Vybrané poznatky z mezinárodní konference o ochraně vlků v kulturní krajině

V druhé polovině září hostilo slovinské město Postojna mezinárodní konferenci Wolf Conservation in Human Dominated Landscapes. Ústředním tématem konference byla ochrana vlků v  kulturní krajině. Jen málo evropských zemí dnes nemá žádnou zkušenost s alespoň občasným výskytem vlka a tomu odpovídalo i široké spektrum účastníků. Své zastoupení v podobě posteru zde měl i projekt ochrany velkých šelem v Beskydech.

Foto: Leona Machalová

Francouzští biologové Jean-Marc Landry a Claudia Fugazza se zabývají konflikty mezi vlky a hospodářskými zvířaty. Na konferenci představili pozoruhodné noční záběry vlků pořízené pomocí unikátní termokamery. Během natáčení zaznamenali Jean-Marc a Claudia plejádu nejrůznějších interakcí mezi vlky a ovčáckými psy, kteří stádo hlídají. Pořízená videa zatím nejsou dostupná na internetu, pokusíme se je zde alespoň slovně vylíčit.


Některé reakce pasteveckých psů nepřekvapily – kamera například zaznamenala, jak psi pronásledují nevítanou vlčí návštěvu v náročném horském terénu zhruba kilometr od stáda. V jiném případě si vlk a pes během nahánění vyměnili role pronásledovatele a pronásledovaného. Většina střetnutí obvykle končila tím, že se pes rozhodl vrátit ke stádu, přímý souboj mezi oběma šelmami vědci zatím nenatočili. Možná si obě zvířata uvědomují, že by se jednalo o velmi vyrovnané střetnutí, ze kterého by ani jeden ze soupeřů nevyšel bez zranění.


Pozoruhodná a nečekaná byla ale další videa: například rozpačité okamžiky, kdy hlídací pes a vlk stojí proti sobě a zřejmě nevědí, „co si jeden o druhém myslet“. Ani z jedné strany přitom není znatelná jakákoli agresivní či bojácná reakce. V jednom případě se dokonce obě zvířata „seznamovala“ – očichala se a poté se rozešla každá svým směrem.

 Ilustrační  foto.Foto: Robin Rigg

 

Jak se svěřil jeden z přítomných Francouzů, pořízené záznamy zcela změnily jeho názor na pastevecké psy. Vědci nyní budou v terénu pořizovat další videa a dále zvířata sledovat. Analýza záznamů reálných situací jim pomůže vysvětlit, jaký druh komunikace mezi pasteveckými psy a vlky probíhá. Na konferenci zazněla domněnka, že vzájemnou reakci může ovlivňovat pohlaví či věk zvířat. V některých případech se například mohlo jednat o mladé a nezkušené šelmy, pro které bylo toto setkání s jiným druhem premiérou. To je však nyní otázka pro tým vědců.

I další výzkumy tohoto týmu stojí za povšimnutí. V minulých letech Francouzi hledali možnosti zdokonalení ochrany stád. Nyní pracují hned na několika opatřeních, které by mohly pomoci předejít konfliktům.

Jak například v předstihu upozornit pastevce, že se k jeho stádu blíží šelma? Pomoci by mohl speciální obojek měřící srdeční činnost ovce. Když je ovce vystrašená a zvýší se srdeční činnost, obojek vyšle signál a díky dalším technickým zařízením dostane pastevec textovou zprávu na mobil jako upozornění na možné nebezpečí. K dalším návrhům patří možnost instalace zvukových rušičů kolem ohradníku, které by v reakci na chování ovcí spustily nepříjemný zvuk a odpuzovaly tak vlčí návštěvníky.

Zajímavým rozšířením tohoto systému je vyslat zvuk, který mají vlci spojeni se špatným zážitkem. Vlkům v zoo byly nabídnuty zdechliny ovcí. Poté, co smečka začala žrát, ozval se pronikavý zvuk následovaný vystříkáním dráždivé látky zvané kapsaicin z předem instalovaných sprejů (kapsaicin je látka zodpovědná za pálivou chuť chilli papriček). Cílem je vytvořit u vlků podmíněný reflex, aby od ovcí utekli vždy, když se pronikavý zvuk ozve znovu: například když obojek změří vystresovanou reakci ovce. Pravděpodobně až další výzkumy a praktické zkušenosti ukáží, zda se výzkum Francouzů ubírá správným směrem při hledání cest efektivní ochrany stád před útoky šelem.

Foto: Marin Váňa
Součástí konference byly také dva paralelně probíhající workshopy. První se věnoval zapojení dobrovolníků do monitoringu velkých šelem a sběru dat. V rámci něj dostal hlavní slovo koordinátor beskydského projektu ochrany velkých šelem, Miroslav Kutal, který představil činnost Vlčích hlídek a jejich přínos pro mapování a osvětu veřejnosti.

 

Univerzální recept na soužití vlků a člověka v dnešní krajině konference v Postojné bohužel nepřinesla, bezpochyby však pro nás byla zdrojem inspirace a motivace pro další práci.

 

KARLA KUBÍKOVÁ, JOSEFA VOLFOVÁ