Dvě nová vlčí teritoria vznikla na Frýdlantsku a v Jizerských horách. Důkazy o pohybu vlků v této oblasti nachází dobrovolníci tzv. Vlčích hlídek už od roku 2018. Definitivně se však trvalý výskyt vlků ve Frýdlantském výběžku a v Jizerských horách potvrdil díky záběrům z fotopastí v loňském a v letošním roce. Obě vlčí teritoria jsou přeshraniční a zasahují také do sousedního Polska. Místní chovatelé hospodářských zvířat by měli uvažovat o účinném zabezpečení svých stád, na které je nyní možné získat dotaci v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Hnutí DUHA nabízí chovatelům konzultace i možnost kompletního vypracování projektu. Více informací lze nalézt na webových stránkách www.ochranaovci.cz.

 

Vlci se v oblasti nepravidelně pohybovali nejspíš už od roku 2014

Sporadické zprávy o výskytu vlků v Jizerských horách a na Frýdlantsku (např. hlášení od veřejnosti či stržená hospodářská zvířata) se objevují již od roku 2014. Hnutí DUHA Olomouc zde před několika lety začalo organizovat tzv. Vlčí a Rysí hlídky, projekt, který dobrovolníky z řad veřejnosti zapojuje do monitoringu velkých šelem. Proškolení dobrovolníci tyto vzácné živočichy mapují tzv. neinvazivními metodami, tj. zaznamenáváním stopních drah, sběrem biologických vzorků pro genetické a potravní analýzy a sledováním pomocí fotopastí. 

 

Ukázka z monitoringu vlků v Jizerských horách - vlčí stopní dráha.

Ukázka monitoringu vlků v Jizerských horách - vlčí stopní dráha; zdroj: Hnutí DUHA Olomouc

Nálezy ukazují na vlčí pár na Frýdlantsku a smečku v Jizerských horách

Od roku 2018 se dobrovolníkům v těchto oblastech daří pravidelně získávat věrohodné důkazy o trvalém pohybu vlků, ať už se jedná o stopní dráhy či trus. V loňském a letošním roce se tyto důkazy podařilo doplnit a potvrdit i jasnými záběry vlků z fotopastí a opakovanými nálezy stopních drah. Ze získaných informací vyplývá, že se na Frýdlantsku pohybuje minimálně vlčí pár a v Jizerských horách jedna smečka. Obě vlčí teritoria jsou přeshraniční a zasahují jak na území Česka, tak sousedního Polska, kde je vlk celoročně přísně chráněný stejně jako u nás. Výskyt vlků v těchto oblastech potvrzuje trend přirozeného šíření vlků ze sousedních zemí. 

 

Vlk v Jizerských horách, říjen 2020

Vlk, zachycený na fotopast v Jizerských horách letos v říjnu; zdroj: Hnutí DUHA Olomouc

 

Vlk vyfocený na fotopasti na Frýdlantsku v červenci 2020

Vlk vyfocený na fotopasti na Frýdlantsku letos v červenci; zdroj: Hnutí DUHA Olomouc 

 

Frýdlantsko

Výskyt vlka na hranici Frýdlantska s Polskem potvrdily záběry z fotopastí v létě 2019. Záznamy pořízené během roku 2020 už ukazují, že zde žije vlčí pár, samec a samice.

Právě tyto záznamy přinesly mimo jiné důkazy o pohybu vlčího páru na Frýdlantsku, ale také o větším počtu vlků v Jizerských horách; zdroj: Hnutí DUHA Olomouc

Jizerské hory

Na jaře letošního roku se dobrovolníkům podařilo v Jizerských horách zaznamenat stopní dráhy více než dvou vlků, smečku pak potvrdily i záběry z října, kdy před fotopastí proběhli  nejméně 3 vlci.

Během sledování jedné ze stopních drah smečky byl nalezen i kadáver lišky, s nejvyšší pravděpodobností zabité právě vlky [1]. To by naznačovalo, že se vlci i v severních Čechách podílejí na regulaci malých šelem, jejichž vyšší početnost může mít negativní vliv na populaci např. vzácného tetřívka obecného nebo jiných druhů menších savců [2]. Zároveň vlci pomáhají redukovat počty divoce žijících kopytníků, kteří způsobují značné škody v zemědělství i v lesích.

 

Liška, nalezená ve vlčí stopní dráze. Při jedné z monitorovacích pochůzek Vlčích hlídek byla nalezen také zabitá liška a to ve stopní dráze 2 - 3 vlků. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že lišku zabili právě vlci; zdroj: Hnutí DUHA Olomouc

Turisté nemusí mít z výskytu vlků obavy, chovatelé hospodářských zvířat by měli účinně zabezpečit svá stáda

Jizerské hory jsou celoročně oblíbenou destinací turistů a sportovců. Ti však nemusí mít z vlčí smečky obavy. Vlci se člověku spíše vyhýbají a nepovažují ho ani za potenciální kořist. Je však třeba respektovat zdejší lesy jako domov nejen vlků, ale také dalších chráněných živočichů a volně žijící zvěře. Jako i v jiných chráněných oblastech je na místě pohybovat se tiše a po značených cestách, vyhýbat se houštinám, ve kterých se zvěř často skrývá a držet své psy na vodítku. 

Příchod vlků do nových oblastí může být doprovázen útoky na hospodářská zvířata, která jsou díky potlačeným instinktům jednoduchou kořistí. Chovatelé z podhůří Jizerských hor i z Frýdlantského výběžku by proto měli dbát na účinné zabezpečení svých stád. Momentálně je možné financovat preventivní opatření jako jsou pastevečtí psi, pevné či mobilní elektrické ohradníky a další z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Hnutí DUHA Olomouc poskytuje chovatelům jak poradenství, tak nabídku kompletního vypracování projektu v rámci OPŽP. Na dva projekty z Frýdlantska již Ministerstvo životního prostředí dotaci schválilo. Více informací lze nalézt na webových stránkách www.ochranaovci.cz.

 

Kristýna Fridrichová, koordinátorka Vlčích a Rysích hlídek na Liberecku, řekla:

„Území Libereckého kraje je co do počtu lesů a přirozené potravy vhodným biotopem k životu vlků. Další trvalá teritoria na území Ralska a Lužických hor jen dokazují, že se těmto vzácným šelmám v kraji dlouhodobě daří. Budoucnost vlků je však ohrožena nelegálním pytláctvím a stále zvyšující se fragmentací krajiny. I na území Libereckého kraje a v polském pohraničí bylo za poslední tři roky nalezeno několik vlků, kteří nepřežili srážku s automobilem.”

Miroslav Kutal, vedoucí programu Šelmy Hnutí DUHA a akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně, řekl:

„Pro místní lesníky a rozumné myslivce je postupné šíření vlka na Liberecku dobrou zprávou, vlci pomáhají s regulací počtu divoce žijících kopytníků, kteří značně poškozují naše lesy. Chovatelům však přibudou starosti. Proto jim nabízíme pomoc a podporu při přípravě projektů na lepší zabezpečení stád - více informací najdou zájemci na novém webu www.ochranaovci.cz."

 

Kontakty:

Miroslav Kutal, vedoucí programu Šelmy Hnutí DUHA a akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně, miroslav.kutal@hnutiduha.cz, tel.: 728 832 889

 

Poznámky:

[1] Liška byla nalezena ve vlčí stopní dráze, žádné další stopy v okolí patrné nebyly. Bohužel se nepodařilo udělat stěr z rány na genetickou analýzu, dle okolností nálezu je ale nanejvýš pravděpodobné, že lišku skutečně usmrtili právě vlci.

[2] Více o vlivu velkých šelem na regulaci menších šelem najdete zde: https://www.selmy.cz/vyznam/regulace-malych-selem/

 

V roce 2020 Vlčí a Rysí hlídky na Frýdlantsku a v Jizerských horách podpořili: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo vnitra České republiky, Nadace EuroNatur, v předchozích letech opakovaně také Liberecký kraj.


Vydání tiskové zprávy podpořil: