V Národním parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava bude od jarních měsíců pokračovat telemetrické sledování zvířat. Zatím byl v NPŠ a CHKOŠ telemetricky zaměřován především rys ostrovid. Rys Bert, který se usadil v okolí Modravy, byl sledován od března 2001 do prosince 2002 a rysice Milka, zastřelená loni v létě, mohla být nalezena jen díky tomu, že měla na krku obojek s rádiovou vysílačkou. A ten po její smrti začal vysílat zvláštní "smrtelný" signál. Bert i Milka patřili k telemetricky sledovaným rysům v rámci výzkumného projektu, který zajišťuje již několik let odborné pracoviště správy NP a CHKOŠ společně s pracovníky Ústavu biologie obratlovců AV ČR. "Telemetrie je metoda, která pomocí rádiové vysílačky umístěné v obojku sledovaného zvířete a přijímačky v rukou odborníka umožňuje sledování zvířete, aniž bychom z něj museli zahlédnout i jen chloupek ocasu a tím narušili jeho přirozené chování," říká vedoucí odboru vědy a výzkumu na správě NP a CHKOŠ Zdeňka Křenová. "Vysílačky umožňují sledovat pohyb označených rysů v jejich teritoriu a podle typu signálu rozpoznávat, zda zrovna běží, odpočívají, anebo je tělo nehybné či mrtvé." Za osm let trvání rysího telemetrického projektu bylo mj. zjištěno, že z patnácti sledovaných rysů byli tři prokazatelně zastřeleni a u dalších je velmi pravděpodobné, že neuhynuli přirozeným způsobem. Telemetrie je metoda obvyklá v přírodním výzkumu ve světě. K nejzajímavějším částem telemetrie patří stanovení tzv. domovského okrsku zvířete. "Telemetricky se například zjistilo, že domovský okrsek samice polárního medvěda je kolem 125 000 km2 a že albatros uletí během jedné cesty v průměru 6091 km", říká zoolog Pavel Šustr ze správy NP a CHKOŠ v Kašperských Horách.
V březnu letošního roku startuje na správě NP a CHKOŠ nový telemetrický projekt: sledování jelení a srnčí zvěře. Pro začátek se počítá s obojkováním deseti kusů jelena evropského a třiceti srnců obecných v oblasti Modravy, Prášil, Srní a Železné Rudy, a to zejména tam, kde byl potvrzen výskyt rysa ostrovida. „Výzkum má odpovědět na to, jak se mění zvyky jelenů a srnců v oblastech, kde žije jejich přirozený predátor, jaké jsou jejich vzájemné vazby, a jak jeleni a srnci okusem ovlivňují přirozené zmlazení v budoucím lese,“ říká Šustr, jenž bude telemetrický výzkum jelení a srnčí zvěře provádět. Jeleni budou nosit specielní GPS obojky, které přijímají signál ze satelitů a mohou v předem nastavených intervalech do integrované paměti zaznamenávat přesnou lokalizaci zvířete. Data pak mohou být stažena pomocí vysílačky do počítače.
Obojek je možno v terénu zaměřit na vzdálenost až 10 km, ze vzdálenosti 1-2 km se dobře stahují data. Je ho možno na dálku přeprogramovat, některé typy obojků dokonce na zvířeti dálkově rozepnout. Každý obojek vysílá na jiné frekvenci, takže zvířata není možno vzájemně zaměnit. Baterie v obojku má životnost na cca 25 000 zaměření, tedy na 2-4 roky výzkumu zvířete.
Obojkování jelenů začne v březnu s pomocí narkotizačních střel v přezimovacích obůrkách, srnci budou obojkováni průběžně ve volné přírodě a v květnu se začne s výzkumem. Na jaře a v létě bude obojkováno rovněž dalších pět rysů a dokonce jeden los evropský. Los má dostat zcela zvláštní GPS-GSM obojek, který je schopen vysílat SMS s údaji o pohybu zvířete. Los evropský se zdržuje v oblasti Vítkova kamene ve východní části Šumavy a není jisté, zda se ho podaří odchytit. Tento obojek stojí 150 000 Kč, tedy dvakrát tolik co GPS obojek a desetkrát tolik, co stojí běžný radiotelemetrický obojek. Údaje o telemetricky sledovaných zvířatech budou během roku k dispozici na webových stránkách NPŠ.
