Šelmy.cz

Panu ministrovi Mičovskému jsme minulý týden odeslali dopis, vyzývající k zastavení lovu vlků na Slovensku. Stanovování kvóty jednak ani nemělo proběhnout - podmínky Evropské komise, které musí být dodrženy, aby se dalo o případném lovu vlků diskutovat, splněny nebyly. Upozornili jsme také na další nesrovnalosti v argumentaci vedené pro odstřel vlků. Žádáme, aby se z vlka přestal dělat obětní beránek, způsobující veškeré problémy současného zemědělství.

Na mrtvou psovitou šelmu upozornili v neděli členové místního mysliveckého sdružení, byla nalezena u silnice mezi Dubou a Ždírcem. Pravděpodobně se jedná o zdejší vlčici, které chybělo jedno ucho, stejně jako nalezenému zvířeti. Byla proto dobře rozeznatelná i na snímcích z fotopastí v blízkém okolí, kde vlci letos na podzim napadli několik ovcí. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny šelmu převezli k expertnímu zkoumání.

Letošní rozhodnutí o lovu vlka na Slovensku se setkalo s odporem nejen nestátních organizací, ale také slovenského ministerstva životního prostředí. Pokud jste nestihli sledovat překotný vývoj situace, který na Slovensku proběhl a probíhá, máme tu krátké shrnutí.

V chráněné krajinné oblasti Lužické hory na vrchu Sokol u Kytlic vyrostla na jaře černá stavba v podobě horského srubu s vyhlídkovou terasou.  Na prohřešek upozornil pracovník Hnutí DUHA Olomouc [1] Radek Kříček při jedné z terénních pochůzek v rámci monitoringu šelem a nahlásil své zjištění Správě CHKO Lužické hory. Přestože Správa stavebníka vyzvala k odstranění nedokončené stavby, práce dále pokračovaly. Objekt navíc vznikl v oblasti, kde dobrovolníci tzv. Vlčích hlídek v minulých letech opakovaně nacházeli pobytové znaky vlka.

Před týdnem byla vyhlášena prestižní evropská cena Natura 2000 Award 2020. Ta je udělována za významné úspěchy v udržování a ochraně lokalit Natury 2000 [1] v celkem šesti kategoriích. Jedním z letošních vítězů byl také projekt TRANSGREEN, jehož partnery byly i instituce z České republiky, včetně Hnutí DUHA Olomouc. Projekt vyhrál v kategorii “Přeshraniční spolupráce a propojování” v konkurenci 27 finalistů. Zabýval se fragmentací krajiny, ochranou migračních koridorů a lepší spoluprací jednotlivých aktérů na ekologickém a pro migraci zvěře bezpečném rozvoji dopravní infrastruktury. České úřady a politici by toto ocenění měli brát jako povzbuzení k vytváření ekologicky šetrné silniční i železniční infrastruktury a územních plánů.

Na slovenském ministerstvu zemědělství se má zanedlouho rozhodnout, zda bude tuto sezónu povolený lov vlka a kolik vlků bude možné ulovit. Minulý rok bylo v době lovu od listopadu do půlky ledna zabito 35 vlků. Od roku 2000 myslivci na Slovensku ulovili téměř 1800 vlků. Stejně jako před rokem i nyní žádá 31 organizací, včetně WWW Slovensko, vlky nelovit. Na rozhodnutí čekají i jejich sousedi. Lov na Slovensku totiž ovlivňuje i "mezinárodní" vlčí rodiny.

Z konce srpna a září pochází první fotky, které definitivně potvrdily výskyt vlka v Orlických horách a jejich okolí. Místním Vlčím hlídkám se navíc v posledních několika měsících dařilo získávat zvýšený počet nálezů vlčích pobytových znaků. Jejich pravidelnost i četnost napovídá tomu, že se zde nejméně jeden vlk usadil. Pro přírodu Orlických hor jde o pozitivní zprávu, místní chovatelé hospodářských zvířat by však měli zabezpečit svá stáda kvůli možnosti budoucího vlčího útoku. Proto jim Hnutí DUHA nabízí pomoc a podporu se zpracováním projektů na lepší zabezpečení stád.

Nejméně u desíti vlčích smeček zaznamenali zoologové letos v létě úspěšnou reprodukci. A to v oblasti Šumavy, Krušných hor, Lužických hor, Ralska, Broumovska, Slezských Beskyd a Javorníků. Dokazují to záběry z fotopastí, ale také videa pořízená přímo v rámci aktivit v terénu. 

Národní muzeum otevírá v Muzeu české loutky a cirkusu v Prachaticích výstavu s názvem Sblížení: Lidé a velké šelmy Šumavy.  Výstava, kterou připravilo Hnutí Duha, vypráví půl století starý příběh ochrany unikátní šumavské přírody a jejích divokých obyvatel. V hlavní roli se představí tajemná a krásná šelma – rys ostrovid.

Dvouletá vlčice s telemetrickým obojkem se nyní pohybuje v Doupovských horách. Odborníci z Veterinární univerzity ve Vídni šelmu odchytili a vybavili sledovacím zařízením v červnu loňského roku v rakouském vojenském prostoru Allensteig, zhruba 40 km jižně od českých hranic. Jedná se o oblast, kde bylo před čtyřmi lety v Rakousku poprvé potvrzeno rozmnožování vlků.

Ústav biologie obratlovců AV ČR, Národní zoologická zahrada Bojnice a Hnutí DUHA Olomouc společně zahájili dvouletý projekt přeshraniční spolupráce nazvaný Hledáme kočku, pozor, divokou! Projekt bude monitorovat kočku divokou na česko-slovenském pomezí s cílem zjistit přítomnost tohoto zvláště chráněného a ohroženého druhu v různých typech biotopů. Součástí budou mimo jiné analýzy genetické rozmanitosti a míry hybridizace s kočkou domácí, odhady početnosti a populační hustoty a také zřízení rehabilitační stanice pro kočky divoké.

V úterý 8. září ve večerních hodinách srazilo auto rysa u obce Chvalčov v Hostýnských vrších. Server iDnes.cz informoval, že řidič, který rysa svým vozidlem zabil, z místa nehody ujel. Případ šetřila také Policie ČR, která mrtvé zvíře předala lesníkům z Arcibiskupských lesů a statků Olomouc, jimž patří okolní lesy.

Vlčí smečka, která se před několika lety usadila ve Slezských Beskydech na česko-polském pomezí, přivedla letošní jaro na svět vlčata. Jedná se o vůbec první potvrzené rozmnožování vlků v dané oblasti od jejich návratu.

První záběry vlčat, narozených letos na jaře, pochází z jedné ze tří česko-polských smeček v okolí Broumovska. Důkazy o reprodukci přinesla polská lesní správa státních lesů Nadleśnictwo Wałbrzych. Ta mimo jiné spravuje oblast polské strany Javořích hor, které se táhnou po severovýchodní hranici Broumovského výběžku, a kde se jedna ze smeček nachází. Sami lesníci Nadleśnictwa Wałbrzych se zabývají monitoringem zdejších vlků a o vzácných obyvatelích svých lesů pravidelně informují. Letošní vlčata se jim podařilo natočit již před měsícem.

Blízké setkání s vlkem zažil na začátku června lesní pracovník Robert Karger v Rychlebských horách. Informaci o tom přinesl Šumperský deník, který zároveň zveřejnil videa ze setkání, jež se dřevorubci podařilo natočit z traktoru. V té době byly záběry ještě dostupné také na osobním profilu autora na YouTube. Z natočených videí bylo patrné, že autor pozoroval vlka ze vzdálenosti zhruba 50 metrů a zároveň, že vlčí chování nebylo zcela plaché. Přestože si udržoval uctivou vzdálenost, člověka na traktoru se zvědavostí pozoroval a chvílemi se také zvukově projevoval. Přesto, že setkání s volně žijícími vlky jsou vzácná, nejsou v Evropě zcela neobvyklá. Podobné případy byly zaznamenány v Polsku, Německu nebo ve Španělsku. Video posoudili také odborníci z expertní přírodovědecké skupiny Large Carnivore Initiative for Europe (LCIE), která spadá pod Mezinárodní svaz ochrany přírody.

Zraněný a vyhublý rys, který byl včera odchycen poblíž obce Huslenky v chráněné krajinné oblasti Beskydy a následně převezen k veterinárnímu ošetření, v noci uhynul. Rentgen ukázal, že byl postřelen, kulka uvízla těsně u kolene. Rysů u nás žije pouhých několik desítek, jedná se o kriticky ohroženého živočicha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Hnutí DUHA proto podají trestní oznámení na neznámého pachatele.

Zdokumentování vlků ve volné přírodě je snazší než kdy dřív. Vyfotografovat je může prakticky kdokoliv, kdo si pořídí fotopast a podaří se mu ji nainstalovat na místo jejich pravidelného výskytu. Záznamy někdy vznikají také při náhodných pozorováních a ojedinělých blízkých setkáních. Na internetu koluje velké množství materiálů, jež zachycují tyto šelmy. Ne vždy je však jasný jejich původ nebo i to, zda se na snímcích skutečně jedná o vlky. Záběry potom bez kontextu pomáhají prezentovat např. mylné informace o vlčím chování nebo i poplašné zprávy. Často se to stejné video či fotografie šíří mezi veřejností, vždy s udáním jiného autora, místa vzniku nebo i data pořízení. V některých případech může jít o spontánní reakci, u jiných bohužel vše nasvědčuje tomu, že se nejedná o náhodu.

Vlci se v současné době vracejí do mnoha oblastí Evropy, z nichž před desítkami let vymizeli. Veřejnost ani úřady v “rekolonizovaných” oblastech často nemají zcela jasnou představu o tom, co lze považovat za „normální“ vlčí chování a jaké projevy mohou naopak vyústit v problémy. Vlci jsou inteligentní a přizpůsobivá zvířata a jako taková mohou vykazovat širokou škálu projevů v závislosti na osobnostních rysech, situačních podmínkách a individuálních zkušenostech.  Situace, v nichž chování vlků vyvolává v lidech strach, lze obecně rozdělit do dvou skupin: (1) situace, kdy vlci skutečně projevovali neobvykle malou plachost a (2) situace, kdy očekávání lidí, pokud jde o normální vlčí chování, neodpovídala skutečným poznatkům o obvyklém chování vlků. Druhý typ situací je mnohem běžnější.