English version

Výzkum rysa v Západních Karpatech odhalil vysoký obrat jedinců i poměrně nízkou míru přežívání

9.12.2021, Šelmy.cz

 

Mezinárodní tým vědců složený také ze zoologů a terénních pracovníků Hnutí DUHA provedl v letech 2015-2020 rozsáhlý výzkum rysí populace na okraji Západních Karpat. Zoologové se pod vedením Martina Duľy z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně zaměřili na zhodnocení jejích populačních trendů a své závěry letos na jaře publikovali v prestižním vědeckém časopise Scientific Reports [1]. Dosavadní znalosti o populaci karpatských rysů jsou totiž neúplné. Nová studie tak například jako první přináší víceletá sezónní data.


Karpatská rysí populace pomohla návratu rysa do zbytku Evropy, nyní je pro její efektivní ochranu nutné znát její skutečný stav

V současné době se v Evropě nachází několik rysích populací, jež se podařilo obnovit až v rámci reintrodukčních programů v letech 1970-1990. V těch byli do vybraných regionů přemísťování divoce žijící rysi právě z Karpat. Navíc i nyní dochází v Karpatech k dalšímu odchytu jedinců pro posílení populací v Dinárském pohoří, v Slovinsku nebo ve Falckém lese v Německu. Celkový stav této zdrojové populace se přitom odvozuje především od hrubých národních odhadů, které byly v minulosti několika lokálními studiemi označeny za nadhodnocené. Proto je potřeba získat o původní populaci karpatských rysů robustní demografická data, která jsou nezbytná pro jejich efektivní ochranu.


Zoologové pět let zkoumali rysí populaci na okraji Západních Karpat

Výzkum okrajové západokarpatské rysí populace založili zoologové na monitoringu pomocí fotopastí ve třech modelových územích: v Beskydech, Javorníkách a Kysucích. Ve všech třech oblastech je krajina intenzivně využívána člověkem. Jednotlivé horské celky od sebe dělí hustě osídlená údolí a pánve s rozvinutou infrastrukturou. Cílem vědců bylo vyhodnotit populační dynamiku místních rysů a posoudit také další demografické údaje, jako je míra přežívání nebo míru obměny jednotlivých jedinců, a to v rámci 5 po sobě jdoucích sezón. 


Výzkum okrajové západokarpatské rysí populace založili zoologové na monitoringu pomocí fotopastí; zdroj: Hnutí DUHA Olomouc

Výzkum okrajové západokarpatské rysí populace založili zoologové na monitoringu pomocí fotopastí; zdroj: Hnutí DUHA Olomouc


Populační hustota ve všech územích silně kolísala

Za pět výzkumných období zachytily fotopasti dohromady ve všech modelových územích 53 samostatných rysů, z toho 29 samců, 18 samic a 6 rysů neznámého pohlaví. Populační hustota na všech lokalitách silně kolísala. Každoroční průměr pro všechny tři oblasti vědci odhadli na 0.69 až 1.20 rysů na 100 km2 vhodného biotopu. Nejvyšších hodnot dosahovala každoročně na území slovenských Kysuc. V průměru tu byla až 2,5krát vyšší než na území Beskyd, ačkoliv ty skýtají zhruba stejné množství vhodných biotopů, které nejsou rysy plně využívány. Tyto výsledky přisuzují výzkumníci především blízkosti Kysuc k jádru západokarpatské rysí populace. Na základě získaných poznatků výzkumníci taky odhadli celkový počet rysů na Slovensku a to na 193 až 337 jedinců. Odhad potvrzuje závěry dřívější slovenské studie, že počty rysů na Slovensku oficiálně udávané státní ochranou přírody Evropské komisi jsou nadhodnocené (v letech 2013-2018 byla velikost populace vykazována na 300-400 jedinců). 


Za pět výzkumných období zachytily fotopasti dohromady ve všech modelových územích 53 samostatných rysů, z toho 29 samců, 18 samic a 6 rysů neznámého pohlaví. Na snímku je vodící rysice Heřmína; zdroj: Hnutí DUHA Olomouc

Za pět výzkumných období zachytily fotopasti dohromady ve všech modelových územích 53 samostatných rysů, z toho 29 samců, 18 samic a 6 rysů neznámého pohlaví. Na snímku vodící rysice Heřmína; zdroj: Hnutí DUHA Olomouc


Rysí populaci v Západních Karpatech pravděpodobně limituje silný antropogenní tlak v podobě dopravy i pytláctví

Zoologové v průběhu let odhalili poměrně nízkou míru přežívání a naopak vysokou míru obměny jedinců (v průměru zhruba 46 %). Pouze tři jedince se podařilo zachytit ve všech pěti zkoumaných sezónách. Takové chování přitom není pro rysy typické, jelikož výzkumy již dříve prokázaly jejich dlouhodobou věrnost teritoriu. Závěry výzkumu také poukazují na malé, ale konzistentní spojení mezi rysími subpopulacemi Beskyd, Javorníků a Kysuc.


Pouze tři jedince se podařilo zachytit ve všech pěti zkoumaných sezónách, jeden z nich je rys Martin; zdroj: Hnutí DUHA Olomouc

Pouze tři jedince se podařilo zachytit ve všech pěti zkoumaných sezónách, jeden z nich je rys Martin; zdroj: Hnutí DUHA Olomouc


Kolísající populační hustota, jež se v rámci sezón měnila ve všech oblastech až několikanásobně, relativně nízká míra přežití a naopak vysoká míra obměny jednotlivců mohly být ovlivněny několika ekologickými faktory. Například dostupností potravy, nemocemi či vnitrodruhovou konkurencí. Stavy divokých kopytníků jsou ale na Slovensku i v České republice na historickém maximu. Je proto nepravděpodobné, že by rysí populaci negativně ovlivňoval nedostatek kořisti. V pěti výzkumných sezónách vědci nezaznamenali ani významné propuknutí nemoci, navíc rysi nevyužívali všechny vhodné biotopy, což bylo patrné nejvíce v modelovém území Beskyd. 

Výzkumníci proto v závěru studie usuzují na silný antropogenní tlak na tyto plaché šelmy, který byl zaznamenán také v dalších oblastech Západních Karpat, potažmo v rámci celé Evropy. Srážky rysů na silnicích či železnicích, ilegální lov a osiřelá rysata jsou ostatně pravidelně dokumentovány přímo ve zkoumaných oblastech [3]. Pytláctví, stejně jako ztráta přirozeného prostředí v důsledku fragmentace krajiny a rostoucí počet srážek rysů s auty, se zdají být nejvíce omezujícími faktory pro růst populace a šíření rysa do oblastí, v nichž byli v minulosti vyhubeni. Do budoucna by navíc mohly negativně ovlivnit prozatím příznivý stav západokarpatské rysí populace. Zoologové proto vyzývají k důslednějšímu vyšetřování ilegálního lovu stejně jako k řešení problému přibývajích migračních bariér [4].

 

Poznámky:

[1] Martin Duľa, Michal Bojda, Delphine B. H. Chabanne, Peter Drengubiak, Ľuboslav HrdýJarmila Krojerová-Prokešová, Jakub Kubala, Jiří Labuda, Leona Marčáková, Teresa Oliveira, Peter Smolko, Martin Váňa & Miroslav Kutal, 2021: Multi-seasonal systematic camera-trapping reveals fluctuating densities and high turnover rates of Carpathian lynx on the western edge of its native range. Scientific Reports 11: 9236.

[2] Každá sezóna zahrnovala 80denní zimní období od listopadu do února v letech 2015/2016 až 2019/2020.

[3] Viz např.: 

[4] V Beskydech nyní pomáhá s problematikou migračních koridorů také mezinárodní projekt SaveGREEN. Ten má za cíl prosazovat nejlepší řešení pro ochranu migračních koridorů ve všech svých 8 pilotních oblastech, do nichž patří i oblast Beskydy-Kysuce, CZ-SK. Projekt je spolufinancován z fondů Evropské unie (European Union funds - ERDF). Více informací lze najít na webových stránkách projektu www.interreg-danube.eu/SaveGREEN nebo v češtině na www.selmy.cz.

 

ANNA ŘEZNÍČKOVÁ


Fotogalerie


Práce Hnutí DUHA Olomouc na ochraně a monitoringu velkých šelem probíhá i díky podpoře individuálních dárců – Přátel velkých šelem. Přidejte se prosím také na www.selmy.cz/podpora.

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr