Evropská komise nepovažuje lov šelem za řešení konfliktů spojených s ochranou vlka. Toto sdělení poslali v oficiálním dopise evropští komisaři pro životní prostředí a pro zemědělství ministrům ŽP a zemědělství členských států EU.
Za zásadní považuje komise mimo jiné podporu zavádění účinných preventivních opatření, která budou předcházet vzniku škod na hospodářských zvířatech a také zavedení účinného a spravedlivého systému náhrad škod na hospodářských zvířatech.
V minulém týdnu jsme i na základě této výzvy komisařů požádali v dopise českého ministra životního prostředí, ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny a Státního fondu životního prostředí, aby zveřejnili informace, jakou výši podpory připravují pro české chovatele a zda podpora zahrnuje i náklady na dopravu psů z pracovních chovů v zahraničí.
Oficiální dopis evropských komisařů o vlcích:
V Bruselu dne 11. 2. 2019
Příjemci: Ministři životního prostředí a ministři zemědělství členských států EU
Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás v záležitosti týkající se situace vlka obecného v Evropě. Populace vlků, které v minulosti prodělaly ve většině evropských zemí dramatický propad, se v posledních desetiletích zotavují a vracejí se do oblastí svého původního výskytu. Vlk je živočišným druhem chráněným evropskou směrnicí o stanovištích. Podpora návratu vlků je příspěvkem k ochraně evropské přírody a k boji proti globálnímu úbytku druhové rozmanitosti.
Nejnovější údaje (aktualizované v roce 2016) ukazují, že na území Evropské unie se nachází devět populací vlků, přičemž celkový počet jedinců se v současnosti odhaduje na 13 až 14 tisíc. Tyto údaje potvrzují, že v mnoha oblastech pokračuje vlčí rekolonizace. Komise na základě hodnotících zpráv členských států podle směrnice o stanovištích podávaných za období 2013-2018 připravuje aktualizované hodnocení stavu vlčích populací, jež by mělo být k dispozici v roce 2019.
Jsme přesvědčeni, že řešení konfliktů spojených s ochranou vlka vyžaduje komplexní přístup.
Jsme si plně vědomi toho, že návrat vlků představuje výzvu, a to zejména v regionech, kde se vlci po mnoho desetiletí nevyskytovali a ve venkovských oblastech s extenzivním chovem hospodářských zvířat.
Našim společným cílem, jenž je plně kompatibilní s politikou Evropské unie v oblasti ochrany přírody, je umožnit soužití lidí a velkých šelem v Evropě. Evropská komise aktivně podporuje členské státy a všechny zúčastněné strany v tom, aby sladily ochranu velkých šelem se zájmy a potřebami lidí. V souvislosti s kontrolou účelnosti směrnice o stanovištích se členské státy, Evropský parlament i zúčastněné strany jednohlasně shodly, že směrnice plní svůj účel a vyzvaly Komisi, aby do stávajícího právního rámce nezasahovala.
V souladu se závazky stanovenými v Akčním plánu pro přírodu, lidi a hospodářství bude Komise nadále poskytovat vnitrostátním orgánům a zúčastněným stranám pomoc v podobě finanční podpory, poradenství, výměny informací a sdílení osvědčených postupů. V tomto ohledu hraje důležitou roli platforma EU pro soužití lidí a velkých šelem a věříme, že významně přispějí také regionální platformy, které Komise zřizuje v řadě členských států EU.
Komise v současné době aktualizuje metodický pokyn týkající se pravidel ochrany druhů podle směrnice o stanovištích, který přispěje k ujasnění stávající flexibility, pokud jde o uplatňování výjimek v souladu se směrnicí včetně výjimek vztahujících se na velké šelmy. Pokyny jsou připravovány v úzké spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami a budou dokončeny v průběhu tohoto roku. Doporučujeme, aby se Vaši odborníci do tohoto procesu aktivně zapojili a naši práci připomínkovali.
Rádi bychom však zdůraznili, že zodpovědnost za vypracování, zavedení a realizaci konkrétních opatření pro návrat a ochranu druhu, jež by co nejlépe odpovídala regionálním podmínkám, nesou vnitrostátní orgány každého členského státu. Proto Vás, jakož i příslušné orgány Vaší země vyzýváme, abyste připravili vlastní plán péče a ochrany populace vlka s využitím nástrojů a možností, jež jsou k dispozici v rámci stávajícího právního a finančního rámce EU.
Usmrcování vlků je v tomto kontextu možné v souladu se směrnicí o stanovištích a se zřetelem na obecný cíl zajištění příznivého stavu dotčených vlčích populací. Jak víte, musí být Komise o takových opatřeních a o důvodech pro jejich zavedení informována každé dva roky. V naprosté většině případů Komise dosud nevznesla proti těmto opatřením námitky. Usmrcování však nesmí nahrazovat komplexní systém opatření určených k dosažení příznivého stavu populace vlka. Jde spíše o alternativu, kterou lze zvažovat v případech problémových jedinců, u nichž se preventivní opatření ukázala jako neúčinná. Neměly by však mít negativní dopad na zachování příznivého stavu populace.
Z tohoto důvodu považujeme za naprosto zásadní podporu zavádění účinných preventivních opatření za účelem předcházení škod na hospodářských zvířatech. S cílem podpořit zemědělce v oblastech s přítomností velkých šelem Komise v roce 2018 upravila pokyny pro státní podporu v odvětví zemědělství tak, aby bylo možné plně hradit náklady spojené s investicemi do adekvátních preventivních opatření, jakož i nepřímé náklady, jako je hrazení veterinární péče či pracovních sil potřebných k hledání pohřešovaných zvířat. Dalším klíčovým aspektem, který je rovněž součástí pokynů pro státní podporu, je zavedení účinného a spravedlivého systému náhrad škod na hospodářských zvířatech.
Ke sladění potřeby ochrany přírody a druhové rozmanitosti s aktivitami lidí je dále nezbytné komplexní vzdělávání, technická podpora a monitorování, jakož i komunikace a informování veřejnosti a dialog se všemi zúčastněnými stranami. Za tímto účelem je k dispozici značná finanční podpora, a to jak v rámci programů pro rozvoj venkova financovaných z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), tak v rámci evropského programu pro životní prostředí a oblast klimatu LIFE. Preventivní opatření, jako jsou například investice do oplocení pastvin či pořízení pasteveckých psů, jsou navíc neproduktivní investice, jež lze financovat až do výše 100 % v rámci podpory EZFRV. V oblastech, kde by přítomnost vlků mohla bránit provádění pastvy jako zemědělské praktiky s příznivým dopadem na životní prostředí, lze pokrýt dodatečné náklady na pravidelnou údržbu oplocení v rámci agroenvironmentálních klimatických závazků. Stejně tak lze do prémiové platby zahrnout i
náklady na držení pasteveckých psů, lze-li předpokládat jejich pravidelné využívání.
Vybízíme členské státy k tomu, aby tyto možnosti využívali také v příštím víceletém finančním rámci.
Těšíme se na další spolupráci v této důležité záležitosti.
Karmenu Vella, evropský komisař pro životní prostředí
Phil Hogan, evropský komisař pro zemědělství
Překlad originálního dopisu: Martina Dušková
