Ochranáři zařadili mezi ohrožené druhy tři čtvrtiny všech druhů medvědů.

Že se většina velkých savců dokáže v současnosti s člověkem jen těžko podělit o životní prostor, dokládá vývoj světové populace medvědů. Podle nové klasifikace Světového svazu ochrany přírody (World Conservation Union neboli IUCN) se na „červený seznam“, tedy mezi ohrožené druhy, dostalo šest z osmi velkých druhů medvědů.


Nově se na neoblíbený seznam dostal i nejmenší příslušník čeledi medvědovitých – medvěd malajský (Helarctos malayanus) – viz foto, který obývá pralesy Indie, Číny a Indonésie.


Nikdo však vlastně neví, kolik plachých medvědů medových, jak se zvířatům říká v malajštině, ve volné přírodě žije.


Odborníci přesto na svém varování trvají. „I když máme o tomto druhu jen málo biologických a ekologických poznatků, jsme si jisti, že na tom není dobře,“ řekl jeden z členů „medvědí“ expertní komise IUCN Robert Steinmetz zpravodajům BBC. Podle této skupiny se však počet medvědů malajských snížil za posledních 30 let nejméně o 30 procent.


Odhadují to podle rychlosti, s jakou mizí přirozené prostředí, tedy lesy v jihovýchodní Asii. Jejich plocha se za posledních 30 let snížila právě nejméně o 30 procent.


Lesů v oblasti bude ubývat i nadále: třeba kvůli očekávanému růstu zájmu o biopaliva. Palmové plantáže se v posledních letech staly jedním z nejvýdělečnějších způsobů využití ploch vhodných k zemědělství. Indonéská vláda proto uvažuje změnit v plantáže 18 tisíc čtverečních kilometrů pralesa na Borneu (více než pětina ČR).


Medvědy ohrožuje také obchod s jejich žlučí, která se používá v tradiční čínské medicíně. Obsahuje kyselinu ursodeoxycholovou, která má protizánětlivé účinky. Tuto látku lze vytvořit i synteticky, ale léčitelé dávají přednost přírodnímu zdroji. Obchod se žlučí ohrožuje i medvědy himálajské (Ursus thibetianus).


Jediné dva druhy medvědů, o které ochranáři nemají obavy, jsou v severních šířkách se vyskytující medvěd hnědý (s řadou podruhů jako brtník nebo grizzly) a medvěd baribal.


Jistě přitom není náhoda, že oba druhy žijí v oblastech, kde je bezprostředně neohrožuje ubývající plocha přirozeného prostředí. Jde o vyspělé země severní polokoule, kde rozloha lesů (byť třeba těch hospodářských) v posledních desetiletích na rozdíl od jihovýchodní Asie roste.


Mezi ohrožené nebo zranitelné druhy tak kromě medvěda malajského patří medvěd lední, brýlatý, pyskatý, himálajský a symbol ochrany přírody panda velká.


MATOUŠ LÁZŇOVSKÝ