English version

Pytláctví velkých šelem

Nelegální lov je hlavní příčinou úbytku velkých šelem na našem území.

Existující důkazy

O upytlačených vlcích existuje mnoho výpovědí lidí, kteří se však bojí uvést bližší údaje ze strachu před možnou pomstou. O těchto zkušenostech hovoří ostravský ochranář, terénní zoolog Ludvík Kunc:

„Na Slovensku jsem si dělal ankety. Z oslovených asi dvě stě lesníků jsem našel jen tři nebo čtyři, kteří řekli, že kdyby v lese potkali rysa a měli kulovnici, nevystřelí na něj. Ostatní řekli, že by po něm střelili, protože ho potkají třikrát za život a musejí mít jeho kožich doma na stěně. Naprostý primitivismus.
Na české straně Beskyd bylo zabito pět vlků. Chtěl jsem mít doklad, že k tomu opravdu došlo. Mluvil jsem s člověkem, který mi říkal: ‚Já ti přísahám, já jsem je viděl. Vím, kdo to je, ale nechtěj po nás, abychom to někde veřejně říkali. Vždyť nám podpálí chalupu.' A tomu člověku věřím na dvě stě procent." (Celý rozhovor v Sedmé generaci 12/2004).

V Beskydech je  poslední nález upytlačeného rysa datován do listopadu 2002 (podrobněji v článku Dany Bartošové v Ochraně přírody 3/2003) a zatím posledním zveřejněným případem v ČR byl nález mrtvé rysice v červnu 2004, která po postřelení vykrvácela. Pitva ukázala, že několik týdnů před smrtí porodila tři rysátka, která opuštěna v lese musela uhynout hlady (podrobnosti v tiskové zprávě Správy NP a CHKO Šumava).

zastřelený rys z Beskydmrtvý rys, foto: Jaroslav Červený

Alarmující jsou i výsledky sledování rysů pomocí vysílaček na Šumavě, kde už polovina zvířat se speciálním obojkem padla s určitostí nebo s největší pravděpodobností za oběť pytlákům. Všechny nálezy upytlačených rysů jsou přitom jen zlomky toho, jak velký počet zvířat musel padnout, aby se stavy rysů od roku 1998, kdy u nás vrcholily, snížily více než o 30 %.

Podobně jsou pytláctvím ohroženi také medvědi. Konkrétní důkazy dlouho chyběly, v dubnu 2009 však byly nalezeny zbytky medvěda u Frýdlantu nad Ostravicí v Beskydech. Konkrétního viníka se bohužel nepodařilo vypátrat, a tak byl případ odložen.

 

Pytlačící myslivci

Pytláci pocházejí téměř výhradně z řad organizovaných myslivců, jak uvádí mimo jiné J. Novák ve svém článku v Myslivosti 1/2004. Myslivce, který líčil na dravce usvědčila v roce 2009 například Česká inspekce životního prostředí u Chebu. Jiní myslivci pytlačili zákonem chráněné dravce, sovy nebo vydry na Slánsku. Vzhledem ke způsobu života rysů a možnostem jeho lovu jsou právě pytlačící myslivci (tedy ne všichni myslivci, ale jen část) nejspíše zodpovědní za úbytek rysů v ČR.

pytlák

Celkem bez problémů získali pracovníci Akademie věd ČR ke kraniologickému vyšetření od šumavských myslivců 69 lebek převážně ilegálně zastřelených rysů. Šokující jsou i výsledky anonymní ankety, kterou na základě tohoto zjištění uspořádali mezi 204 myslivci dr. Koubek s ing. Červeným: 8,3 % (17 myslivců) se přiznalo k tomu, že už nelegálně ulovilo jednoho rysa, 1,5 % (3 myslivci) dokonce více než jednoho. Třicet sedm procent myslivců přitom znalo konkrétní případ nelegálního lovu rysa v ČR a téměř 30 % myslivců vnímalo přítomnost rysa v přírodě jen negativně. Oficiálně se vedení Českomoravské myslivecké jednoty od ilegálního lovu distancuje, podporuje také např. odměnu za dopadení pytláka velkých šelem.

Bohužel po zopakování průzkumu zrhuba po 15 letech se názor myslivců změnil spíše k horšímu. K opakovanému upytlačení rysa se v roce 2015 přiznalo dokonce o 4 % myslivců více (více J. Červený a Tomáš Kušta zde).

Akademie věd ČR už v roce 2003 odhadla, že za posledních 20 let u nás pytláci zabili nejméně 500 rysů. Vzhledem k počtu narozených mláďat na 1 samici, dynamice šíření, kolísání početnosti a prokazatelnému odstřelu není toto číslo vůbec nereálné (Koubek, Červený 2003, Myslivost 3/2003 podrobnější výpočet zde: Kutal 2007).

 

Více informací:

Reportéři ČT: Mizí chráněný rys ostrovid

Koubek P., Červený J., 2003: Mají velké šelmy šanci přežít v našich honitbách?. Myslivost (3): 12-3.

Červený J., Kušta T., 2015: Jak hodnotí myslivci z jihozápadních Čech existenci rysa ostrovida v honitbách? Svět myslivosti (9): 29 - 31.

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr