English version

Rys Bronislav jako první velká šelma přešel ze Slezských do Moravskoslezských Beskyd

Co brání šelmám ve větší migraci?

21.1.2019, Hnutí DUHA Olomouc

První zdokumentovaný přesun velké šelmy mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy potvrdily výsledky fotomonitoringu rysů. Zoologové z Hnutí DUHA Olomouc rysa identifikovali díky jedinečnému skvrnění na jeho těle. Rysí kocour, který byl poprvé fotopastmi zachycený 3. září, dostal jméno Bronislav. Je jedním ze 4 rysů, kteří byli v posledním roce na česko-polském pomezí ve Slezských Beskydech zaznamenáni. Žádný z rysů ale v území nezůstal delší dobu. Posledním zachyceným zvířetem je rysice Marysia, která byla navrácená do volné přírody polskými ochránci poté, co byla nalezena vysílená na okraji polské obce [1].

 

 Rysice Marysia-Maryša

Zachování průchodnosti mezi jednotlivými pohořími je klíčové pro udržení životaschopné populace rysů, ale i dalších velkých šelem v Beskydech. Bohužel však zůstává situace v Jablunkovské brázdě nadále kritická. Při bouřlivém rozvoji dopravní infrastruktury v tomto regionu stát nebyl zatím schopen dostát svých závazků, i navzdory proklamacím zanesených do Usnesení vlády v roce 2006. Tehdy vláda schválila kromě hmotné podpory společnosti Hyundai ve výši 2,4 miliardy korun také kompenzační opatření v krajině v podobě funkčního přechodu přes Jablunkovskou brázdu a silnici I/11. S více než 10 letým zpožděním se poprvé v roce 2017 začala scházet česko-slovenská expertní skupina k jednání o vhodné podobě ekoduktů na české i slovenské straně Beskyd. Ekodukty by totiž měly stát na obou stranách hranice, jak u celnice v Mostech u Jablunkova, tak u Svrčinovce [2]. V říjnu 2018 byl projektový záměr ekoduktu u Jablunkova předložen ke schválení Centrální komisi Ministerstva dopravy. Má být široký 47 m, což by za splnění všech technických podmínek a doplňujících opatření (protihlukové bariéry, výsadba zeleně, naváděcí oplocení) mělo velkým savcům umožnit bezproblémový přesun přes tuto část Jablunkovského průsmyku. Podle harmonogramu by v letech 2019 a 2020 mělo proběhnout vypracování a schválení dokumentace a samotný ekodukt by měl vybudován do října 2022

 

V rámci mezinárodního projektu Transgreen [3] podpořeného programem Interreg Danube přírodovědci vytipovali několik kritických míst, kde může docházet k nejčastějším střetům velkých šelem a vozidel v CHKO Beskydy a jeho širokém okolí. Jedním z výstupů projektu je i katalog s návrhem vhodných opatření k řešení průchodnosti těchto kritických míst.  

 

Pro zachování populace šelem na česko-slovensko-polském pomezí je třeba udržet průchodnost pro velké savce nejen v Jablunkovské brázdě, ale také v údolí řeky Kysuce, kde zůstávají poslední tři funkční koridory, které mohou velcí savci využít. Průchodnost těchto míst se podařila potvrdit v předchozích letech pomocí fotopastí, kdy byly zachycení tři rysové, kteří přešli údolím z Kysucké vrchoviny do Javorníků. Nová studie ukázala, že příbuzenské křížení v Beskydech a Javorníkách může ohrozit životaschopnost malé rysí populace [4].

 

Rys Bronislav

Jiří Labuda, terénní mapovatel Hnutí DUHA OIomouc, k tomu řekl:

„Při kontrole výstupů z fotopastí jednotlivé rysy poznávám podle jejich typického skvrnění. Proto pro mě bylo velké překvapení, když jsem zjistil, že rys, který se nafotil ještě v září ve Slezských Beskydech, se o měsíc později objevil v Moravskoslezských Beskydech v okolí Malého Polomu. Je tedy evidentní, že musel překonat Jablunkovskou brázdu a tedy rušnou silnici a železnici. Jedná se o velmi obdivuhodnou a riskantní cestu.”

 

Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy řekla: 

„Takové zjištění je pro populaci beskydských rysů velmi pozitivní zprávou, zvláště když si uvědomíme, kolik rysů v posledních několika letech v našich horách zemřelo pod koly aut, vlaků nebo vinou pytláků. To však nemění nic na tom, že je třeba důsledně chránit všechny přeshraniční migrační koridory v Jablunkovském průsmyku a podle situace také zlepšovat jejich stav. Tlak na intenzivní využití a zástavbu zdejší krajiny je totiž obrovský.”

 

Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně, řekl:

„Nyní se můžeme jen domnívat, kterými místy rys ze Slezských Beskyd přešel do Moravskoslezských Beskyd. Každopádně jeho cesta musela být hodně náročná a musel mít ohromné štěstí, že tento přesun, vzhledem k intenzitě dopravy na silnici I/11, přežil. Možný nástroj pro přesnější lokalizaci migračních tras by mohla být v tomto případě telemetrie, podobně jako u rysa Kryštofa v Moravském krasu. Díky tomu dnes víme, která místa v krajině je třeba chránit pro budoucí přesuny nejen velkých šelem, ale i dalších velkých savců.“

 

Kontakty:

 

Jiří Labuda, terénní mapovatel Hnutí DUHA Olomouc, email: jiri.labuda@hnutiduha.cz

Dana Bartošová, Agentura ochrany přírody a krajiny ĆR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, e-mail: dana.bartosova@nature.cz

Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně, martindulazoo@gmail.com

Michal Bojda, koordinátor beskydského monitoringu velkých šelem, e-mail: michal.bojda@hnutiduha.cz

 

 

Poznámky:

[1] Fotogalerii beskydských rysů z fotopastí ke stažení najdete na: www.selmy.cz/novinari/galerie/?category=40"

[2] Společných česko-slovenských jednání o prostupnosti Jablunkovské brázdy se za české partnery účastnili zástupci MŽP ČR, MD, ŘSD, AOPK ČR a Hnutí DUHA Olomouc.. Véíce informací na https://www.selmy.cz/clanky/diky-mezinarodnimu-zapojeni-se-posouvaji-jednani-o-ekoduktech-i-na-ceske-strane/

[3] Projekt TRANSGREEN (DTP1-187-3.1-TRANSGREEN) je spolufinancován Evropskou unií prostřednictvím Programu nadnárodní spolupráce Interreg Danube (DTP) – prioritní osa 3: Lépe propojený a energeticky zodpovědný Dunajský region – specifický cíl: Rozvoj bezpečných dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí a vyvážená dostupnost městských a venkovských oblastí.

Více o projektu na https://www.selmy.cz/ohrozeni/fragmentace-krajiny/transgreen-zelena-a-seda-infrastruktura-v-karpatech/

 

 

 

 

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr