Evropský soud včera rozhodl o předběžné otázce týkající se lovu vlka ve Finsku z důvodu „boje proti pytláctví." Podle rozsudku musí být klíčový článek 16 odst. 1 písm. e) směrnice Rady 92/43/EHS (Směrnice o stanovištích) vykládán v tom smyslu, že brání přijetí rozhodnutí o povolení výjimek ze zákazu úmyslného usmrcování vlka, z titulu lovu za účelem regulace stavu populace zvěře, jehož cílem je boj proti pytláctví, pokud:

– cíl sledovaný takovými výjimkami není jasně a konkrétně podložen a pokud se vnitrostátnímu orgánu nepodaří s ohledem na spolehlivé vědecké údaje prokázat, že tyto výjimky mohou dosáhnout tohoto cíle,

– není náležitě prokázáno, že cíle, k němuž směřují, by nebylo možné dosáhnout jiným uspokojivým řešením, neboť pouhá existence protiprávní činnosti nebo obtíže, na něž naráží provádění její kontroly, nemůže v tomto ohledu představovat dostatečný důkaz,

– není zaručeno, že výjimky nebudou mít negativní dopad na zachování populací dotčeného druhu v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska jejich ochrany,

– výjimky nebyly předmětem vyhodnocení stavu populací příslušného druhu z hlediska ochrany, jakož i dopadu, který by zamýšlená výjimka mohla na tento stav mít, na úrovni území tohoto členského státu, nebo případně na úrovni příslušné biogeografické oblasti, pokud hranice tohoto členského státu protínají více biogeografických oblastí, nebo i pokud to vyžaduje přirozený areál rozšíření druhu a je to možné, na přeshraniční úrovni, a

– nejsou splněny všechny podmínky týkající se selektivního a omezeného odebrání omezeného a specifikovaného počtu některých jedinců druhů obsažených v příloze IV uvedené směrnice za přísně kontrolovaných podmínek, jejichž dodržení musí být prokázáno zejména z hlediska velikosti populace, jejího stavu z hlediska ochrany a jejích biologických vlastností.

Rozsudek je závazný pro všechny členské státy, které by lov z důvodů boje proti pytláctví chtěli případně povolit, u nichž je vlk zařazen v příloze IV Směrnice o stanovištích, tedy i pro Česko. Evropský soud případný lov z důvodu „boje proti pytláctví" explicitně nevyloučil, ale upozornil na velmi přísné podmínky, zakotvené ve Směrnici, které musí úřady, které o lovu rozhodují, respektovat a například prokázat, že lov skutečně sníží míru pytláctví a nemůže tak dojít k ovlivnění příznivého stavu druhu z hlediska ochrany a neexistuje jiné uspokojivé řešení situace. Rozsudek je dobrou zprávou pro ochranu přírody v EU nejen z důvodu důrazu na důslednou ochranu druhů (včetně vlků ve státech, kde je vlk zařazen v příloze IV), ale i z důvodu, že případná rozhodnutí výjimkách musí být založená na faktech a nikoliv domněnkách.

Celé znění rozsudku v češtině najdete zde.


Podpořil: