English version

Vlivy na zdravotní stav spárkaté zvěře

V polských Karpatech by zjištěno, že 82 % laní ulovených v zimě rysem bylo ve velmi špatné tělesné kondici, což byl poměr výrazně odlišný od náhodného vzorku získaného odstřelem [1]. Tatáž studie ovšem selektivní lov v případě vlků neprokázala, což naznačuje, že vlci nemusí lovit vždy jen nejslabší kořist, ale za nepříznivých klimatických podmínek - například v hlubokém sněhu, kde mají vlci výraznou výhodu - se rozdíly v individuální zdatnosti zvěře stírají a vlky ulovená kořist pak představuje náhodný vzorek z populace [1]. Přesnější výsledky z polských Karpat přinesl o 20 let později důkladnějším monitoringem Śmietana [2], který sledoval vlky strženou zvěř celoročně. Zjistil, že podíl kolouchů ve špatné tělesné kondici byl mezi kořistí vlků výrazně vyšší, než jaký byl náhodný vzorek v populaci. Bylo také prokázáno, že mladí jeleni byli především v zimě a na jaře častější kořistí vlků než laně, což korespondovalo s jejich menší tukovou zásobou, a tedy i horší tělesnou kondicí ve srovnání s laněmi [2].

Výrazný podíl hendikepovaných jelenů (65 %) a mladých divočáků (80 %) v kořisti vlka byl zjištěn i na Slovensku. V oblastech trvalého výskytu vlků byli navíc jeleni o 10-12 % méně promořeni plicními parazity a z těchto oblastí pocházelo také 80 % zlatých trofejí jelenů a černé zvěře [3]. Zjištěné poznatky nejsou nijak překvapivé a potvrzují slova zakladatele československého mysliveckého výzkumu, prof. Julia Komárka, která citujeme z jeho nejznámější knihy Lovy v Karpatech:

 

„Výběr, který vlci mezi vysokou zvěří odpradávna v Karpatech prováděli, byl vždy lepší než náš tak zvaný výběrný odstřel. (...) Výsledky vlků v pěstování jelenů v Karpatech byly rozhodně lepší, než když se toho ujali myslivci sami a začali puškou provozovat nápravu přírody." [4].

 

 

Z výsledků publikovaných studií je zřejmé, že s výjimkou Polských Karpat [2] vlci i rysi loví výrazně častěji samičí zvěř, čímž napravují v mnohých našich honitbách posunuté poměry pohlaví posílením podílu samců [3, 5, 6].

Odstraňování kondičně podprůměrných jedinců z populace je také jedním z principů mysliveckého obhospodařování zvěře, především jako základní předpoklad úspěšného chovu srnčí zvěře a klíč k produkci kvalitních trofejí [6].

Jak se této úlohy zhostil v České republice rys, můžeme pozorovat z vývoje průměrné hmotnosti vyvržených srnců v Pošumaví (oblasti se stálým výskytem rysa) a na jižní Moravě (bez trvalého výskytu rysa). Jak je patrné z  grafu (obr. dole), zatímco v letech 1970-2000 průměrná hmotnost srnce na jižní Moravě trvale klesala, v Pošumaví se trvale zvyšovala [6]. Jsou jen dvě možnosti, jak zjištěný nárůst hmotnosti srnčí zvěře na Šumavě vysvětlit: bezchybným průběrným odstřelem na Šumavě (a zároveň jeho naprostým selháním na jihu Moravy), nebo instinktivním lovem kondičně špatných jedinců rysem. Z celorepublikového pohledu přímá souvislost mezi výskytem rysa a vysokou trofejovou kvalitou srnčí není patrná, ačkoliv podrobná analýza zatím nebyla provedena [7].

graf vývoje hmotnosti srnců na jižní Moravě a šumavě

 

Prameny:

[1] Okarma H., 1984: The physical condition of red deer falling a prey to the wolf and lynx and harvested in the Carpathian Mountains. Acta Theriologica 29 (11-25): 283-290.

[2] Śmietana W., 2005: Selectivity of wolf predation on red deer in the Bieszczady Mountains, Poland. Acta Theriologica 50 (2): 277-288

[3] Voskár J., 1993: Ekológia vlka obyčejného (Canis lupus) a jeho podiel na formování a stablite karpatských ekosystémov na Slovensku. Ochrana prírody 12: 241-276.

[4] Komárek J., 1942: Lovy v Karpatech. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 5. vydání, 285 pp.

[5] Červený J., 2006: Myslivec a rys, dva lovci a jedna kořist - srnčí zvěř. Svět myslivosti 7 (3): 8-11.

[6] Koubek P. & Červený J., 2003: Vliv rysa ostrovida na populace srnčí zvěře. Svět myslivosti 4 (3) : 8-10.

[7] Engan J. H. (in prep.) Roe deer trophies in Czech Republic on maps - Srnčí trofeje v ČR v mapovém vyjádření - Lysá nad Labem 2005 (nepublikovaná studie).

 

 

 

 

 

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr