1. Současná situace vlků v České a Slovenské republice

Trvalá přítomnost vlka obecného v České republice je v současné době omezena na oblast Západních Karpat ležících na česko–slovenské hranici. Území vyhlášené jako evropsky významná lokalita (EVL) Beskydy (kód CZ0724089) slouží jako důležitá vstupní brána pro vlky a další velké savce do západněji ležících částí České republiky a Evropy. Populace vlků v EVL Beskydy byla odhadována na 2-3 smečky v roce 2005 a 2007 (Bartošová 2005 [1], Bartošová 2008 [2], viz příloha 1) a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vyhodnotila stav populace vlka v ČR jako nepříznivý [3].

Podle výsledků terénního monitoringu prováděného Hnutím DUHA Olomouc se počty vlků v posledních několika letech dokonce snížily. V zimní sezóně 2009/2010 a 2010/2011 (okolo 250 pochůzek za rok) bylo zjištěno jen několik málo případů stop, které mohly patřit vlkům. Naproti tomu v Kysuckých Beskydech a Oravské Maguře na Slovensku (10-30 km východně od česko-slovenské hranice) v rámci monitoringu provedeného pro srovnání v obou sezónách byly stopy vlků nalezeny každý den během 5-ti denního mapování (Kutal 2011 [4]).

Nepoměr počtu vlků mezi česko-slovenským pohraničním územím a jinými územími na Slovensku je patrný také ze slovenských mysliveckých statistik. V roce 2009 nebyl v oblasti “Javorníky I.” (území sousedící s Českou republikou) hlášen žádný vlk a v roce 2010 zde byl hlášen výskyt pouze jednoho vlka (viz přílohu 2), ačkoli myslivecké statistiky bývají často nadhodnocené. Je zřejmé, že počty vlků v Beskydech a Javorníkách jsou plně závislé na situaci na Slovensku.

V posledních dvou letech bylo v Žilinském kraji (oblast přiléhající k českým hranicím a fungující jako zdroj pro Beskydy, viz přílohu 2) uloveno nejméně 66 vlků. V poslední zimní sezóně bylo na celém Slovensku legálně zabito 159 vlků (viz přílohu 3). Přitom zde neprobíhá žádný důkladný monitoring, který by definoval, jaký je podíl každoročně odlovených jedinců z populace. Tyto počty jsou však rozhodující pro stanovení míry odlovu a možností vlků se rozšiřovat do okolních zemí. V některých oblastech chybí informace o pohlaví zabitých vlků a odhad jejich věku a neprobíhá odběr vzorků DNA zabitých zvířat pro genetický výzkum. Úřady nemají informace o počtu smeček ani o počtu jejích členů. Vlci jsou loveni náhodně bez zřejmého důvodu a kvóty nejsou založeny na spolehlivých datech. Všechny oficiální údaje o vlcích jsou odhadnuty velmi hrubě. Podle slovenské "Zprávy o hlavních výsledcích prováděných opatření podle článku 11 pro druhy z přílohy II, IV a V (příloha B)" [5] čítá slovenská populace 202-410 vlků. Pokud bychom věřili těmto oficiálním číslům, pak 38-78% (v průměru 51%) populace bylo letos zabito lovci.

Podle vědecké literatury může být odebráno v průměru asi 30% vlků přeživších podzim aniž by došlo k redukci populace (Fuller at al. 2003 [6]). Finďo et al. (2008) [7] tvrdí, že průměrně 88 jedinců legálně zastřelených na podzim na Slovensku představuje asi 20% všech vlků v České republice, na Slovensku a v polských Karpatech. Současný lovecký tlak je o 45% vyšší a celková mortalita způsobená člověkem je pravděpodobně dokonce vyšší, protože jiné zdroje mortality jako pytláctví nebo střety s dopravními prostředky nebyly ve výpočtu zohledněny.


2. Porušení směrnice o stanovištích – článku 1 a 2

Dle směrnice rady 92/43/EEC ze dne 21. března 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“),

článku 2 (bod 1): Cílem této směrnice je přispět k zajištění biologické rozmanitosti prostřednictvím ochrany přírodních stanovišť a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin na evropském území členských států, na které se vztahuje Smlouva.

článku 2 (bod 2): Cílem opatření přijímaných na základě této směrnice je zachování nebo obnova příznivého stavu z hlediska ochrany u přírodních stanovišť, druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v zájmu Společenství.

článku 1 (bod g): „druhy v zájmu Společenství“ se rozumí druhy, které na území definovaném v článku 2 jsou:

i) ohrožené, s výjimkou druhů, jejichž přírodní areál rozšíření je na tomto území okrajový a které nejsou ohrožené nebo zranitelné v západním palearktickém regionu, nebo

ii) zranitelné, tj. předpokládá se, že pravděpodobně budou v blízké budoucnosti přesunuty do kategorie ohrožených druhů, pokud na ně budou nadále působit ohrožující faktory,

iii) vzácné, tj. s málo početnými populacemi, které nejsou v současné době ohrožené nebo zranitelné, ale jsou v nebezpečí. Tyto druhy se vyskytují v prostorově omezených oblastech nebo jsou řídce rozptýleny v rozsáhlejších areálech, nebo

iv) endemické a vyžadují zvláštní pozornost z důvodů specifického charakteru jejich stanoviště a/nebo možného dopadu jejich využívání na jejich stanoviště a/nebo možného dopadu jejich využívání na jejich stav z hlediska ochrany.

Takové druhy jsou nebo mohou být uvedeny v příloze II a/nebo příloze IV nebo V;

Článek 1 (bod h): „prioritními druhy“ se rozumí druhy uvedené v písm. g) bod i), za jejichž zachování má Společenství zvláštní odpovědnost vzhledem k podílu jejich přirozeného areálu rozšíření na území uvedeném v článku 2; tyto prioritní druhy jsou v příloze II označeny hvězdičkou (*);

Článek 1 (bod l): „zvláštní oblastí ochrany“ se rozumí lokalita významná pro Společenství a vyhlášená členskými státy prostřednictvím právního, správního a/nebo smluvního aktu, u které jsou pro přírodní stanoviště a/nebo populace druhů, pro něž je lokalita určena, uplatněna ochranná opatření nezbytná k jejich zachování nebo obnově ve stavu z hlediska jejich ochrany příznivém;

Stav druhu z hlediska ochrany bude považován za „příznivý“, jestliže:

  • údaje o populační dynamice příslušného druhu naznačují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního stanoviště, a
  • přirozený areál rozšíření druhu není a pravděpodobně nebude v dohledné budoucnosti omezen,
  • existují a pravděpodobně budou v dohledné době i nadále existovat dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací;

Vlk obecný je zařazen v příloze II jako prioritní druh včetně vlků v ČR, na Slovensku a v Polsku.

Vzhledem k současné situaci popsané v první části textu (1.) je očividné, že Slovensko porušuje článek 1 a 2 směrnice o stanovištích. Urputný lov prioritního druhu („za který má společenství zvláštní odpovědnost“) v rozsahu 51 % populace jistě nepřispívá k „zajištění biologické rozmanitosti prostřednictvím ochrany přírodních stanovišť a volně žijících živočichů“, k „zachování či obnově příznivého stavu z hlediska ochrany u přírodních stanovišť, druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v zájmu Společenství“, pokud považujeme za příznivý stav z hlediska ochrany populaci, která „se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního stanoviště.“

Kromě již zmiňovaných faktů uvádíme navíc následující skutečnosti: lov vlků na Slovensku probíhá legálně. Vlci jsou zařazeni jako lovná zvěř a doba lovu vlků je stanovena od 1. října do 31. ledna (viz § 71 (1) odstavec a) – 6 vyhlášky č. 344/2009 Z. z. (příloha 4) kromě území, kde je druh chráněn celoročně (tato území jsou nicméně velmi nedostatečná, jak bude objasněno v bodě 4.).

Ministerstvo zemědělství, životního prostředí a regionálního rozvoje stanovilo kvótu pro lov vlka pro sezónu 2010/2011 na 150 jedinců (viz dokument z 30.9.2010, příloha 5). Tato kvóta nebyla založena na dostatečných terénních či vědeckých podkladech, nebrala v úvahu jiné příčiny člověkem zaviněné mortality a nakonec byla překročena kvůli mizernému systému hlášení odstřelu.

Hnutí DUHA Olomouc pozorně sleduje kroky Evropské komise s ohledem na skandinávskou populaci vlků, která je odhadována na přibližně 240 jedinců (Laikre & Ryman 2010 [8]). Rozhodnutím švédské vlády byla odsouhlasena kvóta 20 vlků pro sezónu 2010/2011. Pokud je cca osmiprocentní zmenšení populace důvodem pro zahájení infringementu, je nezbytné zabývat se také případem Slovenska.


3. Porušení směrnice o stanovištích – článku 6

Dle směrnice o stanovištích, článku 6:

1. Pro zvláštní oblasti ochrany stanoví členské státy nezbytná ochranná opatření zahrnující v případě potřeby odpovídající plány péče vypracované speciálně pro dané lokality nebo integrované do jiných plánů rozvoje a vhodná opatření právního, správního nebo smluvního charakteru, která odpovídají ekologickým požadavkům typů přírodních stanovišť uvedených v příloze I a druhů uvedených v příloze II, jež se na těchto lokalitách vyskytují.

2. Členské státy přijmou vhodná opatření, aby v oblastech zvláštní ochrany vyloučily poškozování přírodních stanovišť a stanovišť druhů a vyrušování druhů, pro něž jsou tato území určena, pokud by takové vyrušování mohlo být významné ve vztahu k cílům této směrnice.

Na Slovensku bylo vyhlášeno několik evropsky významných lokalit, kde se vyskytuje vlk obecný (viz přílohu 6). Intenzivní lov, jak byl popsán výše, je jasným „vyrušováním druhu“, kterému se mají členské státy vyvarovat. Některé z EVL jsou v blízkosti státních hranic s dalšími členskými státy nebo fungují jako jádrová území pro západokarpatskou populaci vlka. Slovenská část populace se v současnosti jeví jako propadová vzhledem k polské a české části populace (Nowak et al. 2008 [9]). Okolo 40% slovenských vlčích smeček má přeshraniční teritoria (Finďo et al. 2008 [7]), což ukazuje na přesah v důsledků managementu na sousední státy, především Polsko a Českou republiku, kde jsou vlci chráněni celoročně. Pokud je zabito více vlků, než je roční přírůstek, je omezena migrace vlků do okrajových částí populace (nebo do jiných populací). To je právě případ České republiky, kde se počty vlků v posledních dvou letech snížily (viz bod 1. tohoto textu) a druh je v nepříznivém stavu ochrany od začátku století kvůli „střednímu“ loveckému tlaku. Ačkoli nemůžeme vyloučit jiné negativní faktory jako je fragmentace biotopu a zvýšení dopravy, lov je zjevně nejpodstatnější. Situaci lze srovnat se situací rysa ostrovida (Lynx lynx), který je celoročně chráněn v obou zemích, přičemž vykazuje podobnou početnost v Západních Karpatech včetně Beskyd, ačkoliv je rys více citlivý na fragmentaci biotopu (srov. např. Niedziałkowska et al. 2006 [10], Jędrzejewski et al. 2005 [11] ,Jędrzejewski et al. 2004 [12]).

Pro situaci v ČR jsou nejvíce důležité následující evropsky významné lokality: SKUEV0288 Kysucké Beskydy, SKUEV0251 Zázrivské lazy, SKUEV0185 Pramene Hruštínky, SKUEV0256 Strážovské vrchy, SKUEV0252 Malá Fatra and SKUEV0188 Pilsko. Intenzivní lovecký tlak ve slovenských EVL, ležících 12-40 km od česko-slovenské hranice (viz mapa) omezuje populační růst a šíření druhu do České republiky a Polska.

SACs_wolf_SK

Podle směrnice o stanovištích, článku 6:

3. Jakýkoli plán nebo projekt, který s určitou lokalitou přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně na tuto lokalitu významný vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, podléhá odpovídajícímu posouzení jeho důsledků pro lokalitu z hlediska cílů její ochrany. S přihlédnutím k výsledkům uvedeného hodnocení důsledků pro lokalitu a s výhradou odstavce 4 schválí příslušné orgány příslušného státu tento plán nebo projekt teprve poté, co se ujistí, že nebude mít nepříznivý účinek na celistvost příslušné lokality, a co si v případě potřeby opatří stanovisko široké veřejnosti.

Pro plán lovu vlků (rozhodnutí o kvótě 150 vlků, příloha 5) nebylo toto hodnocení zpracováno. Odpovědné úřady nezjišťovaly, zda to nebude mít nepříznivý důsledek na celistvost lokalit, kde se vlci vyskytují a nezkoumala názor veřejnosti nebo odborníků. Ve vztahu k českým vlkům se to týká přinejmenším následujících EVL: CZ0724089 Beskydy, SKUEV0288 Kysucké Beskydy, SKUEV0251 Zázrivské lazy, SKUEV0185 Pramene Hruštínky, SKUEV0256 Strážovské vrchy, SKUEV0252 Malá Fatra and SKUEV0188 Pilsko.


4. Porušení směrnice o stanovištích – článku 12

Podle směrnice o stanovištích, článku 12:

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření pro vytvoření systému přísné ochrany živočišných druhů uvedených v příloze IV a) v jejich přirozeném areálu rozšíření, který zakazuje:

a) veškeré formy úmyslného odchytu nebo usmrcování jedinců těchto druhů v přírodě;

b) úmyslné vyrušování těchto druhů, zejména v období rozmnožování, výchovy mláďat, přezimování a migrace;

c) úmyslné ničení nebo sběr jejich vajec z volné přírody;

d) poškozování nebo ničení míst rozmnožování nebo míst odpočinku.

4. Členské státy zřídí systém sledování nahodilého odchytu a usmrcování druhů živočichů uvedených v příloze IV a). Na základě shromážděných údajů uskuteční členské státy další výzkum nebo přijmou ochranná opatření, aby zajistily, že nahodilý odchyt a usmrcování nebudou mít na příslušný druh významný negativní dopad.

Vlk obecný je uveden v seznamu v příloze IV. kromě (mimo jiných) „slovenské populace“. Nicméně čeští vlci nejsou vyjmuti z přílohy IV. a vzhledem k jejich velkým teritoriím a migračním schopnostem jsou loveni na Slovensku, protože jsou považováni za součást „slovenské populace“.

Na Slovensku v okresu Čadca blízko hranic s ČR je vymezeno území s celoroční ochranou vlků. Tato oblast je definována ve vyhlášce č. 344/2009 (viz přílohu 4) jako „území severo-východně od státní cesty od hraničního přechodu Bumbálka po obec Makov a severozápadně od řeky Kysuca a jejího levostranného přítoku – potoka Oščadnica. Od obce Oščadnica je území ohraničeno jižní hranicí katastrálního území obce Oščadnica až po státní hranici s Polskem.“

Toto popsané území má rozlohu asi 350 km2 a je celkem fragmentované, obsahuje 12 obcí a 2 města včetně města Čadca s 30 000 obyvateli.

Průměrná velikost teritoria vlčí smečky v Nízkých Tatrách a Tatrách byla zjištěna okolo 146-191 km2 (Finďo & Chovancová 2004 [13]) a k podobným výsledkům dospěli také v polských Karpatech (Nowak et al. 2008 [9]). To znamená, že by v tomto celoročně chráněném území mohly žít maximálně 1-2 vlčí smečky. Vlci však samozřejmě nevnímají státní hranice a mohou tak být snadno zastřeleni mimo území s celoroční ochranou vlka. Navíc se celoroční ochrana vlků nevztahuje na území sousedící s jižní částí EVL CZ0724089 Beskydy (pohoří Javorníky), kde jsou vlci předmětem striktní ochrany (viz mapa níže).

hranice EVL Beskydy a území s celoroční ochranou vlka na SK

Slovenské odpovědné úřady ignorují také „Doporučení pro managementové plány pro velké šelmy“, dokument Evropské komise doporučený členským zemím.

S ohledem na všechny výše zmíněné skutečnosti žádáme Evropskou komisi, aby učinila všechny potřebné kroky k tomu, aby Slovensko dodržovalo své zákony a v praxi jednalo v souladu s právem Evropského společenství.

S úctou,

Hana Kovaříková
statutární zástupce Hnutí DUHA Olomouc

Kontaktní osoba: Miroslav Kutal


Stížnost k Evropské komisi, anglický originál v pdf



Poznámky:

[1] Bartošová D., 2005: Jak se daří velkým šelmám v CHKO Beskydy. Veronica. 19 (2): 5–10.

[2] Bartošová D., 2008: Současný výskyt velkých šelem v Beskydech. Veronica 22 (1): 12–15.

[3] Report on the main results of the surveillance under article 11 for annex II, IV and V species (Annex B).

[4] Kutal M., 2011: Nejistá situace vlků na česko-slovenském pomezí. Veronica 25(2): 15.

[5] Tisková zpráva Evropské Komise, 27.1. 2011: Commission urges Sweden to respect nature legislation in protecting endangered wolves

[6] Fuller T. K., Mech L. D. & Cochrane J. F., 2003: Wolf population dynamics. In: Wolves: behaviour, ecology and conservation. Mech L.D. and Boitani L. eds. The University of Chicago Press, Chicago and London: 161–191.

[7] Finďo S., Rigg R., Skuban, M. 2008: The wolf in Slovakia. In Kutal M. & Rigg R. (eds.): Perspectives of wolves in Central Europe: Proceedings from the conference held on 9th April 2008 in Malenovice, Beskydy Mts., Czech Republic. Hnuti DUHA Olomouc, Olomouc, CD-ROM. https://www.selmy.cz/storage/app/media/publications/47.pdf

[8] Laikre L., Ryman N., 2010 in Hansen M. M., Andersen L. W., Aspi J., Fredrickson R., 2011: Evaluation of the conservation genetic basis of management of grey wolves in Sweden. Available at: http://www.artdata.slu.se/filer/Evaluation-of-the-conservation-genetic-basis-of-management-of-grey-wolves-in-Sweden.pdf

[9] Nowak S., Mysłajek R. W.,& Jędrzejewska B., 2008: Density and demography of wolf, Canis lupus population in the western-most part of the Polish Carpathian Mountains, 1996–2003. Folia Zool. 57(4): 392–402.

[10] Niedziałkowska M.,Jędrzejewski W., Mysłajek R. B., Nowak S., Jędrzejewska B. & Schmidt K., 2006: Environmental correlates of Eurasian lynx occurrence in Poland – Large scale census and GIS mapping. Biological Conservation 133 (1): 63–69.

[11] Jędrzejewski W., Niedziałkowska M., Mysłajek R. W., Nowak S. & Jędrzejewska B., 2005: Habitat selection by wolves Canis lupus in the uplands and mountains of southern Poland. Acta Theriologica 50: 417–428.

[12] Jędrzejewski W., Niedziałkowska M., Nowak S. & Jędrzejewska B., 2004: Habitat variables associated with wolf (Canis lupus) distribution and abundance in northern Poland. Diversity and Distributions 10: 225–233.

[13] Find’o S. and Chovancová B. 2004. Home ranges of two wolf packs in the Slovak Carpathians. Folia Zoologica 53: 17–26.