English version

Migrující medvědi zaznamenáni na nečekaných místech v podhůří Beskyd

Větší nebezpečí hrozí medvědům od lidí než naopak

5.5.2014, Šelmy.cz

Na přelomu března a dubna se medvěd pohyboval v oblasti Gírové mezi Mosty u Jablunkova a hranicí s Polskem a Slovenskem. Nyní byla přítomnost této šelmy zaznamenána na dalších místech, tentokrát v podhůří Moravskoslezských Beskyd. Je možné, že jde i o více různých jedinců. Známky výskytu medvěda pocházející z podobného časového období totiž byly doloženy z několika míst vzdálených od sebe přes 10 km.

S důkazem přítomnosti medvěda na velmi kuriózním místě se setkali lidé ze zahrádkářské osady na okraji Třince – Lyžbice. Na upravené ploše políčka v oplocené zahradě našli v pondělí 28. dubna velké stopy charakteristického tvaru. Podlouhlé zadní a kratší přední stopy s pěti prsty nemohly patřit jinému zvířeti než medvědovi.

Místní obyvatel pan Edvard Czudek nečekaný nález na zahradě svého souseda vyfotil a zaslal pracovníkům projektu na ochranu velkých šelem Hnutí DUHA.

stopy medvěda na políčku v Třinci; foto: Edvard Czudekmedvěd se prošel přes brambory; foto: Tomáš Krajča

Případ přijel ověřit Tomáš Krajča, zkušený dobrovolník Vlčích hlídek, který se dlouhodobě věnuje monitoringu velkých šelem v této oblasti. Ten na místě potvrdil, že se zcela jistě jedná o stopy medvěda, pořídil jejich fotodokumentaci a zhotovil několik sádrových odlitků.
 

Podle dalších stop nalezených v okolí zahrady se medvěd na místo dostal nejspíše od řeky Olše. Je možné, že při migraci mezi horskými celky narazil v údolí na tento tok s poměrně zachovalým přírodním charakterem a vydal se proto podél něj.

 stopy medvěda přes záhonky v Třinci; foto: Tomáš KrajčaTomáš Krajča a majitel zahrádky se stopou medvěda

Trasu medvěda přes zahradu, jak ji vysledoval dle pobytových znaků, popsal Tomáš Krajča takto:

 „Medvěd přišel od Olzy, podél plotu vylezl na ulici Nábřežní, odkud se vydal po cestě na jih. V místě, kde uviděl průchod mezi domky, se rozhodl projít do lesa na druhé straně. Přelezl přes plot do zahrady, kde při doskoku polámal několik borůvek. Vydal se po dlážděném chodníku, vylezl na menší terasu, a pak už to vzal přes záhony. Paní majitelka zahrádky říkala, že to byl slušný medvěd, protože česnek jí nepošlapal. Rozložení stop napovídalo, že šel pomalu a zvažoval každý krok v neznámém prostředí, ze kterého hledal únik. Došel až k foliovníku na kraji zahrady, kde se rozhodl, že v rohu u stromu přeleze plot. Ten při tom zkřivil a zanechal na něm srst. Zde se medvědí stopy ztratily.“

plot ohnutý medvědem; foto: Tomáš Krajča

chlupy medvěda zachycené na plotě v Třinci; foto: Tomáš Krajča

 

Nalezené chlupy z plotu odebral jako cenný vzorek pro další výzkum. Zda se z nich podaří provést analýzu DNA, a tedy zjistit, odkud zvíře pocházelo, však ukáže až jejich laboratorní zpracování.

 

 

 

 


Další poměrně zajímavé místo, kde se podařilo potvrdit pohyb medvěda, je kamenolom u obce Řeka. Velice čerstvé stopy v blátě na horním patře lomu zdokumentovala paní Silvie Stachová, lesní správkyně z lesní správy Frýdek Místek 29. dubna.

stopy medvěda v kamenolomu v Řece; foto: Silvie Stachová

Podle dalších informací převážně od myslivců a lesníků se v masivu nedaleké Goduly a okolí medvěd už asi více jak týden předtím pohyboval. Prozradily jej stopy a dokonce i snímky z fotopastí. Není však známo, že by zde v nejsevernějším výběžku CHKO Beskydy medvěda někdo viděl či se s ním přímo setkal.

Ačkoli se v této části Beskyd pohybuje množství lidí a klidných lokalit pro tato plachá zvířata zde není mnoho, ukazuje se, že přes svou velikost a nápadnost se medvědi dokáží dobře skrývat. Stejně jako jiní velcí savci mají i tyto největší evropské šelmy, kvůli staletím pronásledování ze strany člověka, zafixováno, že jim od nich hrozí nebezpečí. Proto se lidem v rámci možností raději vyhýbají a jsou aktivní především za soumraku, v noci či brzy ráno. Při pohybu v oblasti s výskytem medvěda je však vždy vhodné se řídit se základními odbornými doporučeními a pravidly pro snížení rizika případného konfliktu.

kamenolom v obci Řeka kde byly nalezeny stopy medvěda; foto:Jan Stýskala

Další informace o výskytu medvěda přišly ze zcela nečekaného místa – obce Baška nedaleko Frýdku-Místku. Asi o den později, než se medvěd procházel po hraně lomu v Řece, setkal se s medvědem pan Petr Manda ze Skalice, když se kolem půl třetí ráno vracel na kole z práce. V místě, kde cesta prochází kolem vodní nádrže v Bašce, k jeho úžasu jen několik metrů před ním vyběhl na silnici medvěd. Chvíli se na sebe dívali a zvíře poté uteklo zpátky, odkud přišlo.

Zážitek mu nejdříve nechtěl nikdo věřit. Když se však informace dostala ke mně díky mé tetě, která je jeho kolegyní v zaměstnání, vydala jsem se na místo údajného setkání. Z domu v nedaleké Skalici jsem to měla jen pár kilometrů a chtěla jsem prověřit, zda na místě případně nejsou nějaké pobytové znaky. Vzhledem k tomu, že jsem věděla o právě ověřeném výskytu medvěda na okraji Třince, toto hlášení mi nepřipadalo až tak nesmyslné.

Šance najít známky pobytu medvěda v této lokalitě byla poměrně malá, přesto jsem měla štěstí.  Na dvou blátivých místech polní cesty vedoucí podél břehových porostů potoka se mi podařilo najít několik zřetelných medvědích stop. Se stejným nadšením jako Tomáš na zahrádce v Třinci jsem stopy zdokumentovala a pořídila sádrový odlitek.

stopa medvěda nalezená v Bašce; foto: Leona Machalová

Potvrzený výskyt medvěda v kulturní krajině podhůří Beskyd se sice může zdát neobvyklý, na druhou stranu díky zkušenostem z Malé Fatry, kde se každoročně účastním monitoringu medvědů, vím, že i v takovém prostředí je výskyt medvěda běžný. V údolích v zemědělské krajině totiž mohou v určitých obdobích roku nalézt více potravy než v horských lesích, které v Beskydech z velké části tvoří smrkové monokultury.

krajina v Bašce v okolí nálezu medvědích stop; foto: Leona Machalová

Ať již jde o jednoho či více různých medvědů, jedná se pravděpodobně o migrující jedince, kteří hledají nové teritorium. V dnešní krajině jsou přitom nuceni překonávat i oblasti osídlené lidmi, protože souvislé lesy v nižších polohách už zanikly a migrační koridory zatím nejsou ve stavu, který by zaručoval bezproblémovou průchodnost.

Případy ukazují, že ochrana migračních koridorů velkých šelem má opodstatnění i v krajině, kde by jejich přítomnost čekal jen málokdo. Pro zabezpečení potřeb velkých savců, jako jsou medvěd nebo rys, totiž nestačí jen vyhlášení malých rezervací někde hluboko v horách. Je nezbytné chránit krajinu jako celek před nadměrnou zástavbou, masivním oplocováním, výstavbou silnic a železnic bez migračně prostupných objektů i před jiným nešetrným využíváním území. Jinak se zvířata budou pokoušet přecházet údolí i na místech, kde to pro ně může být nebezpečné a zbytečně komplikované.

mezinárodní silnice I/11 u státní hranice CZ/SR protíná významný migrační koridor, ekodukt stále není postaven; foto: Tomáš Krajča

Výskyt medvěda v uvedených lokalitách ovšem není důvodem k přehnaným obavám obyvatel ze setkání s ním při vycházkách do přírody – medvěd je přirozeně plaché zvíře a kontaktu s člověkem se aktivně vyhýbá. Prozatím nejsou letos v Moravskoslezských Beskydech hlášeny žádné škody, které by způsobil, ani nikoho neohrozil.

Ohrožena však mohou být především včelstva. Škody, které způsobil medvěd na úlech v okolí Gírové, však včelaři nepovažují za závažné. Hned po první návštěvě medvěda si úly zabezpečili elektrickými ohradníky.

 

Miroslav Kutal, koordinátor projektu ochrany velkých šelem Hnutí DUHA k případům řekl:

"Nebýt stop na upravených záhonech, v blátě lomu nebo náhodného nočního setkání cyklisty, asi bychom o pohybu medvěda v těch místech nevěděli. Strach z jeho přítomnosti je třeba změnit v respekt. Každý den třeba na silicích podstupujeme mnohem větší riziko než při návštěvě lesů s výskytem medvěda. Naopak tato vzácná zvířata jsou při pohybu kulturní krajinou ohrožena střety s dopravními prostředky nebo pytláctvím. Přejeme medvědovi hodně štěstí a doufáme, že v Beskydech objeví klidnější lokality pro svůj život."


Tímto děkujeme všem, kteří nám informace o výskytu medvěda a fotografie pobytových znaků poskytli, jmenovitě panu Edvardu Czudkovi, Martině Lepíkové, Petrovi Mandovi, Silvii Stachové i dalším mapovatelům z řad veřejnosti.

Hnutí DUHA a Správa CHKO Beskydy uvítají další informace o výskytu medvěda nebo jiných velkých šelem: Pozorovatelé mohou zasílat své fotografie nebo pozorování na adresu stopy@selmy.cz, nebo na tel. č. 728 832 889.


LEONA MACHALOVÁ
terénní pracovnice projektu ochrany velkých šelem v Beskydech

Leona Machalová u nálezu medvědích stop v Bašce; foto: Miroslav Kutal

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr