Nejen na Moravě, ale i v Čechách: vlčata se letos narodila od Orlických až po Krušné hory
Úspěšnou reprodukci má za sebou nejméně 8 smeček ze severních a západních Čech. Potvrdil to monitoring tzv. Vlčích hlídek Hnutí DUHA, ale také informace od dalších mapovatelů, lesníků či správ chráněných území. Potomci se narodili přeshraničním smečkám v Orlických horách a na Broumovsku, v Lužických horách, na Šluknovsku,v Českém Švýcarsku a v Krušných horách. Zatím se nepodařilo potvrdit rozmnožování v oblasti Ralska, kde zoologové evidovali vlčata každoročně od roku 2014.
Operace Lovec – malý pohled do zákulisí
Autorkou článku je Pavla Říhová, text vznikl pro zpravodajský portál Ekolist.cz
Nad Krušnými horami svítá, je časné dubnové ráno, většina vesnice ještě spí. Sedíme s kolegyní v autě před jedním z domů, pouštíme si topení a čekáme. Celníci už jsou vevnitř a oznamují domovní prohlídku. Začíná realizace Operace Lovec. >> Jak probíhaly domovní prohlídky? Co vše našli vyšetřovatelé v přeplněných mrazácích? A jak někteří lovci „respektují" zákon? Přečtěte si podrobnosti o několikaletém rozkrývání sítě pytláků, která stojí i za smrtí šumavské rysice Michelle.
Polský program návratu rysů ohrožuje jejich ochranu ve střední Evropě
Momentálně nejrozsáhlejší program umělého návratu rysa ostrovida v Polsku nesplňuje nedávno přijatá pravidla pro evropské reintrodukce. To je závěrem českých vědců a ochránců přírody. Autoři polského projektu vypustili v Západopomořanském vojvodství bez dohody se sousedními zeměmi 52 rysů. Ti se však narodili v zajetí, navíc o jejich genetickém původu jsou dostupné jen omezené informace. Dva z těchto v Polsku vypuštěných rysů se již objevili na území Česka, konkrétně v Národním parku České Švýcarsko a v Jeseníkách. Takto pojatá reintrodukce může ohrozit okolní rysí populace a zhoršit už i tak relativně nízkou toleranci lidí vůči této šelmě.
Rozhovor: Vlčí a Rysí hlídky mohou člověka mimo jiné nasměrovat i na novou životní cestu
Je stopařkou chráněných šelem, koordinátorkou Vlčích hlídek v Krušných horách a od března také maminkou. Se svým přítelem a nyní i malou dcerou pořádají akce pro dobrovolníky, kteří chrání a monitorují velké šelmy přímo ve svém hostelu Yetti v horské obci Vejprty. A právě zde tento víkend proběhne také školení pro nové zájemce o Vlčí a Rysí hlídky. Ty pořádá Hnutí DUHA v rámci svého celorepublikového programu Šelmy už dvaadvacet let, pátým rokem také v Krušných horách. Co hlídkaře čeká, jak probíhá monitoring a co Štěpánku i nadále motivuje do ochrany šelem?
Celníci rozkrývají rozsáhlý případ pytláctví, našli i upytlačenou šumavskou rysici Michelle
Celní správa na dnešní tiskové konferenci zveřejnila přelomovou informaci o vyšetřování rozsáhlého pytláctví zvláště chráněných druhů. Mezi zabavenými preparáty je mimo jiné i tělo šumavské rysice Michelle, která se pohybovala na Prachaticku od roku 2014. Její pohyb jsme sledovali společně s kolegy ze Správy NP Šumava a ALKA Wildlife především díky fotopastem. Na našich záběrech z fotopastí si můžete prohlédnout i jedny z posledních záznamů rysice Michelle před upytlačením, na kterých je společně se svým kotětem z roku 2018. Bohužel kotě bez matky v tomto raném věku nemělo šanci samo přežít.
Hnutí DUHA hledá dobrovolníky pro monitoring šelem v Krušných horách a dalších oblastech
Program na ochranu velkých šelem Hnutí DUHA začne už za dva týdny 22. monitorovací sezónu. Tu otevře krušnohorský Seminář pro nové dobrovolníky Vlčích a Rysích hlídek, který se již tradičně uskuteční ve Vejprtech od pátku 1. října. Tzv. Vlčí a Rysí hlídky, jejichž součástí se noví dobrovolníci stanou, pomáhají v Česku chránit a mapovat výskyt vlků, rysů a medvědů.
Pitva prokázala, že celníky zabavený rys na Klatovsku byl zastřelen
Deník Právo dnes informoval o výsledcích pitvy rysa, kterého v červenci zabavila Celní správa při domovní prohlídce u muže na Klatovsku. Jako příčinu smrti této chráněné šelmy určili veterináři po provedené pitvě střelné poranění. Muž, který chráněnou šelmu uchovával, je v současné době vyšetřován pro podezření z pytláctví chráněného rysa ostrovida.
Vlci se vrací do Beskyd, letos přivedli na svět potomky
Vlčí pár, který se před několika lety usadil v Beskydech, přivedl letošní jaro na svět vlčata. Potřetí v řadě se narodila vlčata taky ve smečce v Javorníkách na moravsko-slovenském pomezí. Výskyt vlků v Beskydech letos v létě doprovází časté útoky na ovce. K většině škod ale dochází na nedostatečně zabezpečených pastvinách.
Jak je to s útoky vlků na člověka?
Nová analýza z let 2002-2020
Jak je to s útoky vlků na člověka v moderní historii našeho soužití? Představují vlci hrozbu a pokud ano, jak můžeme případné riziko snižovat? Uvedeným otázkám se dlouhodobě věnuje Norský institut pro výzkum přírody, jehož výzkumníci nově vydali zprávu Útoky vlků na člověka: aktualizace za období 2002–2020. Podařilo se jim získat a prostudovat údaje o 489 zdokumentovaných případech napadení člověka vlkem za uplynulých 18 let ze všech oblastí výskytu vlčích populací. Pouze 26 těchto útoků skončilo smrtí člověka, v Evropě k žádnému smrtelnému napadení člověka vlkem nedošlo.
Zemřel velký ochránce šelem, zoolog a výtvarník Ludvík Kunc
Ludvík Kunc, * 14. května 1935, ✝ 28. června 2021
Ludvík Kunc byl český zoolog, výtvarník, publicista, ale především milovník a ochránce velkých šelem. Svou tvorbou, inspirativním přístupem k životu a neúnavnou činností - jak na poli výtvarném a publicistickém, tak na poli ochrany velkých šelem a dravců - vzbudil v mnoha generacích následovníků zájem o ochranu a studium šelem a přírody. Ludvík Kunc byl milovníkem hor a lesů a vracel se do nich až do poslední chvíle. Mnohým lidem z řad dobrovolných i profesionálních ochránců přírody byl také učitelem toho nejlepšího druhu - v podobě zkušeného přítele. Svými aktivitami a znalostmi si vydobyl respekt i mezi myslivci a odbornými zoology. Především ale jeho entuziasmus, smysl pro humor a nadhled budou v české přírodě a mezi lidmi, kteří se o ni zajímají, znatelně chybět.
Jak a proč využíváme analýzu DNA při monitoringu kočky divoké v Západních Karpatech?
Součástí česko-slovenského projektu „Hledáme kočku, pozor, divokou!” je také sběr a analýza genetických vzorků. V rámci projektu věnujeme pozornost především sběru a výzkumu vzorků neinvazivních (tedy takových, při kterých není potřeba přijít do přímého kontaktu se zvířetem, např. trus, moč nebo chlupy), v některých případech ale analyzujeme také vzorky invazivní (tzn. odebrané přímo z tkáně konkrétního jedince - k tomu může dojít např. v případě sraženého zvířete na silnici). Jak takovou analýzu provádíme a proč výzkum probíhá?
PŘÍSTUP K TAKZVANÝM SMĚLÝM VLKŮM
Vlci se v současné době vracejí do mnoha oblastí Evropy, z nichž před desítkami let vymizeli. Veřejnost ani úřady v “rekolonizovaných” oblastech často nemají zcela jasnou představu o tom, co lze považovat za „normální“ vlčí chování a jaké projevy mohou naopak vyústit v problémy. Vlci jsou inteligentní a přizpůsobivá zvířata a jako taková mohou vykazovat širokou škálu projevů v závislosti na osobnostních rysech, situačních podmínkách a individuálních zkušenostech. Situace, v nichž chování vlků vyvolává v lidech strach, lze obecně rozdělit do dvou skupin: (1) situace, kdy vlci skutečně projevovali neobvykle malou plachost a (2) situace, kdy očekávání lidí, pokud jde o normální vlčí chování, neodpovídala skutečným poznatkům o obvyklém chování vlků. Druhý typ situací je mnohem běžnější.
