Výsledky ankety o našich velkých šelmách
Na podzim 2012 Hnutí DUHA provedlo anketu s cílem zjistit, jak někteří Češi a Češky vnímají velké šelmy. Anketu jste mohli najít v papírové podobě v časopisech Nový prostor a National geographic nebo v elektronické formě prostřednictvím bannerů na stránkách Ekolistu a České pozice. Na otázky odpovědělo 1780 lidí.
Téměř všichni dotázaní tvrdí, že velké šelmy patří do naší přírody. Přesto je jejich trvalý výskyt zatím vázán jen na dvě oblasti v celé České republice – jihozápadní Čechy a pohoří na česko-slovenském pomezí, jako jsou Beskydy. Na Šumavě a okolí je díky reintrodukci z 80. let minulého století stálá populace rysa a do východních pohoří zavítají ze Slovenska kromě rysa občas i vlk či medvěd.
Přítomnost šelem v lese je důležitou podmínkou přírodní rovnováhy, protože pomáhají regulovat počty kopytníků a a udržovat jejich dobrý zdravotní stav.
Co brání návratu šelem do naší přírody?
Respondenti ankety se domnívají, že největší hrozbou pro vlka obecného jsou pytláci (46 % dotázaných), myslivci (29% dotázaných) a špatné životní prostředí (25 %).
Zkušenosti z německé Lužice ukazují, že vlk dokáže osídlit i člověkem silně pozměněnou krajinu, takže by tato šelma mohla nalézt svůj domov i u nás. Jejímu rozšiřování ze sousedního Slovenska k nám spíše brání tamější každoroční „regulační odlov“, při kterém bylo během letošní sezóny zastřeleno více než 130 vlků. Naopak medvěd je na stav životního prostředí a přítomnost přirozených lesů velmi citlivý.
Hnutí DUHA se stejně jako 98 % respondentů domnívá, že velké šelmy v naší přírodě potřebují chránit. Proto mimo jiné organizujeme již třináctým rokem tzv. Vlčí hlídky. Jsou to skupiny vyškolených dobrovolníků, kteří svou neustálou přítomností v terénu odrazují pytláky od střelby na chráněné šelmy a zároveň sledují riziková místa. Z terénu rovněž přinášejí cenné informace o výskytu a pohybu šelem v naší přírodě.
Dobrovolník Vlčích hlídek dokumentuje stopy rysa
V poslední otázce jsme se vás ptali, zda se kvůli velkým šelmám bojíte chodit do lesa. Zde pouze 5% odpovědělo, že se obávají setkání s velkou šelmou, ostatních 95% nikoliv. Obavy o bezpečí návštěvníků lesů z důvodu napadení šelmou jsou v naší přírodě zbytečné. Vlk žije i loví ve smečkách, převážně se živí jeleny a divokými prasaty. Napadení člověka není v Evropě za posledních 100 let doloženo. Medvěd hnědý je samotář a z větší části vegetarián. Rys ostrovid je také plaché a samotářské zvíře, živí se menšími kopytníky. Pro všechny šelmy platí, že jsou to velmi plachá zvířata, která se setkání s člověkem vyhýbají. O případných setkáních s nimi tedy pravděpodobně nebudete ani vědět.
Děkujeme všem, kteří na naše otázky odpověděli.
Podívejte se na některé vzkazy a zážitky spojené se šelmami, o které se s námi podělili naši respondenti.
Například paní Eva nám poslala tento příběh z roku 1968 – 1970 s fotografii:
