a temene. Velmi podobný případ se přitom odehrál už před rokem na Mělnicku. Podobně jako nyní byla vlčice nalezena v příkopu u silnice mezi obcemi Konětopy a Sudovo Hlavno. Zatřelení jako příčinu smrti prokázala až pitva.

Závěrečný listopadový víkend nabídne zájemcům poslední letošní příležitost zúčastnit se semináře pro nové dobrovolníky Rysích a Vlčích hlídek. Ti se budou moci následně zapojit do programu monitoringu a ochrany velkých šelem v České republice, který stejně jako seminář organizuje Hnutí DUHA Olomouc [1]. Školení proběhne kvůli přetrvávající nepříznivé epidemiologické situaci formou online besed a přednášek. Jejich součástí budou základní informace o životě velkých šelem, jejich významu, ochraně a ohrožení, debaty s externími hosty a promítání záběrů z fotopastí. Díky online formátu je školení otevřené zájemcům z celé republiky, kteří se mohou přihlásit na webu www.selmy.cz. Účastníci ale nepřijdou ani o terénní praktickou část. Jakmile to okolnosti umožní, zorganizuje Hnutí DUHA na Šumavě, v Jeseníkách a v CHKO Beskydy terénní exkurze, zaměřené na získání praktických dovedností ve stopování velkých šelem i dalších vzácných druhů místní přírody.

Panu ministrovi Mičovskému jsme minulý týden odeslali dopis, vyzývající k zastavení lovu vlků na Slovensku. Stanovování kvóty jednak ani nemělo proběhnout - podmínky Evropské komise, které musí být dodrženy, aby se dalo o případném lovu vlků diskutovat, splněny nebyly. Upozornili jsme také na další nesrovnalosti v argumentaci vedené pro odstřel vlků. Žádáme, aby se z vlka přestal dělat obětní beránek, způsobující veškeré problémy současného zemědělství.

Na mrtvou psovitou šelmu upozornili v neděli členové místního mysliveckého sdružení, byla nalezena u silnice mezi Dubou a Ždírcem. Pravděpodobně se jedná o zdejší vlčici, které chybělo jedno ucho, stejně jako nalezenému zvířeti. Byla proto dobře rozeznatelná i na snímcích z fotopastí v blízkém okolí, kde vlci letos na podzim napadli několik ovcí. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny šelmu převezli k expertnímu zkoumání.

Letošní rozhodnutí o lovu vlka na Slovensku se setkalo s odporem nejen nestátních organizací, ale také slovenského ministerstva životního prostředí. Pokud jste nestihli sledovat překotný vývoj situace, který na Slovensku proběhl a probíhá, máme tu krátké shrnutí.

Před týdnem byla vyhlášena prestižní evropská cena Natura 2000 Award 2020. Ta je udělována za významné úspěchy v udržování a ochraně lokalit Natury 2000 [1] v celkem šesti kategoriích. Jedním z letošních vítězů byl také projekt TRANSGREEN, jehož partnery byly i instituce z České republiky, včetně Hnutí DUHA Olomouc. Projekt vyhrál v kategorii “Přeshraniční spolupráce a propojování” v konkurenci 27 finalistů. Zabýval se fragmentací krajiny, ochranou migračních koridorů a lepší spoluprací jednotlivých aktérů na ekologickém a pro migraci zvěře bezpečném rozvoji dopravní infrastruktury. České úřady a politici by toto ocenění měli brát jako povzbuzení k vytváření ekologicky šetrné silniční i železniční infrastruktury a územních plánů.

Na slovenském ministerstvu zemědělství se má zanedlouho rozhodnout, zda bude tuto sezónu povolený lov vlka a kolik vlků bude možné ulovit. Minulý rok bylo v době lovu od listopadu do půlky ledna zabito 35 vlků. Od roku 2000 myslivci na Slovensku ulovili téměř 1800 vlků. Stejně jako před rokem i nyní žádá 31 organizací, včetně WWW Slovensko, vlky nelovit. Na rozhodnutí čekají i jejich sousedi. Lov na Slovensku totiž ovlivňuje i "mezinárodní" vlčí rodiny.

Z konce srpna a září pochází první fotky, které definitivně potvrdily výskyt vlka v Orlických horách a jejich okolí. Místním Vlčím hlídkám se navíc v posledních několika měsících dařilo získávat zvýšený počet nálezů vlčích pobytových znaků. Jejich pravidelnost i četnost napovídá tomu, že se zde nejméně jeden vlk usadil. Pro přírodu Orlických hor jde o pozitivní zprávu, místní chovatelé hospodářských zvířat by však měli zabezpečit svá stáda kvůli možnosti budoucího vlčího útoku. Proto jim Hnutí DUHA nabízí pomoc a podporu se zpracováním projektů na lepší zabezpečení stád.

Nejméně u desíti vlčích smeček zaznamenali zoologové letos v létě úspěšnou reprodukci. A to v oblasti Šumavy, Krušných hor, Lužických hor, Ralska, Broumovska, Slezských Beskyd a Javorníků. Dokazují to záběry z fotopastí, ale také videa pořízená přímo v rámci aktivit v terénu. 

Dvouletá vlčice s telemetrickým obojkem se nyní pohybuje v Doupovských horách. Odborníci z Veterinární univerzity ve Vídni šelmu odchytili a vybavili sledovacím zařízením v červnu loňského roku v rakouském vojenském prostoru Allensteig, zhruba 40 km jižně od českých hranic. Jedná se o oblast, kde bylo před čtyřmi lety v Rakousku poprvé potvrzeno rozmnožování vlků.

Ústav biologie obratlovců AV ČR, Národní zoologická zahrada Bojnice a Hnutí DUHA Olomouc společně zahájili dvouletý projekt přeshraniční spolupráce nazvaný Hledáme kočku, pozor, divokou! Projekt bude monitorovat kočku divokou na česko-slovenském pomezí s cílem zjistit přítomnost tohoto zvláště chráněného a ohroženého druhu v různých typech biotopů. Součástí budou mimo jiné analýzy genetické rozmanitosti a míry hybridizace s kočkou domácí, odhady početnosti a populační hustoty a také zřízení rehabilitační stanice pro kočky divoké.

V úterý 8. září ve večerních hodinách srazilo auto rysa u obce Chvalčov v Hostýnských vrších. Server iDnes.cz informoval, že řidič, který rysa svým vozidlem zabil, z místa nehody ujel. Případ šetřila také Policie ČR, která mrtvé zvíře předala lesníkům z Arcibiskupských lesů a statků Olomouc, jimž patří okolní lesy.

Vlčí smečka, která se před několika lety usadila ve Slezských Beskydech na česko-polském pomezí, přivedla letošní jaro na svět vlčata. Jedná se o vůbec první potvrzené rozmnožování vlků v dané oblasti od jejich návratu.

Zraněný a vyhublý rys, který byl včera odchycen poblíž obce Huslenky v chráněné krajinné oblasti Beskydy a následně převezen k veterinárnímu ošetření, v noci uhynul. Rentgen ukázal, že byl postřelen, kulka uvízla těsně u kolene. Rysů u nás žije pouhých několik desítek, jedná se o kriticky ohroženého živočicha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Hnutí DUHA proto podají trestní oznámení na neznámého pachatele.

Zdokumentování vlků ve volné přírodě je snazší než kdy dřív. Vyfotografovat je může prakticky kdokoliv, kdo si pořídí fotopast a podaří se mu ji nainstalovat na místo jejich pravidelného výskytu. Záznamy někdy vznikají také při náhodných pozorováních a ojedinělých blízkých setkáních. Na internetu koluje velké množství materiálů, jež zachycují tyto šelmy. Ne vždy je však jasný jejich původ nebo i to, zda se na snímcích skutečně jedná o vlky. Záběry potom bez kontextu pomáhají prezentovat např. mylné informace o vlčím chování nebo i poplašné zprávy. Často se to stejné video či fotografie šíří mezi veřejností, vždy s udáním jiného autora, místa vzniku nebo i data pořízení. V některých případech může jít o spontánní reakci, u jiných bohužel vše nasvědčuje tomu, že se nejedná o náhodu.

Vlci se v současné době vracejí do mnoha oblastí Evropy, z nichž před desítkami let vymizeli. Veřejnost ani úřady v “rekolonizovaných” oblastech často nemají zcela jasnou představu o tom, co lze považovat za „normální“ vlčí chování a jaké projevy mohou naopak vyústit v problémy. Vlci jsou inteligentní a přizpůsobivá zvířata a jako taková mohou vykazovat širokou škálu projevů v závislosti na osobnostních rysech, situačních podmínkách a individuálních zkušenostech.  Situace, v nichž chování vlků vyvolává v lidech strach, lze obecně rozdělit do dvou skupin: (1) situace, kdy vlci skutečně projevovali neobvykle malou plachost a (2) situace, kdy očekávání lidí, pokud jde o normální vlčí chování, neodpovídala skutečným poznatkům o obvyklém chování vlků. Druhý typ situací je mnohem běžnější.