Šelmy.cz

English version

Počet vlčích smeček se za rok zvýšil, do Česka zasahuje osmnáct vlčích teritorií

Počet vlčích smeček se za rok zvýšil, do Česka zasahuje osmnáct vlčích teritorií

Podle unikátního terénního monitoringu šelem na celém území ČR se osmnáct vlčích teritorií alespoň částečně v roce 2019 nacházelo v České republice. Šestnáct z nich v pohraničních oblastech, některé na naše území zasahovaly jen nepatrně. Ve třinácti případech se jednalo o smečky, které v našich podmínkách čítají obvykle 4–6 jedinců. Oproti roku 2018 [1] se počet teritorií zvýšil o dvě, počet smeček o tři.

107 rysů česko-bavorsko-rakouské populace

107 rysů česko-bavorsko-rakouské populace

Na rozloze 13 000 km2 žije 107 samostatných rysů. Přibližně třetinu z nich tvoří novopečené matky doprovázené koťaty. Výsledky této doposud nejpodrobnější a nejpřesnější studie právě zveřejnila mezinárodní skupina odborníků z projektu 3Lynx. Díky nim máme lepší představu o tom, jak se daří rysům na Šumavě.

Podpořte začátek třetí dekády monitoringu velkých šelem

Podpořte začátek třetí dekády monitoringu velkých šelem

Vstupte společně s námi do třetí šelmí dekády! Podpořit nás můžete libovolným darem, nejvíce nám ale pomůže pravidelný příspěvek. Naše aktivity se za 20 let ochrany a monitoringu velkých šelem rozrostly do téměř celé republiky. Rysí a Vlčí hlídky působí na Šumavě a v Novohradských horách, v oblasti Beskyd i Javorníků, od Bílých Karpat přes Jeseníky, Broumovsko, Ralsko, severní Čechy, Krušné hory až po Pošumaví. Od ledna navíc spouštíme intenzivní monitoring kočky divoké. Na zajištění plnohodnotného monitoringu - tedy ubytování pro dobrovolníky, financování údržby fotopastí a dlouhodobého mapování či zajišťování materiálu na odběr vzorků potřebujeme 350 000 korun. Pomoci nám můžete zde.

NA JANOVSKÉ ZÁKLADNĚ BYLO LONI ŽIVO. VYSTŘÍDALI SE TU ŽÁCI ZÁKLADNÍ ŠKOLY, DOBROVOLNÍCI VLČÍCH A RYSÍCH HLÍDEK I MLADÍ OCHRÁNCI PŘÍRODY

NA JANOVSKÉ ZÁKLADNĚ BYLO LONI ŽIVO. VYSTŘÍDALI SE TU ŽÁCI ZÁKLADNÍ ŠKOLY, DOBROVOLNÍCI VLČÍCH A RYSÍCH HLÍDEK I MLADÍ OCHRÁNCI PŘÍRODY

V letošní zimní sezóně se opět uskuteční několik akcí Vlčích a Rysích hlídek na naší základně v Janově. Tu se Hnutí DUHA podařilo díky příspěvkům 485 dárců koupit už v roce 2018. Chalupa patřila jednomu ze zakladatelů hlídek Ludvíku Kuncovi, mimo jiné laureátovi ceny Josefa Vavrouška. Nyní bychom se rádi podělili o všechno, co se v Janově podařilo od roku 2018 zorganizovat.

V LUŽICKÝCH HORÁCH SE POHYBUJÍ MINIMÁLNĚ ČTYŘI VLCI. V ČESKÉM RÁJI BUDOU JEJICH MOŽNOU EXISTENCI PROVĚŘOVAT NOVĚ PROŠKOLENÍ DOBROVOLNÍCI

V LUŽICKÝCH HORÁCH SE POHYBUJÍ MINIMÁLNĚ ČTYŘI VLCI. V ČESKÉM RÁJI BUDOU JEJICH MOŽNOU EXISTENCI PROVĚŘOVAT NOVĚ PROŠKOLENÍ DOBROVOLNÍCI

Překvapivý objev se povedl v zimní sezóně pracovníkům a dobrovolníkům Hnutí DUHA v Lužických horách. Během tzv. Vlčích hlídek na fotopasti zaznamenali několikačlennou vlčí smečku.

DALŠÍ SRÁŽKA VLKA S VOZIDLEM PROBĚHLA MIMO JÁDROVÁ TERITORIA

DALŠÍ SRÁŽKA VLKA S VOZIDLEM PROBĚHLA MIMO JÁDROVÁ TERITORIA

Sražená psovitá šelma, s největší pravděpodobností vlk, byla nalezena ve středu 22. ledna na silničním náspu nedaleko Turnova. Odtud ji zaměstnanci CHKO Český ráj převezli k odbornému zkoumání expertům z České zemědělské univerzity v Praze. Pitva ukáže přesnou příčinu smrti. Zároveň provedou pracovníci univerzity genetickou analýzu, aby potvrdili, že se skutečně jedná o vlka a zjistili, z jaké populace zvíře pochází.

VLK NEBO PES?

VLK NEBO PES?

Nebezpečný vlk nebo zatoulaný pes? Takové dilema může vzniknout, pokud dojde k záměně vlka s československým vlčákem. Jedná se o plemeno, které bylo na našem území šlechtěno na přelomu 50. a 60. let křížením vlka a německého ovčáka. V současné době se těší stále větší oblibě a v České republice přibývá nadšených majitelů. Díky specifické povaze těchto krásných psů či nezvládnutí povinností majitele ovšem občas dojde k jejich zatoulání.

LETOŠNÍ LOV VLKŮ NA SLOVENSKU SKONČIL, ZASTŘELEN BYL I RODIČOVSKÝ PÁR

LETOŠNÍ LOV VLKŮ NA SLOVENSKU SKONČIL, ZASTŘELEN BYL I RODIČOVSKÝ PÁR

Zatímco v České republice je vlk přísně chráněným druhem, na Slovensku tomu tak není. Již při vstupu do Evropské unie si Slovenská republika vyjednala výjimku z evropské směrnice a může tedy za určitých okolností vlky lovit. Ačkoliv v průběhu předchozích let došlo k zpřísnění jeho pravidel, je lov stále značně kontroverzní a může ohrožovat i malou populaci vlků v České republice.

Hlavním šiřitelem afrického moru prasat v moderních dějinách je člověk

Hlavním šiřitelem afrického moru prasat v moderních dějinách je člověk

V některých sociálních skupinách se začínají šířit spekulace o tom, že vlk napomáhá šíření afrického moru prasat (AMP nebo ASF - african swine fewer). Následující text si klade za cíl ukázat, že tyto úvahy nemají oporu v poznatcích přírodních věd.

Rozsudek Soudního dvoru Evropské unie ve věci lovu vlka z důvodu "boje proti pytláctví"

Rozsudek Soudního dvoru Evropské unie ve věci lovu vlka z důvodu "boje proti pytláctví"

Evropský soud včera rozhodl o předběžné otázce týkající se lovu vlka ve Finsku z důvodu "boje proti pytláctví." Rozsudek je závazný pro všechny členské státy, které by lov z důvodů boje proti pytláctví chtěli případně povolit, u nichž je vlk zařazen v příloze IV Směrnice o stanovištích, tedy i pro Česko. Evropský soud případný lov z důvodu "boje proti pytláctví" explicitně nevyloučil, ale upozornil na velmi přísné podmínky, zakotvené ve Směrnici, které musí úřady, které o lovu rozhodují, respektovat a například prokázat, že lov skutečně sníží míru pytláctví a nemůže tak dojít k ovlivnění příznivého stavu druhu z hlediska ochrany a neexistuje jiné uspokojivé řešení situace. Rozsudek je dobrou zprávou pro ochranu přírody v EU nejen z důvodu důrazu na důslednou ochranu druhů (včetně vlků ve státech, kde je vlk zařazen v příloze IV), ale i z důvodu, že případná rozhodnutí výjimkách musí být založená na faktech a nikoliv domněnkách.

ŠPANĚLSKÝ MASTIN: osvědčený hlídač stád

ŠPANĚLSKÝ MASTIN: osvědčený hlídač stád

Španělsko patří mezi evropské země, kde tradice soužití s vlky v kulturní krajině nebyla nikdy úplně přerušena. Dnes žije na Pyrenejském poloostrově zhruba 2,5 tisíce vlků a zkušenosti španělských chovatelů mohou být inspirací také pro nás v České republice. I proto se v červnu letošního roku 6 pracovníků Hnutí DUHA Olomouc vydalo do této jihoevropské země a nyní bychom se se čtenáři webu Šelmy.cz rádi podělili o zkušenosti a zážitky.

PŘÍSTUP K TAKZVANÝM SMĚLÝM VLKŮM

PŘÍSTUP K TAKZVANÝM SMĚLÝM VLKŮM

Vlci se v současné době vracejí do mnoha oblastí Evropy, z nichž před desítkami let vymizeli. Veřejnost ani úřady v “rekolonizovaných” oblastech často nemají zcela jasnou představu o tom, co lze považovat za „normální“ vlčí chování a jaké projevy mohou naopak vyústit v problémy. Vlci jsou inteligentní a přizpůsobivá zvířata a jako taková mohou vykazovat širokou škálu projevů v závislosti na osobnostních rysech, situačních podmínkách a individuálních zkušenostech.  Situace, v nichž chování vlků vyvolává v lidech strach, lze obecně rozdělit do dvou skupin: (1) situace, kdy vlci skutečně projevovali neobvykle malou plachost a (2) situace, kdy očekávání lidí, pokud jde o normální vlčí chování, neodpovídala skutečným poznatkům o obvyklém chování vlků. Druhý typ situací je mnohem běžnější.

Útoky medvědů na člověka. Proč jich celosvětově přibývá?

Útoky medvědů na člověka. Proč jich celosvětově přibývá?

Největší evropská šelma, medvěd hnědý, se u nás příležitostně objevuje v horách a podhůří na česko-slovenském pomezí. Ačkoliv se medvědům obvykle daří pohybovat naší krajinou, aniž by na sebe upoutali pozornost, v poslední době i u nás přibývá přímých pozorování. S tím pochopitelně souvisí také obavy o bezpečnost lidí, k nimž mnohdy přispívá zveličování rizik ze strany médií. Jak je to tedy s útoky medvědů na člověka doopravdy?

Vlk a jeho potrava - kde je pravda o způsobených škodách?

Vlk a jeho potrava - kde je pravda o způsobených škodách?

Představitelé Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) zřejmě zkouší, kolik dezinformací jim média a veřejnost dovolí na téma vlk. Tím posledním testem byla tisková konference a zveřejněná tisková zpráva na téma vydry, bobra a vlka a potřeby jejich regulace v naší krajině. Jak již někteří komentátoři upozornili, myslivci odvádí téma od problémů, které nezvládají: přemnožená prasata ničí úrodu zemědělcům, jeleni zase poškozují lesy. Jeleny nebo divoká prasata mají myslivci možnost takřka bezmezně regulovat. Žádní kopytníci nepatří mezi zvláště chráněné druhy a nakládání s nimi tedy reguluje primárně zákon o myslivosti.

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr