English version

Jak ovlivňují pohraniční ploty volně žijící zvířata

13.9.2016, Šelmy.cz

V dubnu 2016 jsme na našich stránkách zveřejnili prohlášení Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) ke stavbě plotů z ostnatého drátu na hranici Slovinska a Chorvatska. Skupina odborníků na přeshraniční spolupráci při ochraně přírody v něm vyjádřila vážné obavy z negativních důsledků těchto plotů pro divoká zvířata. Proti opatření protestují slovinští biologové, chorvatské úřady i místní lidé [1].

Jak ale upozornili autoři nové studie publikované v časopise PLOS Biology, jde o součást obecnějšího trendu zesilování hraničních bariér, ke kterému dochází napříč euroasijským kontinentem již od počátku 21. století. Mezinárodní tým vědců v rámci této studie prozkoumal dostupnou literaturu i internetové zdroje a tyto poznatky zkombinoval s vlastními zkušenostmi z terénu, jakož i informacemi od kolegů pracujících v dotčených oblastech.

Pohraniční ploty jako bariéra pro volně žijící zvířata

V Evropě započala výstavba stovek kilometrů pohraničních plotů v roce 2015 jako reakce na náhlý příliv uprchlíků utíkajících před konflikty v Sýrii, Iráku, Afganistánu a ve východní Africe. Ploty jsou stavěny narychlo, bez jakéhokoliv zhodnocení jejich dopadů na životní prostředí. Tato situace zvrátila evropský trend posledních desetiletí, během nichž se přeshraniční spolupráce stala klíčovým paradigmatem při ochraně přírodního prostředí.

Po pádu železné opony došlo k odstranění mnoha pohraničních bariér mezi evropskými státy, což vedlo ke vzniku přeshraničních chráněných oblastí a především k obnovení propojenosti lokalit vhodných pro život řady důležitých živočišných druhů. Tato situace velmi prospěla evropským velkým šelmám, které mají značné prostorové nároky. Jejich populacím se v poslední době začalo opět dařit jednak v důsledku harmonizace jejich právní ochrany v jednotlivých zemích, ale také právě díky obnovené možnosti pohybu napříč kontinentem.

Podobný vývoj lze sledovat v centrální Asii a na Kavkaze, kde došlo k dramatickým socioekonomickým a politickým změnám po pádu Sovětského svazu. Řada zemí v této oblasti se připojila k Úmluvě o ochraně stěhovavých druhů jako výraz uznání významu střední Asie jako klíčové oblasti pro ochranu velkých migrujících kopytníků. Spolupráce mezi státy je v tomto ohledu zásadní. Současně však v důsledku narůstajících bezpečnostních rizik v regionu po 11. září 2001 dochází k obnovování a posilování pohraničních plotů, což vede ke zvýšené úmrtnosti volně žijících zvířat a fragmentaci jejich životního prostoru.

Příkladem je 4 710 km dlouhá hranice mezi Mongolskem a Čínou, která je téměř celá oplocená a představuje zcela nepropustnou hranici pro džigetaje, ohrožený poddruh osla asijského (Equus hemionus hemionus). Zajímavé je, že na mongolské straně hranice se 10 km široká bezpečnostní zóna s omezeným přístupem stala oblastí, kam se džigetajové z jihovýchodní Gobi stěhují v zimě za pastvou. Před vysokou mírou pytláctví, které decimuje jejich populaci v sousední čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, jsou zvířata na mongolské straně chráněna právě pohraničním plotem.

Jiná situace však panuje v jihozápadním Mongolsku, kde žijí početné populace džigetajů na obou stranách plotu (v sousední čínské autonomní oblasti Xinjang je důsledně kontrolováno držení zbraní). Experti proto věří, že by zde bylo velkým přínosem vybudování přechodů pro velká zvířata.

Rozsah pohraničního oplocení v Evropě a Střední Asii

Přetnuté Dináry jsou bariérou pro všechny velké šelmy

Přes omezenou dostupnost přesných dat (často jde o záležitosti národní bezpečnosti) autoři uvedené studie dospěli k poznatku, že se na území Evropy a Asie nachází obrovské množství – asi 30 tisíc kilometrů – pohraničních plotů. Především ve východní Evropě a střední Asii dochází v jejich důsledku k významnému omezení možnosti divokých zvířat volně se pohybovat. Největší dopad to má na populace velkých šelem a velké migrující kopytníky.

V úvodu zmíněný plot z ostnatého drátu, který staví slovinská vláda na svých hranicích s Chorvatskem (vnější hranice EU), vyvolal řadu kontroverzí a přitáhl pozornost médií také k tématu dopadu na volně žijící zvířata. Plot rozděluje jedny z nejlépe zachovaných přírodních oblastí v Dinárských horách. Většina z nich je zahrnuta v síti Natura 2000 a jsou domovem řady vzácných a ohrožených druhů, včetně tří druhů velkých šelem: medvěda hnědého, vlka obecného a rysa ostrovida.

Dinárská populace rysa – obnovená reintrodukcí v roce 1973 a již teď trpící malým počtem zvířat a nízkou genetickou diverzitou – je zřejmě nejvíce ohrožená; ochranáři se obávají, že omezená možnost pohybu povede k jejímu zániku. Životaschopnost slovinské vlčí populace však také dlouhodobě závisí na propojení s hlavní populací vlků na jih od hranic země. Domovské teritorium poloviny slovinských vlčích smeček se navíc rozkládá na obou stranách hranice s Chorvatskem.

Populace medvěda ve Slovinsku a Chorvatsku se zdají dostatečně velké, aby je krátkodobé omezení neohrozilo. Pokud by však plot z hranic v krátké době nezmizel, bude podle vědců potřeba, aby Slovinsko i Chorvatsko upravilo kvóty pro legální lov medvědů a vlků s ohledem na omezenou propojenost jejich populací.

Pohraniční plot budovaný mezi Slovinskem (SLO) a Chorvatskem (HR) odděluje všechny tři druhy velkých šelem (VŠ) na Slovinsku od jádrové populace v Dinárských horách. B: Očekávaný dopad plotu na populaci medvěda hnědého. Body znázorňují jednotlivé medvědy, identifikované metodou genetického vzorkování z jedinců uhynulých v letech 2003 až 2013 (N = 1 414). Linie označující sourozenecké nebo rodičovské vztahy mezi jedinci ukazují, že hranice, na které se teď staví plot, neměla až dosud žádný vliv na pohyb medvědů a tok genů v rámci jejich populace. C,D: Trasy telemetricky sledovaných rysů (C, N = 11) a vlků (D, N = 28) dokazují, že tato zvířata před konstrukcí plotu bez problému přecházela hranice a jejich domovské okrsky dokonce zasahovaly do obou zemí.

Zatím jsou nejčastějšími oběťmi pohraničního plotu jeleni a srnci. V médiích se objevily fotografie zvířat, která po zamotání se do ostnatého drátu zemřela následkem vyčerpání a ztráty krve. Místní obyvatelé tvrdí, že počty uhynulých zvířat jsou mnohem vyšší než oficiální čísla a zpochybňují také účinnost plotu při zastavování proudu uprchlíků. Plot je na řadě míst neúplný nebo děravý a pro člověka není problém ho obejít. Místo rozšiřování plotu – vláda mluví o celé délce hranice s Chorvatskem – by podle názoru mnohých bylo smysluplnější zaměřit se na kontrolu hlavních tras, kudy uprchlící míří do Evropské unie. Slovinští experti na ochranu přírody (z nichž někteří patří k autorům studie v PLOS Biology) se velmi obávají toho, že původně dočasné opatření by se mohlo stát trvalou součástí krajiny.

Stavěním plotů dochází k porušování významných úmluv

The Guardian přinesl informaci o tom, že slovinská vláda se chystá předložit novelu zákona, podle které by se na stavbu pohraničních plotů nevztahovala pravidla ochrany životního prostředí platná pro jiné stavby. To staví do popředí otázku kompatibility pohraničních plotů s příslušnými mezinárodními právními předpisy v oblasti ochrany volně žijících živočichů.

 

Konstrukce pohraničních plotů je zřejmě v rozporu s některými důležitými úmluvami na ochranu přírody. Především je to Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví pod patronací UNESCO, Úmluva o ochraně stěhovavých druhů (Bonská úmluva), Úmluva o biologické rozmanitosti, Bernská úmluva a Směrnice o stanovištích Evropské unie. Všechny tyto dokumenty zdůrazňují potřebu předcházet fragmentaci krajiny a zajišťovat dostatečnou propojenost stanovišť volně žijících živočichů. Na základě článku 6 Směrnice o stanovištích – která je závazná pro všechny členské státy EU včetně Slovinska – byly ustanoveny chráněné lokality s výskytem klíčových druhů rostlin a živočichů v rámci sítě Natura 2000. Veškeré projekty, které by mohly některou z těchto chráněných lokalit nepříznivě ovlivnit, podléhají schválení na základě komplexního posouzení a vyloučení možného rizika. Zdá se, že ve Slovinsku a některých dalších evropských zemích dochází k porušování tohoto principu.

Ochránci přírody se musí aktivně zapojovat

V závěru studie autoři navrhují některá praktická opatření ke snížení dopadů popsané situace. Zdůrazňují, že odborníci pracující v oblasti ochrany přírody se musí aktivně zapojovat do národních i mezinárodních debat o této problematice. Rozhodnutí v souvislosti se zaváděním bezpečnostních opatření, jako jsou pohraniční ploty, by měla být činěna až po důkladné analýze všech faktorů včetně dopadů na životní prostředí.

Ploty by měly být umístěny promyšleně tak, aby skutečně plnily bezpečnostní funkci tam, kde je to nutné. Současně lze na vhodných místech umístit přechody pro zvířata. Rovněž je třeba, aby byly systematičtěji prozkoumány dopady různých typů plotů na fragmentaci prostředí a úmrtnost volně žijících zvířat. Na již zmíněné slovinsko-chorvatské hranici vláda začíná místo kritizovaného ostnatého drátu používat ke stavbě plotů dva metry vysoké panely – ochránci přírody však takové bariéry považují za největší hrozbu pro populace divokých zvířat.

Současná geopolitická situace bohužel nasvědčuje tomu, že biologové budou muset v některých oblastech akceptovat přítomnost pohraničních plotů a počítat s jejich vlivem na fragmentaci krajiny. Přístup k ochraně populací některých druhů se bude muset této situaci přizpůsobit a prvním předpokladem k tomu je důkladnější prostudování všech dopadů. Na to bezprostředně navazuje potřeba efektivní komunikace mezi odborníky, úřady a politiky a také úzká meziresortní spolupráce mezi různými vládními agenturami.

MARTINA DUŠKOVÁ

Poznámky:

[1] Podrobnou zprávu o tom přinesl deník the Guardian, v české verzi například E15 nebo iDnes.cz.

Zdroje informací:

Linell, J. D. C. (2016). Border Security Fencing and Wildlife: The End of the Transboundary Paradigm in Eurasia? PLOS Biology | DOI:10.1371/journal.pbio.1002483.

Neslen, A. (2016). Balkan wildlife faces extinction threat from border fence to control migrants. Guardian.com

Práce Hnutí DUHA Olomouc na ochraně a monitoringu velkých šelem probíhá i díky podpoře individuálních dárců – Přátel velkých šelem. Přidejte se prosím také na www.selmy.cz/podpora.

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr