Dezinformace o velkých šelmách: Jak je rozpoznat 

Internet a sociální sítě zrychlily sdílení informací na úroveň, kdy během několika minut může jeden příspěvek obletět celou republiku. Bohužel totéž platí i pro pověry, hoaxy a cílené dezinformace. Velké šelmy jsou pro takové manipulace ideálním terčem: vyvolávají silné emoce, dotýkají se zájmů některých profesních skupin a mohou sloužit k politickému bodování.

Tip: Přehled nejčastějších mýtů najdete v naší publikaci Velké šelmy: pověry, obavy a fakta

1. Pojmy ve kterých je dobré mít jasno

Podrobné vysvětlení najdete na portálu E‑bezpečí Univerzity Palackého.

2. Proč se mýty o velkých šelmách tak snadno uchytí

1. Silné emoce – šelmy vyvolávají strach o majetek nebo domácí zvířata, ale i obdiv k divočině.

2. Konflikt zájmů – některé hospodářské či lovecké skupiny je vnímají jako konkurenci.

3. Politická hodnota tématu – „boj proti vlkům“ se dobře prodává voličům.

4. Atraktivita obsahu – fotka či video vlka je výrazně „klikavější“ než třeba snímek brouka.

3. Typické příklady manipulací

4. Jak ověřujeme videa a fotky my

1. Zdroj – Je autorem důvěryhodná výzkumná instituce nebo anonymní účet na sociálních sítích?

2. Datum – Odpovídá časové razítko události, kterou záznam zachycuje?

3. Lokalita – Porovnáváme krajinné prvky s mapami nebo Street View, sledujeme vegetační fázi, dopravní značky z jiných států, architektonické prvky, billboardy v cizím jazyce nebo třeba kvetoucí rostliny, které nesedí s ročním obdobím (např. květiny typické pro červen na záznamu údajně z listopadu).

4. Biotop – Prověřujeme, zda odpovídá uváděná lokalita (např. záznam údajně z Jihlavska, ale vidíme stromy, které rostou na jiném kontinentu).

5. Metadata – Pozměněné záznamy bývají často oříznuté; chybí jim datum, údaje o zařízení nebo logo instituce, která video původně zveřejnila.

6. Přímý kontakt – Oslovujeme autory záznamu; mnozí bezděčně sdílejí cizí materiály bez ověření. V mnoha případech však pochází videa od náhodných pozorovatelů nebo ze soukromých fotopastí, kde je zpětné ověření složitější.
   
   

Příklady povedených fact‑check: 
#1 Video údajných medvědů z Tyry (ČR) ve skutečnosti zachycuje baribaly z USA (viz příspěvek)
#2 K videu bylo uměle přidáno vlčí vytí údajně ze Šumavy – audio pochází z TikToku (viz příspěvek)
#3 Záběry „vlčí smečky z CHKO Žďárské vrchy“ pocházejí ve skutečnosti z Rumunska (viz příspěvek)
#4 Video s černými vlky nebylo natočeno v Česku, ale v Severní Americe (viz příspěvek)
#5 Záběry medvědů údajně z Beskyd jsou ve skutečnosti ze Slovenska, navíc ne z obytné zóny (viz příspěvek)

5. Jak (ne)podporovat dezinformace – 6 rychlých zásad

1. Ptej se „kdo, proč a odkud“ – zdravý skepticismus je základ.

2. Dvojitá kontrola zdrojů – datum, kontext, více médií.

3. Hledej varovné signály – caps‑lock titulky, přehnané emoce, chybějící odkazy, gramatické chyby.

4. Využívej nástroje – Google Lens, TinEye, fact‑checking weby.

5. Nešíř, dokud neověříš – sdílení je nejsilnější „zbraň“ dezinformátora.

6. Pomáhej ostatním – vysvětli blízkým, proč je důležité informace prověřovat.
   
   

6. Jak vám můžeme pomoci

• Narazili jste na podezřelé video nebo fotku šelmy „z Česka“?
  ➜ Pošlete nám odkaz na info@selmy.cz – ověříme původ i pravdivost.

• Díky našemu terénnímu monitoringu a síti dobrovolníků dokážeme mnoho záběrů potvrdit či vyvrátit přímo na místě.

• Pokud máte jakékoli pochybnosti o pravdivosti videa nebo fotografie kolující po internetu, obraťte se na nás. Společně můžeme přispět k lepší informovanosti a odolnosti vůči dezinformacím v naší společnosti.

• Sledujte nás na Facebooku a Instagramu, kde pravidelně hoaxy a dezinformace objasňujeme.