V uplynulých dnech byla AOPK ČR, Správa CHKO Broumovsko, informována o dvou pozorováních vlků na velmi malou vzdálenost. Jelikož se tato setkání začala živě probírat na sociálních sítích a pracovníci Správy CHKO oba případy dodatečně prošetřovali, níže uvádíme k uvedeným setkáním krátký komentář. Ten vychází pouze ze zjištěných faktů.
1. setkání
Na Bílou sobotu se muž se psem vydal sledovat ptáky v Broumovských stěnách. Na delší dobu usedl na neznatelnou pěšinu na hřebenu stěn a ve společnosti své fenky bretaňského ohaře svačil. Bylo okolo poledne. V tom zaslechl, jak něco doskočilo na zem. Zvedl oči a necelých 30 metrů od nich stál vlk a upřeně se díval, co tam dělají. Muž zůstal jak zařezaný, ani vlk se nehnul a stále se díval. Když se muž začal po pár vteřinách natahovat do batohu pro foťák, vlk odběhl na skálu a zmizel za hranou. Ještě než zašel, tak se otočil. Celé setkání trvalo jen několik vteřin, proto fotka není žádná. Nutno ještě dodat, že fenka v těchto dnech právě hárala.
Komentář: Pozorování se odehrálo ve vzdálenosti několika set metrů od navštěvované turistické trasy, ale v místě, kam lidé chodí jen velmi zřídka a kde je obtížně průchodný terén s množstvím zarostlých rokliček. Vlk tedy pravděpodobně při průchodu Stěnami využíval právě cesty, kterou se vyhne lidem, a pak zaznamenal zajímavý pach hárající fenky. Šel se tedy podívat, co se v místě děje, sledoval krátce dvojici, a když vyhodnotil situaci, odběhl. O vlcích je známo, že jsou velmi zvědaví. Zároveň vlk neprojevoval vůči člověku žádnou agresivitu ani jiné pozitivní chování, kdy by se zvídavě přibližoval více, a tak lze toto setkání považovat za „normální chování“ vlka vůči člověku, i když proběhlo na menší vzdálenost. Z větší dálky na dané místo nebylo vidět.
2. setkání
Včerejšího dne ráno v Javořích horách byl lesní dělník, který přicházel kácet stromy, svědkem lovu vlka. Nejprve zaslechl z blízké mlaziny hluk a pak z ní vyběhla srna. Podle jeho slov byla „neučesaná“ a pokračovala po stráni dolů a z místa pryč. Žádného viditelného zranění si muž nevšiml, ale nebyl čas srnu důkladně prohlížet. Za srnou, avšak v odstupu více metrů, běžel vlk. Nepronásledoval však srnu po stráni dolů, ale běžel po hřbítku, na kterém muž právě stál. Když muž zjistil, že vlk běží přímo k němu, začal na něj volat, aby ho vyplašil. To však nepomohlo, tak začal startovat motorovou pilu, kterou právě držel v ruce. Teprve zvuk pily na vlka zapůsobil, zastavil se, otočil a odběhl na opačnou stranu. Na místě pak bylo zjištěno, že vlka mohl muž poprvé zpozorovat asi z 60 m a místo, na kterém se zastavil, bylo 15-20 m od něj. Časový průběh setkání byl rychlý, celou vzdálenost by vlk přeběhl během několika vteřin, nastartovat motorovou pilu však také stojí nějaký čas, tak se zdá být reálné, že se celé setkání odvíjelo v řádu desítek vteřin.
Komentář: Předpokládáme, že se jednalo o vlka, i když bez DNA či fotky to nelze 100 % potvrdit. Vlk srnu pravděpodobně pouze pronásledoval, honil. Nevisel jí přímo v zádech a srna viditelně nekulhala, tedy k jejich přímému setkání - napadení ještě nemuselo dojít. A jelikož se vlk nemusí za kořistí přímo honit, ale při lovu může různě taktizovat a kořisti nadbíhat, vzal to trochu jinou cestou než srna. V tu chvíli se mu přímo do cesty přimotal muž s pilou. To, že muž volal, nemusel vlk považovat za podivné a odstrašující a v zápalu lovu si všímal spíše srny. Navíc dřevorubec stál částečně v mlazině a za pokácenými kmeny, nemusel být tedy na první pohled zřetelný. Ani oranžové prvky na jeho oblečení nemusely vlka upozornit, protože vlk má jen černobílé vidění. Tedy až zvuk motorové pily, kterou skutečně již nelze přeslechnout, ho upozornil na přihlížejícího člověka. Tím byl lov u konce, vlk nechal srnu a po vyhodnocení situace odběhl jiným směrem. Pokud by muž nepoužil pilu, mohl vlk klidně proběhnout pár metrů kolem něj a klidně v lovu srny pokračovat.
Za předpokladu, že se příběh vyvíjel právě takto, by nebylo na chování vlka nic zvláštního – jednoduše člověka v zápalu lovu přehlédl či ignoroval. Ani lov kořisti během dne není neobvyklý. Pokud tomu však bylo jinak a vlk o člověku dopředu věděl, a přesto k němu běžel, mohla by to být známka pokřiveného či nežádoucího chování volně žijícího zvířete. Tento vlk by mohl být i nemocný. Takové konfliktní chování by se pravděpodobně opakovalo a mohlo by teoreticky být i nebezpečné.
Závěr
Protože je tento případ prvním, o kterém jsme se na Správě CHKO Broumovsko dozvěděli, a chybí v něm několik klíčových faktů, nelze z něj prozatím učinit žádný závěr. Nebereme jej ale na lehkou váhu a oblast budeme intenzivně sledovat. Protože jsou však takto blízká setkání s vlky vzácná, prosíme širokou veřejnost, aby nás o nich případně co nejdříve informovala (petr.kafka@nature.cz). Jen bezprostřední ohledání místa, zjištění faktů přímo od pozorovatele a jejich vyhodnocení mohou vést k adekvátní reakci na vzniklou situaci. Reálný případ ohrožení může být i důvodem k odstranění problematického vlka z přírody, jak navrhuje i nedávno schválený Program péče o vlka.
