Kočky divoké na moravsko-slovenském pomezí ohrožuje křížení s kočkou domácí, prokázal to genetický výzkum
Hybridizace s kočkou domácí je jeden z faktorů, který významně ohrožuje evropské populace vzácné kočky divoké. Míra křížení se mezi různými oblastmi Evropy liší. Díky společnému přeshraničnímu projektu Hledáme kočku, pozor, divokou! jsou dnes k dispozici první důkazy o tom, že ke křížení dochází i v karpatské populaci na moravsko-slovenském pomezí.
Vlk z Rakouska prošel přes Moravu až do Polska
Loni v květnu jsme spolu s vědci z Veterinární univerzity ve Vídni sledovali fascinující přesun mladého vlčího samce z Rakouska do Polska. Jeho cesta, kterou rakouští kolegové zaznamenali díky sledování pomoci GPS obojku, potvrzuje schopnost vlků rozptylovat se během krátké doby na velké vzdálenosti. Ukazuje také na důležitost mezinárodní spolupráce na výzkumu a ochraně velkých šelem. Díky informacím z GPS obojku jsme získali nenahraditelná data o využití migračních tras v naší krajině. Informace z telemetrie pomohli i polským kolegům, kteří nyní sledují mladého samce na svém území.
Auto srazilo vlka na čtyřproudovce mezi Vsetínem a Jablůnkou
Ve čtvrtek 19. května byl v ranních hodinách na čtyřproudé silnici I/57 mezi Vsetínem a Jablůnkou nalezen mrtvý vlk. Příčinou úmrtí byla zřejmě srážka s vozidlem. Odkud sražená šelma pochází a zda příslušela k jedné ze dvou beskydských smeček potvrdí až genetická analýza.
V Rychlebských horách se pohybují minimálně dva vlci
V posledních měsících se v oblasti Rychlebských hor pohybují alespoň dva vlci. Kromě stopování mapovateli a dobrovolníky Vlčích hlídek se jejich přítomnost podařilo doložit i pomocí fotopastí.
Kokořínsko: poklidné soužití s vlky?
O konfliktech mezi vlky a lidmi se píše dobře, co se ale děje v oblastech, odkud o žádných vyhrocených konfliktech s vlkem není slyšet? Pro odpovědi jsem se vypravil na Kokořínsko.
Jaké jsou výsledky sčítání velkých šelem v Beskydech?
V únoru proběhlo 38. sčítání velkých šelem v Beskydech, které pravidelně organizuje Správa Chráněné krajinné obblasti Beskydy. Mapování potvrdilo výskyt vlků a rysů. Ve stejném termínu probíhal monitoring velkých šelem také v CHKO Kysuce a v CHKO Bílé Karpaty. Akce se za účasti více než sedmdesáti profesionálních a dobrovolných ochránců přírody konala také ve spolupráci s Hnutím DUHA.
Jak se daří výsadbě v migračním koridoru u Jablunkova a co přinesla telemetrie beskydských rysů?
Víc jak roční sledování pěti rysích samců pomocí GPS obojků v Beskydech přineslo první výsledky. Vědci z Mendelovy univerzity zjistili, které části krajiny využívají rysové k přesunům. Telemetrie také ukázala, jaké úseky jsou z hlediska průchodnosti kritické a je potřeba je chránit. Míru prostupnosti krajiny v Beskydech a Kysucích sleduje Hnutí DUHA Olomouc v rámci mezinárodního projektu SaveGREEN, jehož partnerem je za tuto oblast i Centrum dopravního výzkumu. Dnešním dnem navíc zástupci Hnutí DUHA pokračovali ve zpřístupnění migračního koridoru velkých šelem a dalších živočichů u města Jablunkov.
Sociální a environmentální příčiny dvou případů vlčí agrese vůči lidem v Polsku
Útoky vlků na člověka jsou mediálně zajímavým tématem. Často se však jedná o neověřené, neúplné nebo přibarvené popisy událostí, které přiživuje historicky zakořeněný strach lidí z velkých šelem. Jak ukázala nedávno zveřejněná studie, riziko napadení člověka vlkem je zejména v Evropě extrémně nízké. Přesto však nesmíme podceňovat vliv ojedinělých případů na ochotu veřejnosti akceptovat přítomnost vlků v naší přírodě. Polští vědci proto detailně zkoumali a popsali dva poměrně nedávné případy napadení lidí vlky, které se odehrály v roce 2018 v Polsku.
Už žádné další odložené případy. Pytláctví velkých šelem by měli řešit speciálně vyškolení kriminalisté
Nelegální lov vlků a rysů se v Česku zatím nedaří příliš úspěšně řešit. Na vině však často nejsou konkrétní vyšetřovatelé, nýbrž nedostatečná kapacita, vybavení a zkušenosti policistů pověřených šetřením této kriminality. Proto zástupci programu Šelmy v Hnutí DUHA navrhují vznik speciální jednotky v rámci Policie ČR, která bude systematicky řešit případy tzv. wildlife crime včetně nelegálního lovu šelem. Její součástí by měli být zkušení kriminalisté spolupracující s dalšími odborníky. Ustavení speciálního útvaru s celorepublikovou působností by navíc pomohlo nejen snižovat míru pytláctví velkých šelem, ale ulehčilo by i přetíženým řadovým policistům.
Beránek a vlk: film o soužití chovatelů a vlků je nově dostupný online
Dokument představující možnosti soužití chovatelů a vlků bude po roce projekcí dostupný na online platformách. Film představuje farmáře z České republiky, Itálie a Španělska a různé cesty, které si zvolili při ochraně svých stád před vlky. Podívat se na snímek bude nově možné kdykoliv z pohodlí domova, a to zdarma. Zájemci ho od dnešního dne najdou na Youtube kanále Šelmy.cz či na Vimeo účtu Šelmy.cz.
Počet vlčích teritorií se v Česku rozrostl o dvě, potvrdil každoroční monitoring
Díky unikátnímu terénnímu monitoringu šelem se v roce 2021 podařilo zmapovat čtyřiadvacet vlčích teritorií, která alespoň částečně zasahovala na území Česka. Oproti údajům ze sezóny 2019/2020 jich je o dvě více - v Orlických horách a v Českém lese. Většina z nich se nacházela v Čechách, a to spíše v pohraničních oblastech. Některá na naše území zasahovala jen nepatrně. V osmnácti případech se jednalo o smečky, ve čtyřech případech o vlčí pár a ve dvou o teritoriální jedince.
Mohou se vlci přemnožit jako kormoráni?
Kormoráni jsou někdy uváděni jako příklad druhu, který se díky zákonné ochraně „přemnožil” a „vymkl z rukou”. Část veřejnosti se v souvislosti s tím obává, že něco podobného hrozí také u vlků nebo rysů. Proč je toto srovnání populační dynamiky koloniálního ptáka a přísně teritoriálních šelem nesmyslné?
Výzkum rysa v Západních Karpatech odhalil vysoký obrat jedinců i poměrně nízkou míru přežívání
Mezinárodní tým vědců složený také ze zoologů a terénních pracovníků Hnutí DUHA provedl v letech 2015-2020 rozsáhlý výzkum rysí populace na okraji Západních Karpat. Zoologové se zaměřili na zhodnocení jejích populačních trendů a své závěry letos na jaře publikovali v prestižním vědeckém časopise Scientific Reports. Dosavadní znalosti o populaci karpatských rysů jsou totiž neúplné. Nová studie tak například jako první přináší víceletá sezónní data.
Operace Lovec – malý pohled do zákulisí
Autorkou článku je Pavla Říhová, text vznikl pro zpravodajský portál Ekolist.cz
Nad Krušnými horami svítá, je časné dubnové ráno, většina vesnice ještě spí. Sedíme s kolegyní v autě před jedním z domů, pouštíme si topení a čekáme. Celníci už jsou vevnitř a oznamují domovní prohlídku. Začíná realizace Operace Lovec. >> Jak probíhaly domovní prohlídky? Co vše našli vyšetřovatelé v přeplněných mrazácích? A jak někteří lovci „respektují" zákon? Přečtěte si podrobnosti o několikaletém rozkrývání sítě pytláků, která stojí i za smrtí šumavské rysice Michelle.
Jak je to s útoky vlků na člověka?
Nová analýza z let 2002-2020
Jak je to s útoky vlků na člověka v moderní historii našeho soužití? Představují vlci hrozbu a pokud ano, jak můžeme případné riziko snižovat? Uvedeným otázkám se dlouhodobě věnuje Norský institut pro výzkum přírody, jehož výzkumníci nově vydali zprávu Útoky vlků na člověka: aktualizace za období 2002–2020. Podařilo se jim získat a prostudovat údaje o 489 zdokumentovaných případech napadení člověka vlkem za uplynulých 18 let ze všech oblastí výskytu vlčích populací. Pouze 26 těchto útoků skončilo smrtí člověka, v Evropě k žádnému smrtelnému napadení člověka vlkem nedošlo.
