Šelmy.cz

Před dvaceti lety se v Beskydech vydali první členové Vlčích hlídek hledat mimo jiné pobytové znaky této vracející se šelmy. Do pohybu se tak dala iniciativa, o kterou se již nějakou dobu snažil ostravský zoolog a ochranář Ludvík Kunc.[1] Hlídky, jakožto i besedy, přednášky či výstavy o návratu velkých predátorů byly v roce 1999 součástí projektu Hnutí DUHA a sdružení Beskydčan. I proto oslaví současní hlídkaři toto výročí právě v Beskydech, na jedné z prvních základen Vlčích hlídek v Muchovicích u Ostravice. Zároveň se na podzim opět uskuteční celkem sedm seminářů pro nové dobrovolníky po celé České republice.

Vlci se v současné době vracejí do mnoha oblastí Evropy, z nichž před desítkami let vymizeli. Veřejnost ani úřady v “rekolonizovaných” oblastech často nemají zcela jasnou představu o tom, co lze považovat za „normální“ vlčí chování a jaké projevy mohou naopak vyústit v problémy. Vlci jsou inteligentní a přizpůsobivá zvířata a jako taková mohou vykazovat širokou škálu projevů v závislosti na osobnostních rysech, situačních podmínkách a individuálních zkušenostech.  Situace, v nichž chování vlků vyvolává v lidech strach, lze obecně rozdělit do dvou skupin: (1) situace, kdy vlci skutečně projevovali neobvykle malou plachost a (2) situace, kdy očekávání lidí, pokud jde o normální vlčí chování, neodpovídala skutečným poznatkům o obvyklém chování vlků. Druhý typ situací je mnohem běžnější.

V Ralsku se vyfotila čtyři vlčata. Záběry z fotopastí tedy již šestým rokem po sobě potvrdily reprodukci vlčí smečky v oblasti CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, potřetí na Šluknovsku a poprvé za dobu současného monitoringu i v Krušných horách.

Největší evropská šelma, medvěd hnědý, se u nás příležitostně objevuje v horách a podhůří na česko-slovenském pomezí. Ačkoliv se medvědům obvykle daří pohybovat naší krajinou, aniž by na sebe upoutali pozornost, v poslední době i u nás přibývá přímých pozorování. S tím pochopitelně souvisí také obavy o bezpečnost lidí, k nimž mnohdy přispívá zveličování rizik ze strany médií. Jak je to tedy s útoky medvědů na člověka doopravdy?

Malá vlčí smečka, která se na česko–slovenském pomezí v Javorníkách  usadila v roce 2018, přivedla letošní jaro na svět  vlčata. Jedná se o vůbec první potvrzené rozmnožování vlků v této oblasti od doby jejich návratu v devadesátých letech minulého století. Tyto cenné informace se podařilo získat díky intenzivnímu monitoringu Hnutí DUHA a dalších spolupracovníků ze Štátnej ochrany prírody na Slovensku. Pár momentů ze skrytého života vlčí rodiny  zdokumentovali zoologové přímo v terénu. Podařilo se potvrdit také rozmnožování rysů v Beskydech i Javorníkách.

Medvědice Ema, která je od dubna vybavena telemetrickým obojkem, se po celé tři měsíce pohybuje v horách na česko–slovenském pomezí. Aktuálně se nachází v slovenské části Javorníků, kde se vyskytuje nejčastěji. Území, na kterém se během telemetrického sledování pohybovala, zaujímá více než 1300 kilometrů čtverečních.

V rámci riešenia medzinárodného projektu Interreg ŠELMY SKCZ označili výskumníci z Národného lesníckeho centra v Javorníkoch satelitným telemetrickým obojkom rysa ostrovida. Na riešení uvedeného projektu úzko spolupracujú so Štátnou ochranou prírody SR ako vedúcim partnerom, Ústavom biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. (CZ) a Hnutím DUHA Olomouc (CZ). 

Rys Kryštof, který v roce 2016 překonal mnoho bariér, aby se dostal z Karpat až do Moravského krasu, je od loňského podzimu nezvěstný. Výzkumníci po něm vyhlásili pátrání a prosí veřejnost o pomoc. Kryštof se v regionu těšil značné popularitě a obýval jako rysí solitér území severní oblasti Jihomoravského kraje.

Představitelé Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) zřejmě zkouší, kolik dezinformací jim média a veřejnost dovolí na téma vlk. Tím posledním testem byla tisková konference a zveřejněná tisková zpráva na téma vydry, bobra a vlka a potřeby jejich regulace v naší krajině. Jak již někteří komentátoři upozornili, myslivci odvádí téma od problémů, které nezvládají: přemnožená prasata ničí úrodu zemědělcům, jeleni zase poškozují lesy. Jeleny nebo divoká prasata mají myslivci možnost takřka bezmezně regulovat. Žádní kopytníci nepatří mezi zvláště chráněné druhy a nakládání s nimi tedy reguluje primárně zákon o myslivosti.