English version

Pověra: „Stále se mluví jen o ochraně velkých šelem, ale o ochranu běžných druhů zvěře se nikdo nezajímá. Pokud budeme chránit jen velké šelmy a ne jejich kořist, šelmy u nás beztak vyhynou.“

Jde o nedorozumění: Ochrana přírody je směřovaná na druhy, které jsou vzácné a ohrožené vyhynutím. Srnčí ani jelení zvěř ohrožená není, ročně se ji sloví několik desítek tisíc. Oproti tomu nejoptimističtější odhady o početnosti velkých šelem mluví o maximálně 100 rysech, 15 vlcích a 5 medvědech. Kromě populace na Šumavě není v dalších oblastech situace stabilizovaná - bez trvalého přísunu šelem ze Slovenska bychom v Beskydech ani Jeseníkách šelmy neměli.

Je tu však ještě jeden aspekt: velké šelmy představují tzv. vlajkové druhy - ochranou těchto pro veřejnost atraktivních druhů chráníme i mnohé další, méně „charismatická" zvířata, rostliny, celé ekosystémy a ekologické procesy a vazby. Když ochránci přírody prosazují biokoridory nebo vybudování tzv. zelených mostů pro velké šelmy, prosazují tím průchodnost volné krajiny pro všechny volně žijící živočichy, včetně myslivecky využívané zvěře. Obdobně z vyhlašování rezervací a klidových oblastí pro medvědy profitují další živočichové ohrožení zvýšeným turistickým ruchem nebo drobní bezobratlí živočichové ohrožení ztrátou cenných lesních porostů, kteří mohou být ohroženi podstatně více, ale nejsou zákonem chránění.

 

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr