S předním českým zoologem Ludvíkem Kuncem o výskytu šelem v Javornících a Beskydech
Beskydy, Javorníky - Ludvík Kunc, jeden z nejuznávanějších českých zoologů, sleduje zprávy o pohybu šelem s nadhledem. Výstražná varování, aby si lidé dávali v lesích pozor a raději tam ani nechodili, považuje za absolutně zbytečná. „Medvědi i vlci nejsou zabijáci, naopak. Před člověkem zásadně utíkají,“ tvrdí.
Zabíjí velké šelmy pytláci nebo je to výmysl?
Každým rokem je v Beskydech nezákonným lovem zlikvidováno několik rysů, vlků a není důvod, aby pytláci ušetřili i medvěda. Jsou na to důkazy.
Takže historka, že v okolí Valašské Senice letos pytláci zastřelili mladého medvěda, nemusí být výmysl?
Pokud šelma náhle v určitém prostoru beze stopy zmizí, je velmi pravděpodobné, že byla nezákonně ulovena.
Jedním z důvodů, proč lidé zvýšení počtu šelem na Valašsku spíš odmítají, jsou obavy o bezpečnost...
Žádná z velkých šelem nás v lese neohrožuje a jsou to právě šelmy, které před člověkem prchají. Daleko větší nebezpečí představuje pes, který není ovládán člověkem.
Kolik u nás nyní žije velkých šelem?
Celkově můžeme uvést, že v celé republice žijí nejméně dva, ale možná až pět medvědů, zhruba sto rysů a pět až deset vlků.
Dříve byly tyto počty asi mnohem větší.
K jejich vyhubení u nás, ale i v téměř celé střední Evropě došlo přímým pronásledováním člověkem, změnou skladby lesů a odlesňováním.
Kdy byla situace vůbec nejhorší?
Koncem patnáctého století začalo intenzivní pronásledování velkých šelem, které dosáhlo vrcholu v dobách tereziánských a josefínských, kdy začalo platit nařízení o hubení velkých šelem myslivci i poddanými..
Situace se asi začala měnit k lepšímu až po válce.
Ano. Nejprve rys, pak medvěd a nakonec i vlk začali migrovat z populací žijících na Slovensku do Beskyd.
Myslivci uvádějí, že počet rysů je už za hranicí. Je to pravda?
V Beskydech lze skutečně mluvit o tom, že je krajina rysem „nasycená“ a že vyšší počet rysů o desítky kusů by byl neúnosný.
Na Slovensku nyní žije kolem sedmi stovek medvědů. Lze očekávat, že jich bude z druhé strany hranice přecházet v budoucnu více?
Je prokázáno, že v Beskydech může medvěd zimovat, brlohy byly například na Slavíči nebo Smrku. Dnes už nemůžeme považovat všechny zde přítomné medvědy za migranty, kteří jen beskydskou oblastí projdou.
A vlci?
Vlk začal do Beskyd pronikat nejpozději. Od roku 1995 se tu vytvořila menší smečka vlků, a i když došlo k její likvidaci nezákonným odstřelem, po čase ze Slovenska na území přišla další smečka. Ta se ve zdejších horách pohybuje stále.
Někteří lidé říkají, že medvěd nemůže v pohraniční oblasti Javorníků zimovat, protože tu nemá dost potravy.
Je to jen naše neinformovanost o jeho způsobu života. V okolí Makyty i Javorníku je medvěd dlouhodobě. Podmínky, které na Makytě jsou, se valně neliší od podmínek na Slovensku.
Před měsícem se rozhořel spor myslivců a ekologů, týkající se masité újedi u Pulčína. Podle ochránců to byla past na šelmy, podle myslivců pouze na lišky. K jakému názoru se přikláníte?
Čtyřicetikilová újeď je coby past na lišky nepřípustná - tak veliké množství masa zapáchá a po čase přivábí nejen vlka, ale i medvěda, kteří mají vynikající čich. K přivábení lišky stačí malé množství ryb.
Takže podle vás by klidně šelem mohlo být v regionu víc?
Jednoznačně. Beskydy by uživily k prospěchu lesa několik vlčích smeček, spárkaté zvěře je nadbytek. Šelmy sem prostě patří.
***
* Ludvík Kunc
Zoolog a výtvarník, napsal také dvě knihy, ve kterých podrobně vylíčil své zážitky s odchovem rysa Sixiho. Garant projektu na záchranu velkých šelem u nás v republice a sám často přebíral péči o mláďata velkých šelem, o které se jejich matky přestaly starat. Výtvarně se podílel na zhotovení desítek naučných stezek na Ostravsku, CHKO Beskydy a CHKO Poodří. Mnoho času věnuje přednáškové činnosti.
Autor: JAN FILGAS
