Reakce Hnutí DUHA Olomouc k dění na Broumovsku

Během uplynulého víkendu se v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko uskutečnil první z letošních úvodních seminářů pro zájemce o ochranu velkých šelem. Po jeho absolvování se účastníci mohou zapojit do činnosti Vlčích hlídek, které již 18 let v našich lesích monitorují velké šelmy a chrání je před pytláky. Páteční začátek semináře nedaleko Police nad Metují ovšem poznamenalo neohlášené vpadnutí několika desítek jedinců do prostor, ve kterých účastníci semináře právě večeřeli. Skupina osob narušila průběh konání akce určené pouze pro nové dobrovolníky a pozvané odborníky způsobem, který je v dnešní době poněkud nečekaný.

Účastníci semináře pořádaného Hnutím DUHA Olomouc byli u svých stolů na dvě hodiny obklíčeni rozvášněným davem, museli strpět agresivní chování, vulgarismy a urážky, nebylo jim umožněno adekvátně reagovat na vznesená obvinění, lži a zavádějící tvrzení. Situace hrozila vyhrocením do přímého fyzického napadení zaměstnanců a dobrovolníků Hnutí DUHA Olomouc, na místo proto musela být přivolána Policie ČR.

Organizátoři tohoto agresivního počinu v předstihu informovali o svých záměrech sdělovací prostředky, jejichž mediální výstupy můžete zhlédnout na odkazech níže. Zhodnocení celé situace, chování účastníků i objektivity reportáží v tuto chvíli přenechává Hnutí DUHA Olomouc čtenáři těchto řádků.

TV reportáž televize Nova

TV reportáž ve Východočeské televizi

novinový článek v Deníku

rozhlasová reportáž v Českém rozhlasu

Musíme ovšem reagovat na lži a zavádějící tvrzení zveřejněné v těchto článcích či pronesené přímo na místě, jejichž autorem je ve většině případů Jan Šefc, zemědělský podnikatel z obce Lachov.

Vlka sem uměle vypustili. Oni říkaj, že né, ale vypustili ho uměle. No a vlk se množí, že jo.” Karel Krecbach, citace pro Východočeskou televizi, 18.9.2017

Genetické analýzy provedené ve spolupráci s Varšavskou univerzitou potvrdily, že vlci na Broumovsko přišli z oblasti Bory Dolnoslaskie v Polsku – asi 100 kilometrů severozápadně od Broumovska, která je součástí takzvané lužické populace vlka. Často se také objevuje názor že nejde o pravé vlky, ale “polovlky”, křížence apod. Nic takového genetické analýzy nenaznačily. Pokud by se ukázalo, že škody způsobují psi nebo kříženci, chovatelé nemají nárok na žádnou náhradu škod.

Vlci žerou koně a krávy. Za chvíli budou žrát i houbaře.” Jan Šefc, citace pro TV Nova, 15.9.2017.

Na území CHKO nedošlo k sežrání koně vlky. Je znám jeden případ údajného napadení koně vlkem. Případ však nebyl prošetřen Správou CHKO ani veterinářem a okolnosti spíše ukazují na zranění, které si kůň způsobil sám v důsledku vyplašení. Dále byl nahlášen jeden případ zabití jalovice vlky. Vzhledem k množství sežraného masa je pravděpodobné, že se tu vlci živili. Ovšem vzhledem k tomu, že jalovice neměla žádné zákusy na hrdle, je diskutabilní, zda vlci skutečně jalovici zabili, nebo se náhodně dotali k případu, kdy příčinou úmrtí nebo oslabení zvířete byla jiná příhoda.

V posledních desetiletích v Evropě není znám jediný případ zabití člověka vlkem. Ačkoliv napadení vlkem nelze vyloučit, je to velmi nepravděpodobné. Vlci žijí v Evropě v mnohem hustěji zalidněných oblastech a výjimečné případy agresivity vlků vůči lidem jsou téměř vždy spojeny se vzteklinou nebo obranné reakce vlků na útoky lidí.  Daleko větší riziko představují pro člověka volně pobíhající psi.

 

Já chodím s vidlema. A je mi jedno, jestli mě pak za to zavřou.” Miloslava Jirásková, citace pro TV Nova, 15.9.2017.

Miloslava Jirásková veřejně přiznává, že v případě setkání s vlkem spáchá trestný čin pytláctví.

Ty psy nikdo nekrmí, ti se krměj sami, aby zadávili vlka.” účastník demonstrace, citace pro TV Nova, 15.9.2017

Pastevečtí psi dostávají potravu od svého majitele. Nikde v Evropě nežijí pastevečtí psi z potravy, kterou si sami najdou nebo uloví.

„Že někdo doloží, že támhle nějaký Franta Vomáčka ublížil vlkovi, tak za to Hnutí Duha vyplatí odměnu sto tisíc korun. A hlavně proti tomu my tady dnes protestujeme."  Jan Šefc, citace pro Český rozhlas, 18.9.2017

Hnutí DUHA společně s Českomoravskou mysliveckou jednotou vypsalo odměnu za informace vedoucí k usvědčení pachatele, který ilegálně zastřelil některou z velkých šelem ve výši 100 000 Kč. Zastřelení velké šelmy je trestným činem. Hnutí DUHA a ČMMJ vypsáním této odměny zvyšují pravděpodobnost dodržování českých zákonů. Je těžko vysvětlitelné, jak vtrhnutím na akci pořádanou Hnutím DUHA Olomouc protestuje skupina osob proti dodržování českých zákonů!

Vylezte ven vy srabáci, neschovávejte se.” Jan Šefc, citace pro Deník 17.9.2017

Hnutí DUHA ve spolupráci se Správou CHKO Broumovsko už od roku 2015 v regionu organizuje veřejné akce zaměřené na problematiku velkých šelem. Jan Šefc a další chovatelé ovcí a myslivci se vloni například zúčastnili dvou besed, kde jsme mnohé nepravdy rozporovali. Nepravdivé informace však někteří aktéři stále šíří.

„Vadí nám neúnosné rozšiřování vlčích smeček na Broumovsku. Vlci ztratili svoji plachost, chovají se nepřirozeně. V přírodě neplní svoji funkci, kdyby ji plnili nic proti nim nemáme. Týrají hospodářská zvířata. Účinná ochrana proti vlkům v zemědělství neexistuje, nabízená ochranná řešení Správy CHKO jsou v praxi nefunkční.” Jan Šefc, citace pro Deník, 17.9.2017

Na území Broumovska se od loňského roku prokazatelně pohybuje jedna vlčí smečka. Věrohodné informace o větším počtu vlčích smeček na území Broumovska neexistují, zatím nebyla potvrzena reprodukce ani v roce 2017 (nelze ji ale vyloučit). Chování broumovských vlků v ničem nevybočuje od chování jiných vlků v této populaci. Neexistují věrohodné záznamy o pohybu vlků v například v intravilánu obcí. Výjimečný průchod vlka v blízkosti lidských sídel není známkou "abnormality", ale běžnou adaptací divokých zvířat na život v kulturní krajině. Předpokládáme, že pokud by se toto dělo častěji, existuje k případům nějaká fotodokumentace, ze které by bylo možné potvrdit, zda se skutečně jednalo o vlky.

Potravní analýzy vlčích trusů z broumovské oblasti ukázaly, že v přírodě plní funkci významného regulátora přemnožených divoce žijících kopytníků. Předběžná analýza (zatím 21 vzorků z roku 2016) ukázala, v 81 % vzorků se vyskytuje srst  jelenovitých a v 19 % vzorků srst divokých prasat.

Účinnou ochranou proti útokům vlků je například správně vycvičený pastevecký pes a dostatečné oplocení pastvin. Ukázky těchto účinných zabezpečení jsou k vidění na mnoha místech republiky i na Broumovsku. Vlci v roce 2016 zabili na Broumovsku během 37 útoků 87 ovcí, 7 koz a 5 telat. 61 ovcí (70 %) však vlci zabili u jednoho chovatele, který odmítal zavést adekvátní opatření svých stád. U dalších dvou chovatelů šelmy útočily třikrát, u třech dvakrát, u zbylých čtyř jednou. Nemůžeme vyhodnotit, nakolik jsou opatření účinná, protože typ oplocení a to, zda byla opatření provedena správně, státní správa nekontroluje. Vše však nasvědčuje tomu, že stáda chovatelů, kteří alespoň základní doporučená opatření provedli, jsou před vlky relativně dobře chráněna. Pro srovnání ještě uvedeme, že jen v okrese Náchod (nekryje se přesně s rozlohou CHKO) je evidováno (dle Ministerstva zemědělství) 7055 ovcí, 332 hospodářství s ovcemi, dále 751 koz a 131 hospodářství s kozami. Vlci tedy zatím útočili u 2,2 % hospodářů, kteří chovají ovce a u 1.5% hospodářů, kteří chovají kozy.

Pastevečtí psi v obydlené oblasti je nesmysl. Kolem každé ohrady vede turistická cesta, zahrada nebo silnice.” Jan Šefc, citace pro Deník, 17.9.2017

Prostým pohledem do turistické mapy je patrné, že zdaleka ne všechny pastviny jsou lemovány turistickými cestami, zahradami či silnicemi. Ačkoliv nelze vyloučit pohyb osob kolem pastvin, na kterých stádo stráží pes, správnou výchovou psa, vhodně postavenou ohradou a instalací informačních cedulí významně snížíme riziko možného konfliktu. Za případnou škodu způsobenou správně vychovaným pasteveckým psem nenese podle současných právních názorů odpovědnost chovatel. Pastevečtí psi se používají i v tak turisticky vytížených oblastech, jako jsou Švýcarské Alpy.

A hlídání stád lidmi? Tady paní Zachariášové je 75 let, celý léto chodí s hráběmi a vidlemi, vy čumíte do monitoru, a do rána ji ovce sežere vlk. Vysvětlete jí, když celý den maká na poli, jak si má v noci ty svoje zvířata hlídat. Tak jí je hlídejte vy, když chcete chodit po lese." Jan Šefc, citace pro Deník, 17.9.2017

Hnutí DUHA Olomouc opakovaně veřejně nabízelo a stále nabízí chovatelům hospodářských zvířat konzultace a výpomoc při zabezpečení stád proti útokům vlků. A to jak obsahovou tak i finanční. Paní Zachariášová se na nás bohužel doposud neobrátila. Paní Zachariášové je 66 let, nikoliv 75.

„Dávám to jako návrh myslivcům, ať nosí obojky s kusem řetězu a střílej v lese psy. Kulka stojí čtyři koruny a je to vyřešený. Ploty za stamilióny nic nevyřeší, to tvrdím já, senohrab Jan Školník." Jan Školník, citace pro Deník, 17.9.2017

Tímto vyjádřením pan Školník nabádá k pytláctví a tedy k porušení české i mezinárodní legislativy.

Hnutí DUHA i přes umělé vyostřování situace několika jedinci vnímá problémy, který návrat vlků některým místním lidem přináší. Majitelům lesů však vlci naopak mohou snížit náklady na ochranu lesů, protože snižují počty jelenů, srnců (a divočáků), kteří lesy poškozují. Také ekologický chov dobytka je prospěšný pro naši krajinu a neměl by kvůli návratu šelem zmizet. Nabízíme proto chovatelům hospodářských zvířat poradenství při zabezpečování stád před útoky velkých šelem i konzultace k možnosti získat na ochranná opatření finanční příspěvek. Slušnou a otevřenou debatu vítáme, s některými farmáři jsme také připravili společnou žádost o dotaci na tato preventivní opatření. Ostře se ovšem vymezujeme vůči nátlakovým praktikám, kterých jsme byli svědky o uplynulém víkendu nedaleko Police nad Metují.

Pokud měla tato pochybná manifestace oslabit naši snahu o ochranu velkých šelem na Broumovsku, pak se stal pravý opak. Jak z veřejných vyjádření několika účastníků páteční demonstrace vyplynulo, vlkům zde skutečně hrozí upytlačení. A to nemůžeme a nechceme dovolit.

Práce dobrovolníků Vlčích hlídek přináší cenné poznatky o výskytu šelem, jejich původu nebo o složení potravy. Kvalitní monitoring šelem je proto v zájmu všech, včetně farmářů a je tak paradoxní, že se lidé, kteří mu věnují svůj volný čas, stávají terčem hrubých útoků a nenávisti.

 

JIŘÍ BENEŠ A MIROSLAV KUTAL