Výsledky zimního mapování šelem 2025: Beskydy a Kysuce

V únoru 2025 se uskutečnil již 41. ročník mapování velkých šelem v Beskydech. Tato tradiční mapovací akce zahrnuje v posledních letech nejen území CHKO Beskydy, ale také slovenskou CHKO Kysuce a podhůří obou oblastí. Hlavní terénní úsilí vyvinuli mapovatelé 7. a 8. února. Organizace se ujali pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR, ŠOP SR, Hnutí DUHA Šelmy a OZ Karpatská divočina. Do pochůzek se na obou stranách hranice zapojilo téměř 200 mapovatelů nejen z řad ochranářů, ale také myslivců, lesníků či zemědělců. Zjištěná data pomohla získat ucelené údaje o stavu a prostorovém rozšíření velkých šelem v pohořích na moravsko-slovenském pomezí. Mapování bylo součástí pilotních aktivit projektu LECA Interreg Central Europe na území Beskydy-Kysuce. Monitoring šelem na českém území byl částečně hrazen z projektu Prospective LIFE. 

Zájmové území má rozlohu necelých 3500 km2. Při procházení území se podařilo zmapovat více než 180 mapovacích tras na obou stranách hranice. Jednotlivé trasy byly různě dlouhé od 5 do 20 km. I přes poměrně nepříznivé počasí, kdy zejména v jižní části mapovaného území úplně chyběla sněhová pokrývka, se podařilo nalézt široké spektrum stop velkých šelem. Nálezům velkých šelem dominoval vlk obecný, u něhož bylo získáno 157 pobytových stop. V případě rysa šlo o 59 pobytových stop. Na území Kysuckých Beskyd a Kysucké vrchoviny byl také v pěti případech zaznamenán výskyt medvěda. 

^{Graf č.1.: Zjištěné pobytové stopy jednotlivých druhů velkých šelem při mapování 7. - 9.2.2025}

Souhrn všech získaných údajů o výskytu velkých šelem při letošním zimním sčítání činí 221 průkazných nálezů. Jednotlivé záznamy o výskytu velkých šelem získané ze zimního mapování jsou zpracovány formou vyobrazení v mapové sítí EEA 5 x 5 km, která se používaná ke sběru a vizualizaci dat o životním prostředí na území Evropy. V mapě č. 1 jsou zobrazeny všechny kvadráty, kde byl v době mapování prokázán výskyt velkých šelem. Podrobněji jsou výsledky v rámci jednotlivých druhů velkých šelem popsány v následujících kapitolách. 

^{Mapa č. 1 – přehled kvadrátů s nálezem pobytových stop velkých šelem.}

Vlk obecný

Bylo získáno 157 nálezů pobytových stop vlka obecného. Ve většině případů šlo o nálezy trusů a stopních drah. V jednom případě se podařilo dohledat také kořist v podobě divokého prasete a také došlo k vzácnému přímému pozorování v Javorníkách.

^{Graf č.2.: vlk obecný – zastoupení pobytových stop zjištěných při mapování.}

Výskyt vlků byl zjištěn obdobně jako v loňském roce na celém území CHKO Beskydy i CHKO Kysuce, ale také v severní části Bílých Karpat. Největší četnost nálezů byla v západní a centrální části Javorníků, dále severovýchodní části Moravskoslezských Beskyd a také v oblasti Kysuckých Beskyd a Kysucké vrchoviny. Celkově byla většina nálezů situována do příhraniční oblasti a na slovenském území. Oproti předchozím rokům nebyla v době mapování potvrzena přítomnost vlků ve Slezských Beskydech. Zejména ve Vsetínských Beskydech a Javorníkách byla vlčí přítomnost potvrzena z větší části díky nálezům různě starého trusu, protože v této oblasti absentovala sněhová pokrývka. Na základě nálezu stopních drah byla nejpočetnější skupina vlků o počtu osmi jedinců zjištěna v Kysucké vrchovině. V Kysuckých Beskydech byla zjištěna skupina vlků v počtu čtyř až pěti jedinců. V Javorníkách byly na několika místech nalezeny stopy skupin vlků o počtu tří až čtyř jedinců. V ostatních případech šlo o nálezy dvojic nebo samostatných exemplářů.

^{Mapa č. 2 – přehled kvadrátů s největším a nejmenším počtem nálezů vlka obecného.}   

Rys ostrovid

V průběhu mapování bylo nalezeno 59 pobytových stop rysa ostrovida. Převážnou většinu z toho tvořily stopy nebo stopní dráhy (49 nálezů) a zbytek připadl na nálezy trusu, srsti a moči. Výskyt rysa byl nejčastěji potvrzen ve východní části Moravskoslezských Beskyd, dále pak v centrálních Javorníkách, Kysucké vrchovině a Kysuckých Beskydech. Oproti předchozím rokům nebyl výskyt rysa potvrzen v tradičních místech jeho výskytu v oblasti Smrku a Kněhyně v CHKO Beskydy, což lze považovat za alarmující informaci. Již několik let nebyl potvrzen zimní výskyt rysa ani ve Veřovických vrších a Vsetínských Beskydech. 

^{Mapa č. 2 – přehled kvadrátů s největším a nejmenším počtem nálezů rysa ostrovida.}

Medvěd hnědý

Podle očekávání byla přítomnost medvěda zaznamenána nejméně často. Pobytové znaky v podobě stop, a v jednom případě také trusu, byly nalezeny v Kysuckých Beskydech a v Kysucké vrchovině. V Javorníkách a na severu Bílých Karpat nebyla přítomnost medvědů v době zimního mapování zjištěna žádná, i když se zde medvědi vyskytují celoročně. Jejich výskyt byl v těchto pohořích potvrzen až od jarních měsíců po skončení jejich zimního spánku. V celé oblasti se nicméně vyskytují pouze nižší jednotky jedinců medvěda, neboť jde o západní okraj jeho rozšíření v Karpatech. Navíc je tam dlouhodobě omezená migrační průchodnost pro velké savce (z důvodu zástavby, budování silnic, houstnoucí dopravy, i kvůli masovým rekreačním aktivitám).

^{Mapa č. 3 – přehled kvadrátů s nálezem pobytových stop medvěda hnědého.}

V rámci zimního mapování šelem byla vyhodnocena také data z fotopastí za období od 4. do 9. února. Přítomnost vlků byla takto věrohodně potvrzena v Moravskoslezských a Vsetínských Beskydech, Javorníkách a také severu Bílých Karpat. Ve východních Javorníkách byly zaznamenány dvě skupiny vlků v počtu 4 a 5 jedinců. V ostatních případech šlo o záchyty vlčích párů nebo samostatných jedinců. Výskyt rysů byl díky fotopastem potvrzen kromě Moravskoslezských Beskyd a Javorníků také ve Vizovických vrších. Celkem bylo v tyto dny na fotopastech identifikováno 7 dospělých rysích samců. Další zajímavostí byl záchyt šakala obecného v moravské části Javorníků a kočky divoké v severní části Bílých Karpat.

Závěr

Při mapování velkých šelem bylo zjištěno velké množství údajů o výskytu vlka obecného, rysa ostrovida a také medvěda hnědého. Účelem tohoto mapování nebylo zjistit početnost velkých šelem, ale zjistit jejich prostorovou distribuci v daném území. Díky mapování bylo nalezeno také několik desítek kusů vlčího trusu, které budou geneticky vyhodnoceny v rámci projektu LECA. Stejně jako loni bylo i letos u rysa získáno výrazně méně pobytových stop než u vlka. Letos tento nepoměr do značné míry umocňovaly i nevhodné sněhové podmínky. Za hlavní přínos považujeme nasbírání komplexních údajů o výskytu velkých šelem z velkého území v jeden čas (v řádu několika dní). Tím byly odhaleny nejvíce využívané oblasti velkými šelmami v zimním období v Beskydech i v Kysucích. Podle našich dosavadních poznatků jsou nejpreferovanější zimní oblasti zároveň také jádrovými plochami pro tyto šelmy po zbývající období v roce. 

Všem mapovatelům vřele děkujeme za spolupráci a doufáme, že mezinárodní monitoring velkých šelem jakož i jejich společná ochrana bude pokračovat také v dalších letech. Tato akce byla součástí pilotních aktivit v projektovém území Beskydy-Kysuce v rámci projektu LECA Interreg Central Europe a mapování bylo také součástí projektu PROSPECTIVE LIFE (PROtect SPEcies aCTIVEly by LIFE číslo 101104621).