Kokořínsko: poklidné soužití s vlky?
O konfliktech mezi vlky a lidmi se píše dobře, co se ale děje v oblastech, odkud o žádných vyhrocených konfliktech s vlkem není slyšet? Pro odpovědi jsem se vypravil na Kokořínsko.
Jaké jsou výsledky sčítání velkých šelem v Beskydech?
V únoru proběhlo 38. sčítání velkých šelem v Beskydech, které pravidelně organizuje Správa Chráněné krajinné obblasti Beskydy. Mapování potvrdilo výskyt vlků a rysů. Ve stejném termínu probíhal monitoring velkých šelem také v CHKO Kysuce a v CHKO Bílé Karpaty. Akce se za účasti více než sedmdesáti profesionálních a dobrovolných ochránců přírody konala také ve spolupráci s Hnutím DUHA.
Jak se daří výsadbě v migračním koridoru u Jablunkova a co přinesla telemetrie beskydských rysů?
Víc jak roční sledování pěti rysích samců pomocí GPS obojků v Beskydech přineslo první výsledky. Vědci z Mendelovy univerzity zjistili, které části krajiny využívají rysové k přesunům. Telemetrie také ukázala, jaké úseky jsou z hlediska průchodnosti kritické a je potřeba je chránit. Míru prostupnosti krajiny v Beskydech a Kysucích sleduje Hnutí DUHA Olomouc v rámci mezinárodního projektu SaveGREEN, jehož partnerem je za tuto oblast i Centrum dopravního výzkumu. Dnešním dnem navíc zástupci Hnutí DUHA pokračovali ve zpřístupnění migračního koridoru velkých šelem a dalších živočichů u města Jablunkov.
Sociální a environmentální příčiny dvou případů vlčí agrese vůči lidem v Polsku
Útoky vlků na člověka jsou mediálně zajímavým tématem. Často se však jedná o neověřené, neúplné nebo přibarvené popisy událostí, které přiživuje historicky zakořeněný strach lidí z velkých šelem. Jak ukázala nedávno zveřejněná studie, riziko napadení člověka vlkem je zejména v Evropě extrémně nízké. Přesto však nesmíme podceňovat vliv ojedinělých případů na ochotu veřejnosti akceptovat přítomnost vlků v naší přírodě. Polští vědci proto detailně zkoumali a popsali dva poměrně nedávné případy napadení lidí vlky, které se odehrály v roce 2018 v Polsku.
Už žádné další odložené případy. Pytláctví velkých šelem by měli řešit speciálně vyškolení kriminalisté
Nelegální lov vlků a rysů se v Česku zatím nedaří příliš úspěšně řešit. Na vině však často nejsou konkrétní vyšetřovatelé, nýbrž nedostatečná kapacita, vybavení a zkušenosti policistů pověřených šetřením této kriminality. Proto zástupci programu Šelmy v Hnutí DUHA navrhují vznik speciální jednotky v rámci Policie ČR, která bude systematicky řešit případy tzv. wildlife crime včetně nelegálního lovu šelem. Její součástí by měli být zkušení kriminalisté spolupracující s dalšími odborníky. Ustavení speciálního útvaru s celorepublikovou působností by navíc pomohlo nejen snižovat míru pytláctví velkých šelem, ale ulehčilo by i přetíženým řadovým policistům.
Beránek a vlk: film o soužití chovatelů a vlků je nově dostupný online
Dokument představující možnosti soužití chovatelů a vlků bude po roce projekcí dostupný na online platformách. Film představuje farmáře z České republiky, Itálie a Španělska a různé cesty, které si zvolili při ochraně svých stád před vlky. Podívat se na snímek bude nově možné kdykoliv z pohodlí domova, a to zdarma. Zájemci ho od dnešního dne najdou na Youtube kanále Šelmy.cz či na Vimeo účtu Šelmy.cz.
Počet vlčích teritorií se v Česku rozrostl o dvě, potvrdil každoroční monitoring
Díky unikátnímu terénnímu monitoringu šelem se v roce 2021 podařilo zmapovat čtyřiadvacet vlčích teritorií, která alespoň částečně zasahovala na území Česka. Oproti údajům ze sezóny 2019/2020 jich je o dvě více - v Orlických horách a v Českém lese. Většina z nich se nacházela v Čechách, a to spíše v pohraničních oblastech. Některá na naše území zasahovala jen nepatrně. V osmnácti případech se jednalo o smečky, ve čtyřech případech o vlčí pár a ve dvou o teritoriální jedince.
Mohou se vlci přemnožit jako kormoráni?
Kormoráni jsou někdy uváděni jako příklad druhu, který se díky zákonné ochraně „přemnožil” a „vymkl z rukou”. Část veřejnosti se v souvislosti s tím obává, že něco podobného hrozí také u vlků nebo rysů. Proč je toto srovnání populační dynamiky koloniálního ptáka a přísně teritoriálních šelem nesmyslné?
Výzkum rysa v Západních Karpatech odhalil vysoký obrat jedinců i poměrně nízkou míru přežívání
Mezinárodní tým vědců složený také ze zoologů a terénních pracovníků Hnutí DUHA provedl v letech 2015-2020 rozsáhlý výzkum rysí populace na okraji Západních Karpat. Zoologové se zaměřili na zhodnocení jejích populačních trendů a své závěry letos na jaře publikovali v prestižním vědeckém časopise Scientific Reports. Dosavadní znalosti o populaci karpatských rysů jsou totiž neúplné. Nová studie tak například jako první přináší víceletá sezónní data.
Operace Lovec – malý pohled do zákulisí
Autorkou článku je Pavla Říhová, text vznikl pro zpravodajský portál Ekolist.cz
Nad Krušnými horami svítá, je časné dubnové ráno, většina vesnice ještě spí. Sedíme s kolegyní v autě před jedním z domů, pouštíme si topení a čekáme. Celníci už jsou vevnitř a oznamují domovní prohlídku. Začíná realizace Operace Lovec. >> Jak probíhaly domovní prohlídky? Co vše našli vyšetřovatelé v přeplněných mrazácích? A jak někteří lovci „respektují" zákon? Přečtěte si podrobnosti o několikaletém rozkrývání sítě pytláků, která stojí i za smrtí šumavské rysice Michelle.
Jak je to s útoky vlků na člověka?
Nová analýza z let 2002-2020
Jak je to s útoky vlků na člověka v moderní historii našeho soužití? Představují vlci hrozbu a pokud ano, jak můžeme případné riziko snižovat? Uvedeným otázkám se dlouhodobě věnuje Norský institut pro výzkum přírody, jehož výzkumníci nově vydali zprávu Útoky vlků na člověka: aktualizace za období 2002–2020. Podařilo se jim získat a prostudovat údaje o 489 zdokumentovaných případech napadení člověka vlkem za uplynulých 18 let ze všech oblastí výskytu vlčích populací. Pouze 26 těchto útoků skončilo smrtí člověka, v Evropě k žádnému smrtelnému napadení člověka vlkem nedošlo.
