Základní údaje

  • Vlci bývali po člověku nejrozšířenějším živočišným druhem. V mnoha poddruzích obývali celou severní polokouli. Na řadě míst byli ale člověkem vyhubeni.
  • Dříve žili téměř v celé Eurasii a Severní Americe. Dnes obývá odlehlé části Asie a v Evropě především lesnaté východní části, vyskytuje se také ve Skandinávii, na Balkáně, v Karpatech, na Apeninském a Pyrenejském poloostrově. Nížinná, polsko-německá populace vlka, se rozšiřuje i do České republiky, Dánska nebo Nizozemska.
  • Přestože byli v minulosti v České republice vyhubeni, vrátili se v polovině 90. let do Beskyd ze slovenských Karpat, ovšem vinou pytláctví i legálního lovu na Slovensku se vlci v Beskydech do roku 2016 vyskytovali jen občasně. V zimě 2017/2018 tu byla po letech potvrzena reprodukce.
  • Vlčice původem z Německa založila v roce 2014 smečku v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, kde každoročně vlci rozmnožují. Odkud byl samec, nevíme. Od roku 2016/2017 je dokladovaná smečka také na Broumovsku a v Krušných horách. Tito vlci patří do tzv. středoevropské nížinné populace.
  • V roce 2020/2021 bylo zmapováno už 24 vlčích teritorií, která alespoň částečně zasahovala na území ČR. Smečky či páry se kromě výše zmíněných oblastí objevily také v jižních a severních Čechách (Šumava, Novohradské hory, Český les, Šluknovsko, Lužické hory)
  • Ojediněle se vlci vyskytují téměř kdekoliv na českém území. Byli zdokumentováni například na Jesenicku, v Chřibech nebo na Vysočině.


Současné rozšíření vlka

Karpatská oblast

Opětovný příchod vlků do Beskyd v roce 1994 byl nečekaný a nebyl tehdy zcela akceptován místními obyvateli. Situaci značně zkomplikovala média, která začala vyvolávat vlnu strachu a přisuzovat vlkům vlastnosti, které nemají. V té době navíc neexistoval zákon na úhradu škod na hospodářském zvířectvu způsobených velkými šelmami, proto se zvláště dotčeni cítili chovatelé ovcí. Toho využili někteří lidé, kteří chtěli „vzít spravedlnost do vlastních rukou" a začali vlky lovit.

V celé CHKO Beskydy se početní stavy vlků odhadovaly v roce 1994 na 2-3 jedince, v roce 1995 na 5 jedinců, v roce 1996 bylo 5 dospělých a 6 mladých vlků. V průběhu let 1997 a 1998 se počet vlků radikálně snížil v důsledku nelegálního lovu po obou stranách česko-slovenské hranice. A tak v letech 1998-1999 byl odhad jejich početnosti pouze 1-2 jedinci.

Při intenzivním terénním monitoringu, probíhajícím na celém území Beskyd a Javorníků (v rámci tzv. Vlčích hlídek), byl výskyt vlků mezi lety 2003–2012 jen velmi sporadický. Přitom nejbližší smečka na Slovensku se nacházela pouhých 15-20 km od českých hranic. V roce 2012 byla téměř jediným doloženým výskytem mladá vlčice, sražená u Valašského Meziříčí. Krátce předtím byla fotopastí natočena ve Veřovických vrší. Výskyt vlka na česko-slovenském pomezí dlouho ovlivňoval i legální lov vlků na Slovensku.  Slovensko v roce 2013 zpřísnilo podmínky lovu vlků a v následujících letech se vlci začali objevovat častěji v Česku. V zimě 2017/2018 byla po letech opět potvrzena vlčí smečka v Javorníkách. V dalších letech se vlci trvale rozmnožili také ve Slezských Beskydech, Moravskoslezských Beskydech (jejich teritorium zasahuje až do Vsetínských Beskyd) a jedno teritorium vzniklo také v severní části Bílých Karpat. . V roce 2021 byl lov vlků na Slovensku definitivně zakázán.



Středoevropská nížinná populace

V březnu roku 2014 byla přítomnost vlka jasně potvrzena v nově rozšířené části CHKO Kokořínsko-Máchův kraj díky snímkům z fotopasti. Během následujícího léta se pak podařilo doložit první rozmnožování vlků v Čechách po více než 100 letech, když fotopasti na krátkých videozáběrech zachytily několik vlčat i s rodiči. Na záběrech z podzimu to vypadalo nejspíše na 3 již vcelku vyspělá mláďata. Ze získaných vzorků trusu byla provedena analýza DNA, která potvrdila příbuzenské vztahy těchto vlků z Máchova kraje s populací vlků v Německu a Polsku (z tzv. středevoropské nížinné populace). Vlčí smečka v Ralské pahorkatině se od té doby do rozmnožovala pravidelně každým rokem do léta 2020.

Ke konci roku 2015 stvrdilo několik důkazů výskyt vlka na Broumovsku. Další pozitivní zprávu přináší Jeseníky se záznamem vlka od místního obyvatele. V sezóně 2016/2017 se potvrdila vlčí smečka čítající minimálně čtyři jedince na Broumovsku, další rozmnožování vlčí smečky v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj a výskyt smečky v Krušných horách. 

V roce 2017/2018 již bylo dokladováno 16 vlčích teritorií, které alespoň částečně zasahovaly na území ČR. Během sezóny 2020/2021 se podařilo zmapovat celkem 22 vlčích teritorií, která alespoň částečně zasahovala na území ČR. Smečky či páry se kromě výše zmíněných oblastí objevily také v dalších částech (Šumava, Novohradské hory, Český les, Doupovské hory, Šluknovsko, Lužické hory, Orlické hory) a na moravsko-slovenském pomezí (Beskydy, Javorníky, sever Bílých karpat), ve kterých však žijí vlci převážně z karpatské populace.



Historie výskytu vlka v ČR

Vlk byl u nás běžným zvířetem až do konce 17. století. Intenzivněji se začal lovit zhruba od poloviny 17. století a jeho početnost výrazně klesala asi od začátku 18. století, až byla původní populace zcela vyhubena - posledního vlka v Beskydech zastřelil 5. března 1914 František Jež u Bukovce (dnes zde, v nejvýchodnějším výběžku ČR, stojí tomuto vlkovi pomník).

Sporadicky se začali vlci v různých místech ČR znovu objevovat po 2. světové válce. Jednalo se však o osamocená zvířata, u kterých nebylo jasné, zda se jedná o jedince migrující ze slovenských Karpat nebo uniklé ze zajetí.

 

Vlk obecný v Evropě

Původně obýval celý evropský kontinent. Nyní je však jeho areál v důsledku pronásledování podstatně zmenšen. Ve Velké Británii a Irsku vyhynul v průběhu 15. až 18. století. V západní Evropě žije jen velmi ostrůvkovitě. Obývá především rozsáhlé lesní oblasti Ruska, Polska a Ukrajiny. Vyskytuje se ve Skandinávii, na Balkáně, v Karpatech, na Apeninském a Pyrenejském poloostrově.

Odhaduje se, že populace vlka obecného v Evropě má podle údajů z let 2012-2016 asi 17 000 jedinců. Z toho 3460-2849 vlků obývá karpatskou oblast, 4000 dinárskou a balkánskou oblast, 2500 Pyrenejský poloostrov, 1700-2240 Pobaltí a severovýchodní Polsko, 1100-2400 Apeninský poloostrov, 430 Skandinávii. Středoevropskou nížinnou populaci tvořilo mezi 780-1020 jedinci a alpskou 420-550 jedinců. Díky zvýšené zákonné ochraně, kterou vlkům poskytují mnohé evropské státy, se oblast jejich rozšíření poměrně rychle zvětšuje směrem na západ.  Tyto odhady nezahrnují území států Ruska, Běloruska a Ukrajiny.


Rozšíření vlka obecného v Evropě; zdroj: LCIE, 2012-2016


Víte že... ve světě žije několik podruhů vlků? V současnosti je rozlišováno 5 poddruhů na americkém kontinentu a 5-8 v Eurasii. Na většině evropského kontinentu se vyskytuje vlk obecný euroasijský (Canis lupus lupus), v Itálii se však během poslední doby ledové před 18 tisíci lety vzniklo refugium evropských vlků, které se částečně odlišilo od zbytku populace (Canis lupus italicus). Do severní části východní Evropy (oblast Karélie) zasahuje areál dalšího poddruhu, vlka sibiřského (Canis lupus albus).


Zdroje

[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7]