Kácí se? V jakém kontextu musíme aktuální atmosféru v Bělověžském pralese vnímat? Prozrazuje Petr, který se právě z místa těžby vrátil.

 

V pralese jsem byl týden od 12. do 19. února a nekácelo se, a to ani ručními pilami. Po lese jezdíme na tzv. patroly, převážně na kolech nebo pěšky, na hodně vzdálená místa zajíždí výjimečně auto. Mapujeme pomocí GPS přístrojů místa, která jsou z minulosti zmapována jako lokality kácení a zjišťujeme, jestli vykácených stromů nepřibylo. Také kontrolujeme, zda  se na místech, která Státní lesy označily jako tzv. nekácecí plochy, skutečně nekácelo. Rovněž přeměřujeme vzdálenosti od komunikací, tj. v jaké vzdálenosti se kácelo. Na mnoha místech jsme zjistili, že vzdálenost od cesty je více než dvojnásobek nejvyšší naměřené výšky stromů v daných oblastech. Ke kácení tedy rozhodně nemohlo docházet jen z důvodů bezpečnosti, jak mnohokrát deklarovalo a stále deklaruje ministerstvo.

Několikrát jsem objížděl oblast mezi Teremiskami a Budami. Zaznamenal jsem, že se skutečně velmi systematicky kácelo podél cest (někde takřka plošně, rozhodně se nejedná jen o jednotlivé nemocné kusy). Místní tvrdí, že tak systematicky se nikdy veřejná bezpečnost nechránila. Zřejmě je účelem této činnosti mlžit a vytvořit dojem, že těžaři postupují ve shodě s předběžným opatřením EU.

Výrazné škody uprostřed porostů jsou však nepřehlédnutelné. Největším problémem jsou momentálně umělé výsadby monokultur v oblasti vykácených ploch - a to i v chráněných rezervacích. Poměrně masově se staví dřevěné ohrady, uprostřed nichž jsou sazenice chráněny.

Nový ministr Kowalczyk vzbudil u mnohých velké naděje. V únoru prales osobně navštívil. Na otázky ochránců přírody odpovídal celkem vyhýbavě, ale snažil se diskutovat. Nepopírá, že není na danou problematiku odborník. Sám ovšem holduje myslivosti, navíc na setkáních s myslivci se netají ani tím, že pralesu je třeba pomáhat a proti kůrovci bojovat. A hlavně: Proti Szyszkově (odvolaný ministr, pozn. aut.) strategii nikdy neřekl ani slovo. V rozhovoru pro Rzeczpospolitu (celopolský deník, pozn. aut.) prohlásil, že kácet už nyní nebude, protože kůrovce výrazně ubylo v důsledku likvidace převážné většiny smrků. To je samozřejmě naprostý nesmysl. Smrků je pořád dost a kůrovec přes zimu jen omezil aktivitu, případně gradace ustoupila přirozenou cestou.

V listopadu 2017 byla odvolána Olympia Pabian, ředitelka Bělověžského národního parku. V polských médiích proběhly informace, že by měla být ve funkci vystřídána nadlesním Grzegorzem Bieleckým z Hajnówky, nechvalně proslulým styky s lidmi kolem odvolaného ministra Szyszka. Bielecki také ostře vystupoval proti blokádníkům a ochotně plnil Szyszkova nařízení ohledně zvýšené těžby. K tomu naštěstí nedošlo, protože ochránci přírody podali na Bieleckého žalobu pro porušování zákona. Za takových podmínek tudíž nemůže na funkci ředitele národního parku kandidovat. Novým ředitelem byl jmenován veterinář Michał Krzysiak. Krzysiak byl dosavadním specialistou pro ochranu přírody (pod Szyszkem, od kterého dostal medaili za zásluhy), a je myslivcem. Budí proto obavy, že bude podporovat dosavadní linii "aktivní ochrany" a taktéž odstřel zubrů a další divoké zvěře.

Nacházíme se v přelomovém, vyčkávacím období na obou stranách. 20. února, tj. dnes, se očekává rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci zvýšeného rozsahu kácení a případných pokut Polsku. Spekuluje se, že v souvislosti se změnou ministra Polsko pokutu nedostane, pokud nebude v kácení pokračovat. Tábor blokádníků se víceméně dělí na dvě skupiny. Jedna by byla nespokojena se zametením záležitosti pod koberec, druhá by ovšem i nevyměření pokuty chápala jako opatrné vítězství: hlavní je, aby se s kácením přestalo.

Cała Puszcza Parkiem Narodowym!

 

PETR V.