Byl jsem požádán, abych se jako garant ČSOP pro ochranu velkých šelem vyjádřil k situaci s medvědem hnědým na Slovensku. Podával jsem informace telefonicky, takže se v tisku potom vyskytly některé nepřesnosti. Chci zdůraznit, že se ani písemně nemohu odpovědně vyjádřit ke snaze výrazně snížit počet medvědů na Slovensku. Všem nám chybí to podstatné: není a nebyl zde prováděn kvalitní výzkum těchto šelem. Ten probíhal na Šumavě a týkal se biologie rysa ostrovida. Díky telemetrii se zjistilo mnoho cenných údajů, např. že někteří jedinci obývali území o rozloze až 300 km2.
Slovenští polovníci uvedli, že na Slovensku žije 1400 medvědů. Ochranáři uvádějí 800 kusů. V každém případě je nutno brát v úvahu, že nejméně 200 let tolik medvědů na Slovensku nebylo.
Docent P. Hell uvádí ve svém článku v časopise Lesu zdar 11/2006 zajímavé údaje – cituji: „Na Slovensku poraní medvědi každým rokem několik lidí. Hell a Bevilagua (1988) uveřejnili údaje o 99 případech střetnutí člověka a medvěda, které skončily takto:76 % případů střetnutí se obešlo bez vzájemné kontroverze, 16 % skončilo poraněním člověka, 4 % usmrcením medvěda a 4 % skončilo s následkem pro obě strany. V letech 1985 – 87 bylo medvědem poraněno 26 lidí. Nejčastěji útočily medvědice. V r. 2005 medvědi způsobili škodu v hodnotě 1,3 mil. Sk. Státem byla uhrazena jen polovina škod. Z celostátního pohledu jsou to jen bezvýznamné škody, ale z pohledu poškozených jsou významné a mohou vyvolávat nenávist k velkým šelmám“.
Je obecně známo, že v minulosti se s medvědy špatně hospodařilo. Byl upřednostňován odlov velkých samců, kteří navštěvovali újedě mnohem dříve než samice. Tak došlo k značnému nárůstu zvláště mladých samic v populaci. Tyto medvědice se velmi rychle adaptovaly na stále častější přítomnost člověka v horách. Docent P. Hell uvádí, že se málo učinilo k zamezení synantropizace medvědů u horských hotelů, chat i obcí. Medvědi byli a jsou lidmi nadměrně vyrušováni. Regulační lov, který byl plánován na 10 % počtu medvědí populace byl splněn jen na polovinu. Medvědi se neloví na jaře, ale ve vegetačním období – v údobí, kdy mají dostatek pestré potravy, dají se obtížně přilákat, takže dochází k trvalému nárůstu populace – podle P. Hella.
Domnívám se, že by se měl především provést na Slovensku seriózní výzkum populace medvěda, který by trval po dobu 5 – 10 let. Teprve potom by bylo možno opravdu odpovědně rozhodnout, kolik medvědů je pro Slovensko únosné a žádoucí, tak aby tato populace byla zdravá a dobře prospívala. Je nepochybné, že tlak lidí na pobyt v přírodě bude neustále narůstat, medvědi si tedy musí na přítomnost člověka v terénu stále více zvykat. Při jejich inteligenci je pochopitelné, že si stále více ulehčují život sběrem odpadků a při své síle mohou být pro člověka opravdu nebezpeční.
Jako ochranáři chceme, aby migrace medvědů ze Slovenska na Moravu do Beskyd neustala. Ale ani my nevíme, kolik medvědů v těchto horách může žít bez větších konfliktů s člověkem. I tady by bylo potřeba výzkumu a získávat nové údaje pomocí telemetrie. Zatím i zde operujeme jen s odhady a nedostatkem informací z terénu.
Ludvík Kunc
