Poslanci a poslankyně Zemědělského výboru projednávali 25. dubna škody způsobené vlky na nedostatečně zabezpečených stádech hospodářských zvířat. Přítomní poslanci se jednohlasně shodli, že současná právní úprava vyplácení škod za stržená zvířata nereflektuje veškeré náklady, které chovateli vzniknou - například plemennou a chovnou hodnotu zvířete. Zadali tak dotčeným ministerstvům vypracování úprav vedoucích k nápravě tohoto stavu. Poslanci zároveň nepodpořili požadavek skupinky chovatelů s nedostatečně zabezpečenými stády, aby bylo možné vlky střílet.
O potřebě aktualizovat aktuální právní předpisy věnující se náhradám škod hovořili také přizvaní zástupci z ministerstvech životního prostředí a zemědělství. Náměstek ministra životního prostředí Vladimír Mana ve své řeči dále apeloval na používání objektivních a relevantních dat při debatě o návratu vlků do naší krajiny a uvedl, že v České republice existuje několik lokalit se stálým výskytem vlků, které lze považovat za bezkonfliktní z hlediska škod na hospodářských zvířatech.
Ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc připomněl, že přítomnost vlků snižuje škody na lesnických a zemědělských pozemcích působené divoce žijícími kopytníky, které dosahují mnohasetmilionových částek a současně vyplácené náhrady za škody způsobené vlky znamenají v porovnání se škodami způsobenými dalšími zvláště chráněnými druhy zanedbatelné částky. V roce 2017 to bylo pouze 4% z celkově vyplacených náhrad.
Poněkud překvapivě ale Pelc uvedl, že Agentura ochrany přírody a krajiny připravuje návrh území, kde budou vlci loveni. Takový návrh by však byl v přímém rozporu s evropskými právními předpisy, protože vlk patří mezi přísně chráněné živočichy (je v příloze IV Směrnice o stanovištích, která zonaci za účelem neselektivního odstřelu neumožňuje). Už podle současného zákona o ochraně přírody a krajiny je však ve výjimečných případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody a krajiny, možné odstřel chráněných šelem povolit.
Jednání se zúčastnili také zástupci Hnutí DUHA, kteří předem informovali všechny členy zemědělského výboru o situaci, kterou malá skupinka chovatelů uměle vyhrocuje a vyzvali je k hledání řešení, které nezahrnuje odstřel vzácných a užitečných šelem. K dopisu se připojilo i sedm chovatelů z různých koutů republiky. Kromě dvou chovatelů z Broumovska například také Daniel Pitek, chovatel ovcí z Českého středohoří, Martin Hutař, chovatel hospodářských zvířat a spolumajitel PROBIO nebo Petr Staňo, beskydský chovatel ovcí a starosta obce Hrčava.
Jiří Beneš, terénní pracovník Hnutí DUHA Olomouc, který se jednání v Poslanecké sněmovně účastnil, situaci zhodnotil takto:
„Vítáme usnesení Zemědělského výboru požadující revizi finančních náhrad, po které dlouhodobě voláme. Naopak nesouhlasíme s návrhem na stanovení území, ve kterém vlci nebudou tolerováni a bude zde umožněn jejich odstřel. Tato myšlenka je nejen v rozporu s evropskou legislativou, ale problém útoků na nezabezpečená stáda nevyřeší. Ulovení jedince z rodičovského páru smečky může paradoxně způsobit nárůst škod na hospodářských zvířatech, pokud se smečka rozpadne. Mladí a nezkušení vlci budou odkázáni na své vlastní, mnohdy ještě ne zcela vyvinuté lovecké dovednosti a mohou se začít specializovat na to nejsnadnější - ovce na nezabezpečených pastvinách. V případě vystřílení celé smečky by dříve či později území obsadili další vlci. Česká republika je na okraji areálů evropských populací vlků a naše krajina pro vlky představuje vhodný prostor pro šíření. Správně zabezpečené pastviny zamezí vlčím útokům a odkáží je na jejich přirozenou potravu - přemnožené divoce žijící kopytníky.”
Problematiku návratu vlků do České republiky bude dále projednávat Podvýbor pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství. O tématu bude jednat i Výbor pro životní prostředí - pravděpodobně 16. května na výjezdním zasedání v Krkonošském národním parku. Další situaci v Poslanecké sněmovně budeme nadále sledovat a informovat na webu Šelmy.cz.
